|
| Vydáno | 14. července 1992 |
|---|---|---|
| Natočeno | 6. ledna - 28. dubna 1992 | |
| Studio | The Enterprise, Burbank (USA) | |
| Žánr | Thrash metal / heavy metal | |
| Délka | 47:26 | |
| Label | Capitol rec. | |
| Producent | Max Norman, Dave Mustaine |
 |
 |
| "Symphony Of Destruction" (21. července 1992) | "Foreclosure Of a Dream" (13. října 1992) |
 |
 |
| "Sweating Bullets" (16. února 1993) | "Skin o' My Teeth" (12. dubna 1993) |
Skladba "Symphony of Destruction" představuje jeden z nejzásadnějších singlů z alba Countdown to Extinction od Megadeth. Píseň vyniká přímočarou strukturou, výrazným riffem a chytlavým refrénem, díky čemuž se stala jedním z největších komerčních úspěchů této thrashmetalové formace. Textově se kompozice zabývá manipulací mas, zneužíváním moci a slepou poslušností vůči autoritám, což podtrhuje její temnou, ale zároveň přístupnou atmosféru. Díky své srozumitelnosti a silnému groove patří mezi nejznámější skladby skupiny a dodnes zůstává pevnou součástí koncertních setlistů.
Autorem skladby je frontman Dave Mustaine, který ji napsal inspirován historickými i současnými politickými událostmi a fenoménem kontroly davu. Singl byl vydán v roce 1992 a zaznamenal výrazný úspěch především v rockových hitparádách, kde se prosadil zejména v americkém žebříčku Billboard Mainstream Rock Tracks. Významnou roli v popularitě skladby sehrál také její videoklip, který kombinuje záběry kapely s animovanými a symbolickými scénami znázorňujícími diktaturu a manipulaci společnosti. "Symphony of Destruction" se tak stala jedním z klíčových momentů kariéry této legendární skupiny a dodnes patří k jejím nejikoničtějším singlům.
Druhým singlem z desky je song "Foreclosure of a Dream". Píseň je typickým příkladem politicky angažovaného thrash metalu, za který je formace známá – text kritizuje ekonomickou politiku, nespravedlnost a problémy běžných lidí, zejména v kontextu americké reality konce 80. a začátku 90. let. Hudebně se skladba vyznačuje energickým riffováním, komplexními přechody a dramatickým závěrem, což ji činí jednou z intenzivnějších skladeb na albu a zároveň zajímavou pro fanoušky, kteří oceňují kombinaci techniky a výrazného poselství.
Autorem textu a hudby je opět frontman Dave Mustaine, který se inspiroval socioekonomickými tématy a osobními zkušenostmi s problematickou politikou. Singl byl vydán v roce 1992 a ačkoli se nestal komerčním hitem stejně jako "Symphony of Destruction", přesto si získal uznání kritiky a fanoušků pro svou odvážnou tematiku. Videoklip k písni nebyl tolik medializován, ale živá vystoupení tuto intenzitu a sdělení výrazně podtrhla, což upevnilo její postavení v repertoáru formace.
Třetím vydaným singlem je "Sweating Bullets“. Tato skladba vyniká osobitým stylem, kdy Dave Mustaine střídá monotónní mluvený projev s klasickým zpěvem, čímž evokuje pocit duševního napětí a vnitřního konfliktu. Text se soustředí na psychologické boje a paranoiu, a přináší tak do metalového repertoáru více introspektivní, psychologický rozměr. Hudebně kombinuje rychlé thrashové riffy s výraznými melodickými pasážemi, což ji činí nezaměnitelnou a silně zapamatovatelnou.
"Sweating Bullets" byla rovněž celá napsána Davem Mustainem. Přestože nepatřila mezi největší hitparádové úspěchy kapely, získala si výraznou oblibu mezi fanoušky díky svému unikátnímu textovému i hudebnímu provedení. Videoklip k písni zachycuje skupinu při intenzivních vystoupeních a vizuálně reflektuje psychologické napětí skladby, čímž podtrhuje její temnou a osobitou atmosféru.
