| | Vydáno | 3.5.1988 |
|---|---|---|
| Natočeno | 1987-88 | |
| Studio | Kajem/Victory Studios (Pennsylvania), Le Studio, (Quebec, Canada) | |
| Žánr | progresivní metal | |
| Délka | 59:14 | |
| Label | EMI Manhattan | |
| Producent | Peter Collins |
 |  |
| "Eyes of a Stranger" (1988) | "Revolution Calling" (1988) |
 |
| "I Don't Believe in Love" (červenec 1989) |
Prvním singlem se stala skladba "Eyes of a Stranger", závěrečná píseň na Operation: Mindcrime, která shrnuje děj celé desky. Objevuje se také na dvou výběrovkách Queensryche, Greatest Hits a Sign of the Times: The Best of Queensryche. Šlo o vůbec první singl této formace, který se umístil v americké hitparádě Mainstream Rock, kde dosáhl na 35. místo. "Eyes of a Stranger" je zároveň fanouškovský favorit a Queensryche ji naživo zahráli více než tisíckrát (do dubna 2016), což z ní dělá nejčastěji hranou píseň v historii tohoto uskupení.
Třetím a zároveň posledním singlem z desky se stala skladba "I Don't Believe in Love", která vyšla v roce 1989 a figuruje na všech čtyřech výběrových kompilacích souboru: Evolution Calling, Greatest Hits, Classic Masters a Sign of the Times: The Best of Queensryche. I díky tomu se stala jednou z nejznámějších písní celé sestavy. V roce 1990 byla "I Don't Believe in Love" nominována na cenu Grammy za nejlepší metalový výkon, ale nakonec podlehla skladbě "One" od Metallica. Jako jedna z nejoblíbenějších koncertních věcí zazněla do března 2017 celkem 895krát, čímž se zařadila mezi šest nejhranějších songů kapely.
Operation: Mindcrime (Operace: Zločin mysli) je třetí studiový počin americké heavy metalové formace Queensryche. Původně vyšel 3. května 1988, znovu byl uveden 6. května 2003 se dvěma bonusovými skladbami a v roce 2006 pak jako deluxe box set. Deska byla nahrána digitálně na 24 stopý magnetofon Sony, a rovněž ve formátu digitálního záznamu byla smíchána a masterována. Jde o koncepční studiovku a rockovou operu, která sleduje příběh Nikkiho – narkomana rozčarovaného z tehdejší zkorumpované společnosti, jenž se neochotně přidává k revolučnímu hnutí jako nájemný vrah politických vůdců.
Operation: Mindcrime představovalo průlom v kariéře této sestavy. V lednu 1989 se umístilo na 34. pozici v žebříčku magazínu Kerrang! 100 Greatest Heavy Metal Albums of All Time a v USA se vyšplhalo na 50. místo hitparády Billboard 200. Také singly "Eyes of a Stranger" a "I Don't Believe in Love" se staly prvními hity této party ve Spojených státech. Studiovka získala začátkem roku 1989 zlatou certifikaci od RIAA, a o dva roky později dokonce dosáhla na platinovou desku.
V roce 1988 natočila skupina jednorázový propagační videoklip k písni "Speak", který využíval záběry z koncertního vystoupení, ale nebyl přímo propojen s dějovým konceptem desky. Během turné k propagaci alba Empire v roce 1990 byla celá Operation: Mindcrime odehrána živě. Pódium doplnily videoprojekce, animace a hostující zpěvačka Pamela Moore v roli sestry Mary. Záznam vystoupení byl vydán pod názvem Operation: Livecrime. Příběh se navíc dočkal i série videoklipů pro MTV na VHS nosiči Video: Mindcrime, která vyšla v roce 1989. Roku 2006 pak následoval film Operation: Mindcrime jako součást deluxe box setu, který zahrnoval remasterovanou verzi z roku 2003, živé CD s celým albem nahraným 15. listopadu 1990 v Hammersmith Odeon a bonusové DVD obsahující záznam z roku 1989 i další doplňkové klipy.
