Charakteristika progresivního metalu
Jednou z hudebních charakteristik progresivního metalu je stylistický eklekticismus, který prostupuje mnoha formacemi. Mezi riffy, refrény a sóla, typická pro rockové a metalové písně, progresivně laděná uskupení často přidávají sekce inspirované jazzem, klasickou hudbou, Středním východem (obzvláště často s využitím frygické dominantní stupnice), Dixielandem, ragtime a dalšími žánry. Toho se zpravidla dosahuje díky klávesistovi, který vytváří jedinečné zvukové plochy, nebo zařazením nástrojů, jež jsou pro metal neortodoxní – například saxofonu. Myšlenku začlenění těchto různorodých hudebních vlivů primárně prosadila Dream Theater a její vliv je patrný v celé její diskografii. Mezi další soubory, které rády sahají po těchto výstřednostech, patří Haken, Between the Buried and Me, Thank You Scientist, Opeth, Liquid Tension Experiment, Circus Maximus a další.
Přestože progresivní a avantgardní metal spojuje experimentální duch a neotřelé myšlenky, mezi oběma styly existují podstatné rozdíly. Experimentování v rámci progresivního metalu se většinou zakládá na práci s komplexními rytmy a složitými strukturami skladeb při využití tradičních nástrojů. Naproti tomu avantgardní přístup sází na neobvyklé zvuky a netradiční instrumentaci. Prog metal zároveň klade větší důraz na teoretickou i technickou komplexnost – jako například propracovaná tempa skladeb, složité formy a vlivy jazz fusion – zatímco avantgardní varianta bývá více nekonvenční a ráda boří hudební pravidla. Jedním z neortodoxních nápadů je i experiment formace Aeon Zen, která tvořila písně on-line prostřednictvím sociálních sítí, čímž umožnila zapojení fanoušků do tvůrčího procesu. Tuto tvorbu sami označili jako "sociální metal".
Historie progresivního metalu
Předchůdci
Kořeny progresivního metalu sahají k formacím hrajícím progresivní rock na přelomu 60. a 70. let, jako byli Yes, Pink Floyd, Emerson Lake & Palmer, Jethro Tull, King Crimson, Genesis, Gentle Giant, Focus, Renaissance, The Alan Parsons Project, ranní Queen, Kansas, Atomic Rooster, Uriah Heep a Rush. Posledních pět jmenovaných, počínaje Queen, často obohacovalo svůj zvuk o metalové prvky. Kanadské trio Rush bývá považováno za most mezi hard rockem, britským progem a klasickým heavy metalem. Zpočátku čerpali inspiraci z Led Zeppelin, ale později začali kombinovat progresivní rockové techniky s bluesovými akordy. Na desce 2112 (1976) ukázali nejen technické mistrovství a kompoziční dovednosti, ale zároveň zachovali přímočařejší přístup než většina anglických progrockových kapel. I formace jako Rainbow či Black Sabbath obsahovaly progresivní prvky, nicméně progresivní metal jako samostatný žánr se začal profilovat až v polovině 80. let. Partičky jako Fates Warning, Queensryche a později Dream Theater v první polovině osmdesátek převzaly prvky těchto raných pokusů – zejména instrumentální náročnost a kompoziční struktury – a spojily je s heavy metalovými vlivy známými od kapel Metallica či Megadeth. Výsledkem byla hudba s progresivní duší a metalovým tělem.
