* 14.6.1956 v Kodani, Dánsko
KIM BENDIX PETERSEN, známější pod uměleckým jménem KING DIAMOND, je dánský metalový hudebník. Jako zpěvák je věhlasný svým silným a široce rozkročeným kontratenorovým hlasem, zejména svými dalekosáhlými falzetovými tóny. Je hlavním zpěvákem a autorem textů kapely MERCYFUL FATE i svou stejnojmennou skupinu KING DIAMOND. Na studiových nahrávkách hraje také na klávesy a kytaru, ale při živých vystoupeních se soustředí výhradně na svůj pěvecký projev. Je proslulý svými temnými texty a příběhovými koncepty. Je také známý svou výraznou šokovou pódiovou postavou (zejména černobílou barvou na obličeji). Ovlivnil i další rockové a metalové umělce, například METALLICU, SLAYER nebo CRADLE OF FILTH.
První heavy rocková formace Kinga Diamonda se jmenovala Brainstorm (1974 – 1976) a tvořili ji Jeanette Blum ('Jean Blue'), který zpíval a hrál na baskytaru, Michael Frohn ('Mike West') na kytaru a Jes Jacobsen ('Jesse James') na bicí.
Po odchodu z Brainstorm začal King zpívat v místním dánském hardrockovém uskupení Black Rose. V té době také začal experimentovat s hororovým divadlem a utvářel si zlověstnou kvazi-satanskou pódiovou identitu.
Následně se přidal k punkmetalové sestavě Brats, kde se seznámil s Hankem Shermannem. Brzy byli oba požádáni, aby pomohli Michaelu Dennerovi (také bývalému členovi Brats) s jeho vlastním projektem Danger Zone. V tomto uskupení působil i Timi Hansen.
Tito muzikanti se v roce 1980 spojili s Diamondem a založili Mercyful Fate.
V červenci 1983 nahráli Mercyful Fate v nahrávacím studiu společnosti Easy Sound Recording v dánské Kodani své debutové studiové dílo. Deska nazvaná Melissa, kterou produkoval Henrik Lund, vyšla 30. října 1983 u Roadrunner Records. Tato nahrávka je považována za jeden z prvních příkladů extrémního metalu a často bývá označována jako zásadní vliv na tehdy se rozvíjející žánry thrash metalu, black metalu a death metalu.
Druhý studiový počin Don't Break the Oath, který je stejně jako debut považován za klasiku, spatřil světlo světa 7. září 1984. Styl, který Mercyful Fate na tomto albu zvolili, připomínal směs heavy metalu s progresivními prvky. Textově se kapela věnovala satanismu a okultismu a vyznačoval se teatrálním falzetovým vokálem Kinga Diamonda. Právě texty a Diamondův zpěv byly důvodem, proč Mercyful Fate nebyli řazeni k oficiálnímu metalovému proudu. Přestože album díky svému lyrickému obsahu velmi ovlivnilo budoucí blackmetalové formace, samotná hudba je black metalu, který už tenkrát drtily soubory jako Venom poměrně vzdálená a mnohem učesanější.
Během doprovodného turné k desce hrála sestava dva měsíce v USA a vystoupila i na festivalu v Německu. Přestože si Mercyful Fate získali kultovní oblibu po celém světě, v dubnu 1985 se kvůli hudebním neshodám rozpadli. Kytarista Hank Shermann chtěl, aby se formace posunula ke komerčnějšímu zvuku; King Diamond to odmítl a oznámil svůj odchod, což vedlo k rozdělení souboru. King si sebou vzal dva ze svých spoluhráčů (Hansena a Dennera) a vydal se na sólovou dráhu pod vlastním jménem.
Mercyful Fate se později v roce 1992 znovu sešli (zatímco Diamond současně pokračoval ve své sólové kariéře) a nahráli dalších pět studiových alb.
V roce 2000 se Diamond rozhodl pozastavit činnost Mercyful Fate a pokračovat pouze ve své sólové kariéře. Kapela se tak v dalších letech dala dohromady jen několikrát. 7. prosince 2011 se King Diamond, Hank Shermann, Michael Denner a Timi Hansen sešli na pódiu na koncertě k 30. výročí založení Metallicy, který se konal ve Fillmore v San Franciscu v Kalifornii, kde společně s Metallicou zahráli "Mercyful Fate (medley)" z alba Garage Inc. 28. ledna 2017 se původní sestava souboru (bez Diamonda) znovu sešla, aby převzala cenu Pioneer Prize na slavnostním ceremoniálu Steppeulven, pořádaném Dánskou asociací hudebních kritiků v Bremen Teater v Kodani. Poprvé se s formací od rozpadu v roce 1985 objevil bubeník Ruzz.
