| Původ: | Hamburg, Německo |
| Aktivní roky: | 1976 - 2009, 2011 - současnost |
| Styl: | Heavy metal, power metal, speed metal, pirate metal |
| Vydavatelé: | GUN, Noise, SPV/Steamhammer |
| Web: | running-wild.net |
| Podrobnosti: | Running Wild - Metal Archives |
RUNNING WILD je německá heavymetalová skupina založená v roce 1976 v Hamburku. Byli součástí německé metalové scény, která se objevila na počátku až v polovině 80. let 20. století, a jsou také považováni za jednu z takzvané 'velké čtyřky' power metalu v zemi, spolu s GRAVE DIGGER, HELLOWEEN a RAGE.
Ačkoli jejich dřívější LP obsahovala satanistické motivy a obrazy, od třetího alba se hlavní tematika kapely soustředila na piráty, plavbu a další historické události. V roce 1987 kapela vydala desku Under Jolly Roger, které znamenalo přechod k pirátským a historickým tématům, čímž vytvořila a ovlivnila později pojmenovaný pirátský metalový subžánr heavy metalu v roce 2000. Zatímco zpočátku byly historické texty velmi povrchní, v textech na pozdějších albech frontman Rolf Kasparek historii intenzivně zkoumal. Kromě textů o pirátech se kapela věnovala i dalším tématům jako byly Války růží, bitva u Waterloo nebo kolonizace Nového světa conquistadory.
Skupina je také známá častou výměnou členů, jedinou stálicí je Rolf kasparek
V dubnu 2009 Kasparek oznámil, že se RUNNING WILD rozpadli. Jejich zamýšlené poslední vystoupení se uskutečnilo na Wacken Open Air v červenci téhož roku. Bylo nahráno na CD a DVD a v roce 2011 vyšlo pod názvem The Final Jolly Roger. Rozchod se ukázal jako dočasný, protože v roce 2012 se kapela znovu sešla a v roce 2015 živě zahrála na festivalu Wacken Open Air. Do roku 2022 měli RUNNING WILD na kontě 17 studiových alb, z nichž poslední se jmenuje Blood on Blood, tři živá alba, pět kompilačních alb a šest singlů/EP.
Píše se rok 1976 a v severoněmeckém Hamburku zakládá čtveřice mladíků Rolf "Rock'n'Rolf" Kasparek, Uwe Bendig, Michael Hofmann a Jörg Schwarz skupinu Granite Hearts. V té době působí v Hamburku i další divoká punková směčka Grober Unfug, ve které spolu řádí bubeník Hasche a baskytarista Matthias Kaufmann, který od roku 1977 občas na baskytaru vypomáhá také Granite Hearts. Zkoušky probíhají ve škole Emilie-Wüstenfeldové, kde se Matthias a Rolf seznámili. Parta se slibně rozjíždí a Matthias časem přesvědčuje ke vstupu i bubeníka Hasche.
Po náročných zkouškách nová formace zoufale hledá ten správný název. Protože jsou všichni fanoušky KISS a zejména Judas Priest, naráží na jednu z jejich písní z desky Unleashed in the East, se slibným názvem Running Wild.
V roce 1981 nahráli Running Wild své první demo, které obsahovalo skladby "Hallow The Hell", "War Child" a "King Of The Midnight Fire". První dvě skladby se objevily také na kompilačním LP Debut No. 1 u labelu Raubbau, který se na rockové scéně stal známější díky punkové partě Slime. V roce 1982 hráli ve složení Rolf, Hasche, Preacher a Stephan Boriss.
V roce 1983 nahrála skupina pro kompilační album Rock From Hell dosti drsné verze skladeb "Chains And Leather" a "Adrian (S.O.S.)". Tyto dvě písně se spolu se skladbami z Debut No. 1 a živými verzemi "Genghis Khan" a "Soldiers Of Hell" objevily na demokazetě Heavy Metal Like A Hammerblow. Toto demo vyšlo také jako neoficiální vinylový bootleg. Na kompilaci Death Metal od Noise Records z roku 1984 se objevily další dvě skladby – "Bones To Ashes" a "Iron Heads".
