| | Vydáno | 22.3.1982 |
|---|---|---|
| Natočeno | leden - únor 1982 | |
| Studio | Battery (Londýn) | |
| Žánr | heavy metal | |
| Délka | 39:11 | |
| Label | EMI | |
| Producent | Martin Birch |
 |  |
| "Run to the Hills" (12.2.1982) | "The Number of the Beast" (26.4.1982) |
Kvůli smluvním problémům s jeho předchozí kapelou Samson nemohl být Dickinsonovi připsán žádný z jeho příspěvků, které učinil při psaní desky The Number of the Beast. Ačkoli je oficiálně autorem skladby pouze baskytarista Steve Harris, Dickinson uvádí, že se na ní podílel "morálně", stejně jako na písních "Children of the Damned" a "The Prisoner" z téhož počinu. Při svém vystoupení na konferenci IBM Smarter Business ve Stockholmu 10. října 2012 prozradil, že části písně jsou založeny na intervalu "zvýšená sexta" v rámci stupnice – inspiroval ho k tomu dokumentární film, který zkoumal, proč je "My Way" jednou z nejoblíbenějších nahraných skladeb.
Skladba byla vydána jako singl 12. února 1982 – více než pět týdnů před vydáním samotného alba – a představila studiový debut Iron Maiden s novým frontmanem Brucem Dickinsonem. Jako strana B byla zvolena skladba "Total Eclipse", zatímco "Gangland" se objevila na původní verzi desky. Formace však tohoto rozhodnutí později litovala; Steve Harris k tomu poznamenal: "Jako stranu B jsme vybrali špatnou skladbu. Myslím, že kdyby na albu místo 'Gangland' byla 'Total Eclipse', bylo by to mnohem lepší." Píseň byla přidána na The Number of the Beast při jeho remasteringu v roce 1998 a objevila se také na původní japonské edici.
Jde o druhý ze tří singlů s obalem od Dereka Riggse, na němž je vyobrazen Satan. Tato trilogie začala obalem k "Purgatory" a vyvrcholila na "The Number of the Beast". Podle Riggse byla inspirací pro obal "Run to the Hills" představa boje o moc v pekle, v němž maskot Iron Maiden Eddie svádí souboj se Satanem ozbrojený tomahawkem – odkazující na téma samotné skladby.
Od roku 2017 se ve Velké Británii prodalo více než 200 000 kopií tohoto singlu a získal tak jako první titul stříbrný certifikát BPI.
V roce 1985 vyšla živá verze skladby "Run to the Hills", převzatá z koncertního alba Live After Death, jako třináctý singl souboru. Na jeho B-stranách byly zařazeny živé verze skladeb "Phantom of the Opera" a "Losfer Words (Big 'Orra)". Riggs byl požádán, aby vytvořil ilustraci pro obě skladby – výsledkem je obal s Eddiem jako fantomem v kopcovité krajině.
Poté, co bývalý bubeník Clive Burr oznámil, že trpí roztroušenou sklerózou, byla skladba "Run to the Hills" v roce 2002 znovu vydána, aby podpořila nově založený fond Clive Burr MS Trust Fund. Vyšly dvě verze – původní studiová a živá z koncertu Rock in Rio – každá s jinými B-stranami.
Hvězdná coververze písně se objevila na tributní desce Numbers from the Beast z roku 2005, kde zpíval Robin McAuley, na kytary hráli Michael Schenker a Pete Fletcher, na baskytaru Tony Franklin a za bicí usedl Brian Tichy (Derek Sherinian, B'z). Čistě ženské tribute uskupení The Iron Maidens nahrálo skladbu na svou debutovou nahrávku World's Only Female Tribute to Iron Maiden téhož roku. Bývalá zpěvačka a kytaristka Babes in Toyland Kat Bjellandová ji s projektem Katastrophy Wife přetvořila na svém EP Heart On (2007). V roce 2008 se k poctě připojila formace Sign na tributním CD Maiden Heaven: A Tribute to Iron Maiden. Švédské metalové uskupení Hellsongs zařadilo svou verzi na nahrávku Hymns in the Key of 666. V roce 2009 skladbu během živých vystoupení zpíval vítěz švédského Idolu Erik Grönwall a vydal ji i jako singl, který se vyšplhal na vrchol tamní hitparády. Progresivní metalová sestava Dream Theater píseň živě přehrála v rámci celého The Number of the Beast a vydala jako oficiální bootleg v roce 2006.