1. srpna 2019 bylo oznámeno, že Mercyful Fate v létě 2020 odehrají blíže nespecifikovaný počet koncertů po celé Evropě. Sestavu tvořili King Diamond (zpěv), Hank Shermann (kytara), Bjarne T. Holm (bicí), Mike Wead (kytara) a Joey Vera (baskytara), který zaskakoval za Timiho Hansena, jenž bojoval s rakovinou. Vera se pak stal baskytaristou na plný úvazek poté, co Hansen 4. listopadu 2019, krátce po svých 61. narozeninách, zemřel. V současné době kapela chystá nové album.
Když se v roce 1985 King, Denner a Hansen rozhodli založit novou sestavu, zvolili název King Diamond, aby získali lepší nabídky, a také proto, že jeho přezdívka byla již známá z Mercyful Fate. Pro doplnění obsazení kapely si vybrali bubeníka Mikkeyho Dee a kytaristu Andyho LaRocquea.
V červenci 1985 začali nahrávat ve studiu Sound Track v dánské Kodani své debutové dílo Fatal Portrait, které vyšlo 17. února 1986 prostřednictvím Roadrunner Records a umístilo se na 33. místě švédského albového žebříčku.
V prosinci 1986 začali nahrávat druhé studiové LP, opět ve studiu Sound Track v Kodani. 1. července 1987 vydali singl "The Family Ghost", ke kterému vznikl první videoklip, a 15. června 1987 vyšlo album Abigail, první konceptuální deska založená na originálním příběhu zpěváka Kinga Diamonda. Deska dosáhla 39. místa ve Švédsku, 68. místa v Nizozemsku a 123. místa v žebříčku Billboard 200. Po vydání opustil kapelu kvůli náročnému turné kytarista Michael Denner, za kterého zaskočil Mike Moon.
Po turné byli Mike Moon a baskytarista Timi Hansen nahrazeni Petem Blakkem a Halem Patinem. 13. září 1988 vydala formace Them, další konceptuální LP, nahrané ve studiu M.M.C. v Kodani. Deska se umístila na 38. místě švédského albového žebříčku, 65. místě nizozemského žebříčku a na 89. místě žebříčku Billboard 200, čímž se stala dosud nejlépe umístěným studiovým počinem King Diamond v Americe. K singlu "Welcome Home" vznikl další videoklip. Po turné opustil kapelu bubeník Mikkey Dee, který byl krátce poté nahrazen Snowy Shawem, ale později znovu angažován.
21. srpna 1989 vydali album Conspiracy, pokračování dějové linky z Them. Bylo to první dílo natočené ve Spojených státech, konkrétně v Rumbo Recording Studios v Canoga Park v Kalifornii. Ke skladbě "Sleepless Nights" byl natočen videoklip.
V červnu 1990 začali King Diamond nahrávat pátou studiovou desku The Eye ve Sweet Silence Studios v Kodani. Ta vyšla 30. října 1990. Kapela však na podporu alba nevyrazila na turné kvůli nedostatečné podpoře vydavatelství. Po vydání nahradil Hala Patina Sharlee D'Angelo a Mike Wead vystřídal Petea Blacka. Tato sestava však nenahrála žádný materiál, protože zpěvák King Diamond se v roce 1992 znovu spojil s Mercyful Fate a sólový projekt pozastavil.
V roce 1994 se kapela reformovala v sestavě King Diamond, Andy La Rocque, Herb Simonsen (kytara), Chris Estes (baskytara) a Darrin Anthony (bicí). V září a říjnu 1994 natočili další album The Spider's Lullabye, vydané 6. června 1995. Šlo o první desku vydanou u Metal Blade Records a první studiový počin od Fatal Portrait, který nebyl konceptuální.
V březnu 1996 začalo uskupení nahrávat sedmou studiovku The Graveyard v Dallas Sound Lab. Deska vyšla 1. října 1996 a umístila se na 23. místě finského žebříčku. Po vydání musel kvůli autonehodě odejít bubeník Darrin Anthony, jeho místo zaujal John Luke Hebert z Chastain.
