|
| Vydáno | 10. března 1992 |
|---|---|---|
| Natočeno | Září - prosinec 1991 | |
| Studio | One-on-One Recorders, Syndicate Studio West (North Hollywood, Kalifornie, USA) | |
| Žánr | Crossover thrash, rap metal | |
| Délka | 52:59 | |
| Label | Sire, Warner Bros. | |
| Producent | Ice-T, Ernie C |
 |
 |
| "There Goes The Neighborhood" (1992) | "Cop Killer" (1992) |
Skladba "There Goes The Neighborhood" byla napsána a produkována Ice-T a kytaristou Erniem C a představuje jeden z klíčových momentů debutové éry této formace. Vyšla 12. března 1992 prostřednictvím vydavatelství Rhyme $yndicate/Sire/Warner Records jako hlavní singl ze stejnojmenné prvotiny Body Count.
Tento track se dokázal prosadit i v žebříčcích, když na Novém Zélandu dosáhl na 35. příčku. O mnoho let později, v roce 2023, byl navíc zařazen magazínem Rolling Stone na 85. místo v seznamu nejlepších metalových skladeb všech dob, což jen potvrzuje jeho dlouhodobý vliv a význam.
Hudebně i textově jde o ostrý komentář k rasovým a společenským otázkám, přičemž soubor zde míchá rapový projev s tvrdými kytarovými riffy. Právě tato kombinace byla v době vydání poměrně průlomová a pomohla definovat charakter celé debutové desky.
Zajímavostí je i úprava textu ve videoklipu - kontroverzní výraz 'nigga' (negr) byl nahrazen výrazem 'black boys' (černí chlapci), aby byl klip přijatelnější pro širší televizní publikum. Tento zásah dobře ilustruje „napětí mezi autenticitou projevu a mediální prezentací“ (cenzůru), které tuto partu provázelo už od samotného začátku. B stranou se stala neméně kontroverzní píseň "KKK Bitch"...
"Cop Killer" patří k nejkontroverznějším skladbám v historii metalu. Stala se druhým singlem z alba a okamžitě vyvolala silné reakce kvůli svému tématu. Text, napsaný Ice-T je koncipován jako výpověď postavy frustrované policejní brutalitou, přičemž autor jej sám označil za „protestní záznam“. Inspirací mu byla mimo jiné skladba "Psycho Killer" od Talking Heads a píseň byla hrána živě už před svým studiovým nahráním, například na festivalu Lollapalooza 1991.
Po vydání se track stal terčem ostré kritiky ze strany politiků i policejních organizací, včetně prezidenta USA George H. W. Bushe a viceprezidenta Dana Quayla. Kontroverze ještě zesílila v kontextu tehdejších událostí kolem případu Rodneyho Kinga a následných nepokojů v Los Angeles. Některé organizace dokonce vyzývaly k bojkotu společnosti Time Warner a tvrdily, že skladba podporuje násilí vůči policii, zatímco jiní - včetně části umělecké obce - ji hájili jako legitimní formu uměleckého protestu a svobody projevu.
Pod rostoucím tlakem se Ice-T nakonec rozhodl skladbu z alba stáhnout a reedice Body Count již "Cop Killer" neobsahovala. Tento krok vyvolal další debaty o cenzuře v hudbě a vlivu korporací na uměleckou tvorbu. Přestože studiová verze nebyla nikdy znovu oficiálně vydána, píseň si zachovala silný odkaz a dodnes je vnímána jako symbol střetu mezi hudební expresí a společenskými hranicemi.
Body Count je stejnojmenné debutové studiové album americké heavy metalové formace Body Count, vydané 10. března 1992 u Sire Records. Materiál na této desce se zaměřuje na různé společenské a politické problémy, od policejní brutality až po zneužívání drog. Zároveň představuje zásadní zlom v kariéře Ice-T, který se podílel na skládání skladeb společně s kytaristou Erniem C, psal texty a vystupoval jako hlavní zpěvák. Do té doby byl znám především jako rapper, ale jeho práce s tímto hudebním uskupením mu pomohla oslovit i fanoušky rockové hudby. Album doprovázely singly "There Goes the Neighborhood" a "Cop Killer" (viz. výše).
