| Původ: | Kodaň, Dánsko |
| Aktivní roky: | 1985-1992, 1994-současnost |
| Styl: | Heavy metal, speed metal, gotický metal |
| Vydavatelé: | Roadrunner, Metal Blade |
| Web: | kingdiamondcoven.com |
| Podrobnosti: | King Diamond - Music Archives |
KING DIAMOND je dánská heavy metalová skupina, kterou v roce 1985 založili zpěvák King Diamond, kytaristé Andy LaRocque a Michael Denner, baskytarista Timi Hansen a bubeník Mikkey Dee. King, Denner a Hansen předtím odešli ze skupiny MERCYFUL FATE a rozhodli se založit novou kapelu pod přezdívkou zpěváka Kima Petersena, známou již z dob MERCYFUL. Od vzniku se v KING DIAMOND vystřídalo více než patnáct hudebníků, přičemž jedinými dvěma stálicemi byli King a LaRocque. Jejich současnou sestavu tvoří King, LaRocque, kytarista Mike Wead, bubeník Matt Thompson a baskytarista Pontus Egberg.
KING DIAMOND vydali celkem dvanáct studiových (většinou koncepčních), dvě živá alba, dvě EP, pět kompilací a pět singlů. První LP Fatal Portrait vyšlo v roce 1986, o rok později následovalo první koncepční album Abigail. Poté vydali ještě tři další desky, než kapela kolem roku 1992 přerušila činnost, když se King Diamond znovu spojil se svou bývalou skupinou. Diamond skupinu reformoval v roce 1994 a po celá devadesátá léta balancoval mezi nahráváním a koncertováním jak s MERCYFUL FATE, tak se svou vlastní kapelou. Od té doby jsou KING DIAMOND stále aktivní...
Skupinu založili v roce 1985 zpěvák King Diamond, kytarista Michael Denner a baskytarista Timi Hansen. Všichni tři nedávno odešli ze sestavy Mercyful Fate, která se rozpadla kvůli hudebním neshodám mezi Kingem Diamondem a kytaristou Hankem Shermannem po vydání jejich druhé, úspěšné desky Don't Break the Oath. Dnes se Hank Shermann vyjadřuje ve stylu, že mu hlava nebere, proč se rozešli po tak dobré nahrávce.
Podle Diamonda, když se on, Denner a Hansen rozhodli založit nové uskupení, zvolili název King Diamond, aby získali lepší nabídky — a také proto, že jeho přezdívka byla již dobře známá z Mercyful Fate. Pro doplnění sestavy si vybrali bubeníka Mikkeyho Dee a kytaristu Andyho LaRocquea.
V červenci 1985 začalo uskupení ve studiu Sound Track v dánské Kodani nahrávat svůj debutový studiový počin. Před koncem roku, 25. prosince, vyšel nejprve debutový singl "No Presents for Christmas" a 17. února 1986 ho následovala pod hlavičkou Roadrunner Records první plnohodnotná deska Fatal Portrait, kterou produkovali Rune Höyer a zpěvák King Diamond. Nahrávka se umístila na 33. příčce švédského albového žebříčku. Z LP vzešel ještě druhý singl "Halloween", jenž byl vydán 6. června.
Kytarista Andy LaRocque se k nahrávání připojil na poslední chvíli, protože tehdejšímu druhému kytaristovi skupiny to ve studiu neklapalo. Výsledkem je, že se jedná o jediné LP King Diamond, na němž LaRocque nemá žádný autorský podíl. Nahrání sól k písni "Dressed in White" zároveň sloužilo jako jeho neoficiální konkurz. Spolu s The Spider's Lullabye jde o jediné dvě nahrávky, které nejsou celé koncepční.
Desce se dařilo velmi dobře — jen v Severní Americe se jí prodalo přes 100 000 kopií. Její název pochází z knihy Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea. Wilde v románu několikrát popisuje obraz jako 'osudový portrét'.
Pět skladeb z tohoto alba (prvních čtyři a "Haunted") tvoří krátký příběh. Vypravěč vidí tvář v každé svíčce, kterou zapálí. Tato tvář k němu promlouvá jedním slovem: 'Jonáš'. Najde tedy starou knihu, pronese říkanku a tím osvobodí ducha ze svíčky. Je to duch holčičky jménem Molly, která mu vypráví svůj příběh, jenž se odehrál před sedmi lety. Paní Jane držela svou čtyřletou dceru na půdě, dokud Molly nezemřela. Předtím paní Jane namalovala její portrét a zavěsila ho nad krb, aby se Molly stala nesmrtelnou. Molly však přiměla obraz promluvit ke své matce, aby Jane poznala její bolest. Paní Jane pak pronese říkanku a portrét spálí. Duch Molly se vrací a začne ji pronásledovat, až se nakonec Jane zblázní.
V prosinci 1986 začali, opět ve studiu Sound Track v Kodani a znovu pod hlavičkou Roadrunner Records, King Diamond pracovat na své druhé řadové desce. O půl roku později, 1. července 1987, vydali ochutnávku v podobě singlu "The Family Ghost", ke kterému natočili svůj první videoklip. Už 15. června 1987 pak vyšlo album Abigail, jejich první koncepční nahrávka založená na původním příběhu zpěváka Kinga Diamonda. LP se umístilo na 39. místě ve Švédsku, 68. v Nizozemsku a 123. v žebříčku Billboard 200. Později se dočkalo několika reedic — poprvé v roce 1997 se čtyřmi bonusovými skladbami a poté v roce 2005 při příležitosti 25. výročí vydání s bonusovým DVD.
Po vydání desky ale kvůli vypjatému turné odešel ze sestavy kytarista Michael Denner, kterého nahradil Mike Moon. Během koncertního turné k albu skupina pořídila živý záznam In Concert 1987: Abigail, jenž byl však vydán až v roce 1991.
Příběh desky sleduje mladý pár Miriam Natiasovou a Jonathana La'Feye, kteří se v létě roku 1845 nastěhují do starého sídla, jež Jonathan zdědil. Po příjezdu jsou varováni sedmi jezdci, aby tak neučinili, neboť 'z 18 se stane 9'. Varování však ignorují a nastěhují se.