Posledním singlem z alba Countdown to Extinction je "Skin o' My Teeth". Skladba je typickým thrashmetalovým songem, kombinujícím rychlé riffy, energické bicí a agresivní vokály. Text reflektuje osobní zápasy, stres a tlak, který může vést až k pocitu blízkosti smrti, a přináší tak dramatický a intenzivní emocionální náboj. Hudebně se píseň vyznačuje precizní instrumentací a dynamickými změnami, díky nimž zůstává napínavá po celou dobu trvání.
Autorem je opět Dave Mustaine, kterého k npsání textu inspirovalo vlastní prožívání krizí a téma přežití. Singl vyšel v roce 1993 a i když rovněž nepatřil mezi komerčně nejúspěšnější hity kapely, stal se taktéž oblíbeným mezi fanoušky a často se objevuje v živých setlistech. Videoklip, který doprovázel vydání singlu, zachycuje dramatickou atmosféru skladby a živá vystoupení formace dále umocňují její intenzitu a energii.
Countdown to Extinction je páté studiové album americké heavy metalové formace Megadeth, vydané 14. července 1992 prostřednictvím Capitol Records. Jedná se o druhou studiovou desku, na které vystupuje tzv. 'klasické' složení kapely: Dave Mustaine, Marty Friedman, David Ellefson a Nick Menza, přičemž všichni členové se podíleli na skládání hudby a textů. Album obsahuje některé z nejznámějších skladeb formace, jako jsou "Symphony of Destruction", "Sweating Bullets" a "Skin o' My Teeth", které se dočkaly významného úspěchu v hitparádách a měly výrazný hudební dopad na scénu.
Deska byla kritiky přijata pozitivně, zejména za politicky orientované texty a oproti předchozímu počinu 'zjednodušený zvuk'. Album vstoupilo do žebříčku Billboard 200 na 2. místě, čímž se stalo do té doby nejlépe umístěnou deskou kapely. Postupně získalo dvojitou platinovou certifikaci a stalo se komerčně nejúspěšnější deskou Megadeth. Titulní skladba obdržela Genesis Award od Humane Society za zvýšení povědomí o právech zvířat, zatímco deska byla nominována na cenu Grammy za nejlepší metalové vystoupení v roce 1993.
V roce 2012, při příležitosti 20. výročí vydání, kapela uskutečnila turné po Jižní Americe, při kterém zahrála album v celém rozsahu. V listopadu 2012 vyšla speciální 20. výroční edice desky a v září 2013 bylo vydáno živé album zachycující kompletní provedení celé nahrávky.
Countdown to Extinction je pátá studiovka Megadeth a druhá, na které vystupuje sestava Dave Mustaine, Marty Friedman, David Ellefson a Nick Menza. V rozhovoru pro Billboard přiznal Mustaine, že propustil bývalé členy Chucka Behlera a Jeffa Younga, protože odmítali vyhledat 'rehabilitační poradenství'. Dodal, že je „velkým úspěchem“, že všichni čtyři členové Megadeth přispěli svým materiálem, na rozdíl od předchozích desek, které byly „téměř celé Mustaine“. Mustaine rovněž uvedl, že producent Max Norman měl na mahrávání významný vliv díky „spoustě návrhů a skvělých uměleckých nápadů“, ačkoli Norman později obvinil Mustaina, že se pokusil připisovat si část zásluh. Kytarista Marty Friedman uvedl, že oproti Rust in Peace bylo tvoření této desky zcela odlišné a že skladby byly 'přes milionkrát' změněny od nahrání demoverzí a vstupem do studia.
Hudba pro Countdown to Extinction vznikala ve dvou samostatných sezeních. První proběhlo po turné Clash of the Titans, druhé po měsíční přestávce na podzim 1991. Album bylo nahráváno v první polovině roku 1992, během 'výtržností Rodneyho Kinga', což negativně ovlivnilo průběh nahrávání, protože kapela musela každý večer opustit studio v šest hodin kvůli vyhlášené 'večerce'. Dave Mustaine popsal zkušenost: „Není nic horšího, než když vás přepadne tvůrčí nálada a vy musíte odejít. Bylo to jako zvonění školního zvonku.“ Desku produkovali Mustaine a Norman ve studiu The Enterprise v Burbanku, Kalifornii, mix prováděl Norman s pomocí Freda Kellyho. Mustaine o nahrávání uvedl, že „»Countdown to Extinction« bylo jedno z těch alb, kde všechno fungovalo na plné obrátky a vy to okamžitě víte“, a že nahrávání netrvalo dlouho, protože „tehdy bylo snazší desky dělat, tlak nebyl tak velký“.
