|
| Vydáno | 7. září 1984 |
|---|---|---|
| Žánr | Heavy metal, hard rock | |
| Formát | Kompilace, 2 LP | |
| Studio | Různá studia (starší nahrávky) + Britannia Row, Londýn, GBR (4 nové skladby) | |
| Délka | 83:34 | |
| Label | Bronze Records | |
| Producent | Vic Maile (nové skladby) |
 |
| "Killed By Death" (24. srpna 1984) |
"Killed By Death" je singl Motörhead, vydaný v roce 1984 na 7" a 12" vinylu. Skladba se v britské singlové hitparádě vyšplhala nejvýše na 51. místo, což odráželo její spíše kultovní než komerční úspěch, i když šlo o jednu z výrazněji propagovaných věcí tehdejší éry skupiny.
Pro podporu vydání vznikla také speciální 12" promo verze určená pro americká rádia, která obsahovala identické verze písně na obou stranách desky. Tato promo edice se stala jedním z nejhůře dostupných artefaktů (a proto nejvíce ceněných) v diskografii kapely. K singlu byl natočen i videoklip v režii Roda Swensona, manažera skupiny Plasmatics, který byl následně zakázán MTV kvůli „nadměrnému a nesmyslnému násilí“...
Původní verze "Killed By Death" se neobjevila na žádné řadové studiovce Motörhead, ale byla zařazena právě na kompilační desku No Remorse, společně se třemi dalšími, čerstvě natočenými novými songy. Na singlu figuruje na B-straně "Under The Knife", přičemž 12" verze obsahovala i druhou variantu stejné skladby. Vydání existovalo také jako tvarovaný picture disc s logem kapely a některé pressy byly omylem chybně doplněny jinou nahrávkou ("King Kurt" na B-straně).
No Remorse není řadové, nýbrž kompilační album britské rockové legendy Motörhead, vydané v září 1984. Tato deska nabízí průřez obdobím, kdy formace působila u vydavatelství Bronze Records, a zároveň obsahuje čtyři nově nahrané skladby.
Kompilace však zároveň představuje taktéž i závěrečné vydání formace pod záštitou Bronze Records a shrnuje její nejzásadnější materiál z předešlých let. Nejde však pouze o 'Best Of', protože novinky dodávají celku i prvek aktuálnosti a posouvají nahrávku nad rámec běžného 'výběru'.
Nový nahraný materiál je zároveň první, na němž se podílí tehdejší nová sestava ve složení Lemmy, Phil Campbell, Würzel a Pete Gill, čímž No Remorse funguje i jako přechodový bod mezi dvěma historickými érami kapely.
Po turné na podporu alba Another Perfect Day v roce 1983 opustili Motörhead kytarista Brian 'Robbo' Robertson a bubeník Phil 'Philthy Animal' Taylor a oba se nakonec rozhodli společně založit novou kapelu nazvanou Operator. Právě Taylor byl tím, kdo dříve navrhl, aby Motörhead najali Robertsona jako náhradu za dlouholetého kytaristu 'Fast' Eddieho Clarka, který odešel po nahrávání legendárního Iron Fist (1982).
V dokumentu The Guts and the Glory Phil Taylor vysvětluje: „...absolvoval jsem si takovou menší rozmluvu sám se sebou a řekl si: 'No, možná je načase jít dál...' A protože mě hraní s 'Robbem' tolik bavilo, napadlo mě, že bych s ním mohl dát dohromady kapelu nebo něco takového. Vlastně jsem neměl žádný konkrétní plán...“
Ve svých pamětech White Line Fever frontman Lemmy vzpomíná na Taylorův odchod takto: „...Phila jsem poslední dobou moc nevídal, ale měl jsem pocit, že už z toho všeho není tak nadšený. I když jsme jeho důvody odchodu nikdy pořádně neprobírali, myslím, že jedním z nich bylo, že se chtěl stát 'seriózním muzikantem' nebo čímkoli, co si lidi myslí, že heavy metal není, což je podle mě naprostá kravina... A nehledě na naše problémy s Brianem Robertsonem byl 'Philthy' jedním z největších fanoušků Thin Lizzy, jaké jsem kdy poznal... A tak jsme tam stáli, čekaly nás ten den konkurzy se dvěma kytaristy, kteří přijeli z Cheltenhamu a z Walesu. A já najednou neměl bubeníka! Ale musím uznat, že Phil se zachoval jako gentleman... Odešel slušně, na rozdíl od některých bývalých členů Motörhead...“
Taylor oznámil Lemmymu svůj odchod krátce po přijetí kytaristů Phila Campbella, jehož kapela Persian Risk hrála koncerty s Motörhead, a Michaela Burstona, který si získal pověst hraním v klubech a hospodách ve Wiltshiru a přezdívku 'Würzel' dostal podle dětské televizní postavy Worzela Gummidge. Na Campbellovo doporučení byl jako náhrada za Taylora rychle přijat bývalý bubeník Saxon, Pete Gill.
