|
| Vydáno | 23. června 1992 |
|---|---|---|
| Natočeno | Prosinec 1991 - únor 1992 | |
| Studio | Fun City, New York City a CRC, Chicago, USA | |
| Žánr | Alternative metal, post-hardcore, noise rock | |
| Délka | 36:56 | |
| Label | Interscope a Amphetamine Reptile (vinyl) | |
| Producent | Helmet |
 |
 |
| "Unsung" (1991) | "In the Meantime" (1992) |
 |
| "Give It" (1992) |
"Unsung" je první singl z alba Meantime. Skladba patří mezi klíčové momenty raných 90. let a výrazně pomohla definovat zvuk tehdy se rozvíjející vlny alternativního metalu.
Hudebně je postavená na drop D ladění kytar i baskytary a otevírá ji výrazné basové intro. Následuje typická stop-and-go struktura, kde se střídají těžké, sevřené riffy s náhlými pauzami a návraty, což vytváří napjatý, mechanicky působící groove.
Ještě před vydáním alba vyšla raná verze skladby v roce 1991 na 7" singlu u Amphetamine Reptile Records, což naznačilo její budoucí potenciál. Po vydání Meantime se "Unsung" stal průlomovým singlem kapely a jejich nejúspěšnější skladbou po komerční stránce.
Umístil se na 29. místě žebříčku US Alternative Songs a na 32. místě US Mainstream Rock Tracks. Kritici jej přijali velmi pozitivně a často ho označovali za typický příklad toho, jak Helmet dokázali spojit hutný zvuk s překvapivě chytlavou strukturou.
"Unsung" se díky výrazné rotaci na MTV stal jedním z nejviditelnějších momentů celé éry a dodnes je považován za jednu z definujících skladeb alternativního metalu 90. let.
"In The Meantime" je druhý singl z Meantime. Píseň samotná patří mezi nejvýraznější momenty celé desky a v roce 1992 byla nominována na cenu Grammy v kategorii Best Metal Performance.
Na rozdíl od mnoha tehdejších metalových skladeb stojí "In The Meantime" na extrémně přesném rytmickém 'locku' mezi kytarou a bicími, který vytváří hypnotický, téměř mechanický groove. Tím se kapela výrazně odlišila od tehdejšího grunge i klasického metalu.
Na nahrávce se podílel Steve Albini, známý svým syrovým přístupem k produkci. Finální mix však vytvořil Andy Wallace, který zvuk výrazně vyčistil a přidal modernější, komerčnější charakter. Tato úprava vyvolala napětí mezi oběma producenty – Albini kritizoval použití triggerovaných samplů a 'uhlazený' zvuk, což později ovlivnilo i jeho přístup při spolupráci s formací Nirvana na desce In Utero.
Skladba si postupně získala kultovní status a byla opakovaně převáděna jinými interprety. Mezi známé cover verze patří například interpretace od Soulfly na jejich desce Prophecy (2004), Pig Destroyer na kompilaci Painter of Dead Girls, nebo verze projektu I Am Become Death v rámci tribute alba Meantime (Redux) (2016). V roce 2018 ji nahrála i skupina Lamb Of God (tehdy ještě pod původním názvem Burn The Priest) na desce Legion: XX.
"In the Meantime" se také pravidelně objevuje v žebříčcích nejlepších skladeb 90. let - například v seznamu The Boston Phoenix The 90 Best Songs of the 90´s (1999) nebo v žebříčku Kerrang! 666 Songs You Must Own (Alternative Rock) - 666 písní, které musíte mít (alternativní rock), kde se umístila na 8. místě.
"Give It" je třetí a poslední singl z Meantime. Navazuje na úspěch předchozích singlů a uzavírá trojici písní, které pomohly desce získat výraznou pozornost v rámci alternativní metalové scény počátku 90. let.
Ke skladbě byl natočen i videoklip, který se objevil v rotaci hudebních televizí v době vydání LP. Typicky pro tvorbu Helmet i zde dominuje důraz na přesnou rytmiku, hutné kytarové riffy a minimalisticky agresivní strukturu, která staví spíše na napětí než na klasické melodické gradaci.
"Give It" tak funguje jako přirozené pokračování zvuku Meantime a potvrzuje konzistentní směřování formace v té době - tedy důraz na groove, rytmickou preciznost a úsporný, ale intenzivní výraz, který se stal pro jejich ranou tvorbu charakteristický.
Meantime je druhé studiové album americké alternativně metalové formace Helmet a zároveň její debut pod velkým labelem Interscope Records. Navazuje na undergroundový úspěch debutu Strap It On (1990), který pomohl kapele získat pozornost velkých vydavatelství. Deska vyšla 23. června 1992.