Během přestávek si kapela vyšla ven zahrát basketbal, a když se vrátili, Dave zvedl kytaru a 'vypálil' riff ke skladbě "Sweating Bullets". Pod vlivem mainstreamového úspěchu desky Metallicy z roku 1991 se Mustaine rozhodl trochu zjednodušit zvuk, přesto hudba zůstala technicky dokonalá. Bubeník Nick Menza komentoval: „Metallica bezpochyby otevřela dveře dalším kapelám. A my jsme zjevně ta další kapela, která jimi projde.“ Hudebně Countdown to Extinction ukazuje začátek začleňování více melodií a středního tempa do tradičního zvuku Megadeth. Bassista David Ellefson dodal, že cílem formace bylo „vytvořit hudbu s větším groove“, využívající melodický styl hraní Friedmana a podporovaný producentem Normanem. Autor Thomas Harrison uvedl, že s tímto albem se hudba Megadeth stala „více virtuosní než hlučná a učinila další krok k širšímu přijetí“.
Obal vytvořil kanadský grafik Hugh Syme, známý svou dlouholetou spoluprací s různými rockovými a metalovými kapelami. Syme navrhl přebal tak, aby vizuálně vystihoval hlavní témata desky – pocity útlaku, zániku a 'počítání posledních chvil' – přičemž výsledný obraz působí symbolicky a vybízí k zamyšlení nad poselstvím nahrávky. Na přední straně je zobrazen muž v cele, levitující nad podlahou, což má představovat 'posledního člověka' stojícího na okraji vymírání, s prosvítající modrou oblohou jako střípkem naděje na pozadí. Toto vyobrazení reflektuje vážné a kritické tónování témat v textech kapely.
Na zadní straně obalu se nachází grafika s abakusem (počítadlem), kde jsou znázorněny lebky symbolizující ubývající čas a blížící se konec, s jednou zbývající lebkou, která má znamenat poslední odpočítávání. Vizuální prvky doplňuje i maskot formace – Vic Rattlehead, který je zde použit jako symbolu metalové identity, i když se na hlavní straně obalu neobjevuje tak výrazně jako na jiných obalech desek.
Uvnitř obalu se běžně nachází booklet s texty písní a fotografiemi členů Megadeth při nahrávání, doplněný o produkční poznámky a autorské kredity. Booklet může obsahovat také další ilustrace a designové detaily (záleží na vydání), které rozvíjejí hlavní vizuální motivy z přední a zadní strany. Originální vydání zahrnovalo i tištěný vnitřní obal s portréty členů Megadeth a dalšími grafickými prvky, které doplňují celkový vizuální dojem alba a propojují ho s jeho tématy útlaku a společenského komentáře.
Zajímavostí je, že maskot Vic Rattlehead se na obalu neobjevuje dominantně jako na jiných nahrávkách Megadeth, ale jeho koncept je přítomen na zadní straně ilustrace s abakusem, kde doplňuje symboliku smrti, času a neúprosného odpočítávání. To dělá obal Countdown to Extinction jedinečným v diskografii formace a vizuálně silným doplňkem celé desky.
Stejně jako na předchozích počinech, mnoho skladeb na Countdown to Extinction nese politické a vojenské podtóny. Oproti tomu úvodní skladba "Skin o' My Teeth" byla spekulována jako téměř autobiografická píseň o sebevraždě, což se liší od ostatních skladeb alba. "Symphony of Destruction", jejíž text napsal Dave Mustaine a inspiroval se mimo jiné filmem The Manchurian Candidate, líčí příběh obyčejného občana, který se stane hlavou loutkové vlády, zatímco stát je ovládán 'fantomovou' administrativou. Kritici ocenili tuto píseň pro její silný společenský a filozofický dopad. "Architecture of Aggression" zkoumá povahu globálních konfliktů; Mustaine uvedl, že píseň se týká bývalého prezidenta Iráku Saddáma Husajna, který se tehdy účastnil války v Perském zálivu. "Foreclosure of a Dream" řeší ekonomické problémy a sociální nerovnost a podle hudebního kritika Eduarda Rivaldivii „snad žádná jiná skladba Megadeth se těmito tématy nezabývá tak přímo a střízlivě“. Song obsahuje ukázku projevu tehdejšího amerického prezidenta George H. W. Bushe 'Read my lips', čímž komentuje daňovou politiku ohrožující 'americký sen'. Billboard chválil tuto skladbu spolu s "Symphony of Destruction" jako společensky uvědomělou a obě označil za „silné poselství pro hard rockery“.