Skladba se objevila i v několika videohrách – například jako úvodní znělka ve SSX on Tour (2005) nebo v Grand Theft Auto: The Lost and Damned (2009). Coververze je dostupná také v hudební hře Rock Band (2007), kde dosáhla obtížnosti "Impossible". Originální verze byla ke stažení zpřístupněna v červnu 2009.
Text skladby reflektuje kolonizaci Ameriky nejprve Evropany a následně Američany – střídá se v něm perspektiva indiána z kmene Cree a vojáka americké kavalerie. Úvodní sloka popisuje bolest a bídu, kterou Evropané přinesli, druhá pohled vojáka zapojeného do indiánských válek a třetí sloka nezaujatě kritizuje důsledky amerického expanzionismu: znásilnění žen, plenění mužů, zotročování mládeže a ničení starců.
Oficiální videoklip obsahuje bojové scény z němého snímku The Uncovered Wagon z roku 1923, jenž paroduje film The Covered Wagon vydaný téhož roku.
Zatímco titulní skladbu mnohé náboženské organizace ve Spojených státech považovaly za důkaz, že Iron Maiden jsou satanistická kapela, píseň ve skutečnosti vznikla na základě noční můry baskytaristy Steva Harrise, kterou vyvolalo pozdně noční sledování filmu Damien: Omen II. Harris dále uvedl, že text písně ovlivnila i báseň Roberta Burnse "Tam o' Shanter". Skladba začíná mluveným úvodem z knihy Zjevení, který namluvil herec Barry Clayton. Podle Dickinsona chtěla formace původně oslovit Vincenta Price, ale nebyla ochotna zaplatit jeho honorář 25 000 liber. Ačkoli je v poznámkách uvedeno, že úryvek pochází ze Zjevení 13:18, první řádek je ve skutečnosti ze 12:12.
Skladba je proslulá extrémně dlouhým, vysokým a hrdelním výkřikem na konci intra, který AllMusic popisuje jako nejkrvavější Dickinsonův vokální moment na celé nahrávce. V dokumentu Classic Albums věnovaném desce The Number of the Beast Dickinson uvádí, že tento výkřik vznikl z frustrace nad producentem Martinem Birchem, který ho nutil danou pasáž opakovat celé hodiny.
Obal singlu je třetím a posledním z řady, kde se objevuje Riggsovo ikonické ztvárnění Satana – tato série začala singlovým přebalem "Purgatory". Obálka "The Number of the Beast" přímo navazuje na předešlý obal singlu "Run to the Hills", na němž Eddie a Satan svádějí epický souboj. Tento singl byl navíc vydán i na červeném vinylu.
Živá verze písně "Remember Tomorrow", která se nachází na B-straně singlu, byla nahrána 29. října 1981 v italské Padově během turné Killer World Tour, a to už s Dickinsonem za mikrofonem. Ten debutoval s Iron Maiden naživo jen tři dny předtím, 26. října v Bologni, měsíc a půl po odchodu původního vokalisty Paula Di'Anna. Jedná se zároveň o poslední singl, na kterém za bicími seděl Clive Burr, než jej po skončení turné The Beast on the Road v roce 1982 nahradil Nicko McBrain.
V roce 2005 byla píseň "The Number of the Beast" znovu vydána v rámci propagace DVD The History of Iron Maiden – Part 1: The Early Days (2004), a to spolu s živými verzemi titulní skladby a "Hallowed Be Thy Name" z roku 2002.
"The Number of the Beast" patří mezi nejoblíbenější skladby tohoto uskupení – obsadila 7. místo v žebříčku 40 Greatest Metal Songs televize VH1 a 6. příčku v knize Martina Popoffa The Top 500 Heavy Metal Songs of All Time, která byla údajně sestavena na základě 15 000 hlasů od muzikantů, novinářů i běžných fanoušků.
Od vydání skladbu přezpívalo mnoho formací, včetně Avulsed, Iced Earth, Sinergy, Powderfinger, Djali Zwan (jejich verze zazněla ve filmu Spun), The Iron Maidens a mnoha dalších. Objevila se rovněž na kompilaci String Quartet Tribute to the band.
