|
| Vydáno | 17. září 1993 |
|---|---|---|
| Natočeno | Únor - březen 1993 | |
| Studio | Systems Two, Brooklyn, USA | |
| Žánr | Gothic metal, doom metal | |
| Délka | 73:28 | |
| Label | Roadrunner Records | |
| Producent | Peter Steele, Josh Silver |
 |
 |
| "Christian Woman" (Únor 1994) | "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)" (1993) |
"Christian Woman" je první singl, pocházející z alba Bloody Kisses. Společně s písní "Black No. 1" patří k nahrávkám, které výrazně pomohly prorazit této formaci do širšího povědomí posluchačů. Inspirací pro vznik skladby byla skutečná žena, s níž měl zpěvák a hlavní autor Peter Steele romantický vztah. Jak sám Steele uvedl v rozhovoru pro Revolver, šlo o římskokatolickou ženu, která měla zálibu v porušování pravidel, což se promítlo i do kontroverzního a provokativního vyznění textu.
K písni vznikly dva oficiální videoklipy. Známější verze, kterou režíroval Jon Reiss, využívá zkrácenou 'rádiovou editaci' o délce 4:24. Druhý klip pracuje s plnou albovou verzí skladby, která má výrazně delší stopáž, 8:58. Oba videoklipy byly později vydány na video albu After Dark z roku 1998. Singl obsahoval dvě odlišné verze titulní skladby - 'novou a nezlepšenou verzi' a 'podlézavou, zkompromitovanou verz' - doplněny o song "Suspended In Dusk", přičemž všechny písně napsal Peter Steele.
"Black No. 1 (Little Miss Scare-All)" - je druhým singlem, pocházejícím z alba Bloody Kisses. Píseň napsal zpěvák Peter Steele během práce za volantem popelářského vozu; jak uvedl v rozhovoru pro Revolver, složil ji v hlavě při čekání na vykládku odpadu. Text s výraznou dávkou ironie a nadsázky popisuje vztah se ženou z goth subkultury, inspirovaný jeho vlastní zkušeností, a obsahuje odkazy na Halloween, film Nosferatu či postavu Lily Munster, stejně jako hudební citace motivů z The Addams Family Theme Vica Mizzyho a The Munsters' Theme Jacka Marshalla.
Skladba je často považována za 'signature song' této formace; přestože nepronikla do žebříčku Billboard Hot 100, stala se jejím nejprodávanějším singlem a pravidelně se objevovala v pořadu Headbangers Ball na MTV. V roce 2023 ji časopis Rolling Stone zařadil na 64. místo v seznamu nejlepších heavy metalových skladeb všech dob. Videoklip, který režíroval Parris Mayhew, využívá zkrácenou rádiovou verzi o délce přibližně čtyři a půl minuty oproti jedenáctiminutové albové verzi. Černobílé zpracování je doplněno výraznými detaily, například záběrem na olivově zelené oči Petera Steela, a střídá detailní záběry se scénami z koncertního sálu, kde kapela vystupuje s netradičně pojatými nástroji.
Bloody Kisses je třetí studiovka americké gothic metalové kapely Type O Negative, vydaná 17. srpna 1993 u vydavatelství Roadrunner Records pod produkční taktovkou Petera Steela ve spolupráci s klávesákem Joshem Silverem.
Tato nahrávka znamenala pro formaci zásadní komerční průlom a představila její charakteristický styl, v němž se prolínají táhlé doommetalové riffy, klávesové plochy a hluboký baryton Petera Steela s tématy romantického zoufalství, smrtelnosti a satirických komentářů stavu společnosti. Zároveň jde o poslední studiový počin v původní sestavě, jehož součástí byl i bubeník Sal Abruscato, který krátce po vydání odešel.