Na nahrávce se představuje sestava Page Hamilton (zpěv, kytara), Peter Mengede (kytara), Henry Bogdan (baskytara) a John Stanier (bicí). Album bylo převážně samoprodukováno kapelou a nahráno s inženýrem Whartonem Tiersem. Na skladbě "In the Meantime" se podílel Steve Albini jako inženýr a finální remix provedl Andy Wallace, což výrazně ovlivnilo výsledný, čistší a údernější zvuk nahrávky.
Deska má přibližně 36 minut a obsahuje 10 skladeb. Typický je pro ni přesný, riffově orientovaný alternativní metal propojený s intenzitou post-hardcore scény. Textově se studiovka často zaměřuje na témata odcizení a frustrace, přičemž Page Hamilton pracuje s úspornými, úsečnými texty, které odpovídají minimalistické, ale agresivní hudební struktuře.
Komerčně se Meantime dostalo na 68. místo žebříčku Billboard 200 a v roce 1994 získalo zlatou desku RIAA za prodej 500 000 kusů v USA. Celosvětově se ho prodalo přes dva miliony kopií. Úspěch singlu "Unsung" významně pomohl jeho rozšíření v alternativním rádiu v době nástupu grunge, přesto si kapela zachovala odlišný, více metalově přesný a rytmicky sevřený styl.
Album je dnes často označováno jako zásadní mezník alternativního metalu, který ovlivnil další generace skupin jako Tool, Deftones nebo System of a Down díky své originalitě, ekonomii a důrazu na precizní riffovou práci.
Po vydání devítiskladbového debutu Strap It On se Helmet ocitli uprostřed výrazného zájmu velkých vydavatelství. Následovala takzvaná 'bidding war' (česky 'aukční válka' nebo 'přehdánění se v nabídkách') a kapela nakonec podepsala smlouvu s tehdy nově vzniklým Interscope Records, údajně s rozpočtem kolem 1 milionu dolarů.
V době podpisu byla společnost Interscope společným projektem Atlantic Records (Time Warner) a zakladatelů Jimmyho Iovina a Teda Fielda. V kontextu tehdejšího boomu grunge, zejména po úspěchu Nirvany, byli Helmet často označováni jako „další velká věc“. Frontman Page Hamilton ale podobná přirovnání odmítal s tím, že jeho formace se stylově i esteticky odlišuje a není možné ji jednoduše zařadit po bok tehdejších mainstreamových hvězd.
Hudební publicistika tehdy opakovaně zdůrazňovala, že skupina hraje výrazně „těžší a více metalový“ styl než většina grunge kapel z pacifického severozápadu. Kritici také poukazovali na to, že jejich hudba pronikala jak do metalových pořadů typu Headbangers Ball, tak do alternativních formátů jako 120 Minutes, což bylo v té době poměrně neobvyklé.
Meantime vzniklo v rychlém a relativně levném procesu - nahrávání proběhlo u Whartona Tierse s rozpočtem zhruba 25 000 dolarů a trvalo přibližně dva týdny. Některé party byly nahrány velmi rychle; například Peter Mengede své kytarové části dokončil během zhruba hodiny a půl jednoho dopoledního nahrávání.
Na výsledném zvuku se zásadně podílel Steve Albini, který zaznamenal skladbu "In the Meantime", zatímco finální mix vytvořil Andy Wallace. Jeho práce přinesla čistší a více vyprodukovaný zvuk, včetně výrazné kombinace přirozeného a zpracovaného šroťáku, což vyvolalo napětí mezi oběma producenty. Právě rozdílné přístupy k mixu se později promítly i do Albiniho přístupu při práci na studiovce In Utero kapely Nirvana, kde si výslovně vyžádal, aby Wallace nemohl desku remixovat...
Hlavním autorem skladeb byl Page Hamilton, frontman a kytarista. Jeho texty i hudba vycházely z osobních zkušeností pocitu odcizení a frustrace, které prožíval při životě v New Yorku na počátku 90. let.
Hamilton často komponoval riffy během cest podzemkou, kde experimentoval s nepravidelnými rytmy a střídáním metra (například tří proti čtyřem). Tyto postupy přetvářel do cyklických, opakujících se struktur, které měly evokovat monotónnost i napětí městského života. Většina skladeb vznikala na bázi riffového základu, často v ladění drop D, které umožňovalo těžší a agresivnější zvuk kytar.