Body Count je dobře známo také díky zařazení kontroverzní skladby "Cop Killer", která vyšla jako druhý singl z něj a stala se terčem rozsáhlé kritiky ze strany různých politických představitelů, ačkoli mnozí ji hájili na základě práva skupiny na svobodu projevu. Ice-T se nakonec rozhodl skladbu z alba odstranit, přesto ji však kapela nadále hrála naživo. Deska se umístila na 31. místě v anketě Pazz & Jop magazínu The Village Voice a je považována za jeden z titulů, které pomohly otevřít cestu mainstreamovému úspěchu rap metalu.
Ačkoli byl Ice-T primárně známý díky své práci v hiphopovém žánru, dlouhodobě byl také fanouškem rockové hudby a právě z tohoto zájmu vznikli Body Count. Původní sestava byla tvořena výhradně hudebníky, které znal ze střední školy Crenshaw. Ice-T k tomu uvedl: „Věděl jsem, že nechceme založit R&B skupinu. […] Kde bych vzal ten vztek a agresi, abych mohl na něco útočit s tímhle stylem? […] Věděli jsme, že Body Count musí být rocková kapela. Už samotný název vylučuje, aby to bylo R&B.“
Ice-T se podílel na psaní hudby i textů společně s kytaristou Erniem C a zároveň převzal roli hlavního zpěváka. Jak sám říká: „Věděl jsem, že neumím zpívat, ale pak jsem si řekl: A kdo vlastně v rock’n’rollu zpívá?“ Kromě Ice-Tho a Ernieho C tvořili původní sestavu Mooseman na baskytaru, Beatmaster V na bicí a D-Roc na rytmickou kytaru. Název souboru vznikl podle Ice-Tho takto: „Pojmenovali jsme se Body Count, protože jsem každou neděli večer v Los Angeles sledoval TV zprávy, kde moderátoři počítali mladé lidi, zabité při vraždách mezi gangy za uplynulý týden, a pak plynule přešli ke sportu. Říkal jsem si: To jsem jen číslo v přehledu mrtvých?“
Ice-T představil svou formaci publiku na festivalu Lollapalooza v roce 1991, kde polovinu svého setu věnoval hiphopovým skladbám a druhou polovinu písním Body Count, čímž oslovil jak fanoušky alternativního rocku, tak i širší publikum. Mnozí považovali vystoupení skupiny za vrchol celého podniku. První studiové 'zjevení se' přišlo na jeho sólové desce O.G. Original Gangster z roku 1991, kde skladbě "Body Count" předcházel stylizovaný rozhovor, v němž interpret označil projekt za „black hardcore band“ a dodal: „Hudba je pro mě prostě hudba. Nedívám se na ni jako na rock, R&B nebo něco takového. […] Dělám to, co mě baví, a mám rád rock’n’roll. Je mi líto každého, kdo poslouchá jen jeden hudební styl.“
Nahrávání debutového alba Body Count probíhalo od září do prosince 1991. Ice-T zdůraznil, že tento projekt měl být záměrně odlišný od jeho sólových hiphopových nahrávek: „Album Ice-T obsahuje inteligenci a někdy i nevědomost. Někdy je v něm vztek, jindy otázky. Ale »Body Count« mělo odrážet čistý vztek. Měl to být hlas naštvaného bratra (negra) bez odpovědí. […] Kdybyste vzali kluka, zavřeli ho do vězení s mikrofonem a zeptali se ho, jak se cítí, dostali byste »Body Count«: 'Seru na to. Seru na školu. Seru na policii.'' Nedostali byste inteligenci ani soucit, ale syrový vztek.“
Obal Body Count vytvořil losangeleský výtvarník Dave Halili, který úzce spolupracoval s Ice-T na celkovém vizuálním konceptu. Podle dostupných informací šlo o plně autorskou práci této dvojice bez zásahu vydavatelství, přičemž cílem bylo zachytit syrovou realitu a společenské napětí té doby prostřednictvím výrazné, až provokativní vizuální symboliky. Čelní strana prvního vydání zobrazuje stylizovaného černocha se zbraní za pasem, řetězem v ruce a nápisem "Cop Killer" (plánovaný původní název desky) na hrudi, vyvedeném krví. Dvouslovné logo kapely je zobrazeno po okrajích. Na novějších výliscích a vydáních už černoch nápis "Cop Killer" ztratil a "opatřil si" nápis "Body Count".