Počátky
Rok 1984 se stal zlomovým momentem, když americké bandy Queensryche (The Warning) a Fates Warning (Night on Bröcken) vydaly své debuty. Obě partičky postupně rozšiřovaly své hudební vize buď experimentálním přístupem, nebo čím dál propracovanějšími kompozicemi a technicky náročnými strukturami skladeb. V roce 1986 přišla klíčová studiová nahrávka od Queensryche – Rage for Order – a zároveň Awaken the Guardian od Fates Warning. Každá formace se později vydala vlastní cestou, přičemž obě důkladně prozkoumávaly možnosti precizního zvuku i kompoziční rafinovanosti. Jejich úsilí vyústilo v přelomová LPčka – Operation: Mindcrime (1988) od Queensryche a dvojice No Exit (1988) a Perfect Symmetry (1989) od Fates Warning, která definovala samotné jádro žánru. V devadesátkách pak přišel větší průlom – zejména díky skladbě "Silent Lucidity" (1990, LP Empire) od Queensryche, která bodovala na 9. místě Billboard Hot 100 a dokonce kralovala žebříčku Billboard Album Rock Tracks. Přestože nešlo o typickou progmetalovou baladu, její úspěch pomohl zviditelnit celý žánr. Fates Warning naproti tomu zůstali tvrdší a agresivnější formací, jejichž estetika byla bližší tehdejší thrash a extreme metalové scéně, což je učinilo méně komerčně přístupnými. Přesto slavili dílčí úspěch s deskou Parallels.
Mezi další důležitá jména konce 80. let patří King's X (Gretchen Goes to Nebraska z roku 1989), Crimson Glory (Transcendence z roku 1988), Heir Apparent a Savatage (Gutter Ballet z roku 1989). Kanadští vizionáři Voivod začínali s experimentálním thrash metalem na desce War and Pain (1984), ale postupně přešli k psychedelickému progresivnímu metalu plnému disonancí – typicky na svých čtvrtém a pátém albu: Dimension Hatröss (1988) a Nothingface (1989). Progresivní metal navíc ovlivnil tehdy rychle sílící speedmetalovou scénu – důkazem je třeba Metallica a její ... And Justice for All z roku 1988. Průkopníci tzv. "Math-metalu", texaská úderka Watchtower, posunuli práci s rytmem na novou úroveň. Jejich nahrávky Energetic Disassembly (1985) a Control and Resistance (1989) kombinují thrash, synkopaci a progresi do extrémně technické podoby, která nese stopy jazz fusion dekonstrukce. Tento přístup později ovlivnil i americké deathmetalové smečky jako Atheist (Unquestionable Presence z roku 1991), Cynic a nizozemské Pestilence.
90. léta
Mezi hlavní americké formace, které přispěly k dalšímu vymezení a rozvoji žánru, patří Psychotic Waltz a Dream Theater. První jmenovaná, s přístupem na půli cesty mezi Watchtower a Fates Warning, vytvořila desky A Social Grace (1990) a Into the Everflow (1992), které spojily charakteristický progresivní zvuk s psychedelií. Dream Theater čerpali výrazně z tradičního prog rocku a ve svých počátcích silně stavěli na dovednostech jednotlivých členů souboru. Později během své dráhy se už nenechali prog rockem tolik ovlivňovat, ačkoliv si zachovali jeho komplexnost – upřednostnili však ostřejší zvuk moderního progresivního metalu. Už na debutní studiovce When Dream and Day Unite (1989) představili své vlastní pojetí stylu. Tato nahrávka se zaměřila na klávesové nástroje a instrumentální mistrovství, jejich snaha pak vyústila ve dvě klíčová LP, která de facto kodifikovala klasický progresivní metal – Images and Words (1992) a Awake (1994). V roce 1993 se Dream Theater dostali do éteru rádií a na MTV se skladbou "Pull Me Under" z alba Images and Words.
Pokud jde o evropské průkopníky, mezi ně patří německá parta Sieges Even, která začínala s techno thrashem po vzoru Watchtower, a později přešla k extrémně technickému a emotivnímu přístupu k progresivnímu metalu – viz studiové počiny The Art of Navigating by the Stars (2005) a Paramount (2007).