Mezi nejvýraznější skladby desky patří "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)"" a "Christian Woman", které zaznamenaly výraznou rotaci v rockových rádiích a přispěly k dlouhodobé popularitě alba v rámci gothic a heavy metalové scény. Některé kompozice, například "We Hate Everyone" či "Kill All the White People", fungují jako ironická reakce na obvinění z rasismu a misogynie, spojená s předchozím působením Petera Steela ve skupině Carnivore, přičemž využívají přehnanou misantropii jako součást provokativní stylizace. Titulní skladba pak představuje melancholickou akustickou baladu, inspirovanou smrtí Steeleovy kočky, kterou autor zasadil do typicky gotické estetiky ztráty a smutku.
Type O Negative vznikli po rozpadu předchozí hardcore punkové skupiny Petera Steela Carnivore v roce 1988, kdy se sestava ustálila ve složení Peter Steele (zpěv, baskytara), Josh Silver (klávesy), Kenny Hickey (kytara) a Sal Abruscato (bicí). První nahrávky Slow, Deep and Hard (1991) a The Origin of the Feces (1992) kombinovaly agresivní hardcore a noise rock s náznaky gotiky a psychedelie, inspirované mimo jiné tvorbou Sisters Of Mercy či Swans. Zároveň si však vysloužily kritiku za příliš syrový zvuk a provokativní témata, včetně kontroverzní skladby "Der Untermensch" (Podčlověk).
Bloody Kisses představovalo vědomý posun k propracovanějšímu projevu, kdy se kapela naplno přiklonila ke gothic metalu a začala více stavět na melodii, atmosféře a ironii namísto předchozí přímočaré agrese. Peter Steele se snažil posunout skladatelsky dál než jen k přepracovávání starších motivů z Carnivore a vedle tíhy inspirované Black Sabbath do tvorby zapojil i melodické cítění blízké skupině The Beatles. Výsledný zvuk ovlivnila také jeho zkušenost s newyorskou goth scénou v oblasti Alphabet City i obliba kapel jako Duran Duran nebo Psychedelic Furs, což vedlo k osobité kombinaci romantické temnoty a sarkasmu.
Důležitou roli při formování tvorby pro tuto desku sehrál bubeník Sal Abruscato, jehož rytmický přístup pomohl definovat celkový charakter nahrávky. Napětí uvnitř souboru, mimo jiné kvůli Steeleově neochotě intenzivně koncertovat a sporům o tvůrčí kontrolu, však předznamenalo jeho odchod; Bloody Kisses se tak stalo poslední studiovou nahrávkou v původní sestavě, než Abruscato na konci roku 1993 přešel do Life of Agony. Řada skladeb vycházela z osobních zkušeností frontmana – například titulní "Bloody Kisses (A Death in the Family)"" je melancholickou kompozicí inspirovanou smrtí jeho sedmnáctileté kočky Venus, symbolicky zahalenou do motivů lidské ztráty.
Nahrávání probíhalo ve studiu Systems Two v Brooklynu s doplňující prací v domácím studiu Sty In The Sky. Peter Steele zde působil jako producent a měl zásadní kontrolu nad výslednou podobou, zatímco Josh Silver se výrazně podílel na zvukové režii a postprodukci. Tento interní přístup umožnil zachovat autentickou vizi kapely bez zásahů externích producentů, což se promítlo do charakteristického, pomalu plynoucího a atmosférického zvuku.
Klíčovým prvkem produkce se stala rozsáhlá práce s klávesami, které vytvářejí hutné, goticky laděné plochy podtrhující zpomalené tempo a těžké kytarové riffy. Selektivně využité vokální efekty, včetně flangeru a psychedelického zpracování, dodávají některým skladbám snovou, až dezorientující hloubku, zatímco netradiční nástroje jako sitár či tamburína přinášejí kontrastní zvukové barvy. Výsledná kombinace těchto prvků zvýraznila hypnotickou a až pohřební atmosféru alba.
Určité komplikace nastaly při mixu a úpravách skladeb pro potřeby rádia a televize; například "Christian Woman" musela být výrazně zkrácena, což Peter Steele s nadsázkou kritizoval jako zásah do své autorské integrity. Jeho důraz na tvůrčí nezávislost a odmítání vnějších vlivů však nakonec vedl k výsledku, který dokázal skloubit syrovost s promyšlenou produkcí a zároveň zachovat typickou ironii i experimentální přístup kapely.
