|
| Vydáno | 4. března 2003 |
|---|---|---|
| Natočeno | Srpen - prosinec 2002 | |
| Studio | Track Record, Inc. (North Hollywood, Kalifornie), Ocean (Burbank, Kalifornie), NRG (North Hollywood, Kalifornie), Conway (Hollywood, Kalifornie), USA | |
| Žánr | Nu metal, alternative metal, gothic metal | |
| Délka | 48:40 | |
| Label | Wind-up Records | |
| Producent | Dave Fortman |
 |
 |
| "Bring Me To Life" (13. ledna 2003) | "Going Under" (16. června 2003) |
 |
 |
| "My Immortal" (8. prosince 2003) | "Everybody's Fool" (31. května 2004) |
Skladba "Bring Me To Life" představuje průlomový debutový singl Evanescence z jejího prvního studiového počinu Fallen. Píseň napsala Amy Lee už v devatenácti letech a inspirovala ji osobní zkušenost s toxickým vztahem a moment procitnutí, kdy si uvědomila vlastní otupělost i potřebu změny. Na autorství se podíleli také Ben Moody a David Hodges, přičemž skladba obsahuje jako hosta vokalistu Paula McCoye z uskupení 12 Stones. Produkce se ujal Dave Fortman a výsledkem je kombinace nu metalu a rap rocku, která reflektuje tehdejší hudební trendy - včetně mužského vokálu, jenž byl do skladby přidán na nátlak vydavatelství.
Píseň si získala převážně pozitivní ohlasy kritiků, která vyzdvihovala především výrazný vokální projev Amy Lee a silnou melodii. "Bring Me To Life" se stala jedním z nejúspěšnějších singlů souboru a zaznamenala výrazný komerční úspěch po celém světě, včetně prvních příček hitparád v několika zemích a multi-platinových ocenění. Výrazně jí pomohlo i zařazení na soundtrack filmu Daredevil, díky němuž se dostala k širšímu publiku a otevřela skupině cestu na mezinárodní scénu. Úspěch skladby byl stvrzen také oceněním Grammy za nejlepší hardrockový výkon.
Videoklip, který režíroval Philipp Stölzl, vizuálně podtrhuje temnou a emotivní atmosféru skladby - Amy Lee v něm balancuje na okraji mrakodrapu a prožívá noční můry, což koresponduje s tématem vnitřního boje a touhy po 'probuzení'. "Bring Me To Life" se stala ikonickým symbolem rané tvorby Evanescence a zásadním momentem jejich kariéry. Později se skladba dočkala i nové verze na orchestrálně laděném albu Synthesis (2017), kde získala odlišnou, symfonickou podobu.
"Going Under" představuje druhý singl z debutu Fallen. Autorkou skladby je opět Amy Lee, která ji napsala jako osobní výpověď o odchodu z problematického vztahu a okamžiku, kdy si uvědomí nutnost zásadní změny. Na tvorbě se podíleli také Ben Moody a David Hodges. Po hudební stránce jde o kombinaci nu metalu a gothic metalu, doplněnou elektronickými beaty, klavírními pasážemi a dynamickým vokálním projevem Amy, která střídá jemné i silně emotivní polohy.
Reakce hudebních kritiků byly opět převážně pozitivní a často zdůrazňovaly hymnický charakter skladby i výrazný hlas zpěvačky. Nahrávka navázala na úspěch předchozího singlu a výrazně se prosadila v mezinárodních hitparádách, kde se dostala do první desítky například ve Velké Británii, Itálii nebo na Novém Zélandu. V mnoha dalších zemích pak pronikla do top 20, čímž potvrdila rostoucí popularitu formace na světové rockové scéně.
Temnou atmosféru skladby podtrhuje i další videoklip v režii Philippa Stölzla, který pracuje s motivy odcizení, tlaku a ztráty identity. Amy Lee se v něm objevuje jak během koncertního vystoupení, tak v surrealistických scénách pod vodou, zatímco lidé kolem ní se postupně proměňují v démonické bytosti. Výsledkem je vizuální metafora vnitřního boje i odvrácené stránky náhlé slávy, která úzce souvisí s tématy samotné písně.
"My Immortal" patří mezi nejznámější skladby Evanescence a vyšla jako třetí singl z Fallen. Autorsky za ní stojí Amy Lee a Ben Moody, kteří ji vytvořili už v patnácti letech. Zajímavostí je, že na desce byla použita starší demo verze z roku 2000, a to navzdory přání zpěvačky, která s výsledkem nebyla spokojená. Pro singlové vydání však vznikla nová, takzvaná 'band version', obohacená o plnohodnotnou kapelovou instrumentaci a smyčcové aranže.
Hudebně jde o výraznou klavírní baladu s prvky power balladu, která stojí především na emotivním vokálním projevu Amy Lee a minimalistickém doprovodu. Text skladby má spíše fiktivní charakter a pracuje s motivem přetrvávající přítomnosti někoho, kdo už odešel, což vytváří silnou, melancholickou atmosféru. Právě kombinace jednoduchosti a emocionální hloubky pomohla skladbě oslovit široké publikum.