V USA se později zrodilo hned několik dalších pozoruhodných uskupení. Shadow Gallery, kteří kombinovali progresivní metal s prvky melodického power metalu, a Symphony X, kteří propojili progresivní přístup s power metalem a klasickou hudbou, čímž vytvořili most mezi třemi podžánry. Dále Redemption se zpěvákem Rayem Alderem z Fates Warning a OSI s Kevinem Moorem (ex-Dream Theater) a Jimem Matheosem (ex-Fates Warning). Technické pojetí rozvíjely například Tool, Zero Hour, Arch/Matheos či instrumentální soubory jako Spastic Ink, Liquid Tension Experiment, Gordian Knot a Canvas Solaris.
V Evropě se dařilo zejména progresivním partám jako jsou norští Conception s melodickým power metalem, další norové Ark, němečtí Vanden Plas, britští Threshold, dánští Royal Hunt, švédské formace Andromeda a Evergrey, polští Riverside nebo španělští Avalanch. Experimentálně a technicky laděné přístupy reprezentují norští Spiral Architect, kteří tvoří jakýsi most mezi Watchtower, Fates Warning a Leprous.
Přelom tisíciletí
Na přelomu 90. let přinesly nové impulzy například nizozemský projekt Ayreon (Arjen Anthony Lucassen) a švédští Pain of Salvation. Ayreon se specializoval na melodramatické a divadelní rockové opery typu Into the Electric Castle (1998) a The Human Equation (2004), které vznikly za účasti členů mnoha předních metalových skupin. Mezi předchůdce alternativnějšího a experimentálního přístupu patří Thought Industry, Mind Over Four a Voivod. Zásadní postavou progresivního metalu s nádechem eklektiky a neortodoxnosti je Devin Townsend – zpěvák, kytarista a skladatel, zakladatel heavy metalové formace Strapping Young Lad. Ten ve svých prvních dvou sólovkách Ocean Machine: Biomech a Infinity propojil post-metal, ambient a tradiční prog metal.
Opeth se prosadili kombinací progresivního metalu s death metalem. Na scénu silně působily i kapely hrající technický metal, jako Meshuggah, Atheist a Cynic, které tvořily komplexní a technicky náročné skladby. Tradiční progresivní metal se ozývá ve tvorbě skupin Sun Caged, Dominici a Circus Maximus. Emotivně laděné uskupení Opeth, stejně jako Pain of Salvation, Green Carnation či Anathema, ovlivnily formace jako Dark Suns, Disillusion nebo Conscience. Švédský Tiamat přispěl progresivními vlivy na svém přelomovém albu Wildhoney z roku 1994.
Od roku 2019 se žánr dále vyvíjí do různých podob a dosahuje širšího spektra zvuků než kdykoli předtím. Zatímco mnohé legendární party stále nahrávají a vystupují, každý rok se na undergroundové scéně objevují nové formace z celého světa. V poslední době prorazily i do širšího povědomí mainstreamu například Mastodon a Gojira, dvě moderní progresivní uskupení, která se těší velké oblibě.
Stylová rozmanitost progresivního metalu
Progresivní metal lze rozdělit do mnoha podžánrů odpovídajících určitým dalším stylům hudby, které ovlivnily progresivní metalové formace. Například dvě skupiny, které se běžně označují jako progresivní metal, King's X a Opeth, se nacházejí na opačných koncích zvukového spektra. King's X jsou do značné míry ovlivněni měkčím mainstreamovým rockem a ve skutečnosti přispěli k růstu grunge, přičemž inspirovali i soubory jako Pearl Jam. Deathové vokály a těžké kytary Opeth (liberálně kombinované s akustickými pasážemi evokujícími metal a čistými melodickými zpěvy) je často zařazují do progresivního death metalu. Přesto jejich frontman Mikael Akerfeldt vždy uváděl jako hlavní vlivy jejich hudby Yes a Camel. Na svých posledních studiových počinech se Opeth přiklonili ke klasickému progresivnímu rocku.