Ještě v roce 1984 Noise Records vydali první studiovku Running Wild s názvem Gates To Purgatory, která zaznamenala obrovský undergroundový úspěch a formace si rychle získala skalní příznivce. V těchto raných letech si uskupení pohrávalo s okultními obrazy, což mu vyneslo pověst satanistů – stejně jako u mnoha jiných metalových kapel 80. let ale byla tato obvinění neopodstatněná. Je jasné, že okultní texty nebyly myšleny příliš vážně, protože bývalý kytarista Gerald 'Preacher' Warnecke v té době studoval teologii a dnes působí jako evangelický kněz v Kolíně nad Rýnem. Gerald brzy po vydání desky skupinu opustil a na jeho místo byl přijat Michael Kupper alias Majk Moti.
Bert Banger z německého Metal Hammeru označil Gates to Purgatory za jednu z nejlepších heavymetalových desek, které si ten rok pustil do sluchátek – ne kvůli rychlosti, ale právě proto, že toto LP bylo pestřejší než obvyklé výlisky této hudby. Hudebníci podle něj po poněkud mizerném debutu na samplerech Rock From Hell a Death Metal ukázali, že jsou schopni pracovat i naprosto profesionálně, jen když dostanou příležitost.
Desky Gates to Purgatory se celosvětově prodalo přes 235 000 kopií. V roce 2012 byla znovu vydána u Lemon Records a v roce 2017 u Noise Records.
V roce 1985 následovalo další LP Branded And Exiled a live-bootleg Black Demons On Stage. Kapela měla v té době již poměrně početnou fanouškovskou základnu, která se neustále rozrůstala – a měla se ještě navýšit s dalším přelomovým studiovým počinem. Na nahrávce jsou zastoupena okultní i fantasy témata. Například "Mordor" je odkaz na Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena.
V roce 1987 vydali Running Wild LP Under Jolly Roger, které se mělo stát jejich nejdůležitější nahrávkou. Formace změnila zvuk i image a přijala pirátskou tematiku. To se ukázalo jako zásadní zlom, protože parta se stala známou tím, že hraje 'pirátský metal' a v textech se věnuje pirátům a jiným historickým událostem. Touto deskou skupina našla svou identitu a pirátská témata byla na dalších studiovkách dále rozvíjena.
Album bylo nahráno a smícháno ve studiu Soundhouse v Hamburku v roce 1987 (v roce 2007 vyšlo remasterované vydání na CD). Producentem byl Dirk Steffens, kterému pomáhal zpěvák a kytarista Rolf 'Rock'n'Rolf' Kasparek.
Tématu pirátství jsou na desce věnovány dvě písně – "Under Jolly Roger" a "Diamonds of the Black Chest", první 'pirátské' skladby formace. Jsou ještě poměrně obecné a klišovité, bez konkrétního historického základu. "Under Jolly Roger" popisuje pirátskou výpravu a "Diamonds of the Black Chest" vypráví o hledání pokladu.
U dalších písní už témata zkoumají reálnější oblasti. "War in the Gutter" pojednává o bojích mládežnických gangů. "Raise Your Fist" je o dospívajících metalistech, kteří se setkávají s nesouhlasem okolí kvůli své vášni. "Land of Ice" je sci-fi příběh o vědcích, kteří v roce 1999 objeví jadernou zimu. "Raw Ride" vypráví o pouličních závodech a "Merciless Game" kritizuje hladomor ve třetím světě.
Na obalu desky je pirátská loď s maskotem kapely Adrianem, zobrazeným na plachtě i jako figurka. Na zadní straně je kresba členů skupiny jako pirátů s pistolemi, šavlemi, trikorny a truhlou s pokladem, vystupujících z veslice na pláž ostrova v Jižním moři.
Na obalu je také upozornění "Warning: Loud Sound Effects!", které odkazuje na zvukové efekty na začátku nahrávky. Hřmění děl, které zde zaznívá, by mohlo poškodit gramofonová zařízení. Podobný efekt se údajně objevuje i u nahrávek Čajkovského předehry 1812. Ačkoli se CD už netýká, na pozdějších reedicích bylo varování zachováno.