Kompozice zazněla i v několika videohrách, například Tony Hawk's Pro Skater 4, Guitar Hero III: Legends of Rock, a byla dostupná ke stažení pro hru Rock Band – původně jako coververze, později i jako originální master s mluveným úvodem. Ve stejném balíčku byly zahrnuty i živé verze skladeb "Run to the Hills" a "Hallowed Be Thy Name". Píseň byla dále použita ve filmu Murder by Numbers a britském seriálu Sherlock. V roce 2017 se objevila v epizodě "Sons a Witches" amerického animovaného pořadu South Park.
Když byl videoklip "The Number of the Beast" poprvé vysílán na MTV, scéna s Eddiem na konci klipu byla po stížnostech šokovaných diváků vystřižena.
The Number of the Beast je třetí studiový počin britské heavy metalové formace Iron Maiden. Vyšel 22. března 1982 ve Spojeném království pod hlavičkou EMI Records a ve Spojených státech u Harvest a Capitol Records. Šlo o jejich první desku se zpěvákem Brucem Dickinsonem a zároveň poslední s bubeníkem Clivem Burrem.
Deska zaznamenala jak kritický, tak komerční úspěch – stala se prvním albem souboru, které dosáhlo na vrchol britského žebříčku UK Albums Chart a proniklo do první čtyřicítky americké hitparády Billboard 200. Z alba vzešly singly "Run to the Hills" a "The Number of the Beast", přičemž první z nich se stal prvním britským hitem kapely, který pronikl do první desítky. Studiovka však zároveň vzbudila kontroverze – zejména ve Spojených státech – kvůli náboženským motivům na obalu a v textu titulní písně. Od vydání The Number of the Beast a následujícího turné The Beast on the Road se přezdívka "The Beast" stala alternativním označením pro Iron Maiden, které bylo později použito v názvech některých kompilací a živých alb – například Best of the Beast či Visions of the Beast.
The Number of the Beast je jedinou nahrávkou Iron Maiden, na níž se autorsky podílel bubeník Clive Burr, a zároveň prvním albem, do jehož tvorby zasáhl kytarista Adrian Smith. Kromě toho zvolil Steve Harris odlišný přístup k psaní, který lépe vyhovoval novému frontmanovi Bruci Dickinsonovi. Producent Martin Birch k tomu řekl: "Jednoduše jsem si nemyslel, že Paul Di'Anno je schopen zvládnout hlavní vokály v některých poměrně komplikovaných směrech, o kterých jsem věděl, že je Steve chce prozkoumat... Když se k nim připojil Bruce, ohromně to otevřelo možnosti nového alba."
Podle několika rozhovorů se Dickinson významně podílel na tvorbě několika skladeb, zejména "Children of the Damned", "The Prisoner" a "Run to the Hills". Kvůli přetrvávajícím smluvním závazkům ke své předchozí kapele Samson však nemohl být oficiálně uveden jako autor. Nahrávání a mix alba musely být dokončeny během pouhých pěti týdnů, protože sestava předtím strávila příliš mnoho času skládáním nových písní. Údajně šlo o jejich první desku tvořenou zcela od nuly – před zahájením předprodukce totiž existovalo jen minimum hotového materiálu. Z koncertních záznamů však vyplývá, že pět skladeb z tohoto LP mělo živou premiéru už během závěru turné Killer World Tour v listopadu a prosinci 1981. Vzhledem k tomu, že "Invaders" je přepracovanou verzí starší skladby "Invasion", naznačuje to, že jen dvě skladby – titulní a "Gangland" – vznikly až po skončení turné roku 1981.
Hudební tisk tehdy přinášel zprávy o podivných jevech, které měly během nahrávání v londýnském studiu Battery Studios probíhat – například samovolné rozsvěcení a zhasínání světel či záhadné poruchy nahrávacího zařízení. Tyto nevysvětlitelné události vyvrcholily, když se producent Martin Birch stal účastníkem autonehody s minibusem plným jeptišek – účet za opravu vozu pak údajně činil přesně 666 liber.