Podobně soubory jako Dream Theater, Planet X, Puya, Liquid Tension Experiment, The Faceless, Between the Buried and Me a Animals as Leaders odrážejí ve své hudbě jazzové vlivy s rozšířenými sólovými pasážemi. Cynic, Atheist, Opeth, Pestilence, Between the Buried and Me a Meshuggah spojili jazzovou fúzi s death metalem – každý však svým dramaticky odlišným způsobem. Devin Townsend čerpá z okolních vlivů pro budování atmosféry své tvorby. Progresivní metal je rovněž často propojen s power metalem, což vedlo ke vzniku festivalů jako ProgPower, na kterých vystupují formace jako Fates Warning a Conception – power metalové party, které postupně do svého stylu zakomponovaly progresivní prvky, jež s časem zastínily jejich původní powermetalové kořeny. V současnosti nabývá na popularitě žánr technického metalu, takže do progresivního ranku bývají řazeny i sestavy, které nutně nehrají tradičním stylem – například thrash/power metaloví Nevermore a průkopníci technického death metalu Necrophagist a Obscura. Tyto formace jsou často považovány za progresivní kvůli své komplexní a technické hudbě, kterou je těžké zařadit do jiného žánru.
V pozdních letech nového tisíciletí se skupiny jako Born of Osiris, Periphery, Tesseract, Animals as Leaders a Vildhjarta zasloužily o zpopularizování stylu „djent“, odnože progresivního metalu původně vyvinuté formací Meshuggah. Tento styl se vyznačuje tlumenými, synkopovanými riffy (často s polymetrickými strukturami) a využitím kytar s více strunami. Tyto nástroje se však objevují i v jiných odvětvích progresivní scény – umělci jako Devin Townsend, Dir En Grey a Ne Obliviscaris rovněž používají sedmistrunné kytary, aniž by byli součástí hnutí „djent“. Proyecto Eskhata, španělská sestava, si získala velký ohlas za svou fúzi progresivního rocku a rap metalu – média ji označila za „progresivní rap metal“. Progresivní doom pak představuje žánrové splynutí, které kombinuje prvky progresivního metalu a doom metalu. Mezi představitele této větve patří soubory King Goat, Under the Sun, Sierra a Oceans of Slumber.
Československá scéna
V roce 1987 vznikla v Klatovech legendární kapela Asmodeus, hrající thrash metal, který začal brzy směřovat k mnohem progresivnější hudbě. Na kontě má už 8 alb (k roku 2022).
V roce 1993 vznikla v Rosicích multižánrová progresivní skupina Forgotten Silence, jako vedlejší projekt thrash metalových Sax. Jejich tvorba osciluje mezi progresivním metalem, ambientem, doomem i art rockem. Na přelomu tisíciletí se stali jedním z nejvýraznějších tuzemských představitelů avantgardního metalu a jejich studiovka Ka Ba Ach (2006) bývá považována za jedno z vrcholných děl domácí progresivní scény.
Rok 1996 s sebou přinesl vznik skupiny Six degrees of Separation, která se ujala své tvorby velmi osobitě. Její melodický progresivní metal si získal velkou základnu fanoušků doma i v zahraničí. Tato kapela z Velkého Ořechova dokazuje, že poctivý přístup k muzice se vyplácí — pod vedením zpěváka a baskytaristy Radka Zábojníka alias Doctora stojí na české metalové špičce. I přes velkou domácí popularitu se nicméně této formaci nepodařilo prosadit v zahraničí.
Ve stejném roce vznikla v Českých Budějovicích skupina Seven v čele s kytaristou Honzou "Kirkem" Běhunkem, která sjezdila Evropu a spolupracovala například s německou metalovou královnou Doro Pesch. V roce 2010 největší metalová firma na světě Nuclear Blast potvrdila vydání jejich sedmého řadového alba. (prodalo se 15 000 ks)
Mezi první českou ligu bezesporu patří i Personal Signet z Mohelnice. Jejich sound bývá často přirovnáván ke kapelám jako Evergrey nebo Pain of Salvation, přičemž se nebojí míchat hutné riffy s melancholickými melodiemi a technickou vytříbeností. Album Of Trees and Demons (2015) patří k nejvyzrálejším tuzemským nahrávkám v tomto žánru.