Materiál se postupně formoval během zkušebních sessions v newyorském suterénním prostoru, který kapela sdílela se Sonic Youth, přibližně mezi koncem roku 1990 a začátkem roku 1991. Právě zde Hamilton, Peter Mengede, Henry Bogdan a John Stanier rozvíjeli nápady prostřednictvím dlouhých improvizací, trvajících někdy i kolem 25 minut na jeden hudební motiv. Stanier do skladeb přinášel charakteristické rytmické zvraty, zatímco Bogdan pomáhal dotvářet celkovou sevřenost aranží.
Klíčové skladby jako "Unsung" a "In the Meantime" vznikly původně z Hamiltonových sólových kytarových nápadů - první z nich z riffového experimentování s dvojitými vokály, druhá z opakujícího se groove, který jej provázel i mimo zkušebnu. Hamiltonův výtvarný základ z umělecké školy se promítl do celkového přístupu ke kompozici, kde čerpal inspiraci i z abstraktních struktur avantgardní hudby a klasiky, včetně principů připomínajících Beethovenovu práci s motivem.
Obal Meantime využívá fotografii z roku 1979 amerického fotografa Davida Plowdena s názvem 'Puddler in Blast Furnace Cast House, Steel Mill, East Chicago, Indiana'. Snímek zachycuje oceláře v bílém ochranném obleku uprostřed žhnoucího, industriálního prostředí vysoké pece.
Fotografie působí na první pohled abstraktně - dominují jí tlumené červené, oranžové a černé tóny, které vytvářejí dojem exploze nebo ohnivého chaosu. Až při bližším pohledu se v obraze odhaluje lidská postava, která dodává celé scéně kontext. Page Hamilton si snímek vybral osobně ze stock archivu (rozsáhlá databáze licencovaných vizuálních materiálů - fotografií, ilustrací, videí či vektorové grafiky), především kvůli jeho silné vizuální energii, bez nutnosti konkrétní symbolické interpretace.
V běžných vydáních (CD, vinyl i kazeta) zadní část slouží především praktickému účelu - obsahuje tracklist alba, základní produkční a vydavatelské údaje a katalogové informace. Vizuálně se nese v minimalistickém duchu, který odpovídá celkové estetice obalu, tedy spíše funkční typografie než výrazné grafiky.
Celkově se tedy zadní strana nepoužívá jako nositel dalšího silného uměleckého motivu, ale spíše doplňuje přední stranu a udržuje jednotný, strohý a industriálně laděný charakter balení, který je pro Helmet a desku Meantime typický.
Celkový design obalu vznikl pod vedením Reiner Design Consultants, Inc. ve spolupráci s vlastním vedením týmu Interscope Records a byl dokončen na začátku roku 1992 před vydáním desky. Na obalu i v celkové vizuální koncepci se klade důraz na industriální syrovost, která koresponduje se zvukem Helmet.
Obal byl zpracován v minimalistickém duchu napříč formáty - CD verze obsahovala standardní booklet s texty a kredity, vinyl přidal vložený lyric sheet a kazetová verze zůstala bez doplňků. Vnitřní grafika byla záměrně střídmá, s čistou typografií a minimem obrazového materiálu, aby podtrhla témata odcizení a industriální estetiky, která se prolínají celou deskou.
Meantime je stylově řazeno do alternativního metalu, přičemž v jeho zvuku se výrazně prolínají prvky noise rocku, post-hardcore a art punku. Typickým znakem je extrémně přesná, riffově orientovaná agresivita, která upřednostňuje sevřené, do sebe zapadající kytarové struktury před klasickými melodickými postupy.
Zvuk alba čerpá inspiraci z těžkého riffingu Black Sabbath, zejména skladeb jako "Sweet Leaf" a "War Pigs", které ovlivnily groove a intenzitu například v "In the Meantime". Významný vliv měl také předchozí hudební směr Page Hamiltona v projektu Glenna Branca, kde se důkladně pracovalo s kytarovými orchestracemi a experimentálními strukturami. Tyto zkušenosti se promítly do rytmické složitosti a alternativních ladění, stejně jako vlivy post-punkových skupin Wire a Gang Of Four.
Oproti debutu Strap It On představují Helmet na Meantime posun k více strukturované agresi - surová energie zůstává, ale je přetvořena do disciplinovanějších kompozic. Místo klasických refrénů zde dominují neustále se opakující, grooveově orientované riffy. Dvojice kytar Hamilton - Mengede vytváří harmonicky husté a do sebe zapadající vrstvy, zatímco John Stanier přidává mechanicky přesné, místy až jazzem ovlivněné bicí a Henry Bogdan drží subtilní, ale pevně 'zamčenou' basovou linku.
