Biografie
Elvis Aaron Presley
* 8.ledna 1935 v Tupelo, ve státě Mississipi, USA
+ 16.srpna 1977 v Memphis, ve státě Tennessee, USA
Narodil se v Tupelu 8. ledna 1935 ve 3:30 jako dvojče o půl hodiny dříve narozeného Jesseho Garona, který však přišel na svět už mrtvý. Rodiče Gladys Presleyová, rozená Smithová, a Vernon Presley pocházeli z velmi chudých poměrů, označovaných jako tzv. white trash – tedy americký ekvivalent pro nejchudší bělošské vrstvy. Ačkoliv Elvis později popíral jakékoliv známky dřívější bídy („Vždy u nás bylo jídlo, vždy jsem měl v čem chodit“), skutečnost byla daleko pochmurnější – zvlášť když byl Vernon v květnu 1938 odsouzen ke dvěma letům vězení za padělání směnky, a rodina tak přišla o byt, který si pořídila na splátky. Právě v této kritické době, kdy Gladys s malým Elvisem putovala mezi příbuznými, vzniklo jeho nezdravé a celoživotní citové připoutání k matce.
V roce 1945 se mladý Elvis zúčastnil pěvecké soutěže s písní "Old Shep". A zde je třeba vyvrátit další rozšířenou legendu: malý zpěvák ji totiž nevyhrál. Skončil pátý a odnesl si druhou cenu – celodenní volnou vstupenku na kolotoče. O rok později, ke svým jedenáctým narozeninám, dostal první kytaru. Základní akordy ho naučil strýc Vester, hlavním učitelem se však stal pravidelný poslech bluesových a country nahrávek, díky kterým si Elvis vypěstoval výjimečně přesný hudební sluch. V roce 1948 se rodina přestěhovala do Memphisu s nadějí na lepší budoucnost. Elvis zde příliš přátel neměl, ale hudba ho pohltila natolik, že mu bohatě vynahradila běžné klukovské zážitky. V červnu 1953 dokončil střední školu a hned druhý den nastoupil jako řidič do firmy Electric Co.
V srpnu 1953 zavítal do studia Sun Records, které vlastnil Sam Phillips. Zde Elvis poprvé nahrál tehdy populární balady "My Happiness" a "That’s When Your Heartaches Begin" – údajně jako dárek pro matku. Tahle verze ovšem neodpovídá realitě. Nahrávka vznikla v srpnu, tedy čtyři měsíce po narozeninách Gladys. Pravým důvodem bylo to, že Elvis chtěl slyšet, jak zní jeho vlastní hlas. První vydělané peníze později skutečně věnoval matce – koupil jí růžový Cadillac. Příběh o nahrávce coby dárku vymyslel až jeho manažer plukovník Parker.
Mnozí si myslí, že si Elvise při nahrávání všiml sám Sam Phillips, ale skutečnost byla jiná. První, kdo rozpoznal jeho talent, byla Samova sekretářka. Phillips tehdy hledal "bělocha s černošským hlasem" – a právě v Presleyho projevu vycítil obrovský potenciál. V červnu 1954 společně nahráli bluesovou píseň "That’s All Right (Mama)" a na druhou stranu singlu se dostala původně bluegrassová "Blue Moon of Kentucky". V tehdejší době bylo obtížné prosadit se s černošskou hudbou, ale nakonec se jim to podařilo.
Druhým singlem se stala dvojice skladeb "Good Rockin’ Tonight" a "I Don’t Care if the Sun Don’t Shine". V únoru 1955 se jeho kariéry ujal nový manažer Tom Parker a všechno nabralo rychlý spád. Elvis podepsal smlouvu s velkou společností RCA Records a v roce 1956 vydal první singl pod touto značkou – "Heartbreak Hotel", který se okamžitě stal hitem a prodalo se ho přes milion kopií. V říjnu téhož roku vystoupil i v legendární Ed Sullivan Show.
V prosinci 1957 obdržel předvolání k nástupu na vojnu. Díky odkladu do března 1958 se mu podařilo dokončit film King Creole. Dne 24. března 1958 narukoval a byl přidělen do Friedbergu v tehdejším Západním Německu. Právě zde poznal svou budoucí manželku, tehdy čtrnáctiletou Priscillu Beaulieu. Do USA se vrátil 5. března 1960.
Ještě v témže roce natočil dva celovečerní snímky – G. I. Blues a Flaming Star – přičemž druhý jmenovaný obsahoval i stejnojmennou skladbu ("Flaming Star, don’t shine"). Po návratu z armády se éra rock and rollu chýlila ke konci a Presley se přeorientoval na pomalejší balady jako "It’s Now or Never", která vychází z melodie slavného "’O Sole Mio". Objevil se také v televizním pořadu NBC s názvem Welcome Home Elvis, kde si společně s Frankem Sinatrou zazpívali mix skladeb "Witchcraft/Love Me Tender".
