|
| Vydáno | 30. června 1992 |
|---|---|---|
| Natočeno | Leden 1992 | |
| Studio | Sound City Studios, Van Nuys, Kalifornie, USA | |
| Žánr | Stoner rock, stoner metal, desert rock | |
| Délka | 50:39 | |
| Label | Dalí | |
| Producent | Chris Goss, Kyuss |
 |
| "Green Machine" (Červenec 1992) |
"Green Machine" je první a jediný singl, pocházející z průlomové desky Blues for the Red Sun (1992). Autorem skladby je bubeník Brant Bjork a píseň patří k nejzásadnějším momentům celého alba. Charakterizuje ji typický 'pouštní' zvuk – podladěné kytary, těžký groove a hypnotická rytmika.
Singl vyšel v několika verzích, přičemž nejběžnější tracklist obsahuje:
Videoklip k "Green Machine" byl natáčen v kalifornské poušti a pomohl upevnit image formace jako průkopníků desert rocku. Přestože singl komerčně nijak výrazně neprorazil, stal se ikonickou skladbou Kyuss a ovlivnil řadu dalších hudebníků i stoner rockových kapel po celém světě.
Blues for the Red Sun je druhá studiová deska americké rockové formace Kyuss, vydaná v roce 1992. Album bylo kritiky přijato převážně kladně, komerčně se mu však příliš nedařilo – prodalo se ho pouze 39 000 kopií.
Navzdory slabým prodejům se nahrávka stala velmi vlivnou v rámci stoner rockového žánru a položila základy zvuku, pro který je kapela ceněna dodnes. Blues for the Red Sun je zároveň poslední studiovou deskou Kyuss, na které hrál baskytarista Nick Oliveri; po dokončení nahrávání ho nahradil Scott Reeder.
Hudební styl, zaznamenaný na tomto LP, těžké kytary a hypnotický groove z něj činí jednu z ikonických nahrávek stoner rocku.
Album je věnováno Oliveriho otci, který zemřel při autonehodě v roce 1991
Nahrávání desky probíhalo v roce 1992 v několika studiích v Kalifornii. Kapela se rozhodla pokračovat ve svém charakteristickém 'pouštním' zvuku, který kombinoval podladěné kytary, těžký groove a syrovou rytmiku. Produkce byla svěřena Chrisi Gossovi, který s Kyuss spolupracoval již při jejich předchozích projektech a pomohl formaci utvářet jejich výrazný sound.
V rámci nahrávacího procesu si skupina zakládala na živém, autentickém zvuku – většina skladeb byla nahrávána přímo a společně, aby byla zachována energie a groove kapely. Baskytarista Nick Oliveri přispěl výraznými linkami, které dodaly skladbám hluboký a hutný základ. Po nahrání alba ho krátce nahradil Scott Reeder, což znamenalo první velkou personální změnu v sestavě formace.
Textově a tématicky se album pohybuje v temnějších a introspektivních rovinách, inspirovaných osobními zkušenostmi členů, pouštní krajinou Kalifornie a undergroundovou hudební scénou. Tento přístup posílil celkovou atmosféru nahrávky a upevnil její status coby kultovní desky stoner rockového žánru.
Obal Blues for the Red Sun využívá výrazný vizuál, který není pouhou kresbou, ale skutečnou fotografií Slunce — konkrétně snímkem sluneční aktivity, pořízeným observatoří Big Bear Solar Observatory. Tento snímek zachycuje nerovnosti a struktury na povrchu červeného Slunce, což vizuálně koresponduje s názvem alba a jeho 'pouštní' tématikou. Fotografie byla následně použita jako hlavní motiv obalu a upravena pro potřeby grafického návrhu.
Autorem ilustrace (respektive grafické podoby obalu) je americký umělec Marc Rude s přispěním designérského studia Art Industria, které mělo na starosti finální layout a typografii. Řízení umělecké stránky (art direction) zajišťoval Skiles, zatímco další fotografie k materiálům desky pořídil Michael Anderson.
Zadní strana obalu tradičně obsahuje seznam skladeb a informace o nahrávání, a na fyzických edicích (CD či vinylu) bývá doplněna drobnými fotografiemi kapely či studiového prostředí, stejně jako údaji o hudebnících, producentech a technických spolupracovnících. Samotný motiv Slunce na přední straně zároveň vizuálně propojuje název alba s jeho zvukovou a estetickou atmosférou – surový, vypálený, 'rudý' pocit typický pro desert rock.
