|
| Vydáno | 22. října 1991 |
|---|---|---|
| Natočeno | Květen 1991 | |
| Studio | Morrisound Recording, Tampa, Florida | |
| Žánr | Technický death metal, progresívní metal | |
| Délka | 34:21 | |
| Label | Relativity | |
| Producent | Scott Burns, Chuck Schuldiner |
Toto LP do jeho vydání a ani po něm neprovázel žádný singl.
Human je čtvrté studiové album americké death metalové kapely Death, vydané 22. října 1991 u Relativity Records. Jedná se o jedinou desku, na které se podíleli členové Cynic – Paul Masvidal na kytaru a Sean Reinert na bicí – a zároveň první LP s baskytaristou Stevem Di Giorgiem. Album navázalo na vývoj kapely od Spiritual Healing, přičemž se vyznačuje vysokou technickou úrovní a introspektivními texty. Produkce se ujali Scott Burns a Chuck Schuldiner. Dnes je považováno za jedno z nejlepších alb Death a za jedno z nejvlivnějších technicky zaměřených death metalových děl všech dob.
Death se po vydání Spiritual Healing ocitli v napjaté situaci. Bill Andrews a Terry Butler se rozhodli vyrazit na evropské turné bez frontmana Chucka Schuldinera (jedna ze zastávek byla v Ostravě s Kreator - i bez Chucka to bylo velmi povedené - p.p.), který odmítl cestovat kvůli tomu, že ho považoval za špatně zorganizované. Toto rozhodnutí vedlo k právnímu sporu, který inicioval Schuldiner, a zároveň ho to motivovalo používat na budoucích studiových počinech hostující muzikanty.
Podle Guitar World: „Chuck nikdy nepotřeboval záminku, aby bojoval za svou hudbu. Nyní, když mu byla dána, odpověděl ničivou silou. »Human«, jeho pokračování v cestě po »Spiritual Healing«, bylo promyšlenou odvetou vůči bývalým spoluhráčům, kteří tvrdili, že už nemá co nabídnout; médiím, která ho vykreslovala jako narcistického monstra; a komukoli, kdo uvěřil jeho odpůrcům. 'Tohle pro mě není jen deska,' řekl Robertu Heegovi z Metal Hammer v prosincovém vydání 1991. 'Je to prohlášení. Je to odveta.'“
Práce na nahrávce probíhaly během května 1991. Baskytarista Steve Di Giorgio opustil sestavu po nahrávání desky (i když se později vrátil, aby nahrál Individual Thought Patterns). Byl nahrazen Scottem Carinem, který s partou koncertoval v letech 1991 a 1992. Carino také nahrál dodatečné baskytarové overduby ve skladbě "Cosmic Sea" poté, co byly během mixování objeveny menší problémy. Zbytek písně (včetně baskytarového sóla) nahrál Di Giorgio.
Tento studiový počin je známý svou vysokou technickou náročností a introspektivními texty, které reflektují Schuldinerovu osobní i hudební frustraci. Human tak nejen pokračuje v evoluci Death, ale zároveň slouží jako manifest vůle frontmana ovládat vlastní hudební směřování a vzdorovat kritikům i bývalým spoluhráčům.
Po vydání Human vyrazili Death na konci roku 1991 a začátkem roku 1992 na turné po USA , aby desku podpořili naživo. Tour začalo 9. listopadu 1991 v Tampě a jako support byly kapely Pestilence a Viogression. Kvůli časovým konfliktům se svými závazky nemohl původní baskytarista Steve Di Giorgio s bandem na cesty, takže jej na pódiu nahradil Scott Carino (ex Fester). Carino se ujal i baskytarových partů v hudebním videu k "Lack of Comprehension", které bylo poprvé vysíláno na MTV a pomohlo zvýšit povědomí o desce.
Na začátku prosince 1991 formace plánovala účast na Rock Hard Christmas festivalu v Evropě (18. – 23. 12.1991) spolu s Napalm Death, Pestilence, Cannibal Corpse a Dismember, která měla symbolicky 'ohlásit návrat' skupiny na starý kontinent. Některé z těchto koncertů se uskutečnily, a existují i bootlegové nahrávky, například Baptized In Blood – Live 19/12/91, zachycující vystoupení z tohoto období.