Odezva kritiků byla většinou příznivá a skladba se rychle zařadila mezi nejúspěšnější hity uskupení. Dosáhla vysokých příček hitparád po celém světě, včetně sedmého místa v americkém žebříčku Billboard Hot 100, a v několika zemích dokonce stanula na vrcholu. Komerční úspěch potvrdila i řada platinových ocenění a nominace na cenu Grammy v kategorii nejlepší popový výkon dua nebo skupiny.
Černobílý videoklip v režii Davida Moulda byl natočen v historické části Barcelony a vizuálně zdůrazňuje téma odloučení a smutku. Amy Lee se v něm pohybuje v prázdných ulicích a na střechách města, čímž podtrhuje pocit izolace a ztráty. Výsledkem je působivý obraz, který doplňuje atmosféru skladby a upevnil její status jedné z nejikoničtějších balad své doby.
"Everybody's Fool" uzavírá sérii singlů z alba Fallen a vyšla jako čtvrtý singl v roce 2004. Autorkou skladby je opět Amy Lee, která ji napsala už v roce 1999 jako reakci na uměle vytvářené ideály krásy a přehnaně sexualizovaný obraz popových hvězd. Na tvorbě se podíleli také Ben Moody a David Hodges. Píseň tak představuje kritický pohled na hudební průmysl a jeho vliv na vnímání sebe sama, zejména u mladých posluchačů.
Tématicky se skladba zaměřuje na falešnost mediálního obrazu a kontrast mezi dokonalou prezentací a skutečným životem. Amy Lee ji inspirovala mimo jiné situace, kdy její mladší sestra začala napodobovat styl tehdejších popových idolů, což v ní vyvolalo potřebu na tento fenomén reagovat. Výsledkem je výrazně angažovaná výpověď o tlaku společnosti a iluzích, které mohou negativně ovlivňovat sebevědomí i identitu.
Ohlasy kritiků byly převážně příznivé a oceňovaly jak silné sdělení skladby, tak vokální výkon zpěvačky. "Everybody's Fool" sice nedosáhla tak výrazného komerčního úspěchu jako předchozí singly, přesto se prosadila v několika hitparádách a potvrdila konzistentní úroveň debutového alba. Hudebně skladba staví na kombinaci tvrdších kytar, výrazné rytmiky a emotivního zpěvu, čímž zapadá do charakteristického zvuku uskupení.
Videoklip v režii Philippa Stölzla patří k nejvýraznějším vizuálním počinům spojeným s tímto albem. Amy Lee v něm ztvárňuje několik stylizovaných postav reprezentujících různé mediální stereotypy - od nevinné dívky přes popovou hvězdu až po extravagantní modelku. Kontrast mezi naleštěnými obrazy a temným zákulisím odhaluje falešnost těchto ideálů a podtrhuje hlavní myšlenku skladby, čímž vytváří silnou a dodnes aktuální vizuální metaforu.
Fallen je debutová studiová nahrávka americké kapely Evanescence, vydaná 4. března 2003 prostřednictvím vydavatelství Wind-up Records. Produkce se ujali Dave Fortman a Ben Moody, přičemž výsledný zvuk kombinuje prvky nu metalu, gothic rocku a symfonických aranží. Charakteristickým znakem desky je spojení klavírních kompozic Amy Lee s kytarovými linkami Moodyho, které společně vytvářejí temnou, emotivní a melodicky výraznou atmosféru.
Tato studiovka znamenala pro soubor zásadní průlom na mezinárodní scéně a rychle se zařadila mezi nejúspěšnější rockové debuty své doby. Nahrávka debutovala na třetím místě žebříčku Billboard 200 a nabídla čtyři úspěšné singly – "Bring Me To Life", "Going Under", "My Immortal" a "Everybody's Fool". První jmenovaná skladba se stala celosvětovým hitem a výrazně přispěla k popularitě formace, zatímco balada "My Immortal" potvrdila její schopnost oslovit i širší publikum mimo rockovou scénu.
Komerční úspěch desky byl mimořádný, což dokládá i více než desetimilionový prodej ve Spojených státech a diamantová certifikace od RIAA. Uskupení si díky tomuto počinu vysloužilo několik nominací na cenu Grammy, přičemž proměnilo vítězství v kategoriích Best New Artist a Best Rock Song za skladbu "Bring Me To Life". Deska tak nejen definovala zvuk kapely, ale zároveň výrazně ovlivnila podobu mainstreamového rocku počátku nového tisíciletí.
Navzdory obrovskému úspěchu však období spojené s touto deskou provázely i vnitřní problémy. Ty vyvrcholily odchodem Bena Moodyho v roce 2003 během turné, údajně kvůli tvůrčím neshodám a osobním konfliktům. Přesto si Fallen udržuje status klíčového alba své éry a jeho vliv i popularita přetrvávají dodnes, což dokládají i opakované návraty do hudebních žebříčků v následujících letech.