Zadní stranu, která vyobrazuje ruku černocha s revolverem a je doplněna o kredity a nezbytný seznam skladeb vytvořil Vic Z. Art direction měl na starosti Robin Lynch a na celkovém designu se podílel také Dirk.
Vnitřní vizuály (inner artwork) alba zobrazují muže mířícího pistolí přímo na posluchače, což podle Ice-T symbolizuje 'Ďábla' – nikoli v nadpřirozeném smyslu, ale jako reálnou hrozbu pouličního násilí. Tento motiv měl zdůraznit hlavní myšlenku desky: že skutečný strach nepramení z fantazie, ale z reality každodenního života.
Celkový vizuální styl tak odpovídá jeho hudebnímu i textovému zaměření – kombinuje prvky street artu, sociálního komentáře a provokace. Artwork měl reflektovat témata jako násilí, policejní brutalita a život v městském prostředí, čímž doplňoval koncept nahrávky jako „rockového alba s rapovou mentalitou“.
Ernie C a Ice-T koncipovali Body Count s temnou, zlověstnou atmosférou a satanskými textovými motivy, inspirovanými tvorbou Black Sabbath. Ice-T však cítil, že zasazení textů do reálného světa bude působit děsivěji než fantazijní přístup této legendární skupiny; vnitřní artwork proto zobrazuje muže mířícího pistolí přímo na tvář posluchače. Jak sám uvedl: „Pro nás to byl Ďábel […]. Co je děsivější než […] nějaký gangster, který na vás míří zbraní?“ Výslednou kombinaci heavy metalu a realistických textů označil jako „rockové album s rapovou mentalitou“. Kritika si všimla příbuznosti mezi gangsta rapem a hardcore rockem - například Jon Pareles z The New York Times napsal, že Ice-T tímto projektem poukázal na společné rysy obou stylů, zejména jejich tendenci bourat tabu a šokovat publikum.
Navzdory snaze Ice-Tho odlišit Body Count od své hiphopové tvorby se média soustředila především na rapovou image projektu. Sám interpret se domníval, že politici záměrně označovali skladbu "Cop Killer" jako rap, aby vyvolali negativní reakce veřejnosti: „Neexistuje způsob, jak si poslechnout "Cop Killer"a nazvat to rapem. Je to od rapu tak strašně daleko. Ale politici vědí, že když řeknou rap, spousta lidí si řekne 'rap–černoši–ghetto' a nebude se jim to líbit. Když řeknete rock, lidé si řeknou: 'Mám rád Jefferson Airplane, mám rád Fleetwood Mac - to je rock.'' Nechtějí použít slovo rock’n’roll k popisu téhle skladby.“ Album je dnes zpětně považováno za jeden z průkopnických titulů rap metalu, který později proslavily kapely jako Rage Against The Machine nebo Limp Bizkit. Ernie C k tomu poznamenal: „Spousta rapperů chce být v rockové kapele, ale musí to být upřímné. Nemůžete jen někomu dát kytaru a čekat, že to tak bude fungovat. […] My jsme tu hudbu opravdu milovali a bylo to slyšet.“
Textová náplň desky se podobně jako Ice-Tho gangsta rapové nahrávky soustředí na společenské a politické otázky, od policejní brutality po drogovou závislost. Podle Ernieho C každý píše o tom, co sám zažil: „Stejně jako Beach Boys zpívají o pláži, my zpíváme o tom, jak jsme vyrůstali.“ Ice-T charakterizoval nahrávku jako „naštvané album“, které mělo fungovat jako protestní výpověď, zároveň však obsahovalo i černý humor. Úvodní mluvená pasáž "Smoked Pork" představuje scénku, v níž Ice-T hraje gangstera předstírajícího poruchu auta a policistu, který mu odmítne pomoci, což vyústí ve střelbu. Další skladby rozvíjejí různá témata: "KKK Bitch" kombinuje provokaci a ironii v příběhu o 'vztahu' s dcerou vrcholného člena Ku-klux-klanu, "Voodoo" popisuje fiktivní setkání s praktikami voodoo, zatímco "The Winner Loses" sleduje postupnou zkázu uživatele cracku.