V posledních letech se na scéně objevila i řada mladších jmen — například Mindwork, technicky brilantní kvarteto z Prahy, kombinující progresivní death metal se silnými jazzovými a ambientními vlivy. Jejich deska Era z roku 2021 se setkala s pozitivním ohlasem nejen doma, ale i ve světovém metalovém podhoubí. Za zmínku stojí také Deep Stare a Ereley, kteří přinášejí moderní zvuk s důrazem na atmosféru a dynamiku.
Mezi další zajímavé formace patří Elbe, kapela známá pro svůj osobitý mix progresivního metalu s alternativními a experimentálními prvky, která se etablovala na domácí scéně začátkem 2010. Andragona představuje silnou ženskou frontu v českém progresivním metalu, kombinující emotivní vokály s komplikovanými instrumentálními pasážemi. Minority Sound zase přináší energický a melodický progresivní metal s moderním nádechem, který oslovuje mladší publikum a zároveň ctí tradice žánru.
Seznam českých a slovenských skupin hrajících progresivní metal – Aaen Anima, Abstract Essence, Ascendancy, Archeonic, Asmodeus, Besna (SVK), Castaway, ClayFeeders, Deep Stare, Dirty Game, Draco Hypnalis, Ereley, Etterna (SVK), Forgotten Silence, Miea, Mindwork, Misty Ways, Modesty a Pride, Minority Sound, Personal Signet, Pessimist, Porta Inferi, Power 5, Renaissense (SVK), Seven, Signum Regis, Six degrees of Separation, The Split, Split Bearing, Synaesthetics, Therva, Venefica, Warning Vision, Zubathaa, Andragona, Elbe a další...
Seznam progresivních metalových skupin (podle data vzniku)
1968
Rush (CAN)
1979
Crimson Glory (USA), King's X (USA), Savatage (USA)
1980
Queensryche (USA)
1981
Loudness (JPN)
1982
Fates Warning (USA), Sieges Even (NSR), Voivod (CAN), Watchtower (USA), Wrath (USA), X Japan (JPN)
1983
Heir Apparent (USA), Mind over Four (USA)
1984
Atheist (USA), Blind Guardian (NSR), Pain of Salvation (SWE)
1985
Dream Theater (USA), Shadow Gallery (USA), Viper (BRA)
1986
Believer (USA), Elegy (NLD), Pestilence (NLD), Rage (NSR), Revelation (USA), Vanden Plas (NSR), Waltari (FIN)
1987
Asmodeus (ČSSR), Cynic (USA), Intruder (USA), Kamelot (USA), Last Crack (ČSSR), Marty Friedman (USA/JPN), Meshuggah (SWE), Secrecy (NSR), Unorthodox (USA), Veni Domine (SWE)
1988
Psychotic Waltz (USA), Sacrosanct (IND), Threshold (GBR)
1989
Conception (NOR), Cyclone Temple (USA), Royal Hunt (DNK), Sacrament (USA), Seventh Avenue (NSR), Thought Industry (USA), Wuthering Heights (DNK)
1990
Anathema (GBR), Ark (NOR), Galactic Cowboys (USA), Green Carnation (NOR), Kyyria (FIN), Opeth (SWE), Skyclad (GBR), Tool (USA), Tourniquet (USA)
1991
Angra (BRA), Emperor (NOR), Katatonia (SWE), Labyrinth (ITA), Orphaned Land (ISR), Puya (USA)
1992
Beyond Twilight (DNK), In the Woods (NOR), Nevermore (USA), The Quiet Room (ČSSR)
1993
Avalanch (ESP), Extol (NOR), Forgotten Silence (CZE), Spastic Ink (USA), Spiral Architect (NOR), Zero Hour (USA)