Autorské základy Fallen vznikly ze spolupráce Amy Lee a Bena Moodyho, kteří se poprvé setkali v roce 1995 ve třinácti letech na křesťanském táboře. Od počátku spojovali klavírně orientované, klasickou hudbou ovlivněné kompozice Lee s tvrdším, metalově laděným přístupem Moodyho. Všech dvanáct skladeb na této studiové nahrávce vzniklo ve spoluautorství Lee, Moodyho a Davida Hodgese, přičemž značná část materiálu se vyvíjela z raných demo nahrávek v průběhu osmi let nepravidelné práce. Lee často přicházela s melodiemi a texty u klavíru, které vycházely z jejích osobních deníkových zápisků psaných už od třinácti let, zatímco jednotliví autoři pracovali odděleně a následně si své nápady vyměňovali a dále rozvíjeli.
Textová stránka desky čerpá z introspektivních témat, jako jsou smutek, ztráta, toxické vztahy či duchovní nejistota. Tyto motivy byly formovány osobními zkušenostmi Amy Lee, včetně úmrtí její sestry v dětském věku nebo častého stěhování rodiny, které v ní posilovalo pocity izolace. Skladba „Hello“ se přímo vrací k bolesti ze ztráty sourozence a funguje jako terapeutický prostředek, který rezonoval i s posluchači procházejícími podobnými situacemi. „Going Under“ zachycuje odmítnutí role oběti v dusivém vztahu a zdůrazňuje hledání vlastní síly, zatímco „Everybody's Fool“ kritizuje povrchnost a neautenticitu, původně jako varování určené mladším sourozencům zpěvačky. Písně „My Immortal“ a „My Last Breath“ dále rozvíjejí témata zármutku a existenciální křehkosti, přičemž druhá jmenovaná byla inspirována útoky z 11. září 2001 a podtrhuje celkovou melancholii i snahu o vykoupení.
Hudební kompozice a vlivy: - Hudební podoba Fallen stojí na propojení těžkých kytarových riffů s klavírními melodiemi a orchestrálními aranžemi, čímž vzniká symfonicky laděný alternativní metal střídající agresivní sloky s hymnickými refrény. Ústřední autorská dvojice Amy Lee a Ben Moody rozvíjela skladby prostřednictvím opakovaných verzí dem, které postupně formovaly výslednou strukturu - například "Bring Me To Life" prošla přibližně deseti verzemi během dvou let, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi filmově znějícími klavírními pasážemi a tvrdými kytarovými gradacemi.
Instrumentace klade důraz na klasicky školenou klavírní hru a výrazný vokál Amy Lee, kontrastující se zkreslenými kytarami Moodyho, využívajícími aparatury Mesa Boogie a modely Gibson Les Paul a SG. Dynamiku doplňují studioví hudebníci, například bubeník Josh Freese, jehož hra přináší energii typickou pro nu metal. Významnou roli hrají také reálné smyčcové orchestry aranžované Davidem Campbellem a sborové vrstvy vycházející z pěveckého zázemí Lee, které dodávají nahrávce teatrální hloubku a autenticitu namísto syntetických náhrad.
Zvuk této studiovky se vyvinul z rané fáze projektu, kdy se Evanescence pohybovali blíže elektronickému, trip-hopovému pojetí podobnému tvorbě Massive Attack, směrem k rockově orientovanému hybridu s plnohodnotnou kapelní dynamikou. Tento posun zdůraznil emocionální přístupnost, kdy se chytlavé melodie propojují s temnější, riffově vedenou energií. Producent Dave Fortman přitom zdůrazňoval nutnost využití skutečných orchestrálních prvků, aby vynikla dramatická podstata skladeb.
Mezi hlavní inspirační zdroje patří filmová hudba, například soundtracky k filmům Donnie Darko a Edward Scissorhands, které ovlivnily spojení rockových prvků s orchestrální dramatičností. Amy Lee tento koncept popsala jako střet těžké kapely s temným filmovým score. Dále se promítají vlivy klasických sborových tradic, včetně keltských a latinských hymnů, které formovaly sborové aranže i vokální frázování. Rockovou autenticitu pak doplňují inspirace skupinami jako Green Day nebo Nirvana, čímž se Fallen profiluje jako výrazně osobitý počin na pomezí nu metalu a symfonického rocku.
Nahrávací proces: - Nahrávání Fallen probíhalo od konce srpna do začátku prosince 2002 v několika studiích v Kalifornii, včetně Ocean Studios v Burbanku, Conway Recording Studios v Hollywoodu a NRG Recording Studios. Práce byly zahájeny v Ocean Studios, kde již dříve vznikla skladba "Bring Me To Life" pro film Daredevil. Producent Dave Fortman úzce spolupracoval s Amy Lee a Benem Moodym na doladění kombinace rockových, klavírních a orchestrálních prvků.
Mezi klíčové spolupracovníky patřil David Hodges, který se podílel na nahrávání klavírních partů i skladatelské práci, a studiový bubeník Josh Freese, jehož bicí byly zaznamenány živě ve studiu. Lee a Moody si část procesu dokumentovali pomocí jednoduché videokamery, přičemž zaznamenali například Freeseovy bicí stopy i další momenty ze studia. Z těchto záznamů vznikl dosud nevydaný přibližně třiapadesátiminutový dokument ze zákulisí. Fortman rovněž využíval akustických vlastností studií, zejména prostoru NRG, k zachycení detailů smyčcových aranží a vokálních vrstev.