Turné pokračovalo i v roce 1992, kdy formace koncertovala v USA na Západním pobřeží a zřejmě zahrála i materiál z Human — některá z těchto vystoupení se objevila i ve fanouškovských záznamech zveřejněných online jako Death – Live Human Tour 1992.
Kromě živých koncertů desku doprovázelo i zmíněné promo video k "Lack of Comprehension", které je historicky první videoklip Death vůbec a dostal se do rotace na metalových pořadech jako Headbanger’s Ball na MTV. To bylo důležité, protože extrémní metalová hudba neměla obvykle v mainstreamových médiích tolik prostoru.
V pozdnějších letech se z období Human objevily i další archivní koncertní nahrávky z let 1990 a 1991 jako součást cyklu On Stage Series, které mapují různé koncertní výkony Death, včetně vystoupení z tour, spojené s touto deskou.
Death se u svého čtvrtého studiového díla Human rozhodli pro nový vizuální směr. Obal navrhl a vytvořil americký umělec René Miville, známý experimentálními fotografickými technikami a prací v temné komoře. Miville vytvořil jak přední, tak zadní stranu a jeho dílo představuje abstraktní, mnohovrstevnaté obrazy, které mají evokovat lidskou existenci, introspekci a tematické vrstvy desky — hlubší otázky o samotném bytí, vědomí a fragilitě, jež Chuck Schuldiner artikuloval hudbou i texty. René Miville později vytvořil obaly i pro další dvě desky Death – Individual Thought Patterns a Symbolic. (Mimochodem byl i autorem obalu Obituary - Cause Of Death). Art direction měl na starosti David Bett a fotografie s layoutem zajišťovali Tim Hubbard a Jacob Speis.
Obal nepůsobí jako tradiční hororový obraz, ale jako surrealistická směs lidských motivů a abstraktních struktur, což odráží hudební směřování desky směrem k introspektivnímu a technicky náročnému vyjádření. Zadní strana CD či LP obsahuje názvy skladeb, technické údaje (producent, label, stopáž) a menší grafické prvky, které navazují na motiv přední strany. V bookletu či digipaku jsou pak další fotografie a vizuální detaily ve stejném abstraktním stylu.
Obraz je vrstvený a surrealistický — jako by zachycoval samotnou podstatu lidské existence a vědomí. Podle fanoušků i komentářů na fórech zobrazuje něco jako „syrovou pravdu“ o lidské přirozenosti, například kostru a vnitřnosti odhalující, co je skryté pod povrchem, obdobně jako texty Chucka Schuldinera odhalují psychologické a společenské vrstvy lidského bytí. Miville se snažil vytvořit dílo, které přesahuje typické metalové motivy, a podle jeho slov se snažil „vložit Chuckův styl do svého pojetí“ bez makabrózních obrazů, běžných u předchozích obalů.
Fanoušci a sběratelé obal chválí jako ikonický a významný, vnímají ho jako vizuální paralelu hudební transformace skupiny směrem k technicky vyspělejšímu a progresivnímu vyjádření. Kritici vidí artwork jako symbolický prvek, který doplňuje filozofii a atmosféru desky. Celkově obal funguje nejen jako vizuální doprovod, ale i jako manifest hudební i filozofické změny, kterou Death s albem Human učinili.