Během první noci Jonathan potká ducha hraběte de La'Fey, zemřelého příbuzného. Ten mu ukáže rakev s mrtvým tělem novorozené dívky jménem Abigail. Zároveň mu sdělí, že Miriam nese v sobě jejího ducha a že brzy dojde k jejímu znovuzrození. Varuje ho, že Miriam musí být zabita, aby tomu zabránil.
Vyprávění se vrací do 7. července 1777, kdy hrabě zjistí, že jeho žena čeká nemanželské dítě. V záchvatu zuřivosti ji shodí ze schodů, čímž ji zabije, a dítě se narodí mrtvé. Tělo hraběnky nechá spálit, mrtvou Abigail mumifikuje a uloží do sarkofágu, neboť má nutkání uchovat ji pro budoucnost.
V létě 1845 zažívají Jonathan a Miriam řadu podivných událostí: samovolně zvonící kostelní zvon, vadnoucí květiny, podivný zápach v domě a stůl prostřený pro tři osoby. Jonathan objeví kolébku, která se sama houpe, přestože ji nikdy do domu nepřinesli. Následující den Miriam náhle otěhotní a plod se vyvíjí zrychleně. Jonathan si uvědomí, že duch mluvil pravdu.
Krize vrcholí, když Jonathan obviní Abigail z posednutí Miriam. Abigail to skrze Miriam potvrdí. Miriam ho v transu žádá, aby ji svrhl ze schodů a ukončil tak znovuzrození, stejně jako se to kdysi stalo hraběnce. Jonathan předstírá, že souhlasí, a navrhne sestoupit do rodinné krypty. Před uskutečněním plánu jej ale posedlá Miriam shodí ze schodů.
Miriam porodí Abigail, ale krátce nato zemře. Poslední, co spatří, jsou Abigailiny žluté oči. Její duch je od té doby slyšet křičet v domě každý červenec. Sedm jezdců dorazí do sídla a najde dítě v sarkofágu, jak pojídá cosi tak děsivého, že se vypravěč zdráhá to popsat. (Z kontextu lze soudit, že Abigail pojídá své minulé tělo.) Jezdcům se podaří dívku pohřbít v tajné kapli v lese se sedmi stříbrnými hroty zabodnutými do jejího těla – právě tato událost tvoří intro alba – v naději, že tím zabrání jejímu dalšímu návratu.
Eduardo Rivadavia z AllMusic označil Abigail za všeobecně uznávané mistrovské dílo King Diamond a jedno z nejlepších koncepčních alb v historii heavy metalu. Kanadský publicista Martin Popoff přisoudil LP metalovou dokonalost, zároveň však kritizoval 'strašidelný obal' a texty.
Kytarista Andy LaRocque prohlásil, že jde o jeho nejoblíbenější nahrávku, protože zachycuje výjimečnou atmosféru, jakou tehdy jako kolektiv měli. Společnost Capcom vzdala albu hold v roce 1989 ve videohře Final Fight, kde pojmenovala pátého bosse (mužského) jménem Abigail a jeho tvář nápadně připomíná Kinga Diamonda.
V bookletu je rovněž věnování zpěvákovu otci, označenému za 'nejstatečnějšího a nejušlechtilejšího muže', kterého kdy poznal.
Po skončení turné k albu Abigail došlo ke změnám v sestavě: kytaristu Mikea Moona nahradil Pete Blakk a místo baskytaristy Timiho Hansena zaujal Hal Patino. S novými spoluhráči se King ve studiu M.M.C. v dánské Kodani pustil do natáčení další desky, která vyšla 18. července v Evropě a 13. září 1988 v USA pod názvem Them.
Tento další koncepční počin vydaný pod hlavičkou Roadrunner Records se umístil na 38. místě švédského albového žebříčku, na 65. pozici v Nizozemsku a na 89. příčce amerického Billboardu 200, čímž se stal nejúspěšnějším vydáním King Diamond v USA. Propagaci podpořil i videoklip ke skladbě "Welcome Home".
Them je první ze dvou fiktivních koncepčních nahrávek sledujících příběh Kinga a jeho duševně nemocné babičky; pokračováním je následující Conspiracy. Hlavní postava se prostřednictvím matčiny matky a tajemných hlasů, známých pouze jako 'Them' (Oni), propadá do šílenství.
Na začátku LP vítá mladý King svou babičku, která se právě vrátila z psychiatrické léčebny. Té noci začíná slyšet podivné šeptání a je svědkem nevysvětlitelného čajového obřadu – šálky a konvice se pohybují samy od sebe. Pozván do místnosti se má usadit do starého křesla. Po chvíli je odeslán zpět do postele, ale až poté, co mu babička přikáže zapomenout na vše, co viděl.
Jednoho dne ho vzbudí s tím, že mu při šálku čaje odhalí tajemství domu 'Amon'. Konvice Amon, podle níž je sídlo pojmenováno, slouží jako posvátný nástroj 'Jejich' moci. Vyžaduje krevní oběť, skrze niž 'Oni' komunikují a ovládají mysl oběti. Babička usekne ruku spící Kingově matce a její krev nalije do konvičky. Po vypití nápoje King začíná propadat vlivu temných hlasů, které ho začínají zcela ovládat.
Sestra Missy se ho snaží přesvědčit, že by měli matce pomoci, protože je v bezvědomí a zjevně slabá. King však pod vlivem čaje odmítá zasáhnout, přeruší telefonní spojení a ignoruje její naléhání. Když Missy naruší další obřad, babička ji v záchvatu hněvu napadne a Missy v sebeobraně rozbije konvici Amon. Vzápětí jsou 'Oni' rozzuřeni – sekerou dívku brutálně zabíjejí a její tělo vhodí do krbu.