Nápad na Operation: Mindcrime se Geoffu Tateovi zrodil poté, co se přestěhoval do kanadského Montrealu a navázal rozhovory s členy militantního quebeckého separatistického hnutí. Ti se s ním spřátelili – a někteří z nich byli napojeni na organizace zabývající se bombovými útoky a terorismem. Do konceptu alba promítl i osobní vzpomínky na přátele, kteří se vinou těžké drogové závislosti stali lidskými troskami. Při vytváření základní dějové linie musel Tate postupně přesvědčit své spoluhráče, aby jeho myšlenku podpořili. Kytarista Chris DeGarmo s ním sdílel nadšení pro projekt jako první, a nakonec se o něj začala zajímat i zbylá část souboru.
Album začíná v okamžiku, kdy hlavní hrdina Nikki leží v téměř katatonickém stavu v nemocnici a nepamatuje si nic než útržky své minulosti. Najednou se mu ale vzpomínky začnou vracet jako příval ("I Remember Now"). Vzpomíná, jak byl závislý na heroinu a jako rádoby politický radikál frustrovaný tehdejší společností – kvůli ekonomické nerovnosti, korupci a pokrytectví – byl vmanipulován do tajné organizace, která se údajně věnuje revoluci ("Anarchy-X", "Revolution Calling").
V čele této organizace stojí tajemný politický a náboženský demagog známý pouze jako Dr. X, který Nikkiho začlení do operace Mindcrime – tajného plánu, v němž nájemní vrazi likvidují politické a náboženské osobnosti. Dr. X posílá Nikkimu drogy, aby se při vraždách cítil „dobře“. Stačí, když mu zavolá a vysloví slovo 'mindcrime', čímž v Nikkim aktivuje podmíněnou poslušnost – a ten jde bez váhání zabíjet. Po návratu do svého prázdného pokoje kreslí detailní ilustrace a píše dlouhé záznamy o vraždách, které spáchal ("Operation: Mindcrime").
Jak roste jeho postavení v organizaci, roste i Nikkiho ego a oddanost vizi svého „mistra“ ("Speak"). Prostřednictvím zkorumpovaného kněze jménem otec William, jednoho ze spolupracovníků Dr. X, je Nikkimu přidělena bývalá prostitutka a nyní jeptiška jménem Mary, aby se o něj starala a hlídala ho. Jeptiškou se stala díky otci Williamovi, který se jí „ujal“, vedl ji „cestami Páně“ – a výměnou za to ji sexuálně zneužíval; jednou týdně si ji bral na oltář jako oběť ("Spreading the Disease").
Díky přátelství a rostoucí náklonnosti k sestře Mary začne Nikki pochybovat o smyslu své činnosti. Začíná tušit, že Dr. X má své vlastní nekalé úmysly ("The Mission"). Dr. X si toho všimne – a protože Mary ví příliš mnoho a stává se pro něj hrozbou, nařídí Nikkimu, aby zabil ji i otce Williama. Nikki se vydá do kostela, kněze skutečně zabije, ale když má zabít Mary, couvne a přísahá, že zabije doktora X a oba osvobodí ("Suite Sister Mary"). Miluje Mary a rozhodne se s ní z organizace odejít. Vydá se za Dr. X a oznámí mu, že končí. Ten mu ale připomene, že alternativou je návrat do bezútěšného života bezmocného a nenáviděného narkomana ("The Needle Lies"). Nikki odchází, rozpolcený a nejistý, a vrací se zpět za Mary – jenže ji nachází mrtvou ("Electric Requiem"). Později bylo na DVD Mindcrime at the Moore odhaleno, že když Mary spatřila mrtvého kněze, vybavily se jí bolestné vzpomínky na zneužívání, muže z její minulosti i oběť na oltáři. V obavě, že Nikki nebude jiný, se oběsila.