"There Goes the Neighborhood" funguje jako sarkastická reakce na kritiky projektu a je zpívána z pohledu rasistického bílého rockera; ve videoklipu byl kontroverzní výraz 'nigga' - negr nahrazen mírnější verzí a závěr vizuálně připomíná hořící kříž. Skladby jako "Evil Dick" nebo "Momma’s Gotta Die Tonight" se věnují tématům promiskuity a rasismu, přičemž druhá jmenovaná využívá násilnou metaforu k vyjádření potřeby 'zabít' samotnou myšlenku rasové nenávisti. Závěrečná "Cop Killer" je prezentována jako protestní píseň zpívaná z pohledu člověka, unaveného policejní brutalitou; Ice-T ji označil za varování, nikoli výhrůžku, a zdůraznil, že jejím cílem je upozornit na nutnost zacházet s lidmi jako s lidskými bytostmi.
Body Count vyšlo 30. března 1992 na CD, vinylu i audiokazetě. První náklady byly distribuovány v černých pytlích na mrtvoly, což byl propagační tah, který vyvolal menší kritiku. Deska debutovala na 32. místě žebříčku Billboard Top 50 a později dosáhla 26. příčky v Billboard 200. Do 29. ledna 1993 se jí podle magazínu Variety prodalo 480 000 kopií. Recording Industry Association of America však uvádí, že titul získal zlatou desku za expedici více než 500 000 kusů, a to již k 4. srpnu 1992.
V pozitivní recenzi pro The Village Voice uvedl kritik Robert Christgau, že Ice-T na tomto heavy metalovém albu posouvá obranu rapu jako „umění není realita“ na novou úroveň, přičemž využívá a paroduje „privilegium bílého publika“ v rámci stylu. Hudbu popsal jako přímočarý hard rock bez složitých struktur, který však vyčnívá díky Ice-Tho textům, jež přibližují téma rasismu metalovému publiku. Greg Kot z Chicago Tribune označil některé texty za problematické, ale ocenil hudební stránku a zejména skladbu "There Goes The Neighborhood", kde se podle něj podařilo ideálně spojit humor, sdělení i hudbu. Don Kaye z Kerrang! nazval desku „hlukovým, neúprosným hudebním útokem“.
Méně nadšené ohlasy se objevily například v Rolling Stone, kde J. D. Considine napsal, že důležitější než samotná sdělení je zde „zvuková intenzita“, zatímco Stephen Thomas Erlewine z AllMusic označil LP za překvapivě nevýrazné, mimo jiné kvůli vokálnímu projevu Ice-Tho, který podle něj nedosahuje úrovně jeho hiphopových nahrávek. V anketě Pazz & Jop magazínu The Village Voice se Body Count umístilo na 31. místě mezi nejlepšími alby roku 1992, přičemž Christgau jej ve svém osobním žebříčku zařadil na 22. pozici. V roce 2017 pak Rolling Stone zařadil desku na 90. místo v seznamu 100 nejlepších metalových alb všech dob.