Po vydání byla zejména změněná image partičky považována za směšnou. Holger Stratmann z časopisu Rock Hard napsal, že se málokdy nějaké formaci podaří v tak krátké době tak zesměšnit, a kritizoval, že čtyři kluci z Hamburku se berou zatraceně vážně, zatímco hudba je až druhořadá záležitost. Kritika se týkala hlavně nedostatku rozmanitosti oproti předchozím deskám a opakování rifů. Stratmann došel k závěru, že „celkově je deska trochu neúspěšná“ a udělil jí 5/10 bodů.
Při zpětném pohledu má ale LP status klasiky. Web Powermetal.de uvedl, že nová image kapele sluší, že album má 'mega cool' obal a solidní produkci, což z něj dělá dobrou klasickou heavymetalovou nahrávku. Recenzent metal.de označil studiovku za povinnou koupi pro každého metalistu a zájemce o tento styl. Některé skladby se dokonce zařadily mezi klasiku.
První turné k této desce, na kterém kapelu doprovázela britská formace Satan, proběhlo na jaře 1987 v Německu, dále v Kodani a na festivalu Metalmania v polských Katovicích. Po turné opustili sestavu bubeník Wolfgang 'Hasche' Hagemann a baskytarista Stephan Boriss; jejich místa zaujali Stefan Schwarzmann a Jens Becker. Nová sestava podnikla druhé turné po Německu, Rakousku, Švýcarsku a Maďarsku. Na dvou koncertech v Mnichově 9. a 10. listopadu 1987 byl natočen materiál pro živé album Ready for Boarding.
Nahrávání dalšího materiálu proběhlo v červnu 1988 ve Sky Trak Studios v Berlíně a studiovka Port Royal vyšla 26. září 1988 u Noise Records na CD a LP (v roce 1989 i na MC, v roce 2007 remasterovaná verze na CD). Deska představila vyzrálejší styl psaní a rozvinula pirátskou tematiku z předchozí nahrávky. Název odkazuje na jamajské přístavní město Port Royal, které bylo v 17. století baštou pirátů. Tento počin odstartoval komerční úspěch kapely, prodalo se přes 50 000 kopií, které se v dalších letech zvyšovaly a projevily se i ve vysokých příčkách hitparád a singlových úspěších.
Skladba "Port Royal" popisuje dění v přístavním městečku navštěvovaném piráty. V intru je slyšet pravděpodobný refrén "Under Jolly Roger" z předchozího LP. "Raging Fire" vypráví o revoluci proti diktátorskému režimu. "Into the Arena" odsuzuje středověké zločiny křesťanské církve a "Conquistadores" kritizuje křesťanskou motivaci při dobývání Jižní Ameriky.
Píseň "Uaschitschun" reflektuje znečištění přírody z pohledu indiánů, slovo "Uaschitschun" označuje původní obyvatelé Ameriky pro bílé muže. Po skladbě následuje přísloví připisované indiánskému náčelníkovi Seattlovi nebo kmenu Cree: „Teprve až bude pokácen poslední strom, ulovena poslední ryba a otrávena poslední řeka, poznáte, že peníze jíst nemůžete...“
"Blown to Kingdom Come" poukazuje na chamtivost jako motivaci všech válek. "Warchild" pojednává o dětských vojácích. Zajímavostí je, že stejnojmenná skladba zazněla už na prvním demu, ale s verzí z Port Royal sdílí pouze téma.
Na LP se objevil také jeden z prvních eposů, "Calico Jack", který vypráví o pirátovi Jacku ´Calico´ Rackhamovi z 18. století. Ten navrhl pirátskou vlajku s lebkou a zkříženými kostmi, později známou jako 'Jolly Roger', což dalo název předchozímu albu.