Lemmy později vzpomínal, že tření mezi kapelou a vydavatelstvím Bronze začalo už v roce 1982 po náhlém odchodu kytaristy 'Fast' Eddieho Clarka. Vydavatelství nebylo spokojeno s angažováním Robertsona jako jeho náhrady a s malou důvěrou v novou sestavu padlo rozhodnutí vydat kompilaci ve stylu 'Greatest Hits' z dřívějšího materiálu. Lemmy to vnímal jako znamení, že label pro Motörhead 'připravuje umíráček', a proto trval na tom, aby album, které se později stalo No Remorse, obsahovalo i nový materiál.
Mezi 19. a 25. květnem 1984 nahrála nová sestava Motörhead ve studiu Britannia Row v Londýně šest skladeb: "Killed By Death", "Snaggletooth", "Steal Your Face", "Locomotive" a dvě odlišné písně, nesoucí shodný název "Under The Knife". První čtyři z nich uzavíraly jednotlivé strany původního dvojvinylového vydání. Obě verze "Under The Knife" vyšly 1. září 1984 jako B-strany 12" singlu "Killed By Death". Lemmy měl na starosti výběr songů pro kompilaci a ke každé z nich poskytl i vlastní komentář.
Kromě běžného kartonového obalu bylo původní LP dostupné také ve skutečném koženém přebalu se stříbrno-černým motivem, který Joe Petagno kompletně přepracoval do mnohem detailnější podoby oproti originálu. Nová verze obsahovala několik odlišností, včetně motivu železného kříže. Kazetová edice byla vydána v koženém pouzdře s textem stylizovaným jako vládní zdravotní varování známé z cigaretových krabiček, upozorňující na to, že obsah může být škodlivý pro zdraví.
Ke kompilaci vznikla také televizní reklama, která obsahovala krátký 'medley' několika skladeb, po němž zazněl Lemmyho hlas pronášející slogan: „No Remorse... go out and get it!“ - No Remorse... jděte a kupte si to! Na podporu alba vyrazili Motörhead mezi 24. říjnem a 7. listopadem 1984 na tour No Remorse - Death on the Road. Celé turné odstartovalo vystoupením v ranním dětském pořadu The Saturday Starship (!) televize ITV.
Set obsahující skladby "Iron Fist", "Ace Of Spades" a "Overkill" byl odehrán na parkovišti studií Central TV v Birminghamu, což vyvolalo stížnosti kvůli hluku. Dne 26. října se formace živě objevila také v hudebním pořadu The Tube stanice Channel 4, kde zahrála "Killed By Death", "Steal Your Face" a "Overkill". Během "Steal Your Face" však naběhly závěrečné titulky pořadu a píseň byla postupně ztlumena se skončením vysílání. "Overkill" se nakonec v televizi objevil až přibližně o dvacet let později v retrospektivní sérii Best of the Tube.
Motörhead později nahráli také skladbu nazvanou "No Remorse", která se objevila na jejich albu Hammered z roku 2002.
No Remorse Tour probíhalo od 26. dubna do 30. prosince 1984 a zahrnovalo celkem 91 koncertů, rozdělených do sedmi částí napříč Evropou, Velkou Británií, Oceánií, východní Evropou a Severní Amerikou. Šlo o výrazné rozšíření koncertních aktivit Motörhead, včetně vůbec prvních vystoupení v Austrálii a na Novém Zélandu během oceánské části v červenci a srpnu 1984, která skupinu poprvé představila tamnímu publiku. Turné navazovalo na předchozí Another Perfect Tour z roku 1983, ale geografickým rozsahem jej výrazně překonalo.
Šlo zároveň o první rozsáhlé koncertní tažení nové sestavy, tvořené Lemmym Kilmisterem, Philem Campbellem, Michaelem 'Würzelem' Burstonem a bubeníkem Petem Gillem. Dvojice kytaristů dodala živým vystoupením novou energii a hutnější zvuk, což později plynule přešlo do 10th Anniversary Tour v roce 1985. Turné kombinovalo malé klubové koncerty s velkými halovými vystoupeními a návštěvnost kolísala od pouhých 15 lidí v menších sálech až po tisícové davy ve velkých arénách, což dobře ilustrovalo tehdejší postavení skupiny mezi undergroundovou oddaností fanoušků a rostoucí popularitou na metalové scéně.