Oval Bloody Kisses se stal jedním z nejikoničtějších vizuálů gothic metalu. Přední strana zobrazuje dvě ženy v intimní póze s krví rozmazanou na rtech, laděnou do charakteristického nazelenalého odstínu, který se stal vizuálním symbolem celé éry Type O Negative. Fotografie vznikla pod vedením fotografa Johna Wadswortha, jenž se podílel i na dalších vizuálních materiálech spojených s LP.
Uvnitř obalu (liner notes) se nachází mimo jiné osobní dedikace Petera Steela, která tematicky odráží motivy ztráty, bolesti a cynismu prostupující celou nahrávkou. Vizuální koncept doplňují fotografie z prostředí brooklynského hřbitova Green-Wood Cemetery, které posilují gotickou atmosféru desky a propojují hudební obsah s obrazovou estetikou. Zadní strana obsahuje fotku kapely a klasický seznam skladeb a kredity.
Už při vydání vyvolal značnou pozornost i kontroverzi - jeho eroticky laděná, provokativní stylizace byla v kontrastu s tehdejší grungeovou dominancí a pomohla albu vystoupit z řady. Zároveň však samotní členové souboru nebyli s výsledkem zcela spokojeni; Peter Steele kritizoval zvolený odstín zelené barvy, kterému věnoval značnou pozornost při výběru, zatímco Josh Silver později uvedl, že zobrazené ženy nepůsobí dostatečně 'gothicky'.
Zajímavostí je také existence alternativních verzí obalu u některých edic, kde je motiv ještě explicitnější (například varianta s výraznějším zachycením polibku). Celek tak zapadá do širší estetiky kapely, která dlouhodobě pracovala s provokací, sexualitou a černým humorem, a navazuje na kontroverzní vizuální styl předchozích nahrávek. Obal Bloody Kisses se díky tomu stal marketingově výrazným prvkem.
Hudební stránka Bloody Kisses stojí na výrazně zpomaleném, těžkém zvuku, který vychází z doom metalu a je často přirovnáván k odkazu Black Sabbath, přičemž Type O Negative tuto inspiraci rozvíjí o prvky gothic rocku. Dominantní jsou pomalé, hutné riffy vystavěné na zkreslených power chordech, často působící v tempech kolem 50 - 70 BPM díky polovičnímu rytmickému cítění. Tento základ je doplněn o ironické zvukové prvky, včetně přehnaných vokálních efektů či samplů, které narušují vážnost a vnášejí do hudby typický sarkasmus. Kapela se zde vědomě vzdaluje svým hardcoreovým kořenům a místo agrese sází na atmosféru, kontrast a pomalé gradování.
Instrumentace pracuje s výraznými protiklady: klávesy Joshe Silvera vytvářejí bohaté, téměř 'chrámové' plochy s varhanními barvami a syntezátorovými vrstvami, které dodávají hudbě hloubku a melancholii. Tyto prvky kontrastují s podladěnými kytarami a výraznou baskytarou, zatímco bicí Sala Abruscata drží pomalé, těžkopádné tempo, jež umožňuje vyniknout orchestrálním aranžím bez potlačení riffové struktury. Produkce staví na výrazném použití reverbu a celkovém zvukovém sjednocení nástrojů, čímž vzniká hutná, pohlcující zvuková stěna, evokující prostor velkých, ozvěnou naplněných katedrál.
Textová složka propojuje motivy smrti, zklamané lásky, náboženského napětí a erotiky, přičemž Peter Steele využívá svůj hluboký baryton k vyjádření osobních témat s výraznou dávkou ironie a černého humoru. Jeho texty často vycházejí z vlastních zkušeností, včetně neúspěšných vztahů či ztrát v rodině, a místo romantizace pracují s chladným realismem a sarkastickým odstupem. Například "Too Late: Frozen" zachycuje emocionální paralýzu po ztrátě, zatímco autor zároveň reflektuje vlastní slabosti bez snahy o sebeidealizaci.