Obal nahrávky opět vychází z pirátské tematiky. Tentokrát jsou členové sestavy vyobrazeni jako piráti sedící u stolu v přístavní hospodě. Na stěně nad krbem visí pirátská vlajka a uprostřed formace sedí maskot "Adrian", který je zde stylizován do podoby pirátského kapitána s třírohým kloboukem a uniformou. Před vydáním desky odešel bubeník Stefan Schwarzmann do U.D.O. a nahradil ho Brit Iain Finlay, který byl proto na albu již uveden jako stálý člen a byl také vyobrazen na zadním obalu s fotografií – na obalu nahrávky však byl Schwarzmann stále vidět, protože grafika byla navržena dlouho před dokončením studiovky.
Na turné k Port Royal doprovázeli Running Wild kapelu Angel Dust.
8. listopadu 1989 vyšla u vydavatelství Noise Records pátá studiová nahrávka Death or Glory, která se ukázala být dosud nejúspěšnějším počinem formace. Úspěšné bylo i turné, jehož jeden koncert byl natočen a vydán pod názvem Death or Glory Tour. Tato deska a turné byly zároveň poslední akcí, na které se podíleli kytarista Majk Moti a bubeník Ian Finlay. CD verze (původní i remasterovaná) obsahuje EP Wild Animal z roku 1991, i když v jiném pořadí než originál. Přestože je EP součástí původního lisovaného CD, skladby nejsou zmíněny v bookletu ani na zadní vložce. Remasterovaná verze již obsahuje kompletní informace včetně EP.
K písni "Bad to the Bone" byl natočen videoklip v Düsseldorfu, který byl odvysílán na MTV Headbangers Ball. K "Riding the Storm" vznikl živý klip, rovněž natočený v Düsseldorfu za účasti téměř devíti tisíc lidí. Skladbu "Bad to the Bone" nahrála a cappella formace Van Canto a vydala ji na svém čtvrtém studiovém počinu Break the Silence.
Deska se umístila na 285. místě v žebříčku časopisu Rock Hard z roku 2005 'The 500 Greatest Rock & Metal Albums of All Time' a na 17. příčce v seznamu 25 nejlepších powermetalových alb všech dob časopisu Metal Hammer.
Po odchodu Motiho a Finlaye Kasparek angažoval kytaristu Axela Morgana Kohlmorgena a bubeníka Rudigera Dreffeina (známějšího jako 'AC'), aby nahráli album Blazon Stone, vydané 4. dubna 1991. Nahrávání probíhalo od prosince 1990 do ledna 1991 ve studiu M v dolnosaském Machtsumu. O mixáž se postaral Jan Němec, producentem byl sám Rolf 'Rock 'n' Rolf' Kasparek. Deska pokračovala v trendu psát o historických tématech a podle lídra formace měla být nejprodávanějším počinem kapely v 90. letech 20. století. Ukázala mírný posun ve zvuku, který vnesl do skladeb více speedmetalový přístup, jenž dominoval všem nahrávkám následující dekády.
Vydání desky předcházel v březnu 1991 singl "Little Big Horn". Na B straně obsahoval písně "Billy the Kid" a "Genocide", coververzi Thin Lizzy z jejich alba Chinatown. Singl se umístil na 30. místě hitparády a v Top 100 setrval devět týdnů.
Název desky odkazuje na francouzské slovo 'Blason' nebo 'Blazon' pro erb. Na obalu jsou název kapely i název alba zakomponované do erbu, který je rozdělen do čtyř částí. V jednotlivých čtvrtinách jsou maskot skupiny 'Adrian' (s pirátským šátkem), heraldická orlice, had s bubnem a drak. Autory designu jsou Horst Herrendorff a Andreas Marschall.
Po vydání následovalo turné s kapelami Raven a Crossroads a vydání best of desky The First Years of Piracy. Poté opustil formaci baskytarista Jens Becker, kterého nahradil Thomas Smuszynski, který zůstal na tomto postu až do roku 2000.
V roce 1992 začala kapela pracovat na albu Pile of Skulls, které mnozí považují za jeden z jejich nejsilnějších počinů. Během příprav se do sestavy vrátil bubeník Stefan Schwarzmann, který již pracoval na albu Port Royal.