Human znamená pro Death začátek zásadní stylistické proměny, protože je technicky složitější a progresivnější než předchozí počiny sestavy. Styl desky bývá řazen mezi technický death metal a progresivní metal. Shaun Lindsley z Metal Hammer uvedl, že Human byl „exponenciální skok vpřed v inovaci“. Chris Krovatin z Kerrang! pak poznamenal: „Na jedné straně deska ukazuje Death, údajně mateřskou kapelu žánru, jak objevuje progresivní zvukové pole a textové motivy, které byly pro ně zcela nové, o jiných umělcích v tomto hudebním odvětví ani nemluvě. Na druhé straně pojmenovat album 'Human' – Člověk - po konečném symbolu lidské křehkosti v death metalu, jehož ničení, pád a odpudivost jsou tématem většiny skvělých death metalových skladeb – má v sobě reduktivní genialitu.“
Deska bývá popisována jako „vířící, progresivní festival sól“ a využívá neobvyklé metrické vzorce a složité rytmy. Session muzikanti Sean Reinert a Paul Masvidal, kteří hráli v Cynic, byli ovlivněni progresivním rockem, jazzem a jazz fusion. Masvidal použil styl kytarových sól, který bývá označován za 'paradigm-shifting'. Některé textury na desce byly popisovány jako 'prostorové'. Masvidal vysvětlil: „Ačkoliv jsme všichni přinesli své hudební vnímání, nikdo z nás opravdu nevěděl, co děláme. Jednoduše jsme hráli to, co vycházelo přirozeně v kontextu Chuckových skladeb, a proto to fungovalo. Naše odstupování od procesu eliminovalo přehnanou vážnost a pózu. Ne že bychom hudbu nevnímali vážně – to rozhodně ano – ale v procesu byla hravá psychologie.“
Joe DiVita z Loudwire uvedl, že deska obsahuje komplexní melodie doprovázené 'hook-bound grooves'. Album také obsahuje melodické kytarové riffy připomínající New Wave of British Heavy Metal, srovnatelné například s Iron Maiden. Steve Huey z AllMusic popsal harmonizované kytarové riffy Chucka Schuldinera jako 'podivné' a 'dissonantní' a dodal, že zadní část desky je „vlastně téměř zjemněná podle deathmetalových standardů“. Marcus Jervis z About.com pak poznamenal: „Ačkoliv pevně zakořeněni v death metalu, v této fázi kariéry měli Death málo společného s gore-drenched grindem Cannibal Corpse nebo satanickými blast-beaty Deicide, místo toho se rozhodli prozkoumávat stále progresivnější cesty a rozšiřovat hranice toho, co bylo považováno za možné v death metalu.“
Texty Chucka Schuldinera se zabývají tématy jako existentialismus, zneužívání moci a zrada. Paul Masvidal k tomu doplnil: „Velká část Chuckovy tvůrčí energie byla poháněna neklidným svědomím. Stejně jako pro mnoho hudebníků bylo psaní skladeb katarzním vyjádřením a způsobem, jak se ukotvit a zpracovat bolest. S »Human« začaly Chuckovy texty nahlížet dovnitř a poněkud prorocky na jeho vlastní předčasný odchod.“
Význam skladeb v kontextu Chuckova života:Texty i instrumentální skladba na Human odrážejí osobní, psychologické i filozofické hledisko Chucka Schuldinera a jeho zkušenosti v době vzniku alba. Chuck se tehdy ocitl ve fázi introspekce a změny, kdy přecházel od syrového death metalu k progresivnějšímu a technicky náročnějšímu vyjádření. Písně tedy nejsou jen příběhy nebo abstrakce, ale zrcadlí jeho vlastní vnitřní dilemata, neklid svědomí a snahu porozumět světu i sobě samému.
"Flattening of Emotions" – reflektuje Chuckovu frustraci z lidské odcizenosti a emoční otupělosti, kterou vnímal kolem sebe i ve svém životě. Začíná filozofickou cestu alba do nitra lidské psychiky.
"Suicide Machine" – text se věnuje etickým otázkám života a smrti, osobní empatii a kritice společenského pokrytectví, Chuck zde reflektuje svou citlivost a schopnost dívat se hlouběji než většina lidí.
"Together as One" – skrze metaforu siamských dvojčat se zabývá propojením lidí, odlišností a vzájemným sdílením života a emocí, což odráží Chuckův zájem o mezilidské vztahy.
"Secret Face" – zaměřuje se na introspekci a konfrontaci s vlastní 'temnou tváří'. Ukazuje Chuckovu schopnost upřímně nahlížet do vlastního nitra a reflektovat osobní slabiny.