Skladba "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)"" představuje kombinaci pocty i parodie na goth subkulturu, kdy Steele s nadsázkou vykresluje vztah k narcistní 'dokonalé goth dívce' a přehání její stereotypní rysy, aby poukázal na absurditu posedlosti. Podobně "Christian Woman" tematizuje konflikt mezi náboženskou oddaností a potlačovanou sexualitou, přičemž využívá záměrně přehnané obrazy k odhalení psychologického napětí spojeného s represí. Tento ironický přístup prostupuje celou deskou, včetně titulní "Bloody Kisses (A Death in the Family)", která spojuje osobní smutek nad ztrátou s typicky gotickou estetikou a zdůrazňuje pomíjivost života bez sentimentálního idealizování.
Po svém vydání v roce 1993 sklidilo album výrazně pozitivní ohlas, zejména díky své temné, atmosférické podobě gothic metalu, která kontrastovala s tehdy dominantní grungeovou scénou. Recenzent Steve Huey z AllMusic udělil desce hodnocení 4,5 z 5 hvězdiček a popsal ji jako nahrávku, znějící 'jako pohřeb', zároveň však vyzdvihl její působivou kombinaci těžkých doommetalových riffů a smyslných melodií. Kritici oceňovali také epický rozsah a ironický romantismus, které pomohly dostat Type O Negative do širšího povědomí a posunuly gothic metal blíže mainstreamu.
Retrospektivní hodnocení význam alba dále potvrdila. Například Pitchfork ve své recenzi z roku 2020 udělil desce známku 8,7 z 10 a označil ji za zásadní a vlivnou redefinici gothic metalu, která dokázala propojit různé subkultury prostřednictvím pomalých, atmosférických skladeb s výrazným melodickým cítěním. V rámci dobových i pozdějších reflexí byla vyzdvihována také schopnost Petera Steela kombinovat temnotu s přístupností, což se výrazně projevilo zejména ve skladbě "Black No. 1".
Vedle chvály se objevila i kritika, zaměřená především na délku a tempo některých skladeb. Struktura desky, zahrnující několik kompozic přesahujících sedm minut a instrumentální mezihry, působila místy rozvláčně a nevyrovnaně. Některé pasáže byly zpětně označovány jako méně výrazné či stylisticky příliš ovlivněné estetikou 80. let, což vedlo k drobným úpravám v pozdějších reedicích.
Z komerčního hlediska šlo o zásadní úspěch. Bloody Kisses získalo 9. listopadu 1995 zlatou desku od Recording Industry Association of America za prodej přes 500 000 kusů ve Spojených státech, čímž se stalo prvním albem vydavatelství Roadrunner Records, které tohoto milníku dosáhlo. Celkové prodeje následně překročily hranici stovek tisíc kopií a významně posílily postavení kapely na metalové scéně.
Texty vyvolaly značné kontroverze, často vycházející z nepochopení ironického a nadsazeného stylu, který Type O Negative používali. Skladby jako "We Hate Everyone" nebo "Kill All the White People" byly některými kritiky interpretovány jako projevy nenávisti, přestože jejich struktura i obsah záměrně zesměšňují všechny skupiny a rasy bez rozdílu a fungují jako satirická reakce na předchozí obvinění z rasismu či misogynie. Podobně i "Christian Woman" byla vnímána kontroverzně kvůli práci s náboženskými motivy a sexualitou, přičemž autor ji chápal jako kritiku potlačování přirozených lidských pudů.
Peter Steele opakovaně (a mnohdy marně) zdůrazňoval, že texty mají charakter černého humoru a provokativní satiry, nikoli doslovného sdělení. Přesto mediální interpretace často zdůrazňovaly kontroverzní rovinu bez širšího kontextu, což přispělo k 'polarizovanému' přijetí alba. Navzdory tomu se Bloody Kisses postupně etablovalo jako klíčová nahrávka, která pomohla definovat podobu gothic metalu v 90. letech.