Stejně jako u předchozí studiovky probíhalo nahrávání pod dohledem Jana Němce a Thomase Korgeho ve studiu M v dolnosaském Machtsumu a trvalo od června do srpna 1992. Mixoval Jan Němec, producentem byl Rolf Kasparek. Obal nakreslil Andreas Marschall a v souladu s názvem desky zobrazuje hromadu lebek naskládaných v katedrále. Zajímavé je, že v bookletu CD nejsou fotografie členů, ale jejich kresby.
Před vydáním vyšel singl "Lead or Gold" s B stranami "Hanged, Drawn and Quartered" a "Win or Be Drowned". Singl však nedokázal zopakovat úspěch "Little Big Horn" z předchozí desky, v Top 100 se dostal maximálně na 90. příčku a po třech týdnech zmizel. Samotné album vyšlo na CD, LP a MC u Noise Records 5. listopadu 1992. Plánovaný singl "Sinister Eyes" však nebyl nikdy vydán. V roce 1999 vyšla reedice CD s bonusovými skladbami ze singlů. Výjimkou je skladba "Skulldozer", která dodnes nevyšla.
Po vydání a doprovodném turné se skupinou Universe kapelu opustili kytarista Axel 'Morgan' Kohlmorgen a bubeník Stefan Schwarzmann. Jejich nástupci byli Thilo Herrmann a Jörg Michael. Kohlmorgen založil sestavu X-Wild společně s bývalým baskytaristou Jensem Beckerem.
Oproti předchozímu počinu došlo na další studiovce Black Hand Inn z roku 1994 opět ke změně v sestavě, protože z kapely odešel bubeník Stefan Schwarzmann. Novým rytmickým srdcem se stal Jörg Michael, který už v roce 1990 působil v koncertní sestavě Running Wild a zůstal v ní až do roku 1998. Ostatní členové zůstali na tomto i následujících dvou deskách beze změn. Kasparek se začal více zajímat o konspirační teorie, které se staly základem konceptu Black Hand Inn.
Nahrávání probíhalo ve studiu Horus Sound v Hannoveru, bicí byly nahrány ve studiu Vox v Bendestorfu. V těchto prostorách vznikla i další alba. Mixáž zajistil Charlie Bauerfeind za asistence Saschy Paetha a obal opět nakreslil Andreas Marschall. Ten zachycuje scénu z konceptu desky a zobrazuje jasnovidného bývalého soukromníka, jak sedí před svou křišťálovou koulí ve svém hostinci 'Black Hand Inn'. Scéna, kterou vidělo mnoho diváků, ukazuje obraz planety zničené obrovskými explozemi v křišťálové kouli.
Album, které uvádí úvodní skladba "The Curse", vypráví příběh v několika rovinách. V úvodu je popsáno, jak je mladý Jan ve středověku inkvizitory odsouzen k smrti na hranici jako pohan a uctívač ďábla. Jan odmítá možnost přiznat se, protože si není vědom žádné viny a skutečné zlo nevidí v sobě, ale v inkvizici. Po upálení zůstane z Jana jen ohořelá ruka, takže místo jeho popravy je brzy známé jako "Black Hand Hill".
Po letech si bývalý pirát postavil na tomto místě hostinec, který pojmenoval "Black Hand Inn". Johnova ohořelá ruka je zobrazena na tabuli nade dveřmi. Je jasnovidec a pomocí křišťálové koule zjistí pravdu o Johnově smrti. Přitom odhaluje inkvizitory jako fanatiky posedlé předsudky ("Mr. Deadhead"), jejichž zlá povaha přetrvá věky ("Soulless").
Mezitím se vracíme k pirátově minulosti: jeho jasnovidecký dar a křišťálová koule mu umožňují vždy úspěšně přepadat a dobývat lodě ("The Privateer", "Powder and Iron"), ale dozvídá se, že jeho osud leží jinde, a sice že má svůj dar dát do služeb dobra ("Fight the Fire of Hate"). John, který se odmítl přiznat, nyní obchází jako duch kopec Black Hand Hill ("The Phantom of Black Hand Hill", "Freewind Rider"). Tam chce počkat na soudný den a zjistit, zda nakonec zvítězí dobro, nebo zlo ("Dragonmen").