Technická realizace a mix: - Technické zpracování nahrávky vedl Dave Fortman spolu s týmem zvukových inženýrů, mezi nimiž byli Jeremy Parker, Mark Curry a John Rodd, za asistence dalších spolupracovníků. Nahrávání probíhalo v několika studiích v oblasti Los Angeles – vokály a klavír vznikaly v NRG Recording Studios, bicí byly zaznamenány v Ocean Studios s využitím metronomu, kytary se natáčely v Mad Dog Studios a další části v Track Record Inc. Smyčcová sekce čítající 44 hráčů a dvanáctičlenný Millennium Choir byly nahrány na Newman Scoring Stage společnosti Twentieth Century Fox, přičemž jednotlivé vrstvy byly zdvojovány či ztrojovány pro dosažení plnějšího zvuku.
Zvuk nahrávky klade důraz na analogovou teplotu a přirozený prostor – pro vokály Amy Lee, klavír i sborové stopy byly použity lampové mikrofony Neumann U67, které dodaly výsledku intimní a rezonující charakter. Kytary, nahrávané na modely Gibson Les Paul a SG přes aparatury Mesa Boogie Dual Rectifier a Marshall JCM800, byly snímány mikrofony Shure SM57 v kombinaci s předzesilovači Neve 1081, což zajistilo jejich průraznost a sustain.
Mix probíhal po dobu dvou týdnů v Conway Recording Studios, kde Dave Fortman zpracoval většinu skladeb s cílem vyvážit orchestrální prvky gothic rocku s agresivitou nu metalu. Skladbu "Bring Me To Life" mixoval samostatně Jay Baumgardner v NRG Studios na konzoli SSL 9072J, přičemž zdůraznil kontrast mezi jemnými klavírními pasážemi a energickými částmi s hostujícím rapperem Paulem McCoyem a smyčcovým doprovodem. Celkový rozpočet produkce činil přibližně 250 000 dolarů a umožnil důslednou kontrolu nad výsledným zvukem, včetně vrstvení orchestru a sborů bez využití digitálních náhrad. Bicí souprava Tama Swingstar s činely Paiste poskytla úderný zvuk, zatímco baskytara, nahraná přes aparáty Ampeg, tvořila pevný základ hutného mixu. Mastering provedl Ted Jensen ve studiu Sterling Sound v New Yorku s důrazem na zachování široké dynamiky nahrávky.
Obal Fallen je vizuálně postaven na jednoduchém, ale výrazném konceptu, jehož ústředním motivem je portrét Amy Lee. Na přední straně se nachází detailní fotografie její tváře a horní části těla, zasazená do modravého, chladně laděného pozadí, které podtrhuje melancholickou atmosféru celé nahrávky. Název kapely i titul alba jsou umístěny v levé horní části obalu. Fotografii pořídil Frank Veronsky, přičemž je doloženo, že vznikla v den 21. narozenin zpěvačky. Celkový vizuální styl tak sází na kontrast mezi intimním portrétem a temně stylizovanou barevností.
Zadní strana standardního vydání v klasickém 'jewel case' obsahuje především seznam skladeb a základní produkční informace, doplněné katalogovými údaji vydavatelství Wind-up Records. U různých lisů se objevují identifikační čísla, například katalogové označení WIN 510879 2 nebo výrobní kód 5108792000, které jsou vytištěny na zadním obalu, v bookletu i přímo na disku. Některé fyzické kopie byly opatřeny také propagační samolepkou na přední straně obalu, typicky v modrém provedení.
Součástí balení je osmistránkový booklet, který obsahuje texty všech skladeb a základní kreditní informace. U doložených vydání je uváděno plnobarevné zpracování na kvalitnějším, leskle upraveném papíře. Booklet doplňuje vizuální identitu desky a navazuje na její temnou estetiku, i když detailní rozpis jednotlivých stran není ve veřejně dostupných zdrojích kompletně zdokumentován.
Za celkové výtvarné pojetí odpovídal Ed Sherman, který měl na starosti art direction, zatímco fotografickou část realizoval Frank Veronsky. Tito dva tvůrci stojí za výslednou podobou obalu, jenž se stal jedním z rozpoznatelných vizuálních symbolů začátku kariéry této formace.
Většinu skladeb napsali Amy Lee a Ben Moody, přičemž Lee byla hlavní autorskou silou projektu. Některé písně vznikaly už v jejich dospívání, kdy jim bylo přibližně 15 až 16 let, a část materiálu vycházela z raných nezávislých nahrávek z 90. let, například "Imaginary", "My Immortal" nebo "Whisper". Amy Lee často skládala základní melodie sama, obvykle na klavír nebo akustickou kytaru, a následně je s Moodym dotvářela do finální podoby. Texty většiny písní napsala sama, výjimkou je "My Immortal", a zároveň se podílela i na klavírních linkách, sborech a částečně i na orchestrálních a elektronických aranžích.
Lyricky je album silně ovlivněno osobními zkušenostmi Amy Lee, zejména obdobím toxického a násilného vztahu, který se výrazně promítl do její tvorby. Skladba "Going Under" zachycuje moment, kdy si člověk uvědomí nutnost odejít z destruktivní situace a znovu získat kontrolu nad vlastním životem, zatímco "Bring Me To Life" vyjadřuje spíše stav vnitřního otupění a 'procitnutí' z emoční prázdnoty. Naopak "Everybody's Fool" míří na společenskou kritiku a upozorňuje na falešné ideály krásy a uměle vytvářené obrazy popových hvězd, které mohou negativně ovlivňovat vnímání sebe sama.