Zatímco popularita The Beatles a dalších interpretů strmě stoupala, Elvisova sláva pozvolna upadala. Sám se proto částečně stáhl z veřejného dění – až do roku 1968, kdy se ve velkém stylu vrátil zpět na výsluní. Po osmileté televizní odmlce se konečně objevil na obrazovkách – a to naprosto sám, bez doprovodné kapely či herců. Televizní speciál „’68 Comeback Special“ vysílaný stanicí NBC uchvátil diváky po celých Spojených státech. Bezpochyby šlo o Presleyho nejsilnější a nejikoničtější televizní vystoupení, které ho rázem katapultovalo zpět na vrchol showbyznysu.
Dne 9. října 1973 se Elvis rozvedl, začal výrazně přibírat na váze a čím dál více se uchyloval k „léčivům“, které zdaleka nebyly tak léčivé, jak znělo jejich označení. Přesto však nadále koncertoval a pokračoval v nahrávání písní. V období mezi lety 1969 a 1977 odehrál neuvěřitelných 1094 zcela vyprodaných koncertů. Stal se také prvním interpretem, který během čtyř po sobě jdoucích vystoupení vyprodal slavnou Madison Square Garden v New Yorku – konkrétně ve dnech 9. – 11. června 1972.
V úterý 16. srpna 1977 byl nalezen mrtev na podlaze koupelny ve svém domě nazývaném Graceland v Memphisu. Objevila ho jeho snoubenka Ginger Aldenová. Mnoho lidí věří, že zemřel na předávkování drogami, oficiální verze však jako příčinu smrti uvádí srdeční infarkt. Po jeho odchodu se Graceland proměnil v muzeum a stal se druhým nejnavštěvovanějším domem v USA – hned po Bílém domě. Každoročně se sem sjíždějí tisíce fanoušků, imitátorů i dvojníků, aby uctili památku „krále rock and rollu“.
Jeho nahrávky stále vycházejí a kolují legendy, že Elvis nezemřel – a že se jednoho dne vrátí. Ať už tomu věříme, nebo ne, jedno je jisté: Elvis Presley neodmyslitelně patří mezi největší zpěváky a ikony hudební historie.
Dílo
Hudební odkaz Elvise Presleyho je bez nadsázky monumentální. Za svou kariéru nahrál více než 700 písní, přičemž mnohé z nich se staly nejen hity své doby, ale i nadčasovými evergreeny. Mezi nejslavnější skladby patří "Jailhouse Rock", "Hound Dog", "Love Me Tender", "Can’t Help Falling in Love" nebo "Suspicious Minds". Jeho repertoár zahrnoval široké spektrum žánrů – od rockabilly a blues, přes gospel a country, až po orchestrální balady.
Jeho první eponymní album Elvis Presley vyšlo v roce 1956 a stalo se milníkem v dějinách populární hudby. Následovala řada dalších nahrávek jako Elvis (1956), Loving You (1957), Elvis Is Back! (1960), nebo slavná studiovka From Elvis in Memphis (1969), která obsahuje i hit "In the Ghetto". Tato deska představovala návrat ke kořenům a autentickému výrazu – mnozí ji považují za jeho vůbec nejvyzrálejší studiový počin.
Kromě studiových nahrávek se Presley věnoval i filmové hudbě – během své herecké kariéry natočil přes 30 filmů a každému z nich odpovídal soundtrack. Přestože byly tyto snímky často kritizovány jako "rychlokvašky", písně jako "Return to Sender", "Viva Las Vegas" nebo "Can't Help Falling in Love" z těchto filmů žijí dál. Významná je také jeho gospelová tvorba – za desku How Great Thou Art získal svého prvního Grammy a později obdržel další ocenění za He Touched Me.
Elvisův přístup ke zpěvu byl přirozený, emotivní a technicky brilantní. Jeho hlas měl obrovský rozsah, barvu i hloubku – dokázal rozeznít kostelní chorál i roztančit stadiony. Ačkoliv nikdy nenapsal žádnou ze svých písní sám, jeho interpretace jim vtiskla osobitost a duši. Díky tomu se stal hlasem celé generace – a jeho dílo dodnes oslovuje nové a nové posluchače po celém světě.
Odkaz
Elvis Presley zůstává i desítky let po své smrti nedílnou součástí kulturní paměti lidstva. Jeho obraz, styl, pohyb na pódiu i hlasový projev definovaly celou éru – a přetvořily tvář populární hudby. Nebyl pouze zpěvákem; stal se ikonou, symbolem amerického snu i jeho paradoxů. Právem bývá nazýván 'králem rock and rollu', přestože jeho vliv daleko přesahuje hranice jediného žánru.