King se probírá z transu, vyběhne z domu a snaží se pochopit, co se stalo. Po ztrátě vědomí se rozhodne zakročit – zjistí, že mimo dům je vliv hlasů slabší. Vyláká babičku ven a zabije ji. Přesto ho 'Oni' nadále pronásledují – během policejního výslechu i po jeho uvěznění v ústavu. Po letech je propuštěn a po návratu domů zjišťuje, že hlasy ani duch babičky z domu Amon nezmizely.
Ve stejném roce, 1. listopadu 1988, vydala skupina ještě EP The Dark Sides, kolekci starších skladeb a jednu dosud nevydanou píseň. Obal desky zobrazoval Kinga s make-upem, který připomínal démona Gena Simmonse ze skupiny KISS. Simmons Kinga zažaloval za údajné porušení autorských práv, ale žaloba byla nakonec stažena poté, co zpěvák změnil vizuální podobu svého obličejového malování.
Po ukončení turné k Them opustil uskupení bubeník Mikkey Dee. Byl však znovu přizván, aby odehrál bicí party na příští studiový počin, a teprve poté ho definitivně nahradil Snowy Shaw.
Dne 21. srpna 1989 vyšla další deska Conspiracy. Umístila se na 41. místě švédského, 64. místě nizozemského žebříčku a na 111. místě žebříčku Billboard 200. Šlo o první nahrávku King Diamond pořízenou ve Spojených státech (Rumbo Recording Studios, Kalifornie). Ke skladbě "Sleepless Nights" vznikl také videoklip.
Album příběhově navazuje na předchozí dílo – dospělý King se vrací do domu Amon, aby získal zpět svůj dědický nárok ("At The Graves"). Se 'Zlými hlasy' uzavírá dohodu – získají zpět vládu nad domem výměnou za to, že mu umožní opět spatřit zesnulou sestru Missy ("Sleepless Nights").
Dochází na terapeutická sezení s doktorem Landauem, kterému King nevěří a lže. Lékař navrhne, aby matka navštívila dům Amon, a King s nechutí souhlasí ("Lies"). Té noci Missy vstupuje do jeho snu a varuje ho – ve vizi spatří, jak si Landau bere jeho matku ("A Visit From The Dead", "Svatební sen").
Krátce nato matka s doktorem skutečně přijíždějí. I přes Kingovy protesty vstupují do domu, kde je hlavní postava omámena a přepadena ("'Amon' Belongs to 'Them'"). Oba návštěvníci pak kontaktují místního fanatického kněze Sammaela a přesvědčí ho, že King je posedlý ďáblem ("Victimized"). Ten souhlasí s jeho likvidací – King je vložen do rakve a upálen ("Let It Be Done").
Nahrávka končí jeho posmrtným slibem – že je bude navždy pronásledovat ze záhrobí ("Cremation").
V červnu 1990 začala skupina King Diamond nahrávat páté studiové album The Eye ve Sweet Silence Studios v dánské Kodani. Bylo vydáno 30. října 1990 a debutovalo na 179. místě v žebříčku Billboard 200. Turné na podporu nahrávky se ale kvůli nedostatečné podpoře vydavatelství nekonalo.
Tento pátý studiový počin přináší další příběhově propojenou kolekci skladeb, tentokrát však vyprávěnou z pohledu nezúčastněného vypravěče. Tématem je zneužití moci církví, pronásledování údajných čarodějnic a sexuální zneužívání jeptišek – inspirace vychází ze skutečných historických událostí z období francouzské inkvizice.
Příběh začíná nalezením tajemného artefaktu – náhrdelníku zvaného 'Eye' (Oko), který svému nositeli umožňuje vidět události, jichž byl v minulosti svědkem. Sledujeme tak osudy několika postav: Jeanne Dibassonové, obviněné z čarodějnictví a upálené na hranici; dvou dívek, které náhrdelník po její smrti naleznou a tragicky zahynou po pohledu do něj; a především Madeleine Baventové, mladé jeptišky z kláštera v Louviers, která náhrdelník později objeví.
Poté, co je Madeleine znásilněna otcem Davidem, použije náhrdelník jako nástroj pomsty – donutí ho pohlédnout do něj a tím ho zabije. Po jeho smrti přichází nový kaplan, otec Picard, který pod záminkou přijímání začne ovládat mysl ostatních. Postupně přiměje Madeleine a další jeptišky k sadistickým rituálům, včetně únosů a vražd dětí. V roce 1642 jsou všichni zatčeni a uvězněni.
Hlavní události vyprávěné na albu The Eye čerpají z autentických historických záznamů. Všechny níže uvedené postavy skutečně žily během let 1450–1670, v době vrcholící inkvizice.
Nicolas de la Reynie (v textech zmiňovaný jako Nicholas de La Reymie): hlavní vyšetřovatel křesťanského hořícího soudu (Chambre Ardente) v Paříži.
Jeanne Dibassonová: údajná čarodějnice, která byla popravena upálením.
Madeleine Baventová: osmnáctiletá jeptiška, jež v roce 1625 vstoupila do kláštera v Louviers. Po sérii skandálů zemřela v roce 1647 ve vězení.
Otec Pierre David: kaplan v Louviers, který zemřel v roce 1628.
Otec Mathurin Picard (v textu jako Páter Picurin): kaplan, který po Davidově smrti nahradil jeho místo a zemřel v roce 1642.
Po vydání The Eye došlo ke změnám v sestavě – Hala Patina nahradil Sharlee D'Angelo a Mike Wead vystřídal Petea Blacka. Nová sestava však nenatočila žádný další materiál, neboť zpěvák King Diamond se v roce 1992 znovu spojil s Mercyful Fate, mezi nimiž a jeho sólovou tvorbou pak po celé 90. roky přecházel.
Po nahrávání a koncertní činnosti s Mercyful Fate v roce 1994 King Diamond po dvouleté pauze obnovil svou sólovou skupinu. Novou sestavu tvořili Andy La Rocque, kytarista Herb Simonsen, basák Chris Estes a bubeník Darrin Anthony z texaského uskupení Mindstorm. V září a říjnu téhož roku nahráli další desku.