Na konci příběhu korzár konečně využije svůj dar a objeví původ lidstva. Stejně tak prorokuje jejich zánik v červenci 1999 prostřednictvím návratu starého 'Boha hněvu' a začátek konce světa ("Genesis (The Making and the Fall of Man)"). Tento závěr příběhu je zjevně inspirován tezemi Zecharii Sitchina o původu člověka i Nostradamovými proroctvími.
Před vydáním alba 24. března 1994 vyšel singl "The Privateer", který se ale v hitparádách neumístil. Samotné album vyšlo na CD, LP a také na MC. V roce 1999 vyšla jeho nová edice, která jako bonus obsahovala dvě písně na B straně singlu "The Privateer".
LP bylo propagováno na německém turné s kapelou Grave Digger v květnu a červnu 1994. Kromě toho kapela v roce 1995 hrála na několika letních festivalech.
Masquerade z roku 1995 bylo prvním z trilogie desek věnovaných určitým tématům. Šlo také o první studiovku kapely, kterou nahrála ve stejné sestavě jako jeho předchůdce. Nahrávání probíhalo opět v Horus Sound studiu v Hannoveru, tentokrát však mixoval Gerhard Wölfle. Bicí se nahrávaly ve Vox studiu v Bendestorfu.
Obal vytvořil Andreas Marschall. V souladu s názvem desky zobrazuje politika, duchovního a důstojníka, kteří při rituálu kolem kulatého stolu vytvářejí humanoidní bytost a skrývají své tváře za maskami.
Prvotina vyšla 30. října 1995 u vydavatelství Noise Records. Šlo o poslední spolupráci s tradičním labelem, poté Running Wild podepsali smlouvu s GUN Records. V roce 1999 však byla vydána reedice přes Noise, jež obsahovala dvě bonusové skladby z kompilace Death Metal z roku 1983. Objevily se i dvě speciální edice, obě v dřevěných krabičkách – jedna s vlajkou s logem bandy, videem, rozšířenou brožurou a lahví rumu 'Captain Morgan', druhá bez doplňků. K dispozici bylo také limitované LP a MC.
Deska si vysloužila převážně dobré recenze, přesto však čelila kritice za tvůrčí stagnaci. Jan Michael Dix napsal: „Recenzovat nové album Running Wild je asi tak zajímavé jako rande se stálým partnerem. Je to všechno docela hezké, ale už ne nijak zvlášť vzrušující. Stručně řečeno: tempo se zvýšilo, studiová nahrávka je kompaktní, ale má poměrně málo momentů překvapení.“ Komerčně se deska vyrovnala svému předchůdci a v německé hitparádě se umístila na 54. místě, kde vydržela 14 týdnů. Na best-of kompilaci 20 Years in History z roku 2003 bylo Masquerade zastoupeno písněmi "Lions of the Sea" a "Black Soul", ale v živém setlistu se skladby dlouhodobě neprosadily.
K této nahrávce uskutečnila formace v lednu 1996 turné s deseti koncerty v Německu a jedním ve Švýcarsku. Poté si kapela dala pauzu a sbírala inspiraci na další počin.
V roce 1998 vyšla pod novým vydavatelstvím GUN Records další studiovka The Rivalry. Ta byla nahrána v Horus Sound studiu v Hannoveru a ve Vox Klang ve Bendestorfu a smíchal ji Gerhard Wölfle. O mastering se postaral Rainer Holst ve Staccato Studios. Celý proces koordinoval kytarista a zpěvák Rolf Kasparek, jenž měl pod palcem i hudební produkci. Obal vytvořil Andreas Marschall, který pracoval i pro řadu dalších skupin (například Blind Guardian). Zobrazuje maskota party 'Adriana' v historické uniformě obklopeného dvěma vlajkami, symbolizujícími dobro a zlo.
Turné k albu se uskutečnilo v březnu 2000 výhradně v Německu a společně s kapelou Iron Savior. V létě však Running Wild vystoupili na renomovaných open-air festivalech (Sweden Rock, Bang Your Head, Rock Machina, Powermad).