Stejně jako všechny přebaly alb Iron Maiden z 80. a počátku 90. let, i tento vytvořil Derek Riggs. Původně měl obal posloužit pro singl "Purgatory", ale manažer Rod Smallwood jej považoval za příliš silný kalibr pro pouhé singlové vydání a rozhodl se jej zachovat pro připravované album. Původní obálka z roku 1982 obsahovala modrou oblohu, ale kvůli tiskařské chybě byla při remasteru na CD v roce 1998 upravena na černou.
Deska vyvolala značnou kontroverzi – zejména ve Spojených státech – kvůli titulní skladbě a obalu, na němž je Eddie vyobrazen, jak manipuluje se Satanem jako s loutkou, zatímco ten ovládá menšího Eddíka. Smallwood ke konceptu poznamenal, že měl vyvolat otázku: "Kdo je tady vlastně zlý? Kdo ovládá koho?"
Podle Riggse se při tvorbě inspiroval komiksovou sérií Doctor Strange, kde se objevuje padouch s titulním hrdinou visícím na šňůrkách jako loutka. Pekelné výjevy pak čerpal ze středověkého evropského křesťanského umění, které podobnými motivy doslova přetékalo.
Americký profesor Bryan A. Bardin označil toto album za dílo, které evokuje sílu, vášeň a hudbu zkoumající temnější témata i vizuály.
Parodii na obal vytvořila crossoverová thrashová parta Stormtroopers of Death na své desce Bigger than the Devil z roku 1999.
Skladba "Run to the Hills" vyšla jako singl 12. února 1982, tedy dva týdny před britským turné souboru, a sloužila jako předzvěst chystaného alba, které mělo spatřit světlo světa až po skončení těchto koncertů. Singl byl doplněn o videoklip sestavený ze záběrů z vystoupení a grotesek Bustera Keatona. Měl výrazný úspěch a zajistil formaci první umístění v Top 10 UK Singles Chart. Kvůli spěchu při dokončování desky a zároveň snaze včas připravit singl se jako B-strana narychlo zvolila skladba "Total Eclipse".
Steve Harris k úvodní písni "Invaders" lakonicky poznamenal: "Nebylo to dost dobré. Mohli jsme ji nahradit něčím lepším, jenže nic lepšího jsme v té chvíli neměli. Měli jsme právě tolik času, kolik jsme měli – a to bylo všechno."
Finální skladba "Hallowed Be Thy Name" zůstala nedílnou součástí koncertních setlistů skupiny od jejího vzniku až na dvě výjimky (turné Maiden England World Tour 2012–2014 a druhá část světového turné The Book of Souls v roce 2017). Podle AllMusic jde snad o nejikoničtější z jejich rozsáhlých epických kompozic – baladu o vězni čekajícím na popravu, v níž zaznívají jedny z nejfilozofičtějších Harrisových textů. Mnozí členové označili tuto skladbu za svou nejoblíbenější. Dickinson ji popsal jako "fantastickou – zahrát ji naživo je jako odvyprávět publiku celý film". Živá verze písně z roku 1993 se dostala do Top 10 britského žebříčku.
"Children of the Damned" čerpá inspiraci z filmů Village of the Damned a Children of the Damned, jež vycházely z románu Johna Wyndhama The Midwich Cuckoos. Ve svém posledním pořadu pro BBC Radio 6, během vzpomínky na zesnulého Ronnieho Jamese Dia, Dickinson uvedl, že skladba byla ovlivněna písní "Children of the Sea" od Black Sabbath.
"The Prisoner" se inspiroval stejnojmenným britským televizním seriálem a obsahuje úryvky dialogů z jeho úvodní sekvence. Manažer Rod Smallwood tehdy telefonoval s hercem Patrickem McGoohanem, aby získal povolení k použití zvukových stop. Rozhovor prý probíhal rozpačitě – Smallwood jej popsal jako "opravdovou hereckou superhvězdu s velkým H". McGoohan údajně zareagoval: "Jak se to jmenuje? Říkáš rocková kapela? Tak to udělej." Iron Maiden později navázali druhou písní inspirovanou tímto seriálem – "Back in the Village", která vyšla na desce Powerslave z roku 1984.