Další songy rozšiřují tematický záběr desky směrem k zármutku, ztrátě a existenciálnímu napětí. "My Immortal" pracuje s motivem přetrvávající bolesti a vzpomínky na někoho, kdo odešel, zatímco "My Last Breath" nese temnější podtón inspirovaný událostmi 11. září 2001 a reflektuje křehkost lidské existence. "Haunted" se pohybuje v rovině psychologického tlaku a pocitu pronásledování, zatímco "Tourniquet", původně převzatý a přepracovaný cover, tematizuje otázky života a smrti z existenciální perspektivy. "Hello" je osobní reflexí ztráty sestry Amy Lee v dětství a "Whisper" uzavírá album s využitím sborových pasáží a temné atmosféry.
Hudebně Fallen spojuje těžké kytarové riffy s klavírními motivy a orchestrálními vrstvami, čímž vytváří symfonicky laděný alternativní metal. Skladby vznikaly postupně na základě dlouhodobého vývoje dem, které byly během let opakovaně přepracovávány. Typickým příkladem je "Bring Me To Life", která prošla mnoha verzemi, než vznikla finální podoba kombinující klavírní intro, silné kytarové pasáže a výrazné dynamické kontrasty.
Zvuk alba stojí na kontrastu mezi klasicky školeným klavírem Amy Lee a tvrdými kytarovými aranžemi Bena Moodyho, doplněnými o živé bicí a orchestrální prvky. Důležitou roli hrají skutečné smyčcové orchestry a sborové pasáže, které dodávají nahrávce filmový a dramatický charakter. Výsledný styl bývá řazen k nu metalu, alternativnímu metalu, gothic rocku i symfonickému rocku, přičemž samotní autoři se vůči přesnému žánrovému zařazení často vymezovali a zdůrazňovali spíše emocionální a melodickou stránku hudby než žánrové škatulky.
Album Fallen se po svém vydání 4. března 2003 setkal s převážně pozitivním přijetím hudební kritiky. Recenze často vyzdvihovaly výrazný vokální projev Amy Lee, propojení klavírních a orchestrálních prvků s těžkými kytarovými riffy a celkovou temnou, goticky laděnou atmosféru nahrávky. Výrazný komerční úspěch singlů navíc přispěl k tomu, že Evanescence získali v roce 2004 dvě ceny Grammy – za Best New Artist a Best Hard Rock Performance za "Bring Me To Life", což potvrdilo silnou pozici alba v rámci tehdejší hudební scény.
Odborné hodnocení bylo nicméně v některých případech zdrženlivější. AllMusic ohodnotil desku třemi hvězdičkami z pěti a ocenil její dramatické propojení symfonických a metalových prvků, zároveň však naznačil určitou limitovanou originalitu v kontextu tehdejší vlny nu metalu. Naopak pozdější retrospektivní pohled Billboardu z roku 2013 hodnotil album výrazně pozitivněji a ocenil jeho emoční soudržnost i schopnost definovat zvuk alternativního rocku počátku 21. století.
Některé kritiky se zaměřily na stylovou rozmanitost a vlivy tehdejších žánrových trendů, zejména na prvky rap rocku v nejznámějších skladbách. Rolling Stone například popsal "Bring Me To Life" jako kombinaci digitálních beatů, kytarových riffů a klavírních linek doplněných o rapový vokál, což označil za do jisté míry formulový přístup navzdory emotivnímu projevu zpěvačky. Tyto výhrady však nepřevážily celkový dojem z nahrávky, která byla vnímána jako silně působivá a produkčně propracovaná.
Rockmetal.cz - tento český metalový server hodnotí debut Evanescence velmi pozitivně a popisuje ho jako silnou kombinaci moderního hard rocku a metalových prvků s výraznou melodičností. Recenze zdůrazňuje především okamžitou chytlavost skladeb už od úvodní "Going Under" a navazující hit "Bring Me To Life", který je označen za jeden z vrcholů alba. Kritika vyzdvihuje kontrast mezi klavírními a orchestrálními pasážemi a tvrdými kytarami, které dávají nahrávce specifickou atmosféru. Zároveň ale naznačuje, že struktura skladeb je do jisté míry tradiční a drží se zavedených postupů žánru, což může snižovat originalitu, ale ne kvalitu celkového dojmu.