Jeho vizuální styl – charakteristický účes, výrazné obleky a pohyby pánví, které kdysi pobuřovaly konzervativní publikum – se staly předlohou pro celé generace interpretů. Od Bruce Springsteena po Prince, od U2 až po Michael Jacksona – mnozí světoví umělci přiznávají, že Presley byl pro ně zásadní inspirací.
Jeho vliv je patrný i mimo hudební průmysl – objevuje se v literatuře, filmu, výtvarném umění i reklamě. Andy Warholův portrét Elvise, film Elvis od Baze Luhrmanna nebo parodické výstupy imitátorů napříč dekádami dokazují, že Elvis není jen historickou postavou – ale neustále přítomnou ikonou popkultury. Graceland, jeho sídlo v Memphisu, se mezitím proměnilo v poutní místo fanoušků a ročně přivítá statisíce návštěvníků.
Navzdory vlnám módních trendů, změnám stylu i technologickým proměnám zůstává Presleyho odkaz živý. Jeho nahrávky jsou dodnes součástí vysílání rádií, reedice jeho desek se stále prodávají a jeho jméno nese nespočet ocenění, muzeí, škol i hudebních cen. V roce 1986 byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame jako vůbec první interpret – čímž se symbolicky zpečetil jeho nesmazatelný otisk v dějinách populární hudby.
Diskografie
Diskografie Elvise Presleyho patří k nejrozsáhlejším a zároveň nejvlivnějším v dějinách populární hudby. Za svůj život vydal přes 20 řadových studiových alb, desítky soundtracků, nespočet singlů a také několik posthumních kompilací, které jen potvrdily jeho trvalou přítomnost v hudebním světě. Jeho nahrávky se prodávaly ve stovkách milionů kusů a Presley se tím zařadil mezi nejprodávanější interprety všech dob.
Jeho debutová deska Elvis Presley (1956) s ikonickým obalem, na němž Elvis hraje na kytaru, způsobila v době vydání doslova revoluci. Obsahovala mimo jiné skladby "Blue Suede Shoes" či "I Got a Woman" a okamžitě si získala srdce fanoušků. Následovala studiovka Elvis (1956), která upevnila jeho status hvězdy.
V následujících letech vyšly mimo jiné Loving You (1957), King Creole (1958), Elvis Is Back! (1960), gospelová How Great Thou Art (1967), ceněná soulově laděná From Elvis in Memphis (1969) a pozdní LP Moody Blue (1977), které vyšlo jen pár týdnů před jeho smrtí. Každý tento studiový počin ukazoval jinou tvář Elvisovy osobnosti – od divokého rockabilly rebela přes romantického zpěváka balad až po uhrančivého gospelového vypravěče.
Vedle klasických nahrávek nelze opomenout ani jeho soundtracky. Přestože kvalita některých filmových písní kolísala, vznikly v této době i hity jako "Can’t Help Falling in Love", "Return to Sender" nebo "Viva Las Vegas", které se staly nedílnou součástí jeho katalogu. Výrazné jsou také Presleyho živé nahrávky, například Elvis: As Recorded at Madison Square Garden (1972) či Aloha from Hawaii via Satellite (1973), což byl první koncert v historii přenášený celosvětově přes satelit.
Po jeho smrti vyšly desítky výběrových kompilací, mezi nejvýznamnější patří Elvis: 30 #1 Hits (2002), které znovu připomněly šíři jeho tvorby novým generacím posluchačů. Ať už šlo o energické rock'n'rollové vypalovačky, gospelové hymny nebo dojemné milostné písně, Presleyho diskografie nabízí bezednou studnici hudby, jež nepodléhá času ani módním trendům.