1994
Borknagar (NOR), Disillusion (GER), Fortress Under Siege (CZE), Prototype (USA), Symphony X (USA), Vintersorg (SWE)
1995
After Forever (NLD), Ayreon (NLD), Balance of Power (GBR), Evergrey (SWE), Kekal (INA), Moonsorrow (FIN), Power 5 (CZE), Sonata Arctica (FIN), Vanishing Point (AUS)
1996
Artension (USA), Carina Alfie (CZE), Control Denied (USA), DGM (ITA), Gojira (FRA), Ivory Tower (USA), Narnia (SWE), Pessimist (CZE), Seven (CZE), Shining (SWE), Six degrees of separation (CZE), Stam1na (FIN)
1997
Dark Suns (GER), Devin Townsend (CAN), The Dillinger Escape Plan (USA), Dir En Gray (JPN), Elvenking (ITA), Jacobs Dream (USA), Liquid Tension Experiment (USA), The Old Dead Tree (FRA), Pharaoh (POL)
1998
Cult of Luna (SWE), Demons & Wizards (USA/GER), Edenbridge (AUT), Gordian Knot (USA), Thy Catafalque (HUN), Týr (FRO)
1999
Andromeda (SWE), Avantasia (GER), Canvas Solaris (USA), Draco Hypnalis (CZE), Lumsk (NOR), Sun Caged (NLD), Trivium (USA), Voyager (AUS)
2000
Adagio (FRA), Between the Buried and Me (USA), Circus Maximus (NOR), Harmony (SWE), Mastodon (USA), Planet X (USA), Ring of Fire (USA), Shaman (BRA), Sylosis (GBR)
2001
69 Chambers (CZE), Circle II Circle (USA), Leprous (NOR), Myrath (TUN), Redemption (USA), Riverside (POL), Serenity (AUT), Twilight Odyssey (RUS)
2002
Avian (USA), Obscura (GER), OSI (USA), Split Bearing (CZE), Star One (NLD), Theocracy (USA), Vektor (USA)
2003
Abstract Essence (CZE), Baroness (USA), Born of Osiris (USA), Dirty Game (CZE), Ex Libris (NLD), Hamka (CZE), Ne Obliviscaris (AUS), Personal Signet (CZE), Tesseract (GBR)
2004
Castaway (CZE), The Faceless (USA), Finsterforst (GER), Kiko Loureiro (BRA)
2005
Aaen Anima (CZE), Borealis (CAN), Ihsahn (NOR), Kingfisher Sky (NLD), Misty Ways (CZE), Periphery (USA), To-Mera (GBR), Vildhjarta (SWE)
2006
Mindwork (CZE), Porta Inferi (FIN)
2007
Amon Sethis (CZE), Animals as Leaders (USA), ClayFeeders (CZE), Haken (GBR), Signum Regis (CZE), Subsignal (GER), Venefica (CZE)
2008
Ascendancy (CZE), Devin Townsend Project (CAN), Highlight Kenosis (CZE), Jinjer (UKR), Modesty a Pride (CZE), Paranorm (CZE)
2009
Persona (CZE), Synaesthetics (CZE), Thank You Scientist (USA), Virtual Symmetry (CZE)
2010
Heptah (CZE), Zubathaa (CZE)
2011
Anciients (CAN), Oceans of Slumber (USA), Renaissense (SVK), Vipassi (CZE)
2012
Therva (CZE)
2013
Deep Stare (CZE), Fractal Universe (POL), Witherfall (USA)
2014
Ereley (CZE), The Gentle Storm (NLD), Voice of Baceprot (IDN)
2015
Archeonic (CZE), Crown Lands (CAN), Entheos (USA), Paralydium (CZE), Scardust (CZE)
2016
Etterna (CZE), Joviac (CZE), Vuur (NLD)
2017
Besna (SVK), Miea (CZE), Nita Strauss (USA)
2018
After Lapse (CZE), Empress (CAN), The Split (CZE)
2020
Dianthus (CZE), Seventh Storm (FIN)
2021
Ibaraki (JPN), Leviathan Project (CZE)