Vliv desky je patrný i v širším kontextu vývoje žánru. Kombinace pomalých doommetalových riffů, klávesové atmosféry a hlubokého vokálu se stala vzorem pro řadu dalších interpretů, kteří se snažili propojit temnou estetiku s melodickou přístupností. Úspěch nahrávky zároveň ukázal, že i výrazně atmosférická a tematicky melancholická hudba může dosáhnout komerčního úspěchu, což povzbudilo vydavatelství k větší podpoře podobně laděných projektů.
Význam Bloody Kisses přetrvává i desítky let po vydání. K 30. výročí v roce 2023 vznikly speciální reedice a doprovodné projekty, včetně grafické publikace, inspirované jednotlivými skladbami alba. Tyto aktivity potvrzují jeho status coby kultovní nahrávky, která si udržuje silnou fanouškovskou základnu i sběratelskou hodnotu. Po smrti Petera Steela v roce 2010 je navíc toto LP často vnímáno jako jeden z vrcholů jeho tvorby a symbol nekompromisního, osobního přístupu k hudbě.
Bloody Kisses bylo prvním albem vydavatelství Roadrunner Records, které ve Spojených státech získalo zlatou desku (RIAA) za prodej přes 500 000 kopií, což představovalo zásadní milník nejen pro Type O Negative, ale i pro samotný label. LP tak významně přispělo k rozšíření gothic metalu do širšího povědomí mimo úzce vymezenou scénu.
Nahrávka je posledním studiovým počinem v původní sestavě, jelikož bubeník Sal Abruscato krátce po jejím vydání odešel a následně se připojil ke skupině Life Of Agony. Tento fakt činí z alba důležitý dokument rané fáze kapely v její nejstabilnější podobě.
Skladba "Bloody Kisses (A Death in the Family)"" je inspirována smrtí sedmnáctileté kočky Petera Steela jménem Venus. Přestože text působí jako elegie za blízkého člověka, ve skutečnosti jde o osobní a autentickou reakci na ztrátu domácího mazlíčka, což autor záměrně stylizoval do obecnější, gotické roviny.
Pro potřeby rádia a televize musely být některé skladby výrazně zkráceny. Například "Christian Woman" existuje ve zkrácené verzi o délce přibližně čtyři a půl minuty, zatímco původní albová verze má téměř devět minut. Podobně "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)"" byla pro vysílání upravena z více než jedenáctiminutové stopáže.
Deska obsahuje několik skladeb s výrazně ironickým a provokativním názvem i obsahem, například "We Hate Everyone" nebo "Kill All the White People". Tyto kompozice vznikly jako reakce na předchozí kritiku adresovanou Peteru Steelovi a jeho dřívější tvorbě, přičemž jejich cílem bylo satiricky zesměšnit obvinění z nenávisti a předsudků.
Charakteristický zvuk alba vznikl mimo jiné díky rozsáhlému využití kláves Joshe Silvera, které byly vrstveny tak, aby vytvářely husté, atmosférické plochy. Tento přístup se stal jedním z poznávacích znaků Type O Negative a výrazně ovlivnil další vývoj gothic metalu v následujících letech.