Na ArtRocku.cz je LP hodnoceno velmi vysoko a označeno jako výrazně nadprůměrná až výborná deska, která si zaslouží pozornost i mimo hlavní proud rockové scény. Recenze vyzdvihuje především emoční intenzitu nahrávky, silný vokální projev Amy Lee a schopnost skladeb kombinovat melancholii s tvrdšími rockovými pasážemi. Zvláštní důraz je kladen na melodickou stránku celého díla, která je podle autora jedním z hlavních důvodů jeho dlouhodobé atraktivity. Celkově je Fallen prezentováno jako album, které i přes komerční úspěch působí poctivě a hudebně promyšleně.
| Hodnocení - zdroj | Hodnocení |
|---|---|
| AllMusic | 4.5/5 |
| The Austin Chronicle | 2.5/5 |
| Billboard | 4.5/5 |
| Blender | 3/5 |
| Cross Rhythms | 8/10 |
| Entertainment Weekly | B- |
| Rolling Stone | 3/5 |
| Spin | 4/5 |
| The Village Voice | B- |
Mezi posluchači si Fallen získalo mimořádně silnou odezvu, zejména díky kombinaci orchestrálních aranží, tvrdších kytar a emotivních textů Amy Lee, které se dotýkaly témat ztráty, víry a vnitřních konfliktů. Mnoho fanoušků vnímalo album jako velmi osobní a terapeutické, přičemž se stalo součástí důležitých životních momentů, jako jsou období smutku, svatby či jiné emocionálně silné situace.
V online komunitách je deska často označována za vrchol tvorby Evanescence, zejména pro svou syrovou emocionální sílu a dynamický rozsah. Nostalgické vzpomínky posluchačů z počátku 2000. let zdůrazňují její význam jako 'objevu' v době dominace jiných popových a rockových trendů, přičemž mnozí fanoušci uvádějí, že je motivovala k hlubšímu zájmu o alternativní hudbu. Album si tak vybudovalo dlouhodobou loajalitu publika i přes pozdější personální změny v kapele.
Na kulturní úrovni mělo Fallen významný dopad tím, že do mainstreamového rocku výrazněji prosadilo ženský vokál v době dominance mužských interpretů nu metalu a post-grunge. Amy Lee se stala inspirací pro řadu mladých posluchačů, zejména žen, které v ní viděly symbol otevřeného vyjádření emocí v rockové hudbě. Estetika LP a jeho temné, introspektivní ladění ovlivnily také emo a goth subkultury a přispěly k tomu, že se deska stala dlouhodobým referenčním bodem alternativního metalu i dvacet let po svém vydání.
Práce na Fallen probíhaly mezi srpnem a prosincem 2002 v několika studiích v Kalifornii, přičemž klíčovou roli sehrála studia Ocean Studios v Burbanku, Conway Recording Studios v Hollywoodu a NRG Recording Studios. Produkci vedl Dave Fortman společně s Benem Moodym a úzce spolupracoval i s Amy Lee, která měla významný vliv na finální podobu skladeb. Část nahrávání byla zachycena i na video, které dokumentovalo zákulisí studiové práce včetně natáčení bicích Joshe Freeseho, a vznikl tak hodinový, dosud oficiálně nevydaný materiál ze studia.
Jednou z nejdiskutovanějších zajímavostí je skladba "Bring Me To Life", která byla původně zamítnuta americkými rockovými rádii kvůli kombinaci ženského vokálu a klavíru na začátku. Až po přidání mužského rapového partu Paula McCoye z 12 Stones se píseň dočkala širšího 'nasazení'. Tento zásah byl prosazen vydavatelstvím Wind-up Records navzdory nesouhlasu Amy Lee, která později uvedla, že mužský rap byl do skladby přidán primárně z marketingových důvodů, aby odpovídal tehdejším trendům nu metalové scény.
Album také obsahuje několik skladeb, které vznikly již v 90. letech v rané tvorbě dua Amy Lee a Bena Moodyho, včetně "My Immortal" a "Imaginary". Některé verze písní pocházejí z demo nahrávek a byly pro finální verzi desky upraveny nebo znovu nahrány. Například "My Immortal" byla původně použita v demo podobě, kterou label zachoval přes nesouhlas formace, zatímco později vznikla i plná studiová verze s kapelním aranžmá.
Výrazným prvkem nahrávky je také využití živých orchestrálních aranží. Smyčcové party byly nahrány 44 členným orchestrem a doplněny 12 hlasým sborem Millennium Choir. Amy Lee trvala na použití reálných orchestrálních nástrojů místo syntetických náhrad, což přispělo k filmovému a symfonickému charakteru celé nahrávky. Smyčce aranžoval David Campbell, který spolupracoval i na dalších skladbách mimo hlavní singlové hity.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Going Under" | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges | 3:34 |