Pátá skladba "Sweating Bullets" ukazuje Mustainův boj s vlastními vnitřními démony a je prezentována konverzačním stylem zpěvu. Byla napsána během druhé nahrávací seance a vydána jako třetí singl desky. Tématem textu je paranoia; David Ellefson komentoval, že texty jsou „psychoticky dokonalé“ a zní jako „myšlenky šíleného člověka“. Titulní skladba byla inspirována ekologickými obavami o budoucnost planety a kritikou trofejního lovu a jeho negativního dopadu. Název navrhl Nick Menza, který četl článek v časopise Time s názvem 'The Countdown to Extinction'. "High Speed Dirt" se zaměřuje na skydiving, "Captive Honour" pojednává o vězeňství a zneužívání, včetně znásilnění nových vězňů, a "Psychotron" byla napsána o komiksové postavě Deathlok od Marvel Comics. Závěrečná skladba "Ashes in Your Mouth" se soustředí na negativní následky války; je nejdelší na desce, hraje se vysokým tempem a obsahuje shreddingové kytarové sóla.
Countdown to Extinction získalo většinou pozitivní ohlasy kritiků. Spin napsal, že deska „může být tou nejlepší thrash metalovým deskou, která kdy vznikla, ačkoli puristé ji mohou považovat za příliš uhlazenou a snadno stravitelnou“. Recenzent AllMusic Steve Huey uvedl, že „Megadeth míří na arénový thrash metalový úspěch a s »Countdown to Extinction« ho dosahují“, ale poznamenal, že zvuk je oproti předešlému albu zjednodušený, což byla reakce na komerčně úspěšnou desku Metallicy z předchozího roku. Reflex popsal zvuk jako „působivě čistý, zefektivněný a ostrý, přetékající zabijáckými riffy“ a vyzdvihl vokální projev: „Mustaine nikdy nezníval sebevědoměji, jak významově, tak vokálně“.
Craig Hayes z Popmatters považoval Countdown to Extinction buď za „příklad šikovně pracujícího thrash metalu, který představil Megadeth legiím nových fanoušků“, nebo za „neinspirativní, umělecky cynický pokus o komerční úspěch orientovaný na arény“. Greg Sandow z Entertainment Weekly napsal, že hudba „ztratila svůj bývalý hurikánový náboj, ale zachovává údernost a působí více zakotveně, dokonce melodicky“. Chad Bowar z About.com ocenil 20. výroční reedici, popisujíc skladby jako přímější a texty převážně politicky nabité. Jon Hadusek z Consequence of Sound označil desku za Mustainovo 'politické album' a poznamenal, že kapela se při něm vzdálila thrash metalu směrem k běžnému hard rocku, což zůstalo na následujících nahrávkách. Karen Csengeri z Rolling Stone uvedla kriticky: „zatímco »Countdown to Extinction« tematicky odráží předchozí tvorbu formace, stylisticky je zklamáním“, přesto magazín později zařadil desku na 33. místo seznamu '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)'. Holger Stratmann z Rock Hard označil nahrávku za „kompaktní album s několika geniálními okamžiky“ a Joel McIver z Record Collector ji chválil jako „mistrovské dílo technického, melodického thrash metalu“ a ukázku Megadeth „v jejich nejlepší a nejkoherentnější podobě“.