"Lack of Comprehension" – vyjadřuje pocit nepochopení ze strany kritiků, fanoušků a okolí, a potřebu, aby jeho hudba komunikovala složitá témata a hlubší pravdy o životě.
"See Through Dreams" – reflektuje Chuckovu víru v sílu imaginace a introspektivní reflexe. Skladba ukazuje jeho touhu uniknout od reality a najít smysl prostřednictvím snů a vizualizací.
"Cosmic Sea" – instrumentální skladba, která symbolizuje fascinaci vesmírem a transcendencí. Působí jako meditativní přestávka, umožňuje posluchači vstoupit do abstraktního prostoru mimo běžné vnímání.
"Vacant Planets" – orchestrálně laděná skladba. Nepůsobí jako death metalový song, ale spíše vytváří atmosférický prostor a kosmickou kontemplaci. Funkčně slouží jako meditativní závěr alba, reflektující pocit prázdných světů a lidské fragility, aniž by měla být koncem.
Celkově Human představuje album, na kterém Chuck Schuldiner artikuloval svůj vnitřní svět, filozofické úvahy a reflexe o lidské přirozenosti. Texty i instrumentální části jsou zrcadlem jeho osobní cesty, tvůrčí emancipace a pokusu porozumět složitostem života, psychiky a mezilidských vztahů.
Human bylo po vydání přijato kritikou i posluchači s nadšením a od té doby je chváleno jako 'mistrovské dílo' death metalu, které výrazně ovlivnilo vývoj technického death metalu i extrémního metalu obecně. Časopis Rolling Stone ho v roce 2017 zařadil mezi 70 nejlepších metalových alb všech dob a v roce 2025 ho Joe DiVita z Loudwire označil za nejlepší death metalové vydání roku 1991. Podle Matt Mills z WhatCulture deska „samostatně vtiskla vážnost subžánru technical death metal a zároveň ukázala, že Death rozvinuli svá křídla dál, než se původně myslelo možné“. Kritici jako Gregg Pratt z Exclaim! vyzdvihli silný úvod "Flattening of Emotions" a "Suicide Machine" jako jeden z nejlepších 'dvojitých úderů' opening tracků death metalových alb své doby. Steve Huey z AllMusic dal desce čtyři a půl hvězdičky z pěti, což odráží její vysokkou úroveň i technickou kvalitu.
Na českém serveru CrazyDiamond.cz recenze hodnotí Human velmi pozitivně (90 %). Autor upozorňuje, že deska byla přelomová nejen pro Chucka Schuldinera, ale i pro hranice technické a progresivní deathmetalové tvorby. Nově přestavěná sestava s Masvidalem, Reinertem a DiGiorgiem podle recenze posunula kapelu na vyšší muzikantskou úroveň. Recenzent v textu poukazuje na propracovanou rytmiku, melodické harmonie i introspektivnější lyriku, která je oproti dřívějším věcem více filozofická. Sice přiznává, že osobně dává přednost staršímu materiálu, ale uznává, že Human je dodnes velmi silné dílo, které přežilo léta bez úhony a formace se díky němu stala vyhledávanou i sběrateli a fajnšmekry.
Český metalový portál Metalopolis zveřejnil rovněž velmi kladnou recenzi, v níž album ohodnotil 10 / 10. Autoři popisují desku jako 'pekelný materiál' s intenzivní progresí a melodií, která byla díky angažování hudebníků z Cynic a výrazné muzikantské přesnosti dalším krokem Death mimo rámec death metalu. V hodnocení redakce i čtenářů (9,4 / 10) se objevují komentáře o masivní kreativitě a splynutí agresivity s technickou brilancí
Na metalových fórech a v uživatelských recenzích se často setkáme s názory, že Human je „death metalové mistrovské dílo“, které kombinuje technickou virtuositu, brilantní riffy i silné skladatelské mistrovství — a to bez jediného slabého momentu. Někteří posluchači oceňují výjimečný mix brutality a melodie, jiní poukazují na produkci a mix jako specifickou, ale typickou pro dobu a styl nahrávání.