Koncerty se odehrávaly jak v menších sálech, například ve finském Kasinu v Kauhajoki nebo australském Shellharbour Workers Club, tak i na prestižních místech typu londýnského Hammersmith Odeon, který byl během britské části vyprodán. Rozsáhlá logistika zahrnovala transkontinentální lety, dlouhé přesuny autobusem a vystoupení v jedenácti zemích, čímž si Motörhead definitivně upevnili pověst jedné z 'nejpracovitějších' koncertních formací své éry.
Jednou z nejznámějších událostí tohoto tour se stalo vystoupení 2. prosince 1984 ve Variety Theatre v Clevelandu v Ohiu, kde kapela vytvořila tehdejší rekord 'nejhlasitější produkce na světě'. Hladina hluku dosáhla 130 decibelů, čímž překonala předchozí rekord skupiny The Who. Extrémní hlasitost způsobila padání omítky ze stropu do publika a koncert musel být úřady předčasně ukončen...
Na opačné straně spektra stál koncert 2. srpna 1984 v australském Shellharbour Clubu, kde se objevilo pouze asi 15 návštěvníků. Tento večer ukázal rizika spojená s pronikáním na nové trhy, kde kapela ještě neměla silné zázemí ani propagaci. Přesto Motörhead pokračovali bez kompromisů dál. Další komplikace přišly v listopadu 1984, kdy Würzel trpěl ledvinovými kameny a musel vynechat několik britských koncertů, včetně vystoupení v Edinburghu, Manchesteru a londýnském Hammersmith Odeon 7. listopadu 1984.
Výrazným momentem severoamerické části bylo vystoupení 15. prosince 1984 v Capitol Theatre v Passaicu v New Jersey, kde se ke skupině během skladby "No Class" připojila Wendy O. Williams z Plasmatics. Tato spolupráce přidala koncertu výrazný punk-metalový náboj a živá verze tohoto songu byla později zařazena právě na kompilaci No Remorse. Po australské části následovala krátká přestávka v září 1984, během níž formace začala pracovat na materiálu pro budoucí album Orgasmatron (1986).
Standardní koncertní setlist obvykle obsahoval šestnáct skladeb a dvoupísňový přídavek. Kombinoval klasické kusy z celé historie Motörhead s novinkami z No Remorse. Mezi pravidelně hrané songy patřily "Iron Fist", "Stay Clean", "Metropolis", "Killed By Death", "Ace Of Spades", "Steal Your Face", "(We Are) The Road Crew", "No Class" nebo "Motörhead". Přídavky tradičně tvořily "Bomber" a "Overkill".
Koncerty otevíraly rychlé a agresivní skladby z období Iron Fist a Overkill, které okamžitě nastavily intenzivní tempo, typické pro jejich živá vystoupení. Střed koncertu se více soustředil na materiál z No Remorse, zejména na nový singl "Killed By Death", jenž se objevil ve 34 zdokumentovaných vystoupeních. Závěr gradovával mohutnými verzemi "Bomber" a "Overkill", které patřily k nejčastěji hraným položkám celého turné.
Dvojice kytaristů Phil Campbell a Würzel umožnila hutnější aranže starších skladeb, například výraznější harmonické linky v "Ace Of Spades" nebo vrstvené riffy v "Bomber". Díky tomu působila koncertní sestava mohutněji a agresivněji než předchozí inkarnace, aniž by ztratila svou syrovou energii a rychlost.
Během turné se kapela občas odchylovala od standardního programu a zařazovala další písně, často jako ukázky budoucího materiálu pro desku Orgasmatron. Významnou novinkou byla "Nothing Up My Sleeve", která debutovala 13. října 1984 během festivalu Kerrang! Wooargh Weekender v Caister-on-Sea. Šlo o první veřejný náznak budoucího hudebního směřování formace.
Mezi další příležitostně hrané kusy patřily "Over The Top", "Too Late Too Late", "America" nebo "Locomotive". Tyto změny nebyly vázány na konkrétní regiony, ale spíše na délku koncertu, atmosféru publika nebo velikost sálu. Ve větších halách, například v Hammersmith Odeon, bývaly přídavky někdy prodlouženy o další songy díky mimořádně bouřlivým reakcím publika.