"22 Acacia Avenue" je pokračováním ságy "Charlotte the Harlott", kterou Adrian Smith napsal již dříve, když působil ve své předchozí formaci Urchin. Podle Smithe si Steve Harris na skladbu vzpomněl z koncertu Urchin v místním parku, a tak ji společně upravili pro album The Number of the Beast.
Turné Beast on the Road bylo poznamenáno řadou protestů organizovaných náboženskými aktivisty v USA. Sociálně konzervativní kruhy – zejména ve Spojených státech – ostře brojily proti albu, přičemž Iron Maiden byli obviňováni ze satanismu. Konala se veřejná pálení desek této formace, ačkoli některé náboženské skupiny se místo toho rozhodly desky rozbíjet kladivy – ze strachu z inhalace výparů z hořícího vinylu. Není zřejmé, zda šlo o obavy toxikologické, nebo teologické. Během turné se opakovaně objevovaly bojkoty a demonstrace – místa konání bývala obklopena aktivisty s letáky a při jednom protestu byl dokonce nesen 25metrový kříž. Harris později komentoval: "Bylo to šílené. Úplně to pochopili špatně. Evidentně si nepřečetli texty. Prostě chtěli věřit těm nesmyslům, že jsme satanisté."
Na svém dalším studiovém počinu Piece of Mind umístila skupina na začátek skladby "Still Life" ukrytý vzkaz se zpětným přehráváním (backmasking), ve kterém opilý bubeník McBrain napodobuje diktátora Idiho Amina. Ve vzkazu zní: "'What ho', said the t'ing wid the t'ree bonce, 'Don't meddle wid t'ings yo don't understand'". Podle McBraina šlo o parodii na všechny, kteří označovali Iron Maiden za 'ctitele temných sil'. Vysvětlil to slovy: "Řekli jsme si, že když už z toho lidé šílí, tak jim dáme něco, co je fakt přivede k šílenství, víš?"
Od svého vydání se deska setkává s trvalým uznáním kritiků. Web AllMusic ji označil za jedno z pěti nejzásadnějších heavymetalových alb všech dob – opravdový základní kámen žánru. Server Sputnikmusic ji označuje za 'klasiku' v metalovém světě, zatímco BBC Music vyzdvihuje komplexnost aranží a dodává: "Zatímco i některé ctihodné heavy metalové instituce (vzpomeňme na Black Sabbath) by měly problém napsat něco víc než sbírku mollových riffů, Iron Maiden to zvládli s velkým přehledem."
Časopis Q zařadil v roce 2000 album na 100. místo v žebříčku "100 nejlepších britských alb všech dob", v roce 2001 ho označil za jedno z "50 nejtěžších alb všech dob" a v roce 2006 obsadilo 40. příčku v seznamu "40 nejlepších alb 80. let". Weby IGN a Metal Rules umístily album na 3., resp. 2. místo ve svých přehledech nejlepších metalových desek, zatímco magazín Guitar World ho zařadil na 17. příčku mezi "100 nejlepších kytarových alb všech dob". Časopis Classic Rock umístil The Number of the Beast na 15. pozici v seznamu "100 nejlepších britských rockových alb" a prohlásil jej za nejzásadnější metalovou nahrávku dekády.
The Number of the Beast je také jedním ze dvou alb Iron Maiden, které jsou zahrnuty v publikaci Roberta Dimeryho 1001 Albums You Must Hear Before You Die (druhé je debutová deska Iron Maiden z roku 1980). V roce 2017 obsadilo album 4. místo v žebříčku časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time".
V roce 2001 natočila BBC o této desce dokument v rámci série Classic Albums, který byl ve stejném roce vydán také na DVD.
Roku 2022, k příležitosti 40. výročí vydání, bylo The Number of the Beast označeno za nejlepší rockové kytarové album roku 1982 v žebříčku časopisu Guitar World.
Komercializace nahrávky byla rovněž fenomenální – deník The New York Times uvedl v roce 2010 prodejní čísla 14 milionů kopií, a do prosince 2021 dosáhla celosvětová distribuce téměř 20 milionů kusů. The Number of the Beast se zároveň stalo prvním albem souboru, které obsadilo 1. místo britské hitparády – 10. dubna se vyšplhalo na vrchol, kde setrvalo další týden, a v žebříčku Top 75 se drželo celkem 31 týdnů. V americkém Billboard 200 debutovalo na 150. místě a postupně dosáhlo 33. pozice. Ve Švédsku i Rakousku se nahrávka dostala do první desítky, v Kanadě a Norsku obsadila 11., resp. 13. místo.
