| Vydáno | 3. října 1980 |
|---|---|---|
| Natočeno | Březen 1980 | |
| Studio | Old Smithy Recording Studio, Worcester, GBR | |
| Žánr | Heavy metal | |
| Délka | 42:00 | |
| Label | Happy Face | |
| Producent | Reg Fellows |
|
|
| "Sweet And Innocent" (Srpen 1980) | "Waited Too Long/Play It Loud" (1981) |
Skladba "Sweet and Innocent" vyšla jako singl v roce 1980 prostřednictvím vydavatelství Media Records, které sídlilo ve Wolverhamptonu. Tento titul reprezentoval jednu z raných nahrávek tohoto britského heavy metalového uskupení a patří k důležitým krokům na cestě k jejich debutu.
Na A-straně se nacházela právě píseň "Sweet and Innocent", zatímco B-stranu obsadila skladba "Streets of Gold". Singl byl dostupný výhradně ve formátu 7", což bylo pro tehdejší dobu standardem, ale zároveň to přispělo k jeho sběratelské hodnotě v pozdějších letech.
Obě kompozice se později objevily na reedici debutové desky Lightning to the Nations, kterou v roce 2001 znovu vydalo Sanctuary Records. Díky tomu se tyto rané nahrávky dostaly k širšímu publiku a upevnily své místo v historii novovlnného britského heavy metalu.
Singl "Waited Too Long" / "Play It Loud" vyšel v roce 1981 prostřednictvím vydavatelství DHM Records. Tento titul byl koncipován jako double A-side, což znamená, že obě skladby měly rovnocenný status hlavních písní.
Na rozdíl od klasického rozdělení na A a B stranu zde figurují "Waited Too Long" i "Play It Loud" jako dvě stěžejní kompozice, které dobře reprezentují tehdejší zvuk a energii této britské heavy metalové formace. Takové vydání nebylo zcela běžné, ale umožnilo dát prostor oběma skladbám bez upřednostnění jedné z nich.
Obě nahrávky se později objevily na reedici debutové studiovky Lightning to the Nations, kterou v roce 2001 znovu vydalo Sanctuary Records. Díky tomu se tyto skladby staly pevnou součástí katalogu kapely a dostaly se k širšímu publiku.
Lightning to the Nations (také známá jako The White Album, přičemž jednotlivé výlisky byly podepsány různými členy Diamond Head) představuje debutovou studiovou nahrávku této britské heavy metalové formace. Deska byla natočena v roce 1980, navazujíc na demáče z let 1977 a 1979, a vydána ještě téhož roku prostřednictvím labelu Happy Face Records, který vlastnil producent Muff Murfin ze studia The Old Smithy ve Worcesteru. Důvodem vlastního vydání byl nezájem velkých vydavatelství a snaha formace rozhýbat kariéru v době, kdy podobná uskupení jako Iron Maiden či Def Leppard už začínala nabírat na popularitě.
Původní verze LP vyšla ve zcela jednoduchém bílém obalu bez uvedení názvu či seznamu skladeb. Označení Lightning to the Nations se začalo používat až dodatečně, a to podle úvodní skladby. Tento minimalistický přístup přispěl k jedinečné identitě nahrávky a později i k jejímu kultovnímu statusu mezi fanoušky novovlnného britského heavy metalu.
V roce 1992 byla studiovka znovu vydána na CD prostřednictvím Metal Blade Records, čímž se dostala k nové generaci posluchačů. Další reedice následovala v roce 2001 pod hlavičkou Sanctuary Records, která obnovila původní podobu White Album a rozšířila ji o sedm bonusových skladeb pocházejících ze singlů a EP z daného období.
Diamond Head si postupně vybudovali dostatečnou pozornost na to, aby mohli vyrazit na turné jako předkapela hvězd typu AC/DC či Iron Maiden. Přestože o ně projevilo zájem několik nahrávacích společností, žádná z nich nebyla ochotná se plně zavázat ke spolupráci. Situaci nepomáhal ani fakt, že sestavu tehdy manažersky vedla matka zpěváka Seana Harrise, Linda Harrisová, což brzdilo komerční rozvoj souboru. Zatímco jiná jména nové vlny britského heavy metalu už podepisovala smlouvy s velkými labely a mířila na vlastní turné, formace začala být netrpělivá a rozhodla se vydat materiál vlastním nákladem prostřednictvím Happy Face Records.
