| | Vydáno | 20.6.1988 (Evropa), 13.9.1988 (USA) |
|---|---|---|
| Natočeno | 1988 | |
| Studio | M.M.C. Studio, Kodaň, Dánsko | |
| Žánr | heavy metal | |
| Délka | 41:35 | |
| Label | Roadrunner | |
| Producent | King Diamond, Roberto Falcao |
Them je třetí studiový počin dánského heavymetalového uskupení King Diamond, vydaný 20. června 1988 u Roadrunner Records v Evropě a 13. září 1988 u Roadracer Records ve Spojených státech. Jde o první desku, na které se podíleli kytarista Pete Blakk a baskytarista Hal Patino (oba přišli z formace Geisha). Zatímco Patino rovnou vystřídal Hansa, před Blakkem se v sestavě ohřál ještě Mikael Moon (ex-Madison). Společně s Kingem produkoval studiovku osvědčený Roberto Falcao, studiový všeuměl a klávesista, který se zpěvákem již spolupracoval na opěvované nahrávce Abigail.
Deska je prvním ze dvou fiktivních konceptuálních počinů o Kingovi a jeho duševně nemocné babičce, druhým je Conspiracy. Vypráví o tom, jak se King prostřednictvím své babičky a hlasů v domě Amonových, známých posluchačům pouze jako "Them" ("Oni"), propadá do trýznivého pádu do šílenství.
Hlavní roli v příběhu zastává zpěvákovo mladší já, což posouvá děj přibližně do poloviny šedesátých let. V úvodu desky vítá mladý King se svou matkou a sestrou Missy babičku, která se vrací domů z psychiatrické léčebny, ačkoliv Kingovi a Missy bylo řečeno, že je pouze na dlouhé "dovolené". "ONI", rodinou dosud nezaznamenané strašidelné hlasy z jejich domova, známého jako Amonův dům, se o babiččině příjezdu dovídají skrz své telepatické schopnosti jako první.
Když se babička blíží ke dveřím, King ji pozdraví, ale všimne si, že stará žena po celou dobu vítání mlčí, dokud se jí nezeptá, jaká byla její dlouhá "dovolená". Ona odpoví podivným způsobem: »Mohlo to být horší, ale s NIMI po boku to šlo, za soumraku mi zpívali staré ukolébavky«. Když se King zeptá: »Kdo jsou 'ONI'?«, babička úsečně odpoví – »To je jedno, ty špinavý spratku«. Té noci slyší King smích a podivné hlasy vycházející z babiččina pokoje a zjistí, že jeho babička pořádá čajový dýchánek. Zdánlivě sama, i když klíčovou dírkou King vidí, že se šálky a konvice vznášejí ve vzduchu. Pak se otevřou dveře a King je pozván do pokoje, aby se posadil do babiččina křesla. Později je poslán zpět do postele, ale až poté, co mu babička řekne, ať se jí zadívá do očí a nařídí mu, aby zapomněl na to, co viděl.
Následující pátek babička Kinga probudí a pozve ho zpět na půdu jako hosta jednoho ze svých čajových setkání s "NIMI". U šálku čaje pak Kinga poučí o domě 'Amon'. 'Amon' je čajová konvice, "JEJICH" předmět moci a důležitosti, který jako by vyžadoval krvavou oběť. Prostřednictvím krve "ONI" komunikují nebo přebírají kontrolu nad těmi, kdo ji vypijí.
Na setkání je přítomna i Kingova matka, která spí v houpacím křesle. Babička ji ve spánku pustí žilou a přidá její krev do konvičky. Po vypití "krvavého čaje" začnou na Kinga působit hlasy, vyprávějící neuvěřitelné příběhy, s účinkem podobným drogám, které si King pomalu podřizují.
V neděli se matka cítí velmi špatně, točí se jí hlava, má bolesti a díky ztrátě krve je velmi bledá. Další den ráno nemůže vstát z postele, je sotva při vědomí a vypadá téměř mrtvá. Missy popadne Kinga za ruku, táhne jej do matčina pokoje a snaží se přesvědčit bratra, aby zavolal pomoc. King je však stále pod vlivem babiččina kouzla, a tak místo pomoci přeřízne telefonní kabel, což Missy přiměje k pláči a hysterickému křiku na svého bratra. Jako jediná si uvědomuje hrůznost nastalých skutečností.
Později té noci King, čekající na další shromáždění, vidí, jak se matka vleče po schodech na půdu a následuje ji. V polovině čajové přestávky, kdy "ONI" znovu pějí příběhy, se babička zvedne ze židle a otevře dveře. Za dveřmi stojí Missy, rozrušená z toho, že vidí bledou matku v babiččině křesle. Babička se posléze pokusí Missy chytit, aby ji mohla upálit v krbu v kuchyni, ale Missy popadne konvici s čajem a rozbije ji. "ONI", rozzlobení Missyným činem, ji popadnou a odnesou dolů po schodech. King, který je stále očarován babiččiným kouzlem, nemůže než sledovat, jak jeho sestru vedou na smrt.