Zvuk Blues for the Red Sun je pevně zakotven v rámci stoner rocku a desert rocku, přičemž album bylo často srovnáváno s tvorbou kapel jako Black Sabbath, Hawkwind, Blue Cheer nebo Alice in Chains. Kritici i hudební historici jej označují za jeden z definičních momentů žánru; Daniel Bukszpan ve své The Encyclopedia of Heavy Metal píše, že deska ovlivnila 'bezpočet' dalších formací. Mnozí interpreti považují Blues for the Red Sun za šablonu pro 21. století pro následné stonerové a desert rockové kapely, přičemž Martin Popoff připisuje Kyuss zásluhu na vytvoření charakteristického zvukového jádra žánru díky „nekompromisnímu basovému zemětřesení“, složenému z více než jen „rifům plným dehtu ve stylu 'Sabbath'“.
Album bylo oceněno také za to, že otevřelo cestu dalším kapelám jako Monster Magnet a řadě dalších představitelů tzv. desert grunge. Mezi známé fanoušky desky patří umělci jako Dave Grohl nebo členové Metallicy. Bassistka Melissa Auf der Maur uvedla, že se při tvorbě svého singlu "Followed the Waves" snažila pocitově napodobit Blues for the Red Sun, a přizvala přitom i rytmickou sekci Kyuss a producenta Chrise Gosse k dosažení kýženého účinku na výsledný zvuk.
Texty nejsou centrálním prvkem – kritik Steve Taylor je označil jako 'stoned immaculate phrases' a poukázal na to, že ve srovnání s hudbou samotné nemají velkou váhu. Rolling Stone konkrétně zmínil text písně "Thong Song" – o nazouvacích sandálech – jako 'bezčasový'. Některé skladby na albu navíc postrádají vůbec srozumitelný zpěv či texty; určité vokální výkřiky (např. jednoduché 'yeah' na závěr) jsou často jedinými slovními projevy v jinak instrumentálních částech.
Hudebně je deska charakteristická nízkým laděním – kytarista Josh Homme používal podladěné kytary, zapojené do zesilovačů Marshall (zejména Marshall JCM900 4100) s reproboxy Ampeg 8x10 pro dosažení výrazného zkreslení. Na albu se objevují i efekty jako wah-wah pedály, které Homme využíval ve více skladbách. Riffy jsou často pomalé až střední, s důrazem na groove, přičemž některé skladby (např. "Green Machine") obsahují i baskytarová sóla a několik instrumentálních pasáží, jež podtrhují hypnotický charakter nahrávky.
V rámci podpory alba vyrazili Kyuss na turné s etablovanými skupinami jako Faith No More, White Zombie a Danzig. Na začátku roku 1993 byla kapela vybrána Metallicou jako předskokan na devíti koncertech v Austrálii. Po prvním vystoupení s Metallicou směla skupina používat pouze polovinu P.A. systému na zbývajících osmi koncertech.
Videoklipy ke skladbám "Green Machine" a "Thong Song" se dočkaly střední rotace na MTV v pořadu Headbangers Ball a na kanadském MuchMusic. Album se rovněž 'hrálo' na stanicích, orientovaných na LP, například KNAC, KISW, WYSP a KIOZ. Deska vyšla u nezávislého labelu Dalí, který byl později koupen společností Elektra Records. Prodeje nakonec dosáhly pouze 39 000 kopií.
LP získalo chválu jak od fanoušků, tak od kritiků. Steve Taylor považuje Blues for the Red Sun za nejlepší album, jaké Kyuss kdy vydali. Eduardo Rivadavia z AllMusic ohodnotil desku čtyřmi a půl hvězdičkami z pěti a označil ji za „zásadní milník v těžké hudbě“, přičemž vyzdvihl producenta Chrise Gosse za jeho „jedinečnou kombinaci těžkých a lehkých pasáží“. Debaroh Frost z Entertainment Weekly dala albu známku B+. Rolling Stone označil "Green Machine" a "Thong Song" za vrcholné skladby této desky a také konstatoval, že produkce se výrazně zlepšila oproti předchozímu albu Wretch. Recenze v časopise Kerrang! byly rovněž příznivé. College Music Journal popsal album jako „syrové a neortodoxní“ a, podobně jako Rivadavia, ocenil produkci Chrise Gosse. Q označil desku za „jedno z klíčových metalových alb 90. let“ a udělil jí plný počet hvězdiček. Časopis Guitar Player zařadil píseň "Green Machine" do svého článku z roku 1995 '50 Nejtěžších Riffů Všech Dob'.