Evropská část turné začala ve Finsku koncem dubna 1984 sérií klubových koncertů v Helsinkách, Kauhajoki, Nivale, Siilinjärvi, Alavusu a Tampere. Tyto menší koncerty pomohly nové sestavě sehrát se a upevnit její živý zvuk po personálních změnách. Publikum ve Finsku přijalo kapelu velmi nadšeně, což vytvořilo silný základ pro další pokračování tour.
Další významnou zastávkou byl koncert 7. května 1984 v londýnském Hammersmith Odeon, kde jako předkapely vystoupili Fist a Youngblood. Turné pokračovalo také festivalovými vystoupeními, například na Heavy Sound Festivalu v belgickém Poperinge nebo během Isle of Man TT v Douglasu.
V září 1984 se Motörhead vydali také za železnou oponu, kde odehráli koncerty v Budapešti, Debrecínu, Bělehradě a Sarajevu. Tato vystoupení byla vnímána jako průkopnický krok, protože západní metalové kapely tehdy ve východním bloku vystupovaly jen zřídka. Navzdory politickému napětí se skupina setkala s velmi silným přijetím místního publika.
Britská část tour v říjnu a listopadu 1984 zahrnovala více než dvacet koncertů na univerzitách, v koncertních halách a divadlech. Mezi nejvýznamnější patřily koncerty v Exeteru, Nottinghamu, Manchesteru, Newcastlu, Glasgowě, Margate, Readingu a závěrečný návrat do Hammersmith Odeon v Londýně. Na některých koncertech doprovázeli Motörhead jako předskokani také Persian Risk.
Na konci prosince 1984 následovala ještě krátká německá část se zastávkami ve Frankfurtu, Essenu, Völklingenu, Bad Rappenau a Neunkirchen am Brand. Přestože už byla kapela po měsících cestování vyčerpaná, pokračovala v intenzivním tempu až do úplného závěru roku.
Oceánská část turné začala 20. července 1984 v Dunedinu na Novém Zélandu a skončila 26. srpna 1984 v australském Perthu. Během přibližně třiceti koncertů hráli Motörhead v menších klubech, divadlech i dělnických sálech. Významné byly například koncerty v Mainstreet Cabaret v Aucklandu, melbournském Palais Theatre nebo v sydneyském Caringbah Inn.
Návštěvnost byla tehdy velmi proměnlivá a některá vystoupení dopadla slabě, zatímco jiná přilákaly početné publikum. Australská hardrocková kapela Lightning Rock vystupovala na vybraných koncertech jako support. Celá tato část turné byla logisticky náročná kvůli velkým vzdálenostem a častým přesunům mezi odlehlými lokalitami.
Severoamerická část začala 19. listopadu 1984 v Sacramento Memorial Auditorium a skončila 18. prosince v torontské Concert Hall. Jako předkapely se objevily skupiny Exciter, Mercyful Fate nebo Girlschool. Mezi nejvýznamnější zastávky patřily koncerty v Hollywood Palladium v Los Angeles, Beacon Theatre v New Yorku a legendární clevelandský koncert s rekordní hlasitostí.
Některá vystoupení však trpěla slabším prodejem vstupenek, například plánovaná zastávja 6. prosince v Pittsburghu byla zrušena kvůli nízkému zájmu. Přesto severoamerická část pomohla upevnit reputaci Motörhead jako neúnavné koncertní mašiny, schopné odehrát stejně intenzivní show pro pár desítek lidí a stejně tak i pro tisíce fanoušků.
V dobových recenzích označil Don Snowden z The Boston Phoenix album za „promyšleně sestavenou dvojdeskovou retrospektivu“, přičemž vyzdvihl jeho neúnavnou energii. Podle něj působí kolekce díky krátkým skladbám spíše povzbudivě než vyčerpávajícím dojmem. Snowden nakonec uvedl, že nahrávka „zachycuje a shrnuje svůj objekt do jednoho úhledného balení. Po tomhle už si nemusíte kupovat žádné další LP Motörhead - pokud někdy skutečně dojde k často zmiňovanému propojení hardcore punku a heavy metalu, No Remorse dokáže, že Motörhead tam byli první.“
Recenze serveru AllMusic později připomněla, že během desetiletí vyšlo nespočet kompilací Motörhead, ale právě tato první z nich zůstává definitivní, i přes své nedostatky. Kritik přirovnal význam No Remorse pro Motörhead k tomu, co znamená We Sold Our Soul for Rock ’n’ Roll pro Black Sabbath - tedy ke klasické kolekci, kterou vlastnil téměř každý fanoušek metalu a která po generace definovala podobu kapely. Podle recenze jde bez pochyb o jedno z klasických metalových alb.