The Spider's Lullabye, vydané 6. června 1995, bylo prvním titulem skupiny pod hlavičkou Metal Blade Records a zároveň prvním od Fatal Portrait, které není čistě koncepční – jednotný příběh tvoří pouze druhá polovina nahrávky. LP se dostalo na 31. místo finské albové hitparády.
Prvních šest skladeb představuje samostatné hororové příběhy: "From the Other Side" pojednává o boji muže mezi životem a smrtí; "Killer" líčí smrt sériového vraha v elektrickém křesle; "Poltergeist" sleduje duchařské události v domě; "Dreams" ukazuje noční můry, v nichž se hlavní postava setká s démonickými dívkami; "Moonlight" čerpá inspiraci z filmu Vesnice prokletých; a "Six Feet Under" přináší děsivý příběh pohřbu zaživa ve skleněné rakvi.
Druhá polovina alba tvoří příběh o samotářském muži jménem Harry, který trpí silnou arachnofobií. V titulní písni "The Spider's Lullabye" zoufalý Harry vyhledá lékařskou pomoc. "Eastmann's Cure" sleduje jeho příchod do tajemné psychiatrické léčebny vedené doktorem Eastmannem. V "Room 17" se Harry podrobuje 'léčbě' pavouky, což vede k jeho smrti – naleznou ho obaleného v pavučinách jako kořist. V závěrečné skladbě "To the Morgue" je jeho tělo, nyní duté a suché, převezeno mezi ostatní pacienty, kteří zemřeli za záhadných okolností. Pavouci se zabydlí v jeho prázdných očích, jako by si jeho tělo nárokovali navždy.
V březnu 1996 začali King Diamond opět pracovat ve studiu v Dallas Sound Lab. Jejich sedmé album The Graveyard, které vyšlo 1. října 1996, bylo prvním albem skupiny u vydavatelství Massacre Records a posledním, na kterém se podílel bubeník Darrin Anthony. Patří k nejúspěšnějším albům skupiny, umístilo na 23. místě finské hitparády a dva týdny se udrželo v Top 40. King Diamond se na něm opět vrátil k psaní koncepčních alb.
V příběhu je Kingova postava zaměstnancem pokřiveného, zvráceného a nemorálního starosty McKenzieho. Jedné noci náhodou zjistí, že jeho šéf obtěžuje svou dceru Lucy. King o tom nemlčí, ale starosta dosvědčí, že je King šílený, a nechá ho zavřít do sanatoria Black Hill. Po letech pobytu tam King vidí šanci na útěk a využije ji – uškrtí sestru, která mu přijde do cely podat léky, a ukradne jí klíče. Psychicky zničený utíká na místní hřbitov, aby se ukryl před policií.
King plánuje pomstu starostovi McKenziemu a začne zabíjet lidi, kteří v noci procházejí hřbitovem. Je posedlý městskou legendou, že pokud zemřete na hřbitově a přijdete o hlavu, vaše duše neunikne a navždy zůstane ve vaší hlavě. S touto myšlenkou unese Lucy McKenzieovou, starostovu dceru, a zavolá starostu na hřbitov, aby si spolu zahráli hru. Nakonec starosta McKenzie skutečně dorazí, poté co mu King zavolá telefonem. Než dorazí, King pohřbí Lucy – stále při vědomí – do jednoho ze sedmi prázdných hrobů, na jejichž náhrobcích je nápis 'Lucy forever'. King se nakonec starostovi odhalí a nabídne mu hru. Starosta musí vyhrabat jeho malou dcerku z jednoho ze sedmi hrobů a přitom mít zavázané oči. Je tam sedm mohyl a on má jen tři možnosti. Pokud neuhodne, oba je zabije. Starosta napotřetí uhodne správně, ale King ho omráčí, odtáhne do hrobu a sváže. Zatímco starosta pomalu přichází k vědomí, King vyhrabe Lucy a vyndá ji z rakve, pak začne starostu mučit. K jeho překvapení Lucy nakonec zatáhne za šňůru, která na Kinga pošle střepy z rozbitého okna kaple a usekne mu hlavu. Městská legenda, kterou byl King posedlý, se ukáže jako pravdivá, protože jeho živá hlava vyzývá Lucy, aby ho neopouštěla, když odchází se svým otcem. K jeho úlevě Lucy vezme Kingovu hlavu a dá si ji do batohu, aby s ní King mohl být navždy.
Po vydání alba byl bubeník Darrin Anthony nucen opustit kapelu kvůli autonehodě a následně byl nahrazen bubeníkem Chastain Johnem Lukem Hebertem.
24. února 1998 vyšlo kapele osmé studiové album Voodoo, které se umístilo na 27. místě finského albového žebříčku a na 55. místě švédského albového žebříčku. Jde o první album, na kterém se podílel bubeník John Luke Hébert, a poslední, na kterém se podíleli kytarista Herb Simonsen a baskytarista Chris Estes. Obal alba nakreslil Kristian Wahlin.
Děj alba Voodoo se odehrává v roce 1932 a pojednává o záležitostech rodiny Lafayettových, kterou tvoří Sarah (která je těhotná), David a dědeček. Ti se přestěhují do starého koloniálního domu na řece Mississippi severně od Baton Rouge, který byl shodou okolností postaven vedle voodoo hřbitova. Služebná koloniálního domu, Salem, je zapletena do voodoo, což Lafayettovi nevědí. Salem se účastní voodoo rituálů na hřbitově spolu s doktorem le Croixem, voodoo čarodějem, madam Saritou a Lulou Chevalierovou, dívkou, kterou nikdo nikdy neviděl. Lafayettovi slyší bubny voodoo z obřadů na hřbitově a svolají tajnou schůzku se Salem, aby se poradili, co je třeba udělat. Rozhodnou se voodoo pohřebiště zničit, ale Salem si to nepřeje, a tak se o půlnoci vytratí, aby si promluvila s doktorem le Croixem. Le Croix dá Salem peníze, aby si koupila goofer dust (prach používaný v obřadech voodoo), a řekne jí, že Lafayetovi musí všichni zemřít.