Baskytarista David Ellefson označil desku za nejlepší počin kapely: „Mnoho fanoušků míří k »Rust in Peace«. A chápu proč. Ale to také hodně pomohlo našim prodejům. Čtvrté album je, víte, dost kritické pro každou kapelu. Takže když jsme se dostali k »Countdown to Extinction«, cítil jsem, že… to bylo druhé album této sestavy s Nickem a Martym. A první, které jsme udělali všichni čtyři dohromady. Myslím, že »Countdown to Extinction« je moment, kdy jsme se opravdu naučili, že jsme kapela.“
V českém metalovém prostředí se setkalo s mnoha výraznýmih ohlasy. Web Metalopolis uvedl, že deska je absolutní vrchol Megadeth, kde žádný nástroj nevyčnívá a kapela předvedla dokonalou sehranost a detailní instrumentaci; skladby jsou ve středním tempu, ale nabroušené, a vokál Dave Mustaina dokonale sedí k muzice formace (sice není klasicky zpěvný, ale k megadethovskému stylu patří). Recenzent rovněž zmínil, že "Symphony of Destruction" se stala jedním z největších hitů a klip k ní byl politicky silný a hojně vysílán.
Další české hodnocení z portálu Rockboard.cz zdůraznilo, že očekávání po předešlém silném Rust in Peace byla velká, ale Countdown to Extinction je zvukově excelentní a aranžérsky propracované album, které tehdy „smetlo absolutně všechny“ a prokázalo, že kapela dokáže navázat na svůj úspěch i s rytmem a melodií, čímž oslovila širší publikum.
Prodeje: deska vyšla 14. července 1992 prostřednictvím Capitol Records a v prvním týdnu se prodalo 128 000 kopií, čímž debutovala na druhém místě žebříčku Billboard 200. Na první místo se nedostala kvůli dlouhodobému úspěchu Billy Ray Cyruse s albem Some Gave All. Deska byla uznána jako komerční průlom Megadeth a podle autorů Pete Prowna a Harveyho P. Newquista kapela „dosáhla vrcholu popularity a uznání kritiků“ právě s touto nahrávkou. Dva roky po vydání bylo album certifikováno jako dvojitá platina a stalo se nejkomerčněji úspěšnou deskou kapely, čímž potvrdilo, že formace si udržela své publikum i po nástupu grunge. Studiovka byla nominována na cenu Grammy za nejlepší metalové vystoupení v roce 1993, zatímco titulní skladba získala Genesis Award od Humane Society za zvýšení povědomí o právech zvířat.
Billboard chválil vokál Dave Mustaina a jeho souhru s kytaristou Martym Friedmanem. Deska zaznamenala podobný úspěch i mimo Spojené státy – v žebříčcích Spojeného království a Nového Zélandu se dostala do top 5 a vydržela v žebříčcích osm týdnů. V Japonsku a Norsku se dostala do top 10, zatímco v několika dalších zemích byla umístění mírně nižší. Album bylo certifikováno třikrát platinově Kanadskou hudební asociací (300 000 kopií) a obdrželo stříbrnou cenu od British Phonographic Industry za 300 000 distribuovaných kopií. V Japonsku získalo zlatou certifikaci a prodalo se 100 000 kopií.
Když byl Dave Mustaine dotázán, jak podle něj album zestárlo, odpověděl: „Myslím, že je aktuální i nadčasové zároveň, a to je jeden z nejtěžších úkolů pro hudebníka. Velmi málo desek v našem žánru to dokáže. Hudebně je těžké a texty jsou velmi symbolické.“ V poznámkách k 20. výroční edici komentoval hudební novinář Kory Grow takto: „Díky perfektní rovnováze tvrdě rockových struktur, epických refrénů a rychlých kytarových pasáží se »Countdown to Extinction« stalo okamžitou klasikou, podpořenou rozsáhlým vysíláním na MTV a rádiích.“ Rick Florino z Artistdirect označil album za zásadní a doplnil, že „změnilo pravidla hry zachováním thrash intenzity a technické brilance kapely, přičemž nabídlo některé z nejvýraznějších riffů, které kdy žánr viděl“. Craig Hayes z Popmatters pak retrospektivně napsal, že status Countdown to Extinction jako „vstupního metalového alba je nezpochybnitelný“ a jeho popularita „mnohé vypovídá o jeho významu v metalovém kánonu“.
Countdown to Extinction je považováno za jeden z nejzásadnějších momentů kariéry Megadeth, především díky tomu, že se deska stala jejich nejkomerčněji úspěšnou nahrávkou – dosáhla dvojité platinové certifikace v USA a tří platin v Kanadě a zároveň oslovila publikum i v době, kdy se grunge stal dominantním směrem na rockové scéně. To, že se kapela dokázala udržet a prorazit i v tomto kontextu, je samo o sobě poměrně unikátní úspěch.