| Zdroj | Hodnocení |
|---|---|
| AllMusic | 5/5 |
| Robert Christgau | A- |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 7/10 |
| The Encyclopedia of Popular Music | 4/5 |
| The Great Rock Discography | 8/10 |
| Spin Alternative Record Guide | 9/10 |
V roce 2017 se No Remorse umístilo na 7. místě seznamu '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)' magazínu Rolling Stone, přičemž šlo o jedinou kompilaci zařazenou do žebříčku (!). Publicista J. D. Considine při této příležitosti poznamenal, že pro skupinu, která prakticky nikdy neměnila svůj hudební vzorec, je právě tato antologie nejvhodnějším reprezentantem. Podle něj nabízí No Remorse „29 verzí v podstatě té samé věci“, avšak každá skladba je jedinečně působivá - „od kvílivého refrénu "Ace Of Spades", přes lokomotivní dunění "Overkill“, elektrizující kytary v "Bomber", až po geniální stupiditu songu "Killed By Death"...“ Considine uzavřel své hodnocení slovy, že někdy je dobrý osvědčený vzorec přesně tím jediným, co člověk potřebuje...
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
Všechny skladby napsali Kilmister, Clarke a Taylor, pokud není uvedeno jinak.
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Ace Of Spades" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ Ace Of Spades | 2:48 |
| 2 | "Motorhead" (Live in 1981) | Kilmister | 1981 ~ No Sleep 'til Hammersmith | 3:37 |
| 3 | "Jailbait" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ Ace Of Spades | 3:26 |
| 4 | "Stay Clean" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 2:42 |
| 5 | "Too Late, Too Late" (Live in 1980) | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ The Golden Years | 3:14 |
| 6 | "Killed By Death" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 4:42 |
| Celkový čas: | 20:29 | |||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 7 | "Bomber" (Live in 1981) | Kilmister, Clarke, Taylor | 1981 ~ No Sleep 'til Hammersmith | 3:17 |
| 8 | "Iron Fist" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1982 ~ Iron Fist | 2:54 |
| 9 | "Shine" | Kilmister, Taylor, Robertson | 1983 ~ Another Perfect Day | 3:11 |
| 10 | "Dancing On Your Grave" | Kilmister, Taylor, Robertson | 1983 ~ Another Perfect Day | 4:30 |
| 11 | "Metropolis" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 3:37 |
| 12 | "Snaggletooth" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 3:51 |
| Celkový čas: | 21:20 | |||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Overkill" (Single Version) | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill (Single) | 3:18 |
| 2 | "Please Don't Touch" (feat. Girlschool) | Johnny Kidd, Guy Robinson | 1981 ~ St. Valentine's Day Massacre | 2:49 |
| 3 | "Stone Dead Forever" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Bomber | 4:54 |
| 4 | "Like a Nightmare" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ No Class | 4:28 |
| 5 | "Emergency" (feat. Denise Dufort) | Dufort, Johnson, McAuliffe, Williams | 1981 ~ St. Valentine's Day Massacre | 3:00 |
| 6 | "Steal Your Face" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 4:31 |
| Celkový čas: | 23:00 | |||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 7 | "Louie, Louie" | Richard Berry | 1978 ~ Louie, Louie | 2:46 |
| 8 | "No Class" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 2:41 |
| 9 | "Iron Horse / Born to Lose" (Live in 1980) | Taylor, Brown, Lawrence | 1981 ~ No Sleep 'til Hammersmith | 3:54 |
| 10 | "(We Are) The Road Crew" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ Ace Of Spades | 3:12 |
| 11 | "Leaving Here" (Live in 1980) | Dozier, Holland, Holland | 1980 ~ The Golden Years | 3:05 |
| 12 | "Locomotive" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 3:25 |
| Celkový čas: | 19:03 | |||
| Celkový čas alba: | 83:52 | |||
Původní jednodiskové CD vydání - publikované společností Castle (CLACD 121) ve Velké Británii, Evropě a dalších regionech a zároveň firmou Roadracer (RRD 9354) v Severní Americe - neobsahovalo skladby "Louie, Louie“ a "Leaving Here“, které byly součástí původní vinylové a kazetové verze. Důvodem bylo časové omezení formátu CD v tehdejší době.