| 2 | "Bring Me To Life" (feat. Paul McCoy) | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges | 3:55 |
| 3 | "Everybody's Fool" | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges | 3:15 |
| 4 | "My Immortal" | Ben Moody, Amy Lee | 4:22 |
| 5 | "Haunted" | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges | 3:05 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Tourniquet" (cover Soul Embraced – "My Tourniquet") | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges, Rocky Gray | 4:38 |
| 7 | "Imaginary" | Amy Lee, Ben Moody | 4:16 |
| 8 | "Taking Over Me" | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges, John LeCompt | 3:48 |
| 9 | "Hello" | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges | 3:40 |
| 10 | "My Last Breath" | Amy Lee, Ben Moody, David Hodges | 4:07 |
| 11 | "Whisper" | Amy Lee, Ben Moody | 5:27 |
| Celkový čas: | 44:07 | ||
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 12 | "My Immortal (Band Version)" | 4:33 |
| Celkový čas: | 48:40 | |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 12 | "Farther Away" | 3:58 |
| 13 | "My Immortal (Band Version)" | 4:33 |
| Celkový čas: | 52:38 | |
| Číslo | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Bring Me To Life" (music video) | 4:14 |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "My Immortal (Band Version)" | 4:33 |
| 2 | "Breathe No More" | 3:49 |
| 3 | "Farther Away" | 3:59 |
| 4 | "Missing" | 4:16 |
| 5 | "My Immortal (Strings Version)" | 4:34 |
| 6 | "Bring Me To Life" (Demo 2002) | 3:52 |
| 7 | "Bring Me To Life" (AOL Session – 15. 4. 2003) | 3:37 |
| 8 | "Going Under" (Live Acoustic – 2003) | 3:15 |
| 9 | "Bring Me To Life" (Live – Triple M Garage Session, Australia 2020) | 3:41 |
| 10 | "My Immortal" (Live – O2 Arena, London 14. 11. 2022) | 4:50 |
| Celkový čas: | 40:26 | |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Imaginary" (Demo 10.10.01) | 3:48 |
| 2 | "Whisper" (Demo 10.10.01) | 3:38 |
| 3 | "Haunted" (Demo 10.10.01) | 3:12 |
| 4 | "Everybody's Fool" (Final Demo 10.03.02) | 2:39 |
| 5 | "Taking Over Me" (Demo 11.15.01) | 3:18 |
| 6 | "Missing" (Final Demo 10.03.02) | 3:13 |
| Celkový čas: | 19:48 | |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Going Under" (Demo 8.8.02) | 3:18 |
| 2 | "Tourniquet" (Demo 7.24.02) | 3:45 |
| 3 | "My Last Breath" (Demo 11.15.01) | 3:29 |
| 4 | "Bring Me To Life" (Demo 3.18.02) | 3:54 |
| 5 | "Fallen - voice notes" | 6:35 |
| Celkový čas: | 20:01 | |
| Hitparáda (2003 - 2024) | Vrchol |
|---|---|
| Argentina (CAPIF Albums) | 3 |
| Austrálie (ARIA Albums Chart) | 1 |
| Austrálie (ARIA Heavy Rock & Metal Albums) | 1 |
| Rakousko (Ö3 Austria Top 40) | 1 |
| Belgie – Flandry (Ultratop) | 3 |
| Belgie – Valonsko (Ultratop) | 4 |
| Kanada (Billboard Canadian Albums) | 1 |
| Chorvatsko (HDU International Albums) | 14 |
| Česko (ČNS IFPI Albums) | 7 |
| Dánsko (Hitlisten) | 1 |
| Nizozemsko (Album Top 100) | 2 |
| Evropa (Music & Media European Albums) | 1 |
| Finsko (Suomen virallinen lista) | 1 |
| Francie (SNEP Albums) | 2 |
| Německo (Offizielle Top 100) | 2 |
| Řecko (IFPI Albums) | 2 |
| Maďarsko (MAHASZ) | 18 |
| Irsko (IRMA Albums) | 3 |
| Itálie (FIMI Albums) | 3 |
| Japonsko (Oricon Albums) | 7 |
| Nový Zéland (RMNZ Albums) | 2 |
| Norsko (VG-lista) | 3 |
| Polsko (ZPAV Albums) | 3 |
| Portugalsko (AFP Albums) | 1 |
| Skotsko (OCC Scottish Albums) | 1 |
| Singapur (RIAS Albums) | 2 |
| Jižní Afrika (RISA Albums) | 3 |
| Španělsko (AFYVE Albums) | 6 |
| Švédsko (Sverigetopplistan) | 3 |
| Švýcarsko (Schweizer Hitparade) | 2 |
| Spojené království (UK Albums Chart) | 1 |
| UK Rock & Metal Albums | 1 |
| USA (Billboard 200) | 3 |
| USA (Top Catalog Albums) | 1 |
| USA (Top Christian Albums) | 1 |
| USA (Top Hard Rock Albums) | 2 |
| USA (Top Rock & Alternative Albums) | 16 |
| Hitparáda (2004) | Vrchol |
|---|---|
| Rusko (NFPF Albums Chart) | 3 |
| Hitparáda (2000 - 2009) | Umístění |
|---|---|
| Austrálie (ARIA Albums Chart) | 15 |
| Spojené království (OCC Albums Chart) | 87 |
| USA (Billboard 200) | 19 |
| Žebříček | Vrchol |
|---|---|
| Russian Albums (NFPF) | 3 |