Salem dá do Davidova pokoje hada, dědečkovi do jídla přimíchá strašidelnou hřbitovní hlínu a po rozhovoru s mrtvým baronem Samedim vysype na Sáru ve spánku goofer dust. David a dědeček těžce onemocní a Sarah posedne duch voodoo. Dědečkovi se podaří zavolat otce Maloneho, vymítače ďábla. Otec Malone přijíždí do koloniálního domu, aby Sarah zbavil posedlosti. To se mu nepodaří a vyčerpáním upadne do bezvědomí. Zatímco je v bezvědomí, Lula přinese posedlé Sarah těžký obřadní kříž barona Samediho, okovaný hřeby. Sarah Maloneho křížem napadne a téměř ho zabije. Přichází dědeček a říká Sarah, aby toho nechala, a ona to udělá, čímž zachrání otci Malonemu život. Dědeček zavolá policii a záchranku, které přijedou o dvě hodiny později. Příběh končí Saleminým vyprávěním o následcích situace, z něhož také vyplývá, že unikla událostem v sídle. Vysvětluje, že Lafayettovi po odchodu z nemocnice starý koloniální dům opustili. Sáře se narodilo dítě, které mluvilo "tou nejpodivnější řečí... pozpátku. Nějaký odborník vyslovil slovo... 'Voodoo'...".
Po vydání alba došlo k další změně v sestavě, kytarista Herb Simonsen byl nahrazen Glenem Droverem.
Když byla v roce 1999 pozastavena činnost skupiny Mercyful Fate, začala skupina nahrávat v Nomad Recording Studio v Carrolltonu v Texasu s novým baskytaristou Paulem Davidem Harbourem, který nahradil Chrise Estese, další album House of God. Album vyšlo 20. června 2000 a ve Švédsku se umístilo na 60. místě.
Děj alba je volně založen na legendě o Rennes-le-Château. Začíná drásavým monologem: „Nezemřel na kříži, mučili ho, ale on přežil. Tajně přeplul přes širé moře do jižní Francie, do klidu. Tam se oženil s Magdalenou a založil další dynastii. Na kopci postavil kostel, aby sloužil všem bohům podle libosti.“ ("Na kříži")
Jedné noci o několik století později se unavený poutník ztratí v lese, v oblasti zlověstně nazývané 'Ďáblova skrýš', přestože to místo dobře zná. Bohužel je brzy i se svým koněm obklíčen hladovými vlky, kteří ho pozorují z lesa ("The Trees Have Eyes"). Náhle se objeví vlčice se zářivě modrýma očima a donutí všechny ostatní vlky ustoupit. Cestovatel jí instinktivně důvěřuje a následuje ji až ke kostelíku na úpatí kopce. Když ho cestovatel poprvé spatří, všimne si temného nápisu na dveřích 'TOTO MÍSTO JE STRAŠNÉ' ("Follow the Wolf").
Poutník vstoupí do kostela, titulárního Božího domu, v němž se vše začne měnit ze zchátralé budovy na honosný dům, plný jídla a pití. Vlčice se promění v krásnou ženu, představí se jako Angela ('Anděl') a slíbí pocestnému, že ho bude navždy milovat. Cestovatel se do ní na první pohled zamiluje a oba se v kostele ("House of God") často milují. Během několika dní si však cestovatel začne u 'Anděla' všímat drobného podivného chování, včetně toho, že líbá malou černou sošku zlověstného ďábla, který 'sedí u oltáře'. Zmiňuje se také o tom, že viděl dvě odlišné kazatelny, obě zobrazující démonické obrazy ("Black Devil").
Čas plyne. Jednoho dne, když je s Angelou ve zpovědnici, ta se rozpláče a sdělí mu svůj dramatický osud: rok před setkáním s poutníkem byla nadpřirozenými silami najata, aby hlídala kostel; kdykoli opustí areál kostela, vrátí se do své vlčí podoby a lidskou podobu na sebe může vzít pouze v budově. A co hůř, Angel má jeden rok na to, aby si za sebe našla náhradu jako strážkyně Božího domu. Pokud se jí to podaří, bude Angel osvobozena od své smlouvy a bude smět kostel opět opustit jako normální žena, ale bez vzpomínek na dobu, kterou tam strávila. Pokud se jí však nepodaří najít někoho, kdo by ji nahradil, na konci roku zemře, což se stane během jednoho týdne. V zármutku a z lásky k ní pocestný podepíše pakt, aby Angele zachránil život a umožnil jí svobodu, i když si ho nebude pamatovat ("The Pact", "Goodbye").
Po jejím odchodu cestovatel z bolesti srdce a izolace téměř přijde o rozum. Monotónnost každého dne a vědomí, že je uvězněn na věčnost, ho vyvede z míry a ve svém zoufalství začne ničit všechna zrcadla, která v okolí kostela najde ("Just a Shadow", "Help!!!"). Poté se poutník stane svědkem otevření skrytých padacích dveří pod oltářem, které vedou do katakomb. Přinucen silami, které si nedokáže vysvětlit, sestupuje dolů ("Passage to Hell"). Sleduje tajemné světlo do podzemní komory, kde narazí na rozpadající se sochu Panny Marie a rozbije ji. Uvnitř objeví mumifikované pozůstatky ukřižované, zářící mrtvoly s 'trnovou korunou'. Když pocestný uslyší nadpozemský řev, s hrůzou si uvědomí, že se jedná o tělo Ježíše Krista, a prchá zpět nahoru do kostela ("Catacomb").