Kompletní verze alba byla následně vydána v Japonsku jako dvoudiskový set, konkrétně v roce 1991 (TECP-40687/88) a znovu v roce 1993 (VICP-40098~99).
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Ace Of Spades" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ Ace Of Spades | 2:48 |
| 2 | "Motörhead" (live in 1981) | Kilmister | 1981 ~ No Sleep 'til Hammersmith | 3:37 |
| 3 | "Jailbait" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ Ace Of Spades | 3:33 |
| 4 | "Stay Clean" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 2:42 |
| 5 | "Too Late, Too Late" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill (Single) | 3:26 |
| 6 | "Killed By Death" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 4:42 |
| 7 | "Bomber" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Bomber | 3:43 |
| 8 | "Iron Fist" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1982 ~ Iron Fist | 2:54 |
| 9 | "Shine" | Kilmister, Taylor, Robertson | 1983 ~ Another Perfect Day | 3:11 |
| 10 | "Dancing On Your Grave" | Kilmister, Taylor, Robertson | 1983 ~ Another Perfect Day | 4:30 |
| 11 | "Metropolis" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 3:37 |
| 12 | "Snaggletooth" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 3:51 |
| Celkový čas: | 41:54 | |||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Overkill" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 5:12 |
| 2 | "Please Don't Touch" (feat. Girlschool) | Kidd, Robinson | 1981 ~ St. Valentine's Day Massacre | 2:49 |
| 3 | "Stone Dead Forever" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Bomber | 4:54 |
| 4 | "Like a Nightmare" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ No Class | 4:28 |
| 5 | "Emergency" (feat. Denise Dufort) | Dufort, Johnson, McAuliffe, Williams | 1981 ~ St. Valentine's Day Massacre | 3:00 |
| 6 | "Steal Your Face" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 4:31 |
| 7 | "Louie, Louie" (alternative version) | Berry | 1979 ~ Overkill (1996 Reissue) | 2:55 |
| 8 | "No Class" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1979 ~ Overkill | 2:41 |
| 9 | "Iron Horse / Born To Lose" (live in 1980) | Taylor, Brown, Lawrence | 1981 ~ No Sleep 'til Hammersmith | 3:48 |
| 10 | "(We Are)Tthe Road Crew" | Kilmister, Clarke, Taylor | 1980 ~ Ace Of Spades | 3:12 |
| 11 | "Leaving Here" (live in 1980) | Dozier, Holland, Holland | 1980 ~ The Golden Years | 3:05 |
| 12 | "Locomotive" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | Nová nahrávka | 3:25 |
| Celkový čas: | 44:00 | |||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Původní vydání | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 13 | "Under The Knife (Slow)" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | 1984 ~ Killed By Death | 3:50 |
| 14 | "Under The Knife (Fast)" | Kilmister, Burston, Campbell, Gill | 1984 ~ Killed By Death | 4:34 |
| 15 | "Masterplan" (feat. the Plasmatics) | Stotts, Swenson | 1982 ~ Stand By Your Man | 2:55 |
| 16 | "No Class" (feat. the Plasmatics) | Kilmister, Clarke, Taylor | 1982 ~ Stand By Your Man | 2:32 |
| 17 | "Stand By Your Man" | Sherrill, Wynette | 1982 ~ Stand By Your Man | 3:06 |
| Celkový čas: | 16:57 | |||
| Celkový čas všech skladeb: | 102:51 | |||
Reedice z let 1996 (Castle Communications) a 2005 (Sanctuary) obsahují kompletní sadu 24 skladeb a jsou významné nejen přidáním bonusového materiálu, ale také použitím alternativních mixů a editů u vybraných tracků.
Tyto dvoudiskové verze rovněž zahrnují celé EP Stand By Your Man, nahrané ve spolupráci s formací Plasmatics. Právě toto spojení bývá často uváděno jako jeden z důvodů odchodu kytaristy Eddieho Clarka z Motörhead. Jedná se zároveň o jedinou reedici, která toto EP obsahuje v plném rozsahu mimo jeho původní vydání v roce 1982, ačkoliv skladby "Masterplan“ a "Stand By Your Man“ se objevily i na dalších kompilacích.
Vinylová reedice z roku 2015 ve formátu 2 LP vychází z mixů použitých u verzí z let 1996 a 2005, avšak neobsahuje žádné bonusové skladby.
| Hitparáda 1984 | Vrchol |
|---|---|
| UK Albums (OCC) | 14 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| United Kingdom (BPI) | Silver | 60,000 |
^ Údaje o prodejích vycházejí pouze z certifikace.