| Žebříček | Umístění |
|---|---|
| Australian Albums (ARIA) | 15 |
| UK Albums (OCC) | 87 |
| US Billboard 200 | 19 |
| Žebříček | Vrchol / umístění |
|---|---|
| 2003 - Argentine Albums (CAPIF) | 13 |
| 2003 - Australian Albums (ARIA) | 15 |
| 2003 - Australian Heavy Rock & Metal Albums (ARIA) | 2 |
| 2003 - Austrian Albums (Ö3 Austria) | 17 |
| 2003 - Belgian Albums (Ultratop Flanders) | 38 |
| 2003 - Belgian Alternative Albums (Ultratop Flanders) | 18 |
| 2003 - Belgian Albums (Ultratop Wallonia) | 17 |
| 2003 - Danish Albums (Hitlisten) | 25 |
| 2003 - Dutch Albums (Album Top 100) | 23 |
| 2003 - European Albums (Billboard) | 3 |
| 2003 - Finnish Albums (Musiikkituottajat) | 2 |
| 2003 - French Albums (SNEP) | 10 |
| 2003 - German Albums (Offizielle Top 100) | 9 |
| 2003 - Hungarian Albums (MAHASZ) | 84 |
| 2003 - Italian Albums (FIMI) | 13 |
| 2003 - Japanese Albums (Oricon) | 54 |
| 2003 - New Zealand Albums (RMNZ) | 6 |
| 2003 - Spanish Albums (PROMUSICAE) | 15 |
| 2003 - Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 5 |
| 2003 - Swedish Albums & Compilations (Sverigetopplistan) | 9 |
| 2003 - Swiss Albums (Schweizer Hitparade) | 3 |
| 2003 - UK Albums (OCC) | 15 |
| 2003 - US Billboard 200 | 8 |
| 2003 - Worldwide Albums (IFPI) | 7 |
| 2004 - Argentine Albums (CAPIF) | 11 |
| 2004 - Australian Albums (ARIA) | 7 |
| 2004 - Austrian Albums (Ö3 Austria) | 15 |
| 2004 - Belgian Albums (Ultratop Flanders) | 12 |
| 2004 - Belgian Alternative Albums (Ultratop Flanders) | 5 |
| 2004 - Belgian Albums (Ultratop Wallonia) | 16 |
| 2004 - Danish Albums (Hitlisten) | 52 |
| 2004 - Dutch Albums (Album Top 100) | 10 |
| 2004 - European Albums (Billboard) | 5 |
| 2004 - Finnish Albums (Musiikkituottajat) | 16 |
| 2004 - French Albums (SNEP) | 20 |
| 2004 - German Albums (Offizielle Top 100) | 10 |
| 2004 - Hungarian Albums (MAHASZ) | 87 |
| 2004 - Italian Albums (FIMI) | 41 |
| 2004 - New Zealand Albums (RMNZ) | 14 |
| 2004 - Portuguese Albums (AFP) | 5 |
| 2004 - Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 39 |
| 2004 - Swedish Albums & Compilations (Sverigetopplistan) | 50 |
| 2004 Swiss Albums (Schweizer Hitparade) | 15 |
| 2004 - UK Albums (OCC) | 59 |
| 2004 - US Billboard 200 | 6 |
| 2004 - Worldwide Albums (IFPI) | 43 |
| 2006 - Belgian Midprice Albums (Ultratop Flanders) | 32 |
| 2006 - Belgian Midprice Albums (Ultratop Wallonia) | 24 |
| 2006 - UK Albums (OCC) | 191 |
| 2006 - US Catalog Albums (Billboard) | 45 |
| 2007 - US Catalog Albums (Billboard) | 22 |
| 2008 - US Catalog Albums (Billboard) | 36 |
| Země | Ocenění | (prodané kusy / poznámka) |
|---|---|---|
| Argentina (CAPIF) | 3× Platina | 120,000^ |
| Australia (ARIA) | 6× Platina | 420,000^ |
| Austria (IFPI Austria) | Platina | 30,000* |
| Belgium (BRMA) | Platina | 50,000* |
| Brazil (Pro-Música Brasil) | 2× Platina | 250,000* |
| Brazil (Pro-Música Brasil) – Deluxe Edition / Remastered 2023 | Platina | 40,000‡ |
| Canada (Music Canada) | 7× Platina | 700,000^ |
| Denmark (IFPI Danmark) | 4× Platina | 80,000‡ |
| Finland (Musiikkituottajat) | Platina | 56,679 |
| France (SNEP) | 2× Platina | 600,000* |
| Germany (BVMI) | 4× Platina | 800,000‡ |
| Greece (IFPI Greece) | 2× Platina | 40,000^ |
| Hungary (MAHASZ) | Plaatina | 20,000^ |
| Italy (FIMI) – sales since 2009 | Platina | 50,000‡ |
| Japan (RIAJ) | Platina | 250,000^ |
| Mexico (AMPROFON) | Platina + Zlato | 225,000^ |
| Netherlands (NVPI) | Platina | 80,000^ |
| New Zealand (RMNZ) | 5× Platina | 75,000^ |
| Norway (IFPI Norway) | Platina | 40,000* |
| Poland (ZPAV) | Zlato | 20,000* |
| Portugal (AFP) | 2× Platina | 80,000^ |
| Russia (NFPF) | Platina | 20,000* |
| South Africa (RISA) | Platina | 50,000* |
| South Korea | - | 35,918 |
| Spain (Promusicae) | Platina | 100,000^ |
| Sweden (GLF) | Platina | 60,000^ |
| Switzerland (IFPI Switzerland) | 2× Platina | 80,000^ |
| United Kingdom (BPI) | 4× Platina | 1,352,806 |
| United States (RIAA) | Diamant | 10,000,000‡ |
| Europe (IFPI) | 3× Platina | 3,000,000* |
| Celosvětově | - | 17,000,000 |
* = údaje založené pouze na certifikaci
^ = údaje založené na certifikaci (shipments)
‡ = údaje založené na certifikaci / sales + streaming