Další zajímavostí je, že titulní skladba "Countdown to Extinction" získala od Humane Society Genesis Award cenu za to, že přispěla k širšímu povědomí o ochraně zvířat, což je poměrně neobvyklé ocenění pro metalovou nahrávku. Tím se album dostalo i do světa environmentálního povědomí mimo tradiční metalové publikum.
Nahrávání bylo ovlivněno tehdejšími společenskými událostmi – během sessions probíhaly v Los Angeles nepokoje, což způsobilo, že kapela musela každý večer opouštět studio kvůli vyhlášené večerce. Tento nečekaný vliv okolností přispěl k unikátní atmosféře vzniku desky a byl několikrát připomínán v rozhovorech členů kapely.
"Sweating Bullets", jedna z nejvýraznějších písní alba, vznikla z náhodného momentu během přestávky – členové kapely si šli ven zahrát basketbal a když se vrátili do studia, Dave Mustaine v okamžité inspiraci složil riff, který se později stal základem této písně. Tento okamžik ukazuje, že kreativní proces může přijít i mimo plánovanou nahrávací seanci.
Album představovalo výrazný posun zvuku Megadeth směrem k melodičtějším strukturám a střednímu tempu, čímž se odlišilo od technicky náročnějších předchozích nahrávek. Tato změna nebyla bez kontroverzí – někteří fanoušci a puristé se obávali, že formace ztrácí část své thrash metalové identity, zároveň ale právě tento melodický přístup otevřel dveře širšímu publiku a pomohl desce k rozsáhlému rozšíření.
20. výroční reedice obsahuje rozšířené poznámky, komentáře a dodatkové materiály, které nabízejí hlubší pohled do tvorby a nahrávání desky. Hudební novináři i fanoušci často zmiňují, že díky kombinaci silných refrénů, technických sól a tematicky nabitých textů Countdown to Extinction funguje nejen jako soubor skladeb, ale i jako ucelené umělecké dílo s vlastním hlasem a poselstvím.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Skin o' My Teeth" | Dave Mustaine | 3:14 |
| 2 | "Symphony of Destruction" | Dave Mustaine | 4:02 |
| 3 | "Architecture of Aggression" | Dave Mustaine, David Ellefson | 3:34 |
| 4 | "Foreclosure of a Dream" | Dave Mustaine, David Ellefson | 4:17 |
| 5 | "Sweating Bullets" | Dave Mustaine | 5:03 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "This Was My Life" | Dave Mustaine | 3:42 |
| 7 | "Countdown to Extinction" | Mustaine, Menza, Ellefson, Friedman | 4:16 |
| 8 | "High Speed Dirt" | Dave Mustaine, David Ellefson | 4:12 |
| 9 | "Psychotron" | Dave Mustaine | 4:42 |
| 10 | "Captive Honour" | Mustaine, Ellefson, Menza | 4:14 |
| 11 | "Ashes in Your Mouth" | Mustaine, Menza, Ellefson, Friedman | 6:10 |
| Celkový čas: | 47:26 | ||
| Číslo | Název skladby | Texty | Hudba | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 12 | "Breakpoint" | Ellefson, Menza, Mustaine | Ellefson, Menza, Mustaine | 3:28 |
| 13 | "Go to Hell" (původně ze soundtracku k filmu Bill & Ted's Bogus Journey) | Ellefson, Friedman, Menza, Mustaine | Ellefson, Friedman, Menza, Mustaine | 4:37 |
| Celkový čas: | 55:31 | |||
V červenci 2004 vydala firma Capitol Records remixovanou a remasterovanou verzi Countdown to Extinction se čtyřmi bonusovými skladbami. Tato remixovaná edice byla součástí opětovného vydání katalogu Megadeth během jejich působení u Capitol. O samotný proces remixu se osobně staral Dave Mustaine.
V červnu 2006 byly vydány dvě audiophile remastery: verze Ultradisc II Gold CD od Mobile Fidelity Sound Lab a 180gramová vinylová 2LP verze, obě mixované Mustainem. Výroční edice k 20. výročí vyšla 6. listopadu 2012. První disk obsahuje původní album bez bonusových skladeb z roku 2004, druhý disk obsahuje záznam koncertu kapely v San Franciscu v Cow Palace z roku 1992, dosud nikdy plně nevydaný.