Samotná studiovka Lightning to the Nations vznikla během pouhých sedmi dnů ve studiu The Old Smithy ve Worcesteru, které muzikanti později popsali jako 'mrtvé'. Původní verze vyšla v naprosto jednoduchém obalu bez názvu i seznamu skladeb, přičemž na něm byl pouze podpis jednoho z členů. Tento netradiční přístup měl i praktické důvody – nový manažer Reg Fellows vlastnil továrnu na karton, díky čemuž mohl levně vyrábět prázdné obaly.
Hlavním cílem pořízení této desky bylo vytvořit nahrávku, kterou by bylo možné nabídnout vydavatelstvím, jež by ji následně ochotněji oficiálně vydala, když už byly náklady na samotné natáčení pokryty. S touto strategií přišli právě Reg Fellows a Linda Harrisová, která v té době zastávala roli tour manažerky.
První lis Lightning to the Nations čítal pouhých 1000 kopií, které byly dostupné výhradně na koncertech Diamond Head nebo prostřednictvím zásilkového prodeje za cenu 3,50 L. Jediná reklama na objednávku se objevila v britském hudebním magazínu Sounds a běžela čtyři týdny. Paradoxně však za inzerci nebylo zaplaceno, což vedlo až k soudnímu sporu.
Tato studiovka se postupem času stala jedním z nejvyhledávanějších sběratelských titulů své éry. Následoval druhý náklad o dalších 1000 kusech, který už obsahoval i seznam skladeb. Původní master pásky o šířce jeden a čtvrt palce se na dlouhá léta ztratily poté, co je formace zaslala německému vydavatelství Woolfe Records, které LP rovněž vydalo – tentokrát s obalem zobrazujícím hořící mapu světa.
V roce 1993 připravilo Metal Blade Records první oficiální CD verzi celé nahrávky. Nevycházela však z původních masterů ani z kvalitního přepisu vinylu, ale z remixu z roku 1986. Tato edice obsahuje i výraznou chybu u skladby "It's Electric", kde chybí intro a stopa začíná až těsně před nástupem vokálů. Další verzi vydalo High Vaultage Records v roce 1997, tentokrát vycházející z německého LP od Woolfe Records, doplněnou o většinu singlových skladeb z daného období.
Reedice z roku 2001 pod hlavičkou Sanctuary Records převzala mastering z High Vaultage CD, které už tehdy nebylo dostupné. Až Deluxe Edition z roku 2011, remasterovaná Andym Pearcem, přinesla návrat k původním master pásům, které se mezitím podařilo znovu objevit. Právě tato verze, spolu s vydáními z let 2016 (HNE Recordings Ltd) a 2022 (Silver Lining Music), představuje jediné CD edice vycházející z originálních zdrojů; ostatní verze využívají buď remix z roku 1986, nebo vinylové přepisy.
Hudebně se skladby na této desce vyznačují syrovým a nekompromisním atakem. Instrumentace staví na úsečných kytarových riffech, harmonizovaných sólech a typických cválajících rytmech, které se staly jedním z poznávacích znaků rané tvorby tohoto britského heavy metalového uskupení.
Textová stránka Lightning to the Nations reflektuje typické rysy rané tvorby Diamond Head a zároveň zapadá do kontextu nové vlny britského heavy metalu. Lyrika se neupíná k jednomu jednotnému konceptu, ale nabízí směs témat od osobních výpovědí až po fantaskní a historicky inspirované motivy.
Výraznou roli hrají skladby jako "Am I Evil?" (dobře známá svým provedením Metallicou), která čerpá inspiraci z příběhu o pomstě a je volně ovlivněna folklórními a literárními motivy. Text zde pracuje s temnou atmosférou, násilím a osudovostí, což kontrastuje s přímočařejšími tématy jiných skladeb.
Vedle toho se na desce objevují i introspektivnější nebo civilnější náměty. Například "Sweet and Innocent" zachycuje vztahovou dynamiku a idealizaci ženské postavy, zatímco "It’s Electric" využívá energii a nadsázku jako oslavu samotného rock’n’rollového života a koncertní atmosféry.
Některé texty se dotýkají i širších či abstraktnějších témat, jako je moc, kontrola nebo společenské napětí, což je patrné například ve skladbě "The Prince". Celkově lze říci, že lyrika na této studiové nahrávce kombinuje syrovost, přímočarost i určitou dávku dramatizace, která dobře odpovídá hudebnímu projevu souboru.
Texty psal převážně zpěvák Sean Harris, který se podílel i na hudební složce většiny skladeb. Jeho rukopis je charakteristický emotivním výrazem, jednoduchou, ale účinnou obrazností a důrazem na atmosféru spíše než na složitou narativní strukturu.