Po svém návratu je poutník pronásledován tím, co popisuje jako nesčetné množství větrů a světel; 'zkroucených tváří a těl'. Cestovatel tvrdí, že se již nestará o život ani o smrt, a ptá se těchto bytostí, které mu sdělují, že se dozvěděl 'lež, lež o kříži'. Entity mu sice posměšně neprozradí, proč uchovávají Ježíšovu mrtvolu, ale prohlásí, že jsou to síly, které stojí za ideály Boha a Satana. Entity přežívají na základě přesvědčení inspirovaných věčným bojem Dobra a Zla, ačkoli Entity samy jsou mnohem vyššími bytostmi, než jsou tyto pojmy. Cestovateli radí, aby prostě žil svůj život, jak nejlépe umí, a zbytek nechal na nich, ale po těchto zjeveních zcela ztrácí víru a zavrhuje Boha. Nyní, když ví, co považuje za pravdu o světě, nemůže cestovatel přijmout to, co se dozvěděl, a v zoufalství a bolesti se oběsí. Když skáče, vykřikne: 'TOHLE MÍSTO JE HROZNÉ', což je nápis na dveřích Božího domu ("This Place Is Terrible").
Po vydání alba byli kytarista Glen Drover, bubeník John Luke Hebert a baskytarista Paul David Harbour nahrazeni Mikem Weadem, Mattem Thompsonem a Halem Patinem.
V květnu 2001 začali King Diamond, opět ve studiu Nomad, nahrávat své desáté studiové album. Deska Abigail II:The Revenge vyšla 29. ledna 2002 a byla pokračováním alba Abigail z roku 1987. Bylo to také první album kapely od alba The Eye z roku 1990, na kterém se podílel baskytarista Hal Patino, který se ke kapele vrátil během nahrávání. Autorem obalu je Travis Smith.
Kapela na podporu alba nejela na turné, protože Metal Blade jí nemohl poskytnout podporu kvůli nelegálnímu stahování. Přesto se album dostalo na 24. místo ve Finsku a na 42. místo ve Švédsku.
Abigail II: The Revenge dějově navazuje na album Abigail z roku 1987. Podle poznámek k albu je postava Brandona Henryho založena na Kingově příteli Brandonu J. Henrym, který se stará o Kingův dům, když je na cestách.
Děj koreluje s dějem původního příběhu a posluchač zjistí, že Abigail je ve skutečnosti nevlastní sestrou O'Briana (tajemného vůdce Černých jezdců z původního alba) a je udržována naživu jeho zásahem (jezdci ji původně plánovali přibít do rakve se stříbrnými hroty, aby se nemohla znovu objevit).
Píše se rok 1863 a Abigail právě dosáhla osmnácti let. Při procházce lesem ji zastihne bouřka, která ji zaskočí, ztratí se a narazí na sídlo LaFeyů, jehož brána je pevně zamčená. Abigail si je jistá, že podlehne živlům, ale překvapí ji, když spatří 'Malou', ducha původní Abigail z roku 1777, jak odemyká bránu a mizí v domě. Abigail vstoupí do sídla a přivítá ji Jonathanův impozantní sluha s oholenou hlavou, Brandon Henry. Vyjde najevo, že Jonathan nezemřel po pádu ze schodů, ale částečně používá invalidní vozík a musí chodit o holi. Přes Miriaminu smrt se nepřenesl a nyní si říká hrabě de LaFey. Pozdraví Abigail, říká jí Miriam a věří, že je to jeho milovaná, která zemřela při porodu Abigail.
Přemluví Abigail, aby s ním spala v jeho posteli, kde ji znásilní ve snaze zplodit dědice. Abigail, poháněná pomstou, se vydává do krypty, aby spatřila své minulé vtělení. Brandon Henry, který ji varoval, aby do krypty nikdy nechodila, ji tam najde; Abigail vezme z krku mumifikovaného dítěte ostrý náhrdelník (stejný jako v The Eye) a podřízne mu hrdlo. Jonathanovi dá do jídla rozbité sklo, bije ho holí, zatímco se dusí vlastní krví, a pak ho zapálí, plameny ho nakonec zabijí. Oheň se z Jonathana rozšíří na okenní závěsy a nakonec i na Abigailiny šaty a plameny pohltí ji i celé sídlo. Protože se oheň nedostane do sklepa, a nemůže tedy zničit kryptu, duch Malé nemůže přejít a je navždy připoután ke světu živých a volá po své matce.
Dne 21. října 2003 King Diamond vydali další album The Puppet Master, které se ve Švédsku umístilo na 36. místě. Kromě toho, že na albu účinkovala kapela, se na něm objevila i zpěvačka Livie Zita, která je zároveň manželkou King Diamonda.
Jedná se o koncepční album s dějem vyprávějícím příběh mladého páru, který se jde podívat na loutkové představení v Budapešti v roce 1700 a nakonec je loutkář a jeho žena promění v nemrtvé loutky. Album začíná na konci příběhu, kdy vypravěč pronáší monolog, zatímco 'visí' na zdi a venku v noci padá sníh. Vzpomíná na svůj život předtím, než se ocitl v současné svízelné situaci, a dává drobné náznaky hrůz, jichž byl nucen být svědkem a jimž byl vystaven ("Midnight").
Příběh se přesouvá o osmnáct let zpět, do nočního loutkového představení v Budapešti během Vánoc. Toto konkrétní loutkové představení je známé jak svými 'groteskními' loutkami v životní velikosti, tak nevysvětlitelnou schopností loutkáře přimět je ve finále představení tančit bez provázků. Vypravěč, jeden z diváků, je znepokojen myšlenkou, že jedna z loutek, Malý bubeníček, se na něj dívala, jako by byla živá. Všimne si také, že loutka krvácí ("The Puppet Master"). Na závěr představení se vypravěč setkává s Viktorií, mladou dámou, která sdílí jeho pocity z loutkového představení. Oba mají pocit, že představení bylo kouzelné, a vypravěč tvrdí, že to vidí i ve Viktoriiných očích. Oba si povídají a dozvídají se o sobě více, což vyvrcholí tím, že ji vypravěč políbí. Dvojice začíná společný život.