K balení byl přiložen také plakát o rozměrech 24 × 36 palců a čtyři sběratelské pohlednice. Liner notes napsal hudební novinář Kory Grow a reedice obsahuje plakát a čtyři pohlednice s portréty jednotlivých členů z tehdejší aktuální sestavy.
| Číslo | Název skladby | Texty | Hudba | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 12 | "Crown of Worms" | Sean Harris, Dave Mustaine | Dave Mustaine | 3:18 |
| 13 | "Countdown to Extinction" (demo) | Ellefson, Menza, Mustaine | Friedman, Mustaine | 3:55 |
| 14 | "Symphony of Destruction" (demo) | Dave Mustaine | Dave Mustaine | 5:30 |
| 15 | "Psychotron" (demo) | Dave Mustaine | Dave Mustaine | 5:28 |
| Celkový čas: | 65:37 | |||
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Intro" | 1:26 |
| 2 | "Holy Wars... The Punishment Due" | 6:29 |
| 3 | "Skin o' My Teeth" | 3:08 |
| 4 | "Wake Up Dead" | 3:38 |
| 5 | "Hangar 18" | 4:58 |
| 6 | "Countdown to Extinction" | 4:34 |
| 7 | "Foreclosure of a Dream" | 4:07 |
| 8 | "This Was My Life" | 3:32 |
| 9 | "Lucretia" | 3:39 |
| 10 | "Sweating Bullets" | 4:44 |
| 11 | "In My Darkest Hour" | 6:10 |
| 12 | "The Conjuring" | 5:03 |
| 13 | "Tornado of Souls" | 5:47 |
| 14 | "Ashes in Your Mouth" | 6:12 |
| 15 | "Symphony of Destruction" | 3:46 |
| 16 | "Peace Sells" | 4:14 |
| 17 | "Anarchy in the U.K." | 3:13 |
| Celkový čas: | 74:40 | |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Holy Wars ... The Punishment Due" | Dave Mustaine | 6:56 |
| 2 | "Sweating Bullets" | Dave Mustaine | 4:46 |
| 3 | "In My Darkest Hour" | Dave Mustaine, David Ellefson | 6:06 |
| 4 | "Symphony of Destruction" | Dave Mustaine | 3:52 |
| 5 | "Peace Sells" | Dave Mustaine | 4:13 |
| 6 | "Anarchy in the U.K." | Paul Cook, Steve Jones, Glen Matlock, Johnny Rotten | 3:48 |
| Celkový čas: | 29:41 | ||
| Roční hitparáda - 1992 | Vrchol |
|---|---|
| Austrálie (ARIA) | 14 |
| Rakousko (Ö3 Austria) | 12 |
| Kanada (RPM Top Albums/CDs) | 25 |
| Nizozemsko (Album Top 100) | 45 |
| Evropa (European Top 100 Albums) | 19 |
| Finsko (The Official Finnish Charts) | 5 |
| Německo (Offizielle Top 100) | 15 |
| Maďarsko (MAHASZ) | 37 |
| Japonsko (Oricon) | 6 |
| Nový Zéland (RMNZ) | 5 |
| Norsko (VG-Lista) | 8 |
| Švédsko (Sverigetopplistan) | 9 |
| Švýcarsko (Schweizer Hitparade) | 16 |
| Velká Británie (OCC) | 5 |
| USA (Billboard 200) | 2 |
| USA (Cashbox Album Charts) | 1 |
| USA (Billboard Year-End Chart) | 64 |
| Roční hitparáda - 2012 | Vrchol |
|---|---|
| Velká Británie (UK Rock & Metal Albums, OCC) | 35 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Argentina (CAPIF) – vydání 1992 | Zlato | 30,000^ |
| Argentina (CAPIF) – vydání 2004 | Zlato | 20,000^ |
| Austrálie (ARIA) | Zlato | 35,000^ |
| Kanada (Music Canada) | 3× Platina | 300,000^ |
| Japonsko (RIAJ) | Zlato | 100,000 |
| Velká Británie (BPI) | Zlato | 100,000‡ |
| USA (RIAA) | 2× Platina | 2,000,000^ |
^ Počet kusů založen na dodávkách podle certifikace.
‡ Počet kusů podle prodeje a streamingu podle certifikace.