Nikki se s touto ztrátou nedokáže vyrovnat – stejně jako s možností, že ji zabil sám, aniž by si to pamatoval – a začíná propadat šílenství. Bloumá po ulicích a zoufale volá její jméno ("Breaking the Silence"). Policie ho zatkne pro podezřelé chování, nalezne u něj zbraň a zjistí, že je hledaný kvůli vraždám náboženských a politických osobností po celé Americe. V jeho ložnici pak objeví přiznání, což vede k jeho obvinění z vraždy Mary a dalších zločinů spáchaných pro Dr. X ("I Don't Believe in Love"). Nikki, sužovaný téměř úplnou ztrátou paměti, je umístěn do psychiatrické léčebny, kde si v duchu znovu přehrává své poslední chvíle s Mary ("Waiting for 22", "My Empty Room"). Po návratu do přítomnosti – do nemocničního pokoje, kde příběh začínal – se mu paměť vrátí, ale při pohledu do zrcadla nedokáže poznat, kým je, ani čím se stal ("Eyes of a Stranger").
Album se po svém vydání setkalo s velkým ohlasem kritiky, která chválila hráčskou zručnost souboru, vokální rozsah Geoffa Tatea, komplexní a precizně vystavěný děj i produkci Petera Collinse.
Recenzent časopisu Rock Hard poznamenal, že hudba Queensryche se vyznačuje chytrými breaky, netradičními strukturami skladeb a důmyslnými aranžemi – což jasně ukazuje, že formace necílí na masový vkus, ale usiluje o inteligentní a umělecky ambiciózní studiové počiny. Derek Oliver z Kerrang! shledal slabší stránku pouze v mírně neúplném příběhu a položil si otázku, zda silně sociálně-politické téma postačí k trvalému udržení přízně fanouškovské základny – a k získání nových posluchačů.
Bernard Doe z Metal Forces uvedl, že Operation: Mindcrime si díky své koncepční brilantnosti zaslouží místo po boku takových děl jako Quadrophenia od The Who nebo The Dark Side of the Moon od Pink Floyd. Queensryche podle něj do starých idejí vdechli novou krev a vtiskli jim svou nezaměnitelnou autoritu.
V roce 2011 zařadil časopis LA Weekly tuto nahrávku na 14. místo v žebříčku 20 nejlepších hair metalových alb všech dob a označil ji za mistrovské dílo i opus magnum Queensryche.
Moderní recenze zůstávají stejně nadšené. Steve Huey z AllMusic přiznal, že byl místy zaskočen vážností a intelektuálním charakterem textů, ale vyzdvihl, že schopnost skupiny realizovat projekt takového rozsahu je sama o sobě důkazem jejich kreativity a talentu. Kanadský novinář Martin Popoff ocenil, jak se těžkopádné angažované vyprávění spojilo s nejpřímočařejším a nejnaléhavějším metalovým projevem kapely od dob EP Queensryche – což označil za pozoruhodný výkon, zvláště u desky tematicky sevřené drogami a náboženstvím.
Píseň "I Don't Believe in Love" byla v roce 1990 nominována na cenu Grammy v kategorii 'Nejlepší metalový výkon'. V roce 2016 ji časopis Classic Rock zařadil mezi '10 zásadních progresivních metalových alb' a v červnu 2017 časopis Rolling Stone umístil Operation: Mindcrime na 67. příčku žebříčku "100 nejlepších metalových alb všech dob".
Pokračování Operation: Mindcrime II bylo uvedeno 4. dubna 2006. Role Dr. X se tentokrát ujal Ronnie James Dio. Následné turné zahrnovalo kompletní provedení jak původního díla, tak jeho pokračování – s herci, rekvizitami, propracovanou scénografií a videoprojekcí. Právě při tomto živém vystoupení byla poprvé jednoznačně ztvárněna smrt Mary. O rok později vyšlo DVD Mindcrime at the Moore, které mimo jiné obsahovalo i jediný záznam živého provedení Diovy skladby "The Chase".