Textově se deska soustředí na témata sociálního odcizení, ironie a potlačeného hněvu. Page Hamilton přistupuje ke zpěvu spíše jako k dalšímu nástroji - využívá rytmické, neliterární fráze bez lineárního vyprávění. V "Unsung" se objevuje motiv přehlížené práce a frustrace z neuznání, zatímco "In the Meantime" pracuje s apatií a rezignací uprostřed chaosu, například opakovanými frázemi typu 'Mezitím'.
Celkově album postupně přechází od syrové frustrace k unavené rezignaci, což odpovídá atmosféře New Yorku počátku 90. let. Opakující se hudební i textové motivy včetně skladeb jako "FBLA II" posilují pocit cyklického odcizení a uzavřenosti, který je pro desku Meantime zásadní.
Po vydání v roce 1992 debutovalo album na 68. místě žebříčku Billboard 200 a zároveň se dostalo na 1. příčku žebříčku Billboard Heatseekers Albums. Tyto výsledky potvrdily 'silný nástup' formace pod velkým labelem Interscope Records.
Výrazný vliv na komerční úspěch měl singl "Unsung", který získal značnou rotaci na MTV, včetně pořadu Headbangers Ball. Právě tato televizní expozice pomohla desce získat širší pozornost v rámci tehdejší alternativní rockové scény a podpořila její počáteční prodeje.
V roce 1994 získalo LP zlatou desku RIAA za prodej přes 500 000 kusů v USA a postupně se jeho celosvětový prodej vyšplhal na více než 2 miliony kopií. Dlouhodobý zájem o nahrávku přetrvával i v následujících letech díky alternativnímu rádiu a později i streamovacím platformám.
Reakce kritiků byly převážně pozitivní, i když ne jednotné. Kritici oceňovali zejména přesnost instrumentace a originální riffový styl, zatímco část recenzí zmiňovala chladnější, monotónní vokální projev Page Hamiltona. Někteří jej vnímali jako expresivně omezený, jiní jako záměrně strohý prvek odpovídající celkové estetice Helmet.
John Franck z AllMusic označil desku za „pravděpodobně jeden z nejvlivnějších a zároveň nejopomíjenějších rockových záznamů 90. let“. Ocenil zejména hudbu postavenou na „teutonských riffech“, přičemž poznamenal, že pouze skladba "Unsung" naznačuje potenciál komerčnější přístupnosti.
David Browne z Entertainment Weekly ve své recenzi z roku 1992 udělil albu známku B-. Popsal ho jako „úsporný speed-thrash“ bez přehnané metalové melodramatičnosti a zároveň zdůraznil kontrast mezi teorií a praxí kapely - podle něj byli Helmet fascinující konceptuálně a zároveň dostatečně silní na to, aby si zajistili smlouvu s velkým vydavatelstvím.
Steffan Chirazi z Kerrang! popsal desku jako „stěnu rozzlobených, hořkých a utrápených newyorských pouličních výkřiků“ a udělil mu maximální hodnocení. Podobně magazín Hard Report zdůraznil, že kapelu odlišuje od tehdejších 'buzz' skupin především skutečná hudební síla - jejich zvuk popsal jako „pevnou zeď hluku“.
Recenze zároveň upozorňovaly na zvláštní postavení formace mezi scénami - alternativní publikum ji znalo už od debutu Strap It On, zatímco metalová komunita jí začala věnovat výraznější pozornost až s nástupem Meantime.
Retrospektivní hodnocení však status alba výrazně posílila - často je označováno za klíčový milník alternativního metalu. V pozdějších analýzách bylo vyzdvihováno pro svou disciplínu, precizní riffovou práci a vliv na další generace kapel, přičemž je považováno za nahrávku, která překročila hranice tehdejšího pojetí metalu i alternativního rocku.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "In the Meantime" | Page Hamilton | 3:11 |
| 2 | "Ironhead" | Page Hamilton | 3:23 |
| 3 | "Give It" | Page Hamilton | 4:17 |
| 4 | "Unsung" | Page Hamilton | 3:59 |
| 5 | "Turned Out" | Page Hamilton | 4:13 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "He Feels Bad" | Page Hamilton | 4:02 |
| 7 | "Better" | Page Hamilton | 3:09 |
| 8 | "You Borrowed" | Page Hamilton | 3:49 |
| 9 | "FBLA II" | Page Hamilton | 3:22 |
| 10 | "Role Model" | Page Hamilton | 3:31 |
| Celkový čas: | 36:56 | ||
| Hitparáda 1993 | Vrchol |
|---|---|
| Austrálie (ARIA Charts) | 88 |
| USA (Billboard Top Heatseekers) | 1 |
| USA (Billboard 200) | 68 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| United States (RIAA) | Zlato | 500 000+ |