Celkově je Human považováno nejen za jedno z nejvlivnějších alb v diskografii Death, ale i za milník, který otevřel cestu dalším generacím technicky orientovaných extrémních metalových formací.
Při nahrávání Human v Morrisound Recording v Tampě v roce 1991 šlo o jednu z nejprofesionálnějších a technicky nejnáročnějších zkušeností, kterou Death doposud měli. Studio mělo tehdy legendární pověst díky producentovi Scottu Burnsovi a množství metalových nahrávek, které tam vznikaly, takže bylo pro muzikanty inspirativním prostředím, kde se dalo „něco pořádného udělat“. Sean Reinert vzpomínal, že poprvé viděl individuální monitorovací systém pro sluchátka — mohl si regulovat úroveň jednotlivých nástrojů a poprvé tak slyšel svou basovou linku tak, jak chtěl, což byl pro něj tehdy nová zkušenost. Tato technologická výhoda byla pro většinu muzikantů nové generace zásadní.
Při přípravě alba Chuck nejprve napsal materiál sám a až poté si vybral pro natáčení ty nejlepší muzikanty, jaké mohl najít — Paula Masvidala na kytaru, Seana Reinerta na bicí a Steva Di Giorgia na basu. Podle některých komentářů měl Chuck v hlavě přesnou představu o tom, jak chce, aby deska zněla, ale zároveň nechal těmto hudebníkům volný prostor, aby se mohli projevit svými technickými i improvizačními schopnostmi, což přispělo k výrazně progresivnímu charakteru materiálu.
Atmosféra ve studiu byla podle očitých vzpomínek přátelská a zároveň soutěživá — muzikanti, kteří byli ve svých oborech velmi zruční, často experimentovali s různými rytmickými variacemi nebo harmoniemi, aby posunuli skladby dále. Řada prvků na nahrávce vznikla spontánně během nahrávání, a ne z dlouhého plánování, což je v kontrastu s vysokou technickou úrovni celé nahrávky.
Album je také zajímavé tím, že je relativně krátké — kolem 34 minut — ale žádná vteřina tu není promarněná. Chuck se při psaní materiálu zaměřoval na maximální efektivitu a preciznost, což se projevilo v tom, že texty i instrumentální části působí velmi přesvědčivě i přes relativně krátkou stopáž.
Během sessions pak vznikly i materiály, které se na původní verzi nevešly, ale objevily se později na reedici nebo jako bonusové stopy — např. cover skladby "God Of Thunder" kapely KISS se objevil na některých vydáních alba a jako bonus na japonských pressedcích
Zajímavé je, že deska je i v očích fanoušků a muzikantů považována za moment, kdy se umělecká vize Chucka definitivně přehoupla od syrového death metalu směrem k složitějšímu, více osobnímu a progresivnímu vyjádření, což bylo někdy interně označováno jako jeho nový standard pro tvorbu. To ostatně potvrzuje i fakt, že nahrávací štace i vybavení byly tehdy modernější a umožňovaly detailnější zvukovou práci, než na některých předchozích albech.
Navíc, během příprav a zkoušek před turné byly některé songy více přepracovány, aby odpovídaly živému projevu. Některé riffy, rytmy a struktury proto vznikly až během zkoušek těsně před nahráváním, což svědčí o živé povaze a rychlé kreativitě štábu, která album posouvala dál. (Fanouškovské a archivní zdroje z koncertů z té doby dokumentují i některé varianty písní, které se později na albu objevily.)
Pro zvuk kytar a celkový tón desky se kombinovalo několik aparátů a technik. Chuck často používal svou kytaru B.C. Rich Stealth s humbucker snímačem DiMarzio X2N, který mu poskytoval agresivní a jasné středy, typické pro death metalový sound. Některé zdroje z fanouškovských diskuzí naznačují, že při nahrávání mohl být použit aparát Marshall JCM800 2203 s pedálem Boss DS-1 pro zvýraznění velkého zkreslení.