Původně mělo být album vydáno pod názvem Cop Killer (což je vidět na úvodním obrazu původní přední strany obalu), podle skladby kritizující násilí ze strany policie. Vedení Warner Bros. si bylo vědomo možné kontroverze, ale projekt zpočátku podporovalo. Na setkání akcionářů Time Warner herec Charlton Heston veřejně přečetl text skladby "KKK Bitch" a požadoval zásah. Vydavatelství Sire následně změnilo název desky na Body Count, píseň však ponechalo. Tipper Goreová (manželka globálního oteplovače a neúspěšného kandidáta na prezidenta USA Ala Gora) ve Washington Post Ice-Tho ostře kritizovala a přirovnala jeho úspěch k nebezpečnému šíření škodlivých myšlenek. Policejní organizace včetně Dallas Police Association a Combined Law Enforcement Association of Texas zahájily kampaň za stažení alba z prodeje a vyzvaly k bojkotu produktů Time Warner.
Ice-T opakovaně zdůrazňoval, že "Cop Killer" je psán z pohledu fiktivní postavy, a odmítal obvinění z podpory násilí: „Nikdy jsem žádného policistu nezabil. Mnohokrát jsem na to měl chuť, ale nikdy jsem to neudělal. Pokud si myslíte, že jsem zabiják policistů, pak věříte, že David Bowie je astronaut.“ Národní asociace černošských policistů se postavila proti bojkotu a poukázala na policejní brutalitu jako hlavní příčinu protipolicejních nálad. Kritici tvrdili, že song může podněcovat násilí, zatímco jiní hájili právo skupiny na svobodu projevu a připomínali například Ice-Tho roli policisty ve filmu New Jack City (Říše drog).
Kontroverze postupně eskalovala - viceprezident Dan Quayle označil skladbu za obscénní a prezident George H. W. Bush veřejně odsoudil vydání takového materiálu. V jednom obchodě v Greensboro byla deska stažena poté, co místní policie pohrozila, že přestane reagovat na nouzová volání. Na Novém Zélandu se policejní komisař pokusil zabránit koncertu Ice-Tho a následně podal podnět k zákazu prodeje LP, což vedlo k prvnímu případu za dvě dekády, kdy se hudební nahrávka dostala před cenzurní (!) orgán. Ten však rozhodl, že skladba není podněcující k násilí a album není závadné.
Situace došla tak daleko, že vedení Time Warner začalo dostávat výhrůžky smrtí a někteří akcionáři hrozili odchodem. Ice-T se nakonec rozhodl skladbu "Cop Killer" z desky odstranit, což vyvolalo kritiku ze strany jiných umělců, kteří tento krok vnímali jako ustoupení tlaku cenzůry. Sám interpret uvedl, že nechtěl, aby byla jeho skupina redukována pouze na tuto kontroverzi, a že chce vrátit pozornost k reálným problémům, nikoli k jedné písni.
"Cop Killer" byla na reedici nahrazena novou verzí songu "Freedom Of Speech" z Ice-Tho sólového alba The Iceberg/Freedom of Speech...Just Watch What You Say. Warner Bros. zároveň vydali "Cop Killer" samostatně jako singl. Ice-T následně v roce 1993 opustil label kvůli dalším sporům ohledně desky Home Invasion. Studiová verze "Cop Killer" již nikdy nebyla znovu oficiálně vydána, ačkoli živá verze se objevila na LP Live in L.A. z roku 2005. Podle Ernieho C kontroverze kolem skladby přetrvává dodnes a stále ovlivňuje vnímání skupiny, i když zároveň přinesla respekt mnoha dalších hudebníků.