V době svého původního vydání v roce 1980 zůstalo Lightning to the Nations mimo širší mediální pozornost, především kvůli limitovanému nákladu a absenci podpory velkého vydavatelství. Album se šířilo především mezi fanoušky koncertní scény a prostřednictvím ústního doporučení, což však postupně přispělo k jeho kultovnímu statusu.
Výraznější uznání přišlo až zpětně, kdy byla nahrávka retrospektivně označována za jeden z klíčových titulů nové vlny britského heavy metalu. Kritici i hudební publicisté vyzdvihovali především syrovost produkce, energii a kytarovou práci, která měla vliv na řadu dalších interpretů.
Zásadní roli v budování reputace sehrál i vliv na nastupující generaci hudebníků. Například Metallica opakovaně uváděla Diamond Head jako jednu ze svých hlavních inspirací a zařadila několik jejich skladeb do svého repertoáru. Tento fakt významně přispěl k tomu, že se o albu začalo mluvit i mimo původní okruh fanoušků.
S postupem času se studiovka dočkala řady reedicí, které ji zpřístupnily širšímu publiku i odborné kritice. V moderních hodnoceních bývá oceňována jako jeden z nejzásadnějších debutů v rámci žánru, a to nejen pro svůj historický význam, ale i pro nadčasovou energii a skladatelskou kvalitu.
Celkově lze říci, že i přes nenápadný start si Lightning to the Nations vydobylo pevné místo v historii heavy metalu a dnes je považováno za klasiku, která ovlivnila podobu žánru v následujících dekádách.
Metal Archives – „»Lightning to the Nations« je vysoce ceněný debut, považovaný za jeden z nejvlivnějších titulů britského heavy metalu s výrazným dopadem na thrash metal a celkovou metalovou scénu.“
Louder / Classic Rock – „Skladby jako "Am I Evil?" a "The Prince" jsou považovány za nadčasové a integrální pro vývoj žánru; reedice potvrzují, že původní kompozice přetrvávají i po dekádách.“
Metal Academy – „"Am I Evil?"" je jedním z nejvíce uznávaných tracků a celkově deska obsahuje mnoho výrazných momentů, které pomáhaly inspirovat další kapely.“
Metal Reviews – „Album je charakterizováno jako klíčové dílo NWOBHM, jehož vliv byl významně rozšířen díky pozdějším coverům (např. Metallica).“
Lightning to the Nations je často označováno jako 'The White Album' kvůli původnímu vydání v jednoduchém bílém obalu bez názvu a seznamu skladeb – některé kusy byly dokonce podepsány členy kapely. Toto označení a minimalistický design vznikly z praktických důvodů spíše než z uměleckého záměru.
Původní vydání vyšlo v omezeném nákladu pouhých 1000 kusů, které byly dostupné jen na koncertech nebo přes mail-order, což z původních vinylů udělalo vysoce ceněný sběratelský artefakt.
Původní master pásky byly na dlouhou dobu ztraceny poté, co je kapela zaslala německému vydavatelství Woolfe Records. Tyto pásky se později podařilo znovu objevit a některé reedice alba byly vytvořeny z nich.
LP bylo ve své době nezávisle vydané poté, co se kapela setkala s nezájmem větších nahrávacích společností – kvůli tomu se Diamond Head rozhodli desku vydat vlastními silami prostřednictvím svého labelu Happy Face Records.
Album bylo hodnoceno časopisem Rolling Stone jako jedno ze'100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)', kde se umístilo na 42. místě, což potvrzuje jeho dlouhodobý vliv na žánr.
Debutní nahrávka je považována za významný vliv na vznik a formování thrash metalu a obecně na vývoj heavy metalu jako celku, čímž překročila hranice své původní undergroundové scény NWOBHM.
Album Lightning to the Nations přineslo Diamond Head pozornost v rámci nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) a stalo se významnou inspirací pro mnoho pozdějších metalových kapel, včetně Metallicy a Megadeth. Metallica během své kariéry coverovala skladby jako "The Prince", "Sucking My Love", "Am I Evil?", "It's Electric" a "Helpless" a většinu z nich také nahrála. Tyto verze byly později souhrnně vydány na desce Garage Inc.. Díky tomu se formace dostala k širšímu publiku a její vliv přesáhl rámec typického NWOBHM undergroundu.