O rok později se však Viktorie po návštěvě dalšího loutkového představení nevrátí domů a vypravěč se ji ve strachu vydává v noci hledat ("Magic"). Při hledání si všimne, že ze sklepa divadla vychází Emerencia, obézní manželka loutkáře, s nožem, pytlem a vozíkem. Ze zvědavosti ji sleduje. Ke svému zděšení se stane svědkem toho, jak Emerencia brutálně zavraždí bezdomovce a jeho tělo odveze zpět do divadla. Dává si pozor, aby z mrtvoly nevytekla krev, a nůž drží uvnitř těla své oběti. Vypravěč si všimne, že dveře zůstaly otevřené, a pokusí se Emerencii následovat dolů do sklepa, ale neviditelný útočník ho omráčí ("Emerencia").
Vypravěč se probouzí na podlaze sklepa, svázaný a obklopený loutkami. Když si jeho oči zvyknou na tmu, uvědomí si, že loutky jsou skutečně vyrobeny z lidských těl. Když si jednu z nich prohlédne, zdrceně zjistí, že jedna má úplně stejné modré oči jako jeho milovaná Viktorie, což potvrzuje jeho nejhorší obavy ("Blue Eyes"). Loutkář a Emerencia poté vstoupí do sklepa a začnou provádět démonický rituál, aby vypravěče proměnili v další loutku. Loutkář nejprve pronese zaklínadlo, aby si podmanil vypravěčovu mysl, ale vyděšený vypravěč kopne do police, povalí a rozbije sklenici, jejíž obsah se ukáže jako lidská krev. To loutkáře rozzuří, ale rituál pokračuje. Vypravěči je odebrána duše, zatímco jeho oči dostanou 'věčný život' díky tomu, že předčasně rozbil sklenici naplněnou krví ("The Ritual"). Poté se ocitne připoután k nemocničnímu lůžku, aby mohl absolvovat druhou a závěrečnou část rituálu. Loutkář a jeho žena před ním stojí se skalpelem. Loutkář se nad ním nakloní a řekne: "Nejdřív tvoje oči... pak tvoje kůže... dáme ti pocit, že ses znovu narodil," a začne mu vyřezávat oči. Loutkář nástrojem vytáhne oční bulvy z důlků a přeřízne nervy, které drží oči na místě. Loutkář poté vloží oční bulvy do očních důlků loutky a dokončí tak své dílo. Nová loutka je umístěna na polici k ostatním, zatímco zbytek vypravěčova těla je zlikvidován ("No More Me").
Vypravěč ve své nové loutkové podobě vidí a cítí, ale jinak se nemůže hýbat a nemůže spát. On a Viktorie, která je umístěna na polici naproti němu, mohou stále komunikovat svýma očima a ptají se, proč byli vystaveni této hrůze. Dvojici jsou podávány injekce krve, které jim umožňují pohyblivost pod vedením Pána loutek, který je láskyplně označuje za své 'děti'. Poté, co je injekce poprvé úspěšně oživí, jsou opět uloženi na své police ve sklepě ("Blood to Walk").
Loutkář pokračuje ve výcviku vypravěče a Viktorie pro svá nadcházející loutková představení. Injekce krve trvají maximálně hodinu, než jejich účinek vyprchá; vypravěč popisuje tento pekelný proces jako nekonečný cyklus života a umírání, stále dokola. Jedné noci se loutkář rozhodne, že Viktorii navzdory jejím děsivým protestům zkusí nechat tančit bez provázků. V důsledku toho Viktorie vrazí do polic s krví a rozbije šest sklenic. Za trest Loutkář prohlásí, že musí být poslána do jiného loutkového divadla v Berlíně ("Darkness"). Vypravěč má zlomené srdce, protože ví, že Viktorii opět ztratí, a je bezmocný, aby tomu zabránil. Oba spolu naposledy hovoří, když ji vypravěč utěšuje. V zoufalství vypravěč přísahá, že Viktorii najde, a pokud se mu to nepodaří, shledá se s ní až ve smrti. Dvojice si vyzná lásku a se slzami v očích se rozloučí ("So Sad").
Loutkář uspořádá své každoroční vánoční představení, v němž vypravěč vystupuje jako nový Malý bubeníček. Bez Viktorie je vypravěč melancholický a zoufale se snaží uniknout svému osudu, i když je nucen vystupovat. Na oplátku úmyslně spadne na jeviště, rozbije si buben a zničí celé představení ("Christmas"). Kvůli svým činům během vánočního představení je vypravěč prodán do jiného obchodu, kde je jeho loutkové tělo přišpendleno ke zdi a do krku mu je vbit hřebík. Příběh se vrací do současnosti, kdy vypravěč popisuje, jak se za osmnáct let od jeho prodeje rozšířila fáma, že loutkářův syn a dcera budou otevírat nové loutkové divadlo pro děti, a popisuje, že to bude 'krvavý nepořádek'. Vypravěčův zjev děsí ty, kdo do obchodu vstoupí, protože z něj vycítí něco nekalého a všimnou si, že je sleduje očima. Album a příběh končí tím, že vypravěč přiznává, že svou milovanou Viktorii nikdy nenašel, a smutně přemýšlí, kde je. Neznámo odkud, Viktorie se nechává slyšet, že přemýšlí, kde by mohl být i on ("Living Dead").
Během doprovodného turné k albu The Puppet Master kapela nahrála živé album Deadly Lullabyes, které vyšlo 21. září 2004. V dubnu 2006 na vyprodaném koncertě ve švédském Göteborgu si s nimi zahrál bývalý spoluhráč Mikkey Dee (v současnosti působí ve skupině Scorpions, dříve v Motörhead).
26. června 2007 King Diamond vydali album Give Me Your Soul... Please, které se umístilo na 25. místě finské hitparády, na 28. místě švédské hitparády a na 174. místě žebříčku Billboard 200. Skladba "Never Ending Hill" také získala nominaci na cenu Grammy v kategorii 'Nejlepší metalový výkon' (první nominace skupiny). K titulní skladbě alba byl také natočen videoklip.