Obal desky patří mezi nejznámější v rámci metalové historie 90. let a jeho provokativní vizuál pomohl nahrávce vyniknout v době dominance grunge. Zároveň však vyvolal i kontroverze a rozdílné reakce, což odpovídalo celkové estetice kapely pracující s provokací a černým humorem.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Machine Screw" | Peter Steele | 0:41 |
| 2 |
"Christian Woman" A) "Body of Christ (Corpus Christi)" B) "To Love God" C) "J.C. Looks Like Me" |
Peter Steele | 8:58 |
| 3 | "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)" | Peter Steele | 11:15 |
| 4 | "Fay Wray Come Out and Play" | Peter Steele | 1:03 |
| 5 | "Kill All the White People" | Peter Steele | 3:24 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Summer Breeze" (Seals & Crofts cover) | Seals & Crofts | 4:49 |
| 7 | "Set Me on Fire" | Peter Steele | 3:29 |
| 8 | "Dark Side of the Womb" | Peter Steele | 0:28 |
| 9 | "We Hate Everyone" | Peter Steele | 6:51 |
| 10 | "Bloody Kisses (A Death in the Family)" | Peter Steele | 10:56 |
| 11 | "3.0.I.F." | Peter Steele | 2:06 |
| 12 | "Too Late: Frozen" | Peter Steele | 7:50 |
| 13 | "Blood & Fire" | Peter Steele | 5:32 |
| 14 | "Can't Lose You" | Peter Steele | 6:06 |
| Celkový čas: | 73:28 | ||
Dne 17. května 1994 vydalo vydavatelství Roadrunner Records reedici alba Bloody Kisses ve formě tri-fold digipaku s alternativním obalem a přepracovaným seznamem skladeb. Tato verze výrazně upravila původní strukturu nahrávky – odstranila všechny ambientní 'soundscape' mezihry a také dvě agresivnější skladby "Kill All The White People" a "We Hate Everyone", které byly nahrazeny dosud nevydanou skladbou "Suspended In Dusk", přesahující osm minut a laděnou do pomalejší, výrazně gotické atmosféry.
Součástí změn bylo také přeřazení pořadí skladeb a úpravy samotného úvodu alba. Z reedice byla odstraněna úvodní skladba "Machine Screw" a také první čtyři sekundy "Christian Woman", čímž zmizela i mluvená intro pasáž Petera Steela ("Forgive her...""). Tato mírně zkrácená verze "Christian Woman“"se stala exkluzivní právě pro tuto digipak edici.
Úpravy tracklistu a celkové koncepce nebyly náhodné – vznikly na přímé přání Petera Steela, který se podílel na rozhodnutí o přepracování alba tak, aby více zdůraznilo jeho melodičtější a atmosféričtější stránku oproti původní, tvrdší verzi nahrávky.
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Christian Woman" | Peter Steele | 8:54 |
| 2 | "Bloody Kisses (A Death in the Family)" | Peter Steele | 10:56 |
| 3 | "Too Late: Frozen" | Peter Steele | 7:51 |
| 4 | "Blood & Fire" | Peter Steele | 5:33 |
| 5 | "Can't Lose You" | Peter Steele | 6:06 |
| 6 | "Summer Breeze" (Seals & Crofts cover) | Seals & Crofts | 4:49 |
| 7 | "Set Me on Fire" | Peter Steele | 3:30 |
| 8 | "Suspended in Dusk" | Peter Steele | 8:37 |
| 9 | "Black No.1 (Little Miss Scare-All)" | Peter Steele | 11:16 |
| Celkový čas: | 1:07:32 | ||
V rozhovoru pro liner notes remasterované edice Bloody Kisses (2009, Top Shelf Edition) Peter Steele uvedl, že ačkoliv zpětně vnímal vydání dvou odlišných verzí alba jako určitý kompromis vůči fanouškům, zároveň jej chápal jako možnost 'opravit' to, co považoval za chybu v původní podobě nahrávky. Kytarista Kenny Hickey se naopak k digipak verzi stavěl kritičtěji a skladbu "Suspended In Dusk" označil za materiál, který sám osobně neměl rád; zároveň ale poznamenal, že tato verze desky odráží Steeleovu snahu posunout zvuk kapely směrem, který byl později plně rozvinut na desce October Rust (1996).
Výrazně kritičtější pohled na digipak verzi vyjádřil i producent Josh Silver, který ji v rozhovorech zhodnotil slovy: „digipak stojí za hovno“. Podle něj byla jednou z hlavních sil Type O Negative právě stylová rozmanitost a kontrasty – přechody mezi skladbami jako "Black No. 1" a "Kill All The White People" považoval za 'šťastnou náhodu' a přirozený výsledek tvorby. Steele podle něj usiloval spíše o větší soudržnost, což vedlo ke vzniku přepracované verze alba, která měla jednotnější atmosféru.