V roce 2008 japonský metalový magazín Burrn! ohodnotil Lightning to the Nations jako třetí nejlepší 'riffové album' všech dob, těsně za Black Sabbath - Master of Reality od Black Sabbath a Reign in Blood od Slayer. Kniha The Guitarists' Book of Heavy Metal zařadila skladbu "Am I Evil?"" na 5. místo v seznamu nejlepších metalových riffů, hned za Number of the Beast od Iron Maiden.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Lightning to the Nations" | Sean Harris, Brian Tatler | 4:15 |
| 2 | "The Prince" | Sean Harris, Brian Tatler | 6:27 |
| 3 | "Sucking My Love" | Sean Harris, Brian Tatler | 9:35 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 4 | "Am I Evil?" | Sean Harris, Brian Tatler | 7:39 |
| 5 | "Sweet and Innocent" | Sean Harris, Brian Tatler | 3:13 |
| 6 | "It's Electric" | Sean Harris, Brian Tatler | 3:37 |
| 7 | "Helpless" | Sean Harris, Brian Tatler | 6:52 |
| Celkový čas: | 42:00 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 8 | "Shoot Out the Lights" (původně vydáno jako singl) | Sean Harris, Brian Tatler | 4:17 |
| 9 | "Streets of Gold" (původně B-strana singlu "Sweet and Innocent") | Sean Harris, Brian Tatler | 3:34 |
| 10 | "Waited Too Long" (původně vydáno na double A-side singlu "Waited Too Long"/"Play It Loud") | Sean Harris, Brian Tatler | 3:53 |
| 11 | "Play It Loud" (původně vydáno na double A-side singlu "Waited Too Long"/"Play It Loud") | Sean Harris, Brian Tatler | 3:31 |
| 12 | "Diamond Lights" (původně vydáno na EP Diamond Lights) | Sean Harris, Brian Tatler | 3:31 |
| 13 | "We Won't Be Back" (původně vydáno na EP Diamond Lights) | Sean Harris, Brian Tatler | 4:18 |
| 14 | "I Don't Got" (původně vydáno na EP Diamond Lights) | Sean Harris, Brian Tatler | 4:20 |
| Celkový čas bonusů: | 35:24 | ||
Tato verze alba Lightning To The Nations byla nahrána s novou sestavou, včetně zpěváka Rasmuse ´Bom´ Andersena. Album obsahuje i několik cover verzí známých skladeb.
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Lightning to the Nations" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 4:25 |
| 2 | "The Prince" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 5:53 |
| 3 | "Sucking My Love" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 7:13 |
| 4 | "Am I Evil?" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 8:26 |
| 5 | "Sweet and Innocent" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 3:42 |
| 6 | "It's Electric" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 3:19 |
| 7 | "Helpless" (2020 re-recorded version) | Sean Harris, Brian Tatler | 6:56 |
| 8 | "No Remorse" (Metallica cover) | James Hetfield, Lars Ulrich | 6:28 |
| 9 | "Immigrant Song" (Led Zeppelin cover) | Jimmy Page, Robert Plant | 3:20 |
| 10 | "Sinner" (Judas Priest cover) | Rob Halford, Glenn Tipton | 6:50 |
| 11 | "Rat Bat Blue" (Deep Purple cover) | Ritchie Blackmore, Ian Gillan, Roger Glover, Jon Lord, Ian Paice | 4:26 |
| Celkový čas: | 61:58 | ||
| Hitparáda 2020 | Vrchol |
|---|---|
| Skotsko (Scottish Albums, OCC) | 77 |
| Velká Británie – Independent Albums (OCC) | 26 |
| Velká Británie – Rock & Metal Albums (OCC) | 7 |
Kultovní status a prodeje:
Lightning to the Nations se stalo kultovním debutem v rámci nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM), i když se nikdy nedočkalo masového komerčního úspěchu. Původní vydání v roce 1980 bylo omezeno na pouhých 1 000 kusů a distribuováno pouze na koncertech nebo přes mail-order, což z něj udělalo velmi vyhledávaný sběratelský artefakt.
V pozdějších letech, díky zájmu fanoušků a cover verzím kapely Metallica (např. již výše zmíněným "Am I Evil?"" a "The Prince"), získalo širší povědomí. Přestože reedice a remastery (1992, 1997, 2001, 2011, 2020) rozšířily dostupnost desky, nikdy nedosáhla prodejů odpovídajících oficiálním certifikacím typu Zlato či Platina.
Album je považováno spíše za vlivné a kultovní dílo, které ovlivnilo vznik thrash metalu a inspirovalo řadu pozdějších kapel, než za mainstreamový komerční hit. Jeho význam spočívá především ve vlivu na hudební scénu a dlouhodobém respektu mezi fanoušky heavy metalu po celém světě.