Při tolika změnách v sestavě byla už formace Running Wild považována za sólový projekt, protože kytarista a hlavní autor skladeb Rolf Kasparek zůstával jediným stálým členem. Studiovka The Brotherhood z roku 2002 se i přes vlažné přijetí stala jedním z nejúspěšnějších počinů kapely. Další deska, Rogues en Vogue, vyšla až v roce 2005. Toto album, mnohem pestřejší než předchůdce, složil a nahrál opět Rolf Kasparek ve vlastním Jolly Roger studiu a znamenalo konec spolupráce mezi GUN Records a Running Wild. Dne 17. dubna 2009 Rolf Kasparek oznámil rozpuštění formace, protože se chtěl v životě více soustředit na jiné věci. Poslední koncert, který byl zaznamenán pro budoucí vydání na DVD, odehrál na festivalu Wacken Open Air 30. července 2009.
24. června 2011 bylo vydáno CD a DVD The Final Jolly Roger, zachycující poslední koncert ze 17. dubna 2009 na festivalu Wacken, spolu s biografií Death and Glory: The Story of a Heavy Metal Legend.
V říjnu 2011 se Running Wild reformovali a oznámili přípravu nového alba Shadowmaker, které vyšlo 20. dubna 2012 u vydavatelství SPV/Steamhammer. V listopadu téhož roku Rolf Kasparek a kytarista Peter Jordan, kteří se podíleli na jeho natáčení, založili vedlejší projekt Giant X, jenž v lednu 2013 vydal album I.
Další studiový počin Running Wild, nazvaný Resilient, spatřil světlo světa 4. října 2013. V rozhovoru z téhož roku Rolf Kasparek popsal tuto desku jako zvukově tvrdší a kompaktnější než předchozí Shadowmaker. Zmínil také skladbu "Bloody Island", jejíž demo verze by se dle jeho slov skvěle hodila na jejich album Pile of Skulls. Stejně jako na předchozím LP nahráli basu a bicí opět hosté, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Kapela se opět objevila na festivalu Wacken v roce 2015 a představila zbrusu novou skladbu z připravované desky.
Šestnácté album Rapid Foray vyšlo 26. srpna 2016. Jeho vydání bylo odloženo kvůli zranění ramene Rolfa Kaspareka a následnému vystoupení na festivalu Wacken v roce 2015. Ke skladbě "Black Bart" byl natočen textový videoklip. Podle Kasparka nahrával zpěv a kytary ve svém osobním studiu, zatímco Peter Jordan nahrával kytarová sóla, bicí a refrény. Zmínil také, že se na albu podíleli pouze tři hudebníci.
Dne 6. prosince 2019 vyšlo EP s názvem Crossing the Blades jako předzvěst nové desky. Sedmnácté album Blood on Blood bylo vydáno 29. října 2021. Píseň "Diamonds and Pearls" byla serverem Loudwire zvolena 31. nejlepší metalovou skladbou roku 2021. Časopis Rock Hard LP pochválil a uvedl, že by mělo brzy zamíchat německými albovými žebříčky, což se potvrdilo umístěním na 8. místě německé albové hitparády. Metal Hammer vyzdvihl dvě vrcholné písně z alba: rockovou baladu "One Night One Day" a epickou skladbu "The Iron Times 1618 – 1648", v níž se Rolf věnuje třicetileté válce.
V roce 2024 Rolf Kasparek oznámil, že pracuje na nové studiovce, která je plánována na začátek roku 2025. Zpoždění nahrávání bylo způsobeno rekonstrukcí jeho osobního studia. Kasparek prozradil názvy dvou nových skladeb: "Ghosts" a "Too Tough To Die".
V létě 2025 se Running Wild představí na několika festivalech, včetně pátého ročníku festivalu Rock Castle v zámeckém parku v Moravském Krumlově. Fanoušci se mohou těšit na propracovanou show plnou svižných a melodických skladeb, včetně novinek z právě dokončovaného studiového alba.
Tato nová kapitola v historii Running Wild slibuje návrat k energickému heavy metalu s námořnickou tematikou, který si fanoušci oblíbili.