Dne 4. října 1983 získalo album platinové ocenění od britské BPI a zlatou desku od americké RIAA – později (v roce 1986) získalo v USA i platinový status. V Německu se umístilo na 11. místě a o dekádu později zde obdrželo zlatý certifikát. V Kanadě se prodalo více než 300 000 kopií, což mu zajistilo trojnásobné platinové ocenění.
Oba singly – "Run to the Hills" a titulní "The Number of the Beast" – debutovaly v britské singlové hitparádě na 7., resp. 18. místě. Ve stejném pořadí se umístily i v Irsku, kde obsadily 16. a 19. pozici.
Dne 24. října 2002 odehrála progresivní metalová formace Dream Theater celé původní album na koncertě v pařížské La Mutualité. Vystoupení bylo zaznamenáno a vydáno prostřednictvím labelu YtseJam Records, který kapela sama vlastní.
Skladby z nahrávky se objevily na mnoha tributních kompilacích. Píseň "Run to the Hills" byla zařazena na poctu Numbers From The Beast, kde ji přetvořili zpěvák Robin McAuley, kytaristé Michael Schenker a Pete Fletcher, baskytarista Tony Franklin a bubeník Brian Tichy.
Deska A Tribute to the Beast, Vol. 2 obsahuje coververze "Children of the Damned" v podání Sebastiana Bacha (ex-Skid Row) a "Hallowed Be Thy Name" od Iced Earth, kteří skladby "The Number of the Beast" a "Hallowed Be Thy Name" zahrnuli také na své vlastní album Tribute to the Gods. Dále "Hallowed Be Thy Name" přepracovali Machine Head pro album Maiden Heaven: A Tribute To Iron Maiden, vydané časopisem Kerrang! roku 2008, a rovněž Cradle of Filth. Titulní píseň přetvořila i kapela Billyho Corgana Djali Zwan pro soundtrack k filmu Spun.
Akustické verze "Children of the Damned" a "22 Acacia Avenue" se objevily na albu Across The Seventh Sea (2012), které vydal tributní projekt Maiden uniteD.
Více skladeb z desky se objevilo i ve videohrách: "Run to the Hills" zazněla ve hrách SSX On Tour a Grand Theft Auto: Episodes from Liberty City; její coververze je rovněž součástí Rock Bandu. Dne 8. června 2009 byly do hry Rock Band ke stažení uvolněny písně "The Number of the Beast" (v originálním masteru), "Run to the Hills" a "Hallowed Be Thy Name" (živá verze známá z Flight 666). Skladba "The Prisoner" byla přidána 22. května 2012. "The Number of the Beast" se objevila i ve hrách Guitar Hero III: Legends of Rock a Tony Hawk's Pro Skater 4.
Album The Number of the Beast bylo původně vydáno 22. března 1982 pod hlavičkou EMI (v USA prostřednictvím Capitol Records). V roce 1995 vyšlo znovu s bonusovým CD, které obsahovalo dvě písně – "Total Eclipse" a živou verzi "Remember Tomorrow" – původně vydané jako B-strany singlů. Americká reedice z téhož roku ovšem chybně uvedla Paula Di’Anna jako autora skladby "Total Eclipse", přestože ji napsali Harris, Murray a Burr.
V roce 1998 vyšla rozšířená verze reedice v edici EMI/Sanctuary/Columbia (USA), doplněná o fotografie, historii formace a videoklipy k "The Number of the Beast" a "Run to the Hills". Do oficiální tracklistu byla navrácena skladba "Total Eclipse", která chyběla v původním vydání kvůli omezené kapacitě LP. Tato verze ovšem mylně uváděla délky skladeb "22 Acacia Avenue" a "The Number of the Beast" jako 4:49 a 3:50 – správně jsou to 6:38 a 4:51.
Dne 18. března 2022 (Evropa a Velká Británie) a 25. března (USA) vydala skupina kazetovou reedici The Number of the Beast k příležitosti 40. výročí vydání alba.