Koncept alba i jeho obal vychází z obrazu s názvem 'My Mother's Eyes'. Černá kočka, která se na albu objevuje, je založena na Kingově vlastní kočce Magic. V červencovém/srpnovém čísle britského metalového časopisu Zero Tolerance King rozvedl téma alba, které je příběhem dvou mrtvých dětí, zavražděných svým otcem. Uvedl, že velký vliv na něj měly případy, kdy rodiče zabili své děti a poté i sebe, a citoval takový incident, který se stal v Dallasu čtyři dny předtím, než se rozhovor uskutečnil. Shodou okolností byl videoklip k písni "Give Me Your Soul" také vydán den po velmi medializované dvojnásobné vraždě a sebevraždě Chrise Benoita.
Na začátku příběhu čeká sestra a bratr v posmrtném životě. Bratr má jít do pekla, a tak se sestra rozhodne najít pro něj jinou duši, aby ji mohl následovat do nebe ("The Dead"). Vydává se do domu v Nekonečném kopci, kde žije King Diamond se svou černou kočkou Magic ("Never Ending Hill"). Dívka se ho snaží kontaktovat a požádat o pomoc, ale daří se jí ho pouze strašit ("Is Anybody Here?", "Black of Night"). S přibývající tmou se předměty samy od sebe pohybují, světla blikají ("Shapes of Black"), teplota klesá k bodu mrazu ("Cold as Ice") a King, pronásledovaný duchem bez těla, který má jen hlavu ("The Floating Head"), se pomocí černé magie snaží dívku kontaktovat ("The Cellar", "Pictures in Red"). Ta mu prozradí, že její otec rozsekal jejího bratra sekerou, potřísnil ji jeho krví, pak ji uškrtil a pak se střelil do hlavy. Třináct soudců se mylně domnívá, že bratr spáchal sebevraždu, a proto pro něj musí najít duši zbavenou hříchu ("Give Me Your Soul"). Chce Diamondovu duši, ale protože ji při pohledu na něj shledá plnou hříchu, prosí ji, aby odešla a našla jinou duši ještě před východem slunce ("The Girl in the Bloody Dress"). Dívka se rozhodne přijít do 'TOHO domu' (čímž je míněna návštěva u posluchače doma) ("Moving On").
Koncem listopadu 2010 byl King Diamond po několika srdečních záchvatech převezen do nemocnice, kde se zjistilo, že má ucpané tři tepny, což znamenalo, že musel podstoupit operaci trojitého bypassu. Po úspěšné operaci se vrátil domů, aby si odpočinul. Také podle své manželky zcela přestal kouřit, změnil jídelníček a začal pravidelně cvičit. 27. ledna 2012 kapela vystoupila na akci '5th Annual Nomad Recording Studio Throwdown', kde zahráli tři písně. Zpěvák King Diamond tenkrát také prohlásil, že skupina by měla na podzim 2012 začít psát nový materiál pro své třinácté studiové album. Na pódiu se k nim připojili také Michael Denner, Hank Shermann, Mickey Dee a Michael Poulsen ze skupiny Volbeat.
Dne 19. července 2014 kapela oznámila, že Hal Patino byl zbaven svých povinností z důvodů velmi podobných důvodům, pro které byl z kapely propuštěn v roce 1990. Nahradil ho Pontus Egberg, dříve působící v kapelách Lion's Share a The Poodles. V říjnu King Diamond oznámili vydání nové kompilace s názvem Dreams of Horror, která vyšla v listopadu u Metal Blade Records a pokrývá celou kariéru kapely. V prosinci se Egberg stal oficiálním členem.
V roce 2015 se King Diamond zúčastnili festivalu Rockstar Energy Mayhem společně s kapelami jako Slayer (kteří byli vybráni jako headliner), Hellyeah, The Devil Wears Prada, Thy Art Is Murder, Jungle Rot, Sister Sin, Sworn In, Shattered Sun, Feed Her to the Sharks, Code Orange a Kissing Candice. Turné probíhalo od 26. června do 2. srpna. Na koncertě 8. července 2015 v Milwaukee ve Wisconsinu byl King Diamond nucen vystoupit bez svého charakteristického líčení obličeje kvůli těžké oční infekci, při níž lékaři nedoporučili používat žádný make-up. Podle jeho slov se nesetkal s žádnou negativní odezvou ze strany fanoušků. Kapela poté od října do prosince 2015 vyrazila na speciální turné s thrashmetalovou skupinou Exodus, na kterém zaznělo celé album Abigail z roku 1987.
V roce 2018 začala skupina pracovat na svém třináctém studiovém albu, které mělo být rozděleno do dvou částí. Později vyšlo najevo, že první část se bude jmenovat The Institute. Její vydání bylo plánováno na rok 2020 s tím, že na podzim 2019 se uskuteční severoamerické turné; datum vydání bylo později posunuto na rok 2022 a následně na rok 2023. První singl z alba, "Masquerade of Madness", byl zpřístupněn ke streamování 8. listopadu 2019. 25. ledna 2019 byl zveřejněno vůbec první živé video Songs for the Dead Live.
Dlouho očekávané 13. studiové album s názvem The Institute by nakonec mělo vyjít v létě 2025. Podle kytaristy Andyho La Roca je plán dokončit nahrávky na jaře a vydat album krátce po evropském festivalovém turné. Album bude koncepčním příběhem rozděleným do dvou částí, přičemž druhá část bude vydána později. Mezi nové skladby, které zazněly na nedávném americkém turné, patří "Spider Lilly" a "Electro Therapy".
V létě 2025 se King Diamond vydá na evropské turné, které začne 4. června ve Švédsku a skončí 8. srpna ve Finsku. Turné zahrnuje vystoupení na významných festivalech jako Mystic Festival v Polsku, Graspop Metal Meeting v Belgii, Rock Imperium Festival ve Španělsku a Beyond The Gates Festival v Norsku. Na některých koncertech budou kapelu podporovat Paradise Lost, Angel Witch a Unto Others. Na festivalu Rock Imperium, který se bude konat od 26. do 29. června 2025 v Cartageně ve Španělsk byl King Diamond potvrzen jako headliner. Festival se uskuteční v parku Cuesta del Batel a kromě King Diamond zde vystoupí i Blind Guardian, In Flames, Airbourne a další.