Basová linka byla nahrána Steve Di Giorgiem na klasickou čtyřstrunnou baskytaru, přičemž jeho part byl při mixování záměrně umístěn trochu níže, aby podpořil rytmickou koherenci s kytarami a bicími. Sean Reinert za bicími zase přinesl do materiálu výrazné improvizační prvky a groove — jeho styl a netradiční rozložení tomů dodává rytmice hloubku a komplikovanost.
Jeden z nejzajímavějších momentů nahrávání byla tvorba instrumentální skladby "Cosmic Sea". Ta původně nebyla součástí Chuckova původního plánu pro Human. Paul Masvidal vzpomínal, že díky tomu, že Sean Reinert zvládl nahrát bicí už během prvních dnů studiových sessions, zbývalo dost času pro improvizaci a experimentování. Výsledkem byla právě "Cosmic Sea", která vznikla spontánně během studiového procesu a patří k nejchytřeji vystavěným instrumentálkám kapely vůbec.
V Morrisound Studio se při nahrávání snažili zachovat co nejvíce 'živé' hraní. Skupina hrála často společně přímo ve studiu bez metabolizace do clicktracku, což přidalo nahrávce organický pocit, a zároveň umožnilo zachytit dynamické interakce mezi hráči. Bicí byly nahrávány jako první, aby se zachytil rytmus a základní pulz desky, a následně se k nim přidávaly kytary, basy a vokály.
Co se efektů týká, vokály Chucka měl charakteristický přístup — jeho growly a výkřiky byly většinou nahrávány 'suché', ale v některých pasážích mohly být použity subtílní efekty jako lehký chorus či reverb, aby se dosáhlo širší škály textur a hloubky. Ačkoliv nebylo běžné používat na death metalové vokály mnoho modulací, některé části byly nahrány zdvojeně a stereofonně rozmístěny pro větší výrazový dopad.
Celkový zvuk je výsledkem kombinace precizního výkonu muzikantů i jejich technického vybavení. Použití aparátů jako Marshall a různých pedálů pro zkreslení, společně se studiovým know-how Scotta Burnse, umožnilo dosáhnout jasného, úderného a přitom technicky komplexního zvuku, který se stal jedním ze znaků, jež definovaly pozdější technický death metal.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Flattening of Emotions" | Chuck Schuldiner | 4:28 |
| 2 | "Suicide Machine" | Chuck Schuldiner | 4:23 |
| 3 | "Together as One" | Chuck Schuldiner | 4:10 |
| 4 | "Secret Face" | Chuck Schuldiner | 4:39 |
| 5 | "Lack of Comprehension" | Chuck Schuldiner | 3:43 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "See Through Dreams" | Chuck Schuldiner | 4:39 |
| 7 | "Cosmic Sea" | Chuck Schuldiner | 4:27 |
| 8 | "Vacant Planets" | Chuck Schuldiner | 3:52 |
| 9 | "God of Thunder" | Paul Stanley | 4:00 |
| Celkový čas: | 38:21 | ||
| Číslo | Název skladby | Poznámka | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Flattening of Emotions" | základní instrumentální studiové stopy | 4:54 |
| 2 | "Suicide Machine" | základní instrumentální studiové stopy | 4:30 |
| 3 | "Together as One" | základní instrumentální studiové stopy | 4:15 |
| 4 | "Secret Face" | základní instrumentální studiové stopy | 2:02 |
| 5 | "Secret Face – Part 2" | základní instrumentální studiové stopy | 2:44 |
| 6 | "Lack of Comprehension" | základní instrumentální studiové stopy | 3:46 |
| 7 | "Felt Good" | studiový fragment | 0:14 |
| 8 | "See Through Dreams" | základní instrumentální studiové stopy | 1:37 |