Album Body Count vyšlo v době mimořádně napjaté společenské situace ve Spojených státech, krátce po událostech spojených s nepokoji v Los Angeles po případu Rodneyho Kinga, což výrazně umocnilo jeho mediální dopad i kontroverze kolem textů.
Skladba "Cop Killer" byla napsána už v roce 1990 a kapela ji hrála živě ještě před studiovým nahráním, například během turné Lollapalooza v roce 1991.
Kontroverze kolem této písně vedla k silným reakcím veřejnosti i institucí, včetně výhrůžek vůči vedení společnosti Time Warner a tlaku části akcionářů, kteří hrozili stažením investic.
Pod tímto tlakem se Ice-T nakonec rozhodl "Cop Killer" z desky odstranit, přičemž šlo o jeho vlastní rozhodnutí, nikoli přímý příkaz vydavatelství.
LP se dostalo i do mezinárodních 'cenzurních procesů' - na Novém Zélandu bylo předloženo cenzurnímu tribunálu, což byl první případ po dvou desetiletích, kdy se takto posuzovala hudební nahrávka. Nakonec nebylo zakázáno.
Kontroverze paradoxně vedla také ke zvýšení prodejů, například v některých oblastech USA došlo k výraznému nárůstu zájmu o nahrávku.
Vizuální koncept zahrnuje výrazný vnitřní artwork s mužem mířícím pistolí přímo na posluchače, který měl podle Ice-T symbolizovat reálné 'zlo' a násilí ve společnosti, nikoli nadpřirozené motivy typické pro metal.
Album je často uváděno jako jedno z děl, které pomohlo formovat rap metal jako hudební styl, kombinující metalovou instrumentaci s rapovým přístupem k vokálům a textům.
Body Count byli v době vydání neobvyklí i tím, že šlo o jednu z prvních výrazně viditelných černošských metalových kapel na americké scéně.
LP vyvolalo silně polarizované reakce – zatímco část hudební komunity jej podporovala a považovala za důležitý umělecký výrok, konzervativní kruhy jej ostře kritizovaly a označovaly za nebezpečný.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Smoked Pork" | Ice-T | 0:46 |
| 2 | "Body Count's in the House" | Ice-T, Ernie C | 3:24 |
| 3 | "Now Sports" | Ice-T | 0:04 |
| 4 | "Body Count" | Ice-T, Ernie C | 5:17 |
| 5 | "A Statistic" | Ice-T | 0:06 |
| 6 | "Bowels of the Devil" | Ice-T, Ernie C | 3:43 |
| 7 | "The Real Problem" | Ice-T | 0:11 |
| 8 | "KKK Bitch" | Ice-T, Ernie C | 2:52 |
| 9 | "C Note" | Ernie C | 1:35 |
| 10 | "Voodoo" | Ice-T, Ernie C | 5:00 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 11 | "The Winner Loses" | Ernie C | 6:32 |
| 12 | "There Goes the Neighborhood" | Ice-T, Ernie C | 5:50 |
| 13 | "Oprah" | Ice-T | 0:06 |
| 14 | "Evil Dick" | Ice-T, Ernie C | 3:58 |
| 15 | "Body Count Anthem" | Ice-T, Ernie C | 2:46 |
| 16 | "Momma's Gotta Die Tonight" | Ice-T, Ernie C | 6:10 |
| 17 | "Out in the Parking Lot" | Ice-T | 0:30 |
| 18 | "Cop Killer" | Ice-T, Ernie C | 4:09 |
| Celkový čas: | 52:59 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 17 | "Ice-T/Freedom of Speech" | Ice-T, Jello Biafra / Jimi Hendrix | 4:41 |
| Celkový čas: | 53:03 | ||
| Hitparáda 1992 | Vrchol |
|---|---|
| USA (Billboard 200) | 26 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Germany (BVMI) | Zlato | 250,000^ |
| United States (RIAA) | Zlato | 500,000^ |
^ Počty vycházejí výhradně z udělených certifikací (shipments).