24. února 1998 vydali album Voodoo, které se umístilo na 27. místě finské hitparády a 55. místě švédského žebříčku. Po vydání byl kytarista Herb Simonsen nahrazen Glenem Droverem.
Když v roce 1999 pozastavila činnost skupina Mercyful Fate, začali King Diamond nahrávat album House of God v Nomad Recording Studio v Carrolltonu v Texasu s novým baskytaristou Paulem Davidem Harbourem, který nahradil Chrise Estese. Deska vyšla 20. června 2000 a ve Švédsku se umístila na 60. místě. Po vydání byli kytarista Glen Drover, bubeník John Luke Hebert a baskytarista Paul David Harbour nahrazeni Mikem Weadem, Mattem Thompsonem a Halem Patinem.
V roce 2001 se King Diamond dohodl s kapelou Usurper, že jim nazpívá doprovodné vokály v písni "Necronemesis" výměnou za to, že kapela přesune svůj nahrávací plán tak, aby se přizpůsobil nahrávání alba Abigail II: The Revenge.
V roce 2004 Diamond přispěl vokály do skladby "Sweet Dreams", závěrečné skladby na desce heavy metalového bočního projektu Davea Grohla Probot.
Na konci roku 2005 se Diamond objevil na albu Roadrunner United - The All-Star Sessions, kde přispěl vokály do své písně "In the Fire", na níž se podílelo více hudebníků Roadrunner Records (bývalých i současných), kteří společně vytvořili jednotlivé skladby. Diamond také koncem roku 2005 hostoval v písni "Devil Woman" skupiny Cradle of Filth.
V dubnu 2006 se Diamond na vyprodaném koncertě v Karen ve švédském Göteborgu znovu setkal s Mikkym Dee (v té době Motörhead), kterého v roce 2001 označil za jednoho z nejlepších bubeníků všech dob. Ve stejném roce se Diamond objevil také ve čtyřech epizodách kresleného seriálu pro dospělé Metalocalypse společnosti Warner Bros. jako Blues Devil, Ronald von Moldenberg, manažer rychlého občerstvení a jeden z Klokanů na Adult Swim.
26. června 2007 vyšlo Give Me Your Soul... Please. Za skladbu "Never Ending Hill" získali nominaci na cenu Grammy v kategorii "Nejlepší metalový výkon". Turné po Spojených státech však kapela musela zrušit kvůli vyhřezlé ploténce Kinga Diamonda, která mu způsobovala téměř neustále intenzivní bolesti zad. Tento problém přičítal dlouhým stresujícím hodinám stráveným prací na desce.
9. srpna 2008 King Diamond vystoupili na Ozzfestu ve Friscu v Texasu po boku Metallicy, kde zahráli medley skladeb Mercyful Fate, které předtím vyšly na albu Metallicy Garage Inc.. Společně s Vinniem Paulem, Scottem Ianem, Maxem Cavalerou a Nickem Bowcottem předvedli také coververzi písně kapely Pantera "A New Level".
V roce 2009 se Diamond objevil jako hratelná postava v rytmické hře Guitar Hero: Metallica s písní Mercyful Fate "Evil". Pro odemčení postavy musí hráč dokončit skladbu na libovolný nástroj a libovolnou obtížnost.
Dne 29. listopadu 2010 byl King převezen do nemocnice, kde u něj lékaři objevili několik ucpaných tepen v důsledku jeho silného kuřáctví. Zjistili, že prodělal několik infarktů a že potřebuje operaci - trojitý bypass - během níž byl pět hodin lékařsky mrtvý. Operace proběhla úspěšně a 11. prosince 2010 bylo oznámeno, že se zotavuje doma. Všechny jeho hudební projekty byly pozastaveny.
Dne 7. prosince 2011 vystoupil Diamond na pódiu s kapelou Metallica ve Fillmore v San Franciscu na oslavě 30. výročí založení kapely.
V sobotu 8. září 2012 se King objevil spolu s Markem Tremontim v pořadu That Metal Show na stanici VH1 Classic, kde diskutoval o své operaci a různých podrobnostech o nadcházejících událostech.
V roce 2013 hostoval na albu Volbeat Outlaw Gentlemen & Shady Ladies, kde zpíval ve skladbě "Room 24". V srpnu 2013 vystoupil na britském festivalu Open Air Bloodstock.