Operation: Mindcrime označili jako svůj vliv například Avenged Sevenfold a Ben Weinman z The Dillinger Escape Plan.
Geoff Tate - hlavní zpěv, klávesy, píšťaly
Michael Wilton - kytary
Chris DeGarmo - kytary, lap steel kytara, kytarový syntezátor, doprovodné vokály
Eddie Jackson - baskytara, doprovodné vokály
Scott Rockenfield - klávesy (skladba 10), bicí, perkuse
Peter Collins - produkce
Michael Kamen - orchestrální aranžmá, dirigování sboru a violoncella
James Barton - technik, mixáž
Paul Northfield - technik
Jim Campbell - technická pomoc
Paul Milner - technická pomoc
Glen Robinson - technická pomoc
Ronald Prent - asistent mixáže
Bob Ludwig – mastering
Pamela Moore – jako sestra Mary
Anthony Valentine – jako Dr. X
Debbie Wheeler - jako zdravotní sestra
Mike Snyder - jako hlasatel
Scott Mateer - jako otec William
The Moronic Monks of Morin Heights - sbor
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "I Remember Now" | Chris DeGarmo, Geoff Tate, Michael Wilton | 1:17 |
| 2 | "Anarchy—X" (instrumental) | DeGarmo | 1:27 |
| 3 | "Revolution Calling" | Tate, Wilton | 4:42 |
| 4 | "Operation: Mindcrime" | DeGarmo, Tate, Wilton | 4:43 |
| 5 | "Speak"" | Tate, Wilton | 3:42 |
| 6 | "Spreading the Disease" | Tate, Wilton | 4:07 |
| 7 | "The Mission" | DeGarmo | 5:45 |
| 8 | "Suite Sister Mary" (první skladba druhé strany na LP a některých kazetách)" | DeGarmo, Tate | 10:41 |
| Celkový čas první strany: | 36:24 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 9 | "The Needle Lies" | Tate, Wilton | 3:08 |
| 10 | "Electric Requiem" | Scott Rockenfield, Tate | 1:22 |
| 11 | "Breaking the Silenc" | DeGarmo, Tate | 4:34 |
| 12 | "I Don't Believe in Love" | DeGarmo, Tate | 4:23 |
| 13 | "Waiting for 22" (instrumental) | DeGarmo | 1:05 |
| 14 | "My Empty Room" | Tate, Wilton | 1:25 |
| 15 | "Eyes of a Stranger" | DeGarmo, Tate | 6:39 |
| Celkový čas: | 59:00 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 16 | "The Mission" (živě v Hammersmith Odeon, Londýn, Anglie, 15. listopadu 1990) | DeGarmo | 6:11 |
| 11 | My Empty Room" (živě v Astoria Theatre, London, Anglie, 20.října 1994) | Tate, Wilton | 2:43 |
| Celkový čas s bonusy: | 67:54 | ||
| Týdenní hitparáda (1987) | Vrchol |
|---|---|
| Canada Top Albums/CDs (RPM) | 76 |
| Dutch Albums (Album Top 100) | 29 |
| Finnish Albums (The Official Finnish Charts) | 13 |
| German Albums (Offizielle Top 100) | 40 |
| Japanese Albums (Oricon) | 64 |
| Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 25 |
| Swiss Albums (Schweizer Hitparade) | 21 |
| UK Albums (OCC) | 58 |
| US Billboard 200 | 50 |
| 2021 | Vrchol |
|---|---|
| Belgian Albums (Ultratop Wallonia) | 111 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| United States (RIAA) | platina | (více než 1000000) |
| Publikace | Země | Ocenění | Rok | Pořadí |
|---|---|---|---|---|
| Kerrang! | UK | The 100 Greatest Heavy Metal Albums of All Time | 1989 | 34 |
| Decibel | USA | Hall of Fame | 2011 | 80 |