Poté, co ale byla konvice rozbita, začne babiččino kouzlo nad Kingem slábnout a on pomalu získává kontrolu nad svou myslí. Omámený a vyčerpaný se vypotácí ven z domu a než omdlí, uvidí ve sklepním okně vznášející se sekeru. Když se později začne probouzet, vidí, že z komína domu vychází kouř. Uvědomí si, že "ONI" zabili Missy onou sekerou, kterou předtím viděl, a její ostatky hodili do krbu, jak předtím navrhovala babička.
Rozzuřený King, kterého události přivedly na pokraj šílenství, chce vytrvat a dokončit svůj úkol. Kde je jeho matka, netuší. Pokračuje však do babiččina pokoje a předstírá, že je stále pod jejím vlivem. Babička ho požádá, aby jí pomohl dostat se před dům, ona sama k chůzi používá hůl. King pak popadne babiččinu hůl a zabije ji. Ve stavu nepříčetnosti upadá do bezvědomí, zdá se mu, že je jedním z "NICH" a slyší je zpívat.
Druhý den ráno přijíždí policie. Babička byla nalezena mrtvá s ranou na krku, zatímco Missyny ostatky nebyly nikde k nalezení. King čeká v sanitce na psychiatra doktora Landaua. Když psychiatr dorazí, King mu vypráví vše, co se stalo. Doktor Landau Kingovi nevěří ani slovo a nařídí, aby byl poslán do stejné psychiatrické léčebny, kterou předtím obývala jeho babička. V blázinci nakonec stráví dlouhá léta. Po jeho propuštění z ústavu mu zavolá babička a pozve ho znovu do starého domu na setkání s rodinou. Zlé události zjevně ještě neskončily....
Většina recenzí se shoduje v názoru, že jde o jedno z nejpovedenějších Kingových alb, pokud ne přímo o nejlepší. Navíc je to nejprodávanější deska v Kingově diskografii.
Magazín Decibel o albu napsal následující: V roce 1988 nebyla nouze o temná a napínavá metalová alba jako »Blood Fire Death« (Bathory), »Keeper of the Seven Keys: Part II« (Helloween), »Operation: Mindcrime« (Queensrÿche), »Reek of Putrefaction« (Carcass) a mnoho dalších. Ale mezi všemi těmi dnes již legendárními alby z roku 1988 vyčnívá jeden mimořádně skvělý počin. Tím albem je třetí sólová deska King Diamonda »Them«.
Koncepční studiový počin nebyl v té době v metalu nic výjimečného (předchozí deska Dánů to splňovala také). Ale tam, kde »Abigail« z roku 1987 rozvíjí nadpřirozený příběh prokletých milenců, který se táhne přes dvě století, se »Them« točí kolem malého chlapce jménem King a události návratu jeho babičky z psychiatrické léčebny. Ani ti, kdo znali předchozí tvorbu King Diamonda, nemohli čekat, že písně s názvy jako "Tea", "Welcome Home" a "Mother's Getting Weaker" budou tak neúprosně a technicky nadsazené, chaotické a šílené, a přesto vzrušující a chytlavé. »Them« je zkrátka pravděpodobně nejlepší dílo King Diamonda vůbec.
A to se zrodilo během "pandemonia" zásadních změn v sestavě. Víme, že po rozpadu Mercyful Fate v roce 1985 kytarista Michael Denner a baskytarista Timi Hansen podpořili sólové uskupení King Diamonda. První dvě desky King Diamonda byly velmi úspěšné (»Abigail« byla v únoru 2012 uvedena do síně slávy magazínu Decibel), ale v době, kdy King napsal a nahrál svůj opus magnum, Dennera nahradil Pete Blakk, zatímco Timi Hansen odešel natolik přátelsky, že mohl baskytaristu Hala Patina naučit materiál na celý set. Díky spolehlivě hvězdnému Andymu LaRocqueovi, který se dělil o sólovou kytaru s Blakkem, a Mikkey Deeovi a Patinovi, kteří vytvořili nejsvornější rytmickou sekci, jakou kdy fanoušci King Diamonda měli, je »Them« také nejosobnějším počinem Kinga Diamonda. Klinkací nástroj, který slyšíte v úvodní a závěrečné skladbě alba, je totiž jeho vlastní hrací skříňka z dětství.
Nehledě na to, že King desku napsal uprostřed několika událostí, které mu změnily život. Jen rok předtím přišel o otce a toto byla první nahrávka, kterou od té doby napsal. Mezitím bylo uskupení na cestě do Los Angeles; »Them« mělo být jejich poslední deskou nahranou v Dánsku. Kapela byla na vrcholu kariéry, stále stoupala a album zní lehce i neuvěřitelně. U nahrávky, která je zároveň bláznivá i znervózňující, bezohledná i sevřená, šílená, ale přesto důvěrně známá, to dává dokonalý smysl. Stejně jako to, že se »Them« od King Diamonda konečně dostává do naší síně slávy.