V roce 2018 začali King Diamond pracovat na svém třináctém studiovém počinu, který měl být rozdělen do dvou částí. Později vyšlo najevo, že první část se bude jmenovat The Institute. Její vydání bylo plánováno na rok 2020 s tím, že na podzim 2019 se uskuteční severoamerické turné; datum vydání bylo později posunuto na rok 2022 a následně na rok 2023. První singl z desky, "Masquerade of Madness", byl zpřístupněn ke streamování 8. listopadu 2019. 25. ledna 2019 bylo zveřejněno vůbec první živé video Songs for the Dead Live.
King je ženatý s Livií Zitou, zpěvačkou maďarského původu, která se objevila jako doprovodná vokalistka na albech The Puppet Master a Give Me Your Soul...Please a také během živých vystoupení. Je také jeho obchodní partnerkou a pracuje s ním na kompilaci starých záznamů pro dvě plánovaná DVD s živými vystoupeními King Diamond a Mercyful Fate. Pomáhala mu také s remasterovanými vydáními alb The Spider's Lullabye, The Graveyard, Voodoo a House of God.
V březnu roku 2017 se stali rodiči syna Byrona.
King vyznává satanismus, který nepovažuje za náboženství, ale za filozofii, podle níž žil ještě před přečtením Satanské bible Antona Szandora LaVeye. Michael Moynihan ho označuje za jednoho z mála interpretů satanského metalu 80. let, který byl víc než jen pozér využívající ďábelskou image pro šokovou hodnotu. King vyjádřil znepokojení nad tím, že náboženství vedlo tolik lidí k vzájemnému zabíjení a ničení. Prohlásil, že nedokáže pochopit, proč náboženství způsobilo tolik smrti a ničení, když je logicky nemožné dokázat přítomnost či nepřítomnost jakéhokoli božstva. Uvádí, že ve svém životě dospěl do bodu, kdy zcela přestal věřit v cokoli náboženského.
Na pódiu King používá stojan na mikrofon sestávající ze stehenní a holenní kosti ve tvaru kříže. Dříve používal lidskou lebku zvanou Melissa, která ale byla v polovině 80. let po vystoupení v Nizozemsku ukradena. V průběhu let často měnil design svého make-upu. Při koncertu k albu Conspiracy nosil síťku z černé a bílé válečné barvy s červenou "krví", která měla vypadat jako rána vycházející z čela. U alba The Puppet Master používal jen velmi málo bílé barvy a hlavně měl černé kříže a obrácené kříže stoupající nahoru a dolů po obličeji.
Jako své hlavní vlivy uvádí Arthura Browna, Davida Byrona, Alice Coopera, Ronnieho Jamese Dia, Iana Gillana, Ozzyho Osbourna a Roberta Planta. Podle Diamondova životopisu na jeho oficiálních webových stránkách byly první dvě alba, která si koupil, Fireball od Deep Purple a Master of Reality od Black Sabbath.
King Diamond se objevil na obálkách mnoha rockových a metalových časopisů a ovlivnil mnoho umělců, včetně Larse Ulricha z Metallicy, Cradle of Filth, Cage a Andyho DiGelsomina z wagnerovského operního metalového projektu Lyraka. Americká heavymetalová formace Cage mu v roce 2007 věnovala píseň "King Diamond" na albu Hell Destroyer.
Album | Rok vydání |
---|---|
Melissa | 1983 |
Don't Break the Oath | 1984 |
In the Shadows | 1993 |
Time | 1994 |
Into the Unknown | 1996 |
Dead Again | 1998 |
9 | 1999 |
Album | Rok vydání |
---|---|
Fatal Portrait | 1986 |
Abigail | 1987 |
"Them" | 1988 |
Conspiracy | 1989 |
The Eye | 1990 |
The Spider's Lullabye | 1995 |
The Graveyard | 1996 |
Voodoo | 1998 |
House of God | 2000 |
Abigail II: The Revenge | 2002 |
The Puppet Master | 2003 |
Give Me Your Soul...Please | 2007 |
The Institute (plánováno) | 2025? |
Poznámka: Poslední řadové album King Diamond bylo vydáno v roce 2007. Od té doby skupina koncertuje a pracuje na albu The Institute, které bylo opakovaně odloženo. Zatím není oficiálně potvrzené datum vydání, ale očekává se kolem roku 2025.