Zajímavostí je také historie skladby "Summer Breeze". Původně ji skupina nahrála pod názvem "Summer Girl" s upraveným, parodickým textem, nicméně autoři původní skladby Seals & Crofts nesouhlasili se změnami textu, a proto byla píseň před oficiálním vydáním znovu nahrána s původním textem i názvem. Neoficiální verze "Summer Girl" se později objevila na promo CD/kazetě vydané v rámci soutěže Roadrunner Records, kde byla označena pouze symbolem "?"" bez uvedení interpreta, přičemž fanoušci měli hádat autora v rámci marketingové kampaně.
Tato alternativní verze se nakonec rozšířila i neoficiálními cestami online. Součástí digipak vydání byly také změny v grafice a bookletu, které odpovídaly novému pořadí skladeb a více zdůrazňovaly gotickou estetiku. V bookletu se navíc objevila chyba – texty a název "Summer Girl" byly omylem uvedeny místo "Summer Breeze", včetně parodických pasáží, například zmínky „Kenny Hickey leží na chodníku, z domu vedle se ozývá Ďábelská hudba“. Josh Silver později uvedl, že šlo o chybu vydavatelství Roadrunner Records, nikoli záměr kapely.
Dne 5. května 2009 vydalo vydavatelství Roadrunner Records remasterovanou reedici Bloody Kisses pod názvem Bloody Kisses – The Top Shelf Edition. Tato verze obsahovala poprvé kompletně remasterovaný původní materiál a byla doplněna o bonusové CD s raritami a B-stranami singlů.
Součástí vydání byl také rozšířený booklet s novými fotografiemi a zcela novým exkluzivním rozhovorem s členy formace, zaměřeným na vznik a celkový dopad alba. V něm se kapela ohlížela jak na samotný proces tvorby Bloody Kisses, tak na jeho pozdější význam a postavení v rámci diskografie Type O Negative i širšího gothic metalového žánru.
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Machine Screw" | Peter Steele | 0:40 |
| 2 | "Christian Woman" | Peter Steele | 8:58 |
| 3 | "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)" | Peter Steele | 11:15 |
| 4 | "Fay Wray Come Out and Play" | Peter Steele | 1:03 |
| 5 | "Kill All the White People" | Peter Steele | 3:24 |
| 6 | "Summer Breeze" (Seals & Crofts cover) | Seals & Crofts | 4:49 |
| 7 | "Set Me on Fire" | Peter Steele | 3:30 |
| 8 | "Dark Side of the Womb" | Peter Steele | 0:28 |
| 9 | "We Hate Everyone" | Peter Steele | 6:52 |
| 10 | "Bloody Kisses (A Death in the Family)" | Peter Steele | 10:56 |
| 11 | "3.0.I.F." | Peter Steele | 2:06 |
| 12 | "Too Late: Frozen" | Peter Steele | 7:51 |
| 13 | "Blood & Fire" | Peter Steele | 5:33 |
| 14 | "Can't Lose You" | Peter Steele | 6:07 |
| Celkový čas: | 1:13:32 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Suspended In Dusk" | Peter Steele | 8:40 |
| 2 | "Black Sabbath" | Black Sabbath (cover) | 7:52 |
| 3 | "Black Sabbath (From the Satanic Perspective)" | Black Sabbath | 7:48 |
| 4 | "Christian Woman" (Edit) | Peter Steele | 4:28 |
| 5 | "Christian Woman" (Butt-Kissing, Sell-Out Version) | Peter Steele | 4:28 |
| 6 | "Black No. 1" (Edit) | Peter Steele | 4:39 |
| 7 | "Blood & Fire" (Out Of The Ashes Mix) | Peter Steele | 4:38 |
| 8 | "Summer Breeze" (Rick Rubin Mix) | Seals & Crofts | 4:57 |
| Celkový čas: | 47:31 | ||
K 30. výročí vydalo vydavatelství Roadrunner Records dne 29. března 2024 reedici edice Top Shelf Edition pod názvem Bloody Kisses: Suspended In Dusk – 30th Anniversary Version. Tato verze vychází z remasterovaného zvuku a bonusového obsahu z reedice z roku 2009, avšak s jednou výraznou změnou – skladba "Christian Woman (Butt-Kissing, Sell-Out Version)"" nebyla na toto vydání zařazena.