Eduardo Rivadavia z Allmusic psal o albu v podobném duchu: Po neuvěřitelném úspěchu svého druhého sólového počinu a prvního koncepčního díla »Abigail« se King Diamond téměř okamžitě pustil do dalšího extravagantního dobrodružství v oblasti gotického vyprávění, kterým bylo album »Them« z roku 1988. Tentokrát se sám vměstnal mezi postavy příběhu, který zahrnuje také jeho matku, malou sestru, strašidelný dům (přirozeně) a ještě nečekaněji starou babičku, jejíž návrat z dlouhého pobytu v blázinci (slavně ohlášený úvodním výkřikem 'Grandmaaaa!!!' v písni "Welcome Home") urychlí nadpřirozené činy posedlosti, vraždy a šílenství, které tento příběh posouvají kupředu.
Za zmínku stojí také noví hudebníci, kteří se na tomto výletě připojili k sestavě King Diamonda. Nahradili kytaristu Michaela Dennera a baskytaristu Timiho Hansena Petem Blakkem, respektive Halem Patinem, což znamenalo definitivní rozchod Kinga s jeho bývalou kapelou Mercyful Fate. Je příznačné, že kromě zvýšení celkového faktoru tábora neměl tento vývoj žádný znatelný vliv na hudební vizi »Them« ve srovnání s »Abigail«, což potvrzuje, že tato vize pochází od samotného Kinga Diamonda.
Nyní zpět k hudbě: spoluautor Andy LaRocque opět přináší výrazné, polotrashové riffy, majestátní harmonie a strhující, vynalézavé sólové pasáže ve skladbách jako "The Invisible Guests", "Tea" a "Twilight Symphony". Drobnými nuancemi jsou akustická přestávka v "A Broken Spell" a tísnivé syntetické klavichordy v "The Accusation Chair", které dodávají příběhu »Them« uspokojivě komplexní osobnost. Navíc příliš teatrální kusy jako "Mother's Getting Weaker" a "Bye, Bye Missy" využívají při aranžování klíčová slova, dějové motivy a výrazné hlasy postav nezbytné pro posun děje, přičemž nepoškozují hudební tok, který je občas zkrášlen krátkými intermezzy, jako je symfonická mezihra v titulní skladbě a úvodní a závěrečná scéna "Out from the Asylum" a "Coming Home".
Co se týče Kinga Diamonda, ten plně využívá různých úhlů pohledu na příběh k tomu, aby si vyzkoušel řadu vokálních podob, ale mnohem častěji než growling používá spirálovité vokální chorály postavené na vrstvách svých okamžitě rozpoznatelných pronikavých falzetů. Nakonec znalci shledali »Them« jen mírně nedostatečným tváří v tvář zřídkakdy zpochybňované dokonalosti »Abigail«, ale fanoušci s nimi nakonec nesouhlasili a koupili si více kopií »Them« než jakéhokoli jiného počinu King Diamonda předtím.
Píseň "Welcome Home" a text písně "Invisible Guests" zazněly ve filmu Clerks II. Skladba "Welcome Home" se objevila také ve videohře Brütal Legend z roku 2009.
Z obdivu k albu Them se během svého rozhovoru s Kingem pro magazín Revolver vyznal také Ihsahn z black metalových Emperor. Styl King Diamonda se mi líbil ještě předtím, než jsem slyšel jeho originální nahrávky,« vysvětlil Ihsahn, »jeden můj kamarád mi jednou zahrál na kytaru úvodní riff písně "Welcome Home" z desky »Them« a já jsem se do toho zamotal. A myslím, že »Them« je jedno z alb, které jsem slyšel nejvíckrát v životě. Poslouchal jsem ho několikrát denně.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
King Diamond – hlavní zpěv, klávesy, mix, produkce, kytara u zkušebních verzí
Andy LaRocque – kytary, asistent produkce
Pete Blakk – kytary
Hal Patino – baskytara
Mikkey Dee – bicí, asistent produkce
Timi Hansen – baskytara u zkušebních verzí
Roberto Falcao – producent, zvukový inženýr, mix, klávesy
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Out from the Asylum" | King Diamond | 1:44 |
| 2 | "Welcome Home" | King Diamond | 4:36 |
| 3 | "The Invisible Guests" | King Diamond | 5:04 |
| 4 | "Tea" | King Diamond | 5:15 |
| 5 | "Mother's Getting Weaker" | King Diamond, Andy LaRocque | 4:02 |
| 6 | "Bye, Bye Missy" | King Diamond | 5:08 |
| 7 | "A Broken Spell" | King Diamond, Andy LaRocque | 4:08 |
| 8 | "The Accusation Chair" | King Diamond | 4:21 |
| 9 | "Them" | King Diamond, Andy LaRocque | 1:56 |
| 10 | "Twilight Symphony" | King Diamond | 4:10 |
| 11 | "Coming Home" | King Diamond | 1:11 |
| Celkový čas: | 41:35 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 12 | "Phone Call" | King Diamond | 1:39 |
| 13 | "The Invisible Guests" (zkušební verze) | King Diamond | 5:19 |
| 14 | "Bye, Bye Missy" (zkušební verze) | King Diamond | 4:51 |
| Celkový čas s bonusy: | 52:49 | ||
| Dutch Albums (Album Top 100) | 65 |
| Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 38 |
| US Billboard 200 | 89 |