| 9 | "See Through Dreams – Part 2" | základní instrumentální studiové stopy | 3:03 |
| 10 | "Vacant Planets" | základní instrumentální studiové stopy | 3:59 |
| 11 | "Cosmic Sea" | základní instrumentální studiové stopy | 2:13 |
| 12 | "Cosmic Sea – Part 2" | základní instrumentální studiové stopy | 2:03 |
| 13 | "God of Thunder" | základní instrumentální studiové stopy | 4:05 |
| 14 | "Flattening of Emotions" | dema „Human“ | 4:26 |
| 15 | "Lack of Comprehension" | dema „Human“ | 3:48 |
| 16 | "Suicide Machine" | dema Human | 4:31 |
| 17 | "Together as One" | dema Human | 4:10 |
| 18 | "See Through Dreams" | dema Human | 4:08 |
| 19 | "Secret Face" | dema Human | 4:48 |
| 20 | "Vacant Planets" | dema Human | 3:59 |
| Celkový čas: | 71:15 | ||
| Číslo | Název skladby | Poznámka | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "See Through Dreams" | zkouška leden 1991 (s Paulem a Seanem) | 4:32 |
| 2 | "See Through Dreams" | zkouška leden 1991, take 2 | 4:34 |
| 3 | "Secret Face" | zkouška leden 1991 (bez Paula, polovina skladby) | 2:52 |
| 4 | "Secret Face" | zkouška leden 1991, take 2 (bez Paula) | 6:32 |
| 5 | "Secret Face" | riffová zkouška, leden 1991 | 3:47 |
| 6 | "Flattening of Emotions" | riffová zkouška, leden 1991 | 3:15 |
| 7 | "Lack of Comprehension" | riffová zkouška, leden 1991 | 2:43 |
| 8 | "Lack of Comprehension" | riffová zkouška, take 2 | 2:42 |
| 9 | "Cosmic Sea" | riffy s automatickými bicími, leden 1991 | 2:52 |
| 10 | "See Through Dreams" | zkouška srpen 1990 | 4:25 |
| 11 | "Suicide Machine" | zkouška srpen 1990 | 4:42 |
| 12 | "Together as One" | zkouška srpen 1990 | 4:27 |
| 13 | "Suicide Machine" | bicí a baskytarové stopy | 4:25 |
| 14 | "Together as One" | bicí a baskytarové stopy | 4:05 |
| 15 | "Secret Face" | bicí a baskytarové stopy | 4:37 |
| 16 | "Lack of Comprehension" | bicí a baskytarové stopy | 3:38 |
| 17 | "Vacant Planets" | bicí a baskytarové stopy | 3:53 |
| Celkový čas: | 68:09 | ||
| Rok | Hitparáda | Pozice |
|---|---|---|
| 1991 | Billboard – Top Heatseekers (Severní Amerika) | 34 |
| Médium / zine | Hodnocení | Poznámka |
|---|---|---|
| AllMusic | 4,5 / 5 | Důraz na technickou vyspělost a vyzrálý skladatelský posun |
| Rolling Stone | 70. místo | 70. místo v žebříčku 100 nejlepších metalových alb všech dob (2017) |
| Kerrang! | + | Vyzdvižena progresivní povaha alba a jeho přelomový význam pro žánr |
| Metal Hammer | + | Označeno jako zásadní inovační skok v tvorbě Death |
| Médium / zine | Typ ohlasu | Shrnutí hodnocení |
|---|---|---|
| Spark | Retrospektivní recenze / profil | Album Human je opakovaně zmiňováno jako zásadní zlom v tvorbě Death a jako jeden ze základních stavebních kamenů technického death metalu. |
| Pařát | Žánrový kontext / historie | Deska je vnímána jako milník extrémního metalu, který propojil brutalitu s hudební vyspělostí a otevřel cestu progresivnějším formám death metalu. |
| Rock Hard (CZ/SK) | Retrospektiva | Human bývá označováno za přelomové dílo, které redefinovalo možnosti žánru a definitivně potvrdilo Chucka Schuldinera jako výjimečného skladatele. |
| Fobia / Noise Master (online) | Odborný článek | Album je chápáno jako okamžik, kdy se death metal přestal soustředit výhradně na šok a začal klást důraz na myšlenku, strukturu a hudební invenci. |