U prvních výlisků této reedice se objevila výrobní chyba v tracklistu druhého disku, kde bylo chybně uvedeno osm skladeb a "Christian Woman (Butt-Kissing, Sell-Out Version)"" byla omylem označena jako pátá položka. Pozdější opravené verze již tuto chybu odstranily a správně uvádějí sedm skladeb na Disku 2.
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Machine Screw" | Peter Steele | 0:40 |
| 2 | "Christian Woman" | Peter Steele | 8:58 |
| 3 | "Black No. 1 (Little Miss Scare-All)" | Peter Steele | 11:15 |
| 4 | "Fay Wray Come Out and Play" | Peter Steele | 1:03 |
| 5 | "Kill All the White People" | Peter Steele | 3:24 |
| 6 | "Summer Breeze" (Seals & Crofts cover) | Seals & Crofts | 4:49 |
| 7 | "Set Me on Fire" | Peter Steele | 3:30 |
| 8 | "Dark Side of the Womb" | Peter Steele | 0:28 |
| 9 | "We Hate Everyone" | Peter Steele | 6:52 |
| 10 | "Bloody Kisses (A Death in the Family)" | Peter Steele | 10:56 |
| 11 | "3.0.I.F." | Peter Steele | 2:06 |
| 12 | "Too Late: Frozen" | Peter Steele | 7:51 |
| 13 | "Blood & Fire" | Peter Steele | 5:33 |
| 14 | "Can't Lose You" | Peter Steele | 6:07 |
| Celkový čas: | 1:13:32 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Suspended In Dusk" | Peter Steele | 8:40 |
| 2 | "Black Sabbath" | Black Sabbath (cover) | 7:52 |
| 3 | "Black Sabbath (From the Satanic Perspective)" | Black Sabbath | 7:48 |
| 4 | "Christian Woman" (Edit) | Peter Steele | 4:28 |
| 5 | "Black No. 1" (Edit) | Peter Steele | 4:39 |
| 6 | "Blood & Fire" (Out Of The Ashes Mix) | Peter Steele | 4:38 |
| 7 | "Summer Breeze" (Rick Rubin Mix) | Seals & Crofts | 4:57 |
| Celkový čas: | 43:03 | ||
| Týdenní hitparády | Vrchol |
|---|---|
| 1993 - Německo (German Albums Chart) | 60 |
| 1995 - USA (US Billboard 200) | 166 |
| Týdenní hitparáda (2024) | Vrchol |
|---|---|
| Rakousko (Ö3 Austria Albums) | 35 |
| Chorvatsko (HDU – International Albums) | 13 |
| Německo (Offizielle Top 100 Albums) | 29 |
| Maďarsko (MAHASZ Albums) | 27 |
| Portugalsko (AFP Albums) | 108 |
| Recenzenti - Zdroj | Hodnocení |
|---|---|
| AllMusic | 4.5/5 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 7/10 |
| Kerrang! (1993) | 3/5 |
| Kerrang! (2011) | 4/5 |
| Pitchfork | 8.7/10 |
| Record Collector | 3/5 |
| Rock Hard | 10/10 |
| Rolling Stone | 2/5 |
| Terrorizer | 8.5/10 |
| Certifikace: Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| United States (RIAA) | Zlato (9. listopadu 1995) | 500 000 |
| United States (RIAA) | Platina (90. léta) | 1 000 000 |