| Album | Rok vydání | Typ |
|---|---|---|
| Elvis Presley | 1956 | studio |
| Elvis | 1956 | studio |
| Elvis’ Christmas Album | 1957 | studio |
| King Creole | 1958 | soundtrack |
| For LP Fans Only | 1959 | studio |
| A Date With Elvis | 1959 | studio |
| Elvis Is Back! | 1960 | studio |
| G.I. Blues | 1960 | soundtrack |
| His Hand in Mine | 1960 | studio (gospel) |
| Something for Everybody | 1961 | studio |
| Blue Hawaii | 1961 | soundtrack |
| Pot Luck | 1962 | studio |
| Girls! Girls! Girls! | 1962 | soundtrack |
| It Happened at the World’s Fair | 1963 | soundtrack |
| Fun in Acapulco | 1963 | soundtrack |
| Kissin’ Cousins | 1964 | soundtrack |
| Roustabout | 1964 | soundtrack |
| Girl Happy | 1965 | soundtrack |
| Elvis for Everyone! | 1965 | studio |
| Frankie and Johnny | 1966 | soundtrack |
| Paradise Hawaiian Style | 1966 | soundtrack |
| How Great Thou Art | 1967 | studio (gospel) |
| From Elvis in Memphis | 1969 | studio |
| From Memphis to Vegas / From Vegas to Memphis | 1969 | live/studio mix |
| That's the Way It Is | 1970 | studio/live mix |
| Elvis Country (I’m 10,000 Years Old) | 1971 | studio (country) |
| Love Letters from Elvis | 1971 | studio |
| Elvis Sings The Wonderful World of Christmas | 1971 | studio (vánoční) |
| Elvis Now | 1972 | studio |
| He Touched Me | 1972 | studio (gospel) |
| Elvis (Fool) | 1973 | studio |
| Raised on Rock / For Ol' Times Sake | 1973 | studio |
| Good Times | 1974 | studio |
| Promised Land | 1975 | studio |
| Today | 1975 | studio |
| From Elvis Presley Boulevard, Memphis, Tennessee | 1976 | studio |
| Moody Blue | 1977 | studio |
| On Stage (February 1970) | 1970 | živé |
| Elvis Recorded Live on Stage in Memphis | 1974 | živé |
| Aloha from Hawaii via Satellite | 1973 | živé |
| The Sun Sessions | 1976 | kompilace |
| Double Dynamite | 1975 | kompilace |
| The 50 Greatest Hits | 2000 | kompilace |
| ELV1S: 30 #1 Hits | 2002 | kompilace |
| The Complete Elvis Presley Masters | 2010 | box set |
| Walk a Mile in My Shoes: The Essential '70s Masters | 1995 | kompilace |
| Way Down in the Jungle Room | 2016 | kompilace / studiová nahrávka |
| Live 1969 | 1998 | živé |
Filmová kariéra
Elvis Presley nebyl jen králem rock and rollu, ale také úspěšným hercem, jehož filmová dráha ovlivnila populární kulturu 50. a 60. let. Během své kariéry natočil přes 30 celovečerních snímků, ve kterých kombinoval svůj hudební talent s charismatem na plátně. Jeho první filmová role přišla už v roce 1956 v dramatu Love Me Tender, které zaznamenalo komerční úspěch a položilo základ jeho herecké dráze.
Během 60. let Elvis pokračoval ve filmování převážně muzikálových snímků a romantických komedií, jako jsou Jailhouse Rock, Blue Hawaii či Viva Las Vegas. Tyto filmy mu pomohly upevnit status ikony popkultury, ačkoliv jeho filmová kariéra byla často kritizována za jednostrannost a převahu lehkovážných rolí. Přesto se právě díky nim podařilo Elvise představit širšímu publiku a zároveň propagovat jeho hudbu.
Po návratu z vojny v roce 1960 se jeho filmová tvorba rozrostla o další tituly, většinou s doprovodnou hudbou, která byla součástí soundtracků. V 70. letech však Elvisova filmová kariéra postupně slábla, protože se více soustředil na koncertní vystupování a nahrávání alb. Přesto zůstávají jeho snímky pevnou součástí historie americké kinematografie a dodnes jsou oblíbené mezi fanoušky i filmovými historiky.
| Film | Rok vydání | Poznámka |
|---|---|---|
| Love Me Tender | 1956 | první filmová role |
| Jailhouse Rock | 1957 | hudební drama |
| King Creole | 1958 | drama, jedna z nejlepších rolí |
| G.I. Blues | 1960 | muzikál |
| Flaming Star | 1960 | westernové drama |
| Wild in the Country | 1961 | drama |
| Blue Hawaii | 1961 | muzikál |
| Follow That Dream | 1962 | muzikál/komedie |
| Kid Galahad | 1962 | drama |
| Girls! Girls! Girls! | 1962 | muzikál |
| It Happened at the World’s Fair | 1963 | muzikál |
| Fun in Acapulco | 1963 | muzikál |
| Kissin’ Cousins | 1964 | muzikál/komedie |
| Viva Las Vegas | 1964 | muzikál |
| Roustabout | 1964 | muzikál |
| Girl Happy | 1965 | muzikál |
| Tickle Me | 1965 | muzikál/komedie |
| Harum Scarum | 1965 | muzikál |
| Frankie and Johnny | 1966 | muzikál |
| Paradise, Hawaiian Style | 1966 | muzikál |
| Spinout | 1966 | muzikál |
| Easy Come, Easy Go | 1967 | muzikál |
| Clambake | 1967 | muzikál |
| Stay Away, Joe | 1968 | komedie |
| Speedway | 1968 | muzikál |
| Live a Let Die | 1968 | nezrealizováno (plánovaný projekt) |
| Charro! | 1969 | western |
| The Trouble with Girls | 1969 | drama/komedie |
| Change of Habit | 1969 | drama |