Spin zařadil Blues for the Red Sun na 10. místo svého seznamu 10 Nejlepších Alb, Která jste v roce 1992 Neslyšeli. V roce 2002 umístil Spin desku na 36. místo svého žebříčku '40 Největších Metalových Alb Všech Dob'. IGN označil LP jako nositele čestného uznání ve svém seznamu Top 25 Metalových Alb. Chad Bowar z About.com označil desku za 8. nejlepší heavy metalové album roku 1992 a napsal, že Blues for the Red Sun „byla průlomová nahrávka, která ovlivnila mnoho kapel“. MusicRadar zařadil nahrávku do seznamu '50 Největších Heavy Metalových Alb Všech Dob' a umístil ji na 48. místo. V roce 2017 ji Rolling Stone umístil na 41. místo svého seznamu '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)'.
Kromě zahraničních ohlasů se Blues for the Red Sun setkalo i s pozitivní odezvou v českém hudebním prostředí. Server Maximum Underground hodnotí desku jako klasickou stoner-rockovou nahrávku, která navzdory nízkým prodejům patří mezi vlivné a ceněné mezi fanoušky undergroundové scény. Album je uváděno ve stylu stoner rock s důrazem na jeho historický vliv v žánru.
Na portálu Heureka.cz získala deska velmi pozitivní uživatelské hodnocení – české recenze chválí zejména zvukovou kvalitu a celkovou atmosféru nahrávky, s 100 % doporučením od ověřených zákazníků.
Magazín Sicmaggot, reprezentující český underground, popisuje LP jako synonymum „extrémně pomalého zatěžkaného marastu“ a oceňuje její těžké, šnečí tempo a tíživou, hypnotickou atmosféru, která dokonale vystihuje desert rockový styl Kyuss.
Blues for the Red Sun se natáčelo v legendárním Sound City Studiu ve Van Nuys v Kalifornii, místě, kde vznikla řada ikonických rockových nahrávek, a bylo produkováno společně kapelou a Chrise Gossem. Album je často označováno za zásadní milník, který pomohl definovat podobu stoner rocku a desert rocku jako žánrů díky svému těžkému, podladěnému zvuku a groovy rytmice.
LP má neobvyklou závěrečnou stopu s názvem "Yeah", která trvá jen několik sekund a obsahuje pouze jediné slovo, vyslovené Johnem Garciou; tato minimalistická póza je považována za jeden z nejkurióznějších momentů alba.
Blues for the Red Sun bylo pojmenováno způsobem, který evokuje atmosféru pouště a horkého slunce – motivy, které se prolínají hudbou i obrazovým designem alba. Přední obal je založen na snímku Slunce, což je poměrně neobvyklá volba pro rockové album počátku 90. let a podtrhuje jeho estetiku 'pouštního' rocku.
Navzdory nevysokým prodejům při vydání se LP stalo velmi vlivným mezi dalšími formacemi a interprety. Kritici i fanoušci jej často označují za kultovní nahrávku, která zasáhla do vývoje rockové hudby 90. let a výrazně ovlivnila mnoho subsequentních kapel v oblasti stoner rocku a příbuzných stylů.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Thumb" | text: Homme / hudba: Homme, Bjork | 4:41 |
| 2 | "Green Machine" | text: Bjork / hudba: Bjork | 3:38 |
| 3 | "Molten Universe" (instrumental) | text: Garcia / hudba: Homme | 2:49 |
| 4 | "50 Million Year Trip (Downside Up)" | text: Bjork / hudba: Bjork | 5:52 |
| 5 | "Thong Song" | text: Homme / hudba: Homme | 3:47 |
| 6 | "Apothecaries' Weight" (instrumental) | text: Garcia / hudba: Homme | 5:21 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 7 | "Caterpillar March" (instrumental) | hudba: Brant Bjork | 1:56 |
| 8 | "Freedom Run" | text: Homme, Bjork / hudba: Homme | 7:37 |
| 9 | "800" (instrumental) | text: Garcia / hudba: Homme | 1:34 |
| 10 | "Writhe" | text: Homme / hudba: Homme | 3:42 |
| 11 | "Capsized" (instrumental) | text: Garcia / hudba: Homme | 0:55 |
| 12 | "Allen's Wrench" | text: Bjork / hudba: Bjork, Homme | 2:44 |
| 13 | "Mondo Generator" | text: Oliveri / hudba: Oliveri | 6:15 |
| 14 | "Yeah" | text: Garcia / hudba: žádná (mluvené slovo) | 0:04 |
| Celkový čas: | 50:39 | ||
| Týdenní hitparáda | Vrchol |
|---|---|
| Maďarsko (Fyzická alba, MAHASZ) | 26 |