Bruce Dickinson - hlavní zpěv
Dave Murray - kytary
Adrian Smith - kytary, doprovodné vokály
Steve Harris - baskytara, doprovodné vokály
Clive Burr - bicí
Martin "Farmer" Birch - producent, inženýr
Nigel Hewitt-Green - druhý inženýr
Derek Riggs - ilustrace
Simon Fowler - fotografie
Ross Halfin - fotografie
Toshi Yajima - fotografie
Andre Csillag - fotografie
Bob Ellis - fotografie
P.G. Brunelli - fotografie
Rod Smallwood - management, fotografie
Simon Heyworth - remastering (vydání 1998)
Denis O'Regan - fotografie (vydání 1998)
George Chin - fotografie (vydání 1998)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Invaders" | Harris | 3:20 |
| 2 | "Children of the Damned" | Harris | 4:34 |
| 3 | "The Prisoner" | Smith, Harris | 5:34 |
| 4 | "22 Acacia Avenue" | Harris, Smith | 6:34 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "The Number of the Beast" | Harris | 4:25 |
| 6 | "Run to the Hills" | Harris | 3:50 |
| 7 | "Gangland" | Smith, Burr | 3:46 |
| 8 | "Hallowed Be Thy Name" | Harris | 7:08 |
| Celkový čas: | 39:11 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "The Number of the Beast" | Harris | 4:25 |
| 6 | "Run to the Hills" | Harris | 3:50 |
| 7 | "Total Eclipse" | Harris, Murray, Burr | 4:25 |
| 8 | "Gangland" | Smith, Burr | 3:46 |
| 9 | "Hallowed Be Thy Name" | Harris | 7:08 |
| Celkový čas: | 43:36 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Total Eclipse" | Harris, Murray, Burr | 4:25 |
| 2 | "Remember Tomorrow" (live) | Harris, Di'Anno | 5:29 |
| Celkový čas: | 9:55 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Invaders" | Harris | 3:22 |
| 2 | "Children of the Damned" | Harris | 4:33 |
| 3 | "The Prisoner" | Smith, Harris | 6:00 |
| 4 | "22 Acacia Avenue" | Harris, Smith | 6:38 |
| 5 | "The Number of the Beast" | Harris | 4:51 |
| 6 | "Run to the Hills" | Harris | 3:50 |
| 7 | "Gangland" | Smith, Burr | 3:47 |
| 8 | "Total Eclipse" | Harris, Murray, Burr | 4:28 |
| 9 | "Hallowed Be Thy Name" | Harris | 7:10 |
| Celkový čas: | 44:39 | ||
Další informace lze nalézt na anglické verzi Wikipedie.
| Týdenní hitparáda (1982) | Vrchol |
|---|---|
| Australian Albums (Kent Music Report) | 8 |
| Austrian Albums (Ö3 Austria) | 3 |
| Canada Top Albums/CDs (RPM) | 11 |
| Dutch Albums (Album Top 100) | 6 |
| French Albums (SNEP) | 4 |
| Finnish Albums (The Official Finnish Charts) | 5 |
| German Albums (Offizielle Top 100) | 11 |
| Italian Albums (Musica e dischi) | 10 |
| Japanese Albums (Oricon) | 28 |
| New Zealand Albums (RMNZ) | 18 |
| Norwegian Albums (VG-lista) | 13 |
| Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 7 |
| UK Albums (OCC) | 1 |
| US Billboard 200 | 33 |
| Země | Ocenění | (počet prodaných kusů potřebný pro ocenění) |
|---|---|---|
| United States (RIAA) | platina | (více než 1000000) |
| Canada (Music Canada) | 3x platina | (více než 300000) |
| United Kingdom (BPI) | platina | (více než 300000) |
| Germany (BVMI) | zlato | (více než 250000) |
| France (SNEP) | zlato | (více než 100000) |
| Australia (ARIA) | platina | (více než 50000) |
| Netherlands (NVPI) | zlato | (více než 50000) |
| Spain (PROMUSICAE) | zlato | (více než 50000) |
| Austria (IFPI Austria) | zlato | (více než 25000) |
| Italy (FIMI) | zlato | (více než 25000) |
| Switzerland (IFPI Switzerland) | zlato | (více než 25000) |