|
| Vydáno | 24. září 1991 |
|---|---|---|
| Natočeno | 2. - 28. května, 1. - 9. června 1991 (mix) | |
| Studio | Sound City Studios (Van Nuys, Kalifornie), Smart (Madison, Wisconsin), mix v Mastering Lab (Hollywood, Kalifornie) | |
| Žánr | Grunge / alternativní rock | |
| Délka | 42:36 (49:07 se skrytou stopou) | |
| Label | DGC Records / Sub Pop | |
| Producent | Butch Vig / Nirvana |
 |
 |
 |
 |
| 1."Smells Like Teen Spirit" (10. září 1991) | 2."Come as You Are" (2. března 1992) |
| 3."Lithium" (13. července 1992) | 4."In Bloom" (30. listopadu 1992) |
1 - Smells Like Teen Spirit je skladba americké rockové formace Nirvana. Jedná se o úvodní track a hlavní singl z jejich druhé studiové nahrávky Nevermind (1991), vydané u DGC Records. Píseň se stala celosvětovým hitem s více než 13 miliony prodaných kopií (tehdy) a patří mezi nejprodávanější skladby všech dob. Úspěch singlu posunul Nevermind na přední příčky albových žebříčků a často je považován za okamžik, kdy grunge vstoupil do mainstreamu. Nirvana díky němu dosáhla svého největšího komerčního úspěchu, píseň se v letech 1991 a 1992 umisťovala vysoko v hudebních žebříčcích po celém světě a obsadila první příčky v Belgii, Francii, na Novém Zélandu a ve Španělsku.
Kytarista a zpěvák Kurt Cobain popsal "Smells Like Teen Spirit" jako pokus napsat „ultimátní popovou píseň“, inspirovanou střídáním tichých a hlasitých pasáží u kapely Pixies. Název vychází ze zmínky, který mu adresovala jeho kamarádka Kathleen Hanna, zpěvačka kapely Bikini Kill: „Kurt smells like Teen Spirit“ (Kurt voní jako Duch náctiletých). Hanna ovšem odkazovala na deodorant s názvem Teen Spirit, Cobain si však tuto frázi (naštěstí chybně) interpretoval jako revoluční heslo, kterým se stala.
Videoklip zachycuje školní shromáždění podporující tým, které končí chaosem, a byl inspirován filmem Jonathana Kaplana Over the Edge (1979) a snímkem Ramones Rock 'n' Roll High School. Video získalo dvě ceny MTV Video Music Awards a bylo intenzivně vysíláno na MTV během 90. let. Amy Finnerty, bývalá členka programového oddělení MTV, uvedla, že klip „změnil celý vzhled MTV“ tím, že kanálu poskytl „zcela novou generaci, které může prodávat“. V roce 2000 jej Guinnessova kniha rekordů označila za nejhranější video na MTV Europe.
Smells Like Teen Spirit byla přijata i kritikou s chválou a označena jako „hymna pro apatické děti“ generace X. Skladba byla zařazena do seznamu 'Písně, které formovaly rock and roll' v Rock and Rollové Síni slávy. V roce 2001 ji Recording Industry Association of America zařadila na 80. místo seznamu Songs of the Century. V roce 2002 ji časopis NME označil za druhý největší singl a v roce 2013 časopis Kerrang! za nejlepší. V roce 2021 ji časopis Rolling Stone zařadil na páté místo v žebříčku 500 Greatest Songs of All Time a v roce 2017 byla uvedena do Grammy Hall of Fame.
Více podrobností o singlu zde.
2 - Come as You Are je titulní skladba 2. singlu americké rockové formace Nirvana, kterou napsal frontman a kytarista Kurt Cobain. Jde o třetí track z jejich desky Nevermind, přičemž singl vyšel v březnu 1992. Tento song byl druhým a zároveň posledním hitem Nirvany, který pronikl do americké Top 40, kde dosáhl 32. příčky žebříčku Billboard Hot 100. Ve Spojeném království se stal jejich druhým hitem v Top 10, když obsadil 9. místo. Singl se dostal do Top 10 v osmi státech a do Top 40 v dalších jedenácti.
Nečekaný úspěch skladby "Smells Like Teen Spirit" přivedl uskupení do hlavního proudu, a Nevermind tak vyšlo jen dva týdny po její emisi. Po vydání studiového počinu se parta i její management dohadovali, zda má jako další singl vyjít "Come as You Are" nebo "In Bloom". Cobain měl obavy z podobnosti prvně jmenované písně se skladbou "Eighties" formace Killing Joke. Po přesvědčování managementu nakonec souhlasil s vydáním "Come as You Are" díky jejím komerčním možnostem. Killing Joke byli údajně velmi nespokojeni, objevily se dokonce zvěsti o chystané žalobě — ta se však nikdy neuskutečnila. I když kytarista Killing Joke Geordie Walker cítil, že celou záležitost Nirvana neřešila ideálně. Podobnosti byly zmiňovány také mezi "Come as You Are" a písní "Life Goes On" kapely The Damned.
Videoklip k "Come as You Are" režíroval Kevin Kerslake, který při tvorbě vizuálu vycházel z obalu Nevermind. Časopis Rolling Stone zařadil skladbu na 445. místo seznamu The 500 Greatest Songs of All Time a v roce 2010 ji posunul na příčku 452.
Více podrobností o singlu zde.
3 - Lithium je skladba, kterou napsal zpěvák a kytarista Kurt Cobain. Objevuje se jako pátý track na jejich albu Nevermind, vydaném u DGC Records v září 1991.
V rozhovoru z roku 1992 pro kalifornský fanzin Flipside Cobain uvedl, že píseň je fiktivním příběhem muže, který se „obrací k víře jako k poslední možnosti, jak zůstat naživu“ po smrti své přítelkyně, „aby ho to uchránilo před sebevraždou". Autor biografie Nirvany Michael Azerrad popsal text jako „aktualizaci Marxova popisu náboženství jako 'opia lidu'“.
Lithium vyšlo jako třetí singl z této studiové nahrávky v červenci 1992. V americkém žebříčku Billboard Hot 100 dosáhlo 64. místa a v britské hitparádě skončilo jedenácté. Skladba se navíc vyšplhala na první příčku ve Finsku a do Top 5 v Irsku a Portugalsku.
Doprovodný videoklip režíroval Kevin Kerslake a sestavil jej z živých záběrů koncertu konaného 31. října 1991 v Paramount Theatre v Seattlu a z materiálu z dokončeného, ale tehdy neuvedeného filmu 1991: The Year Punk Broke.
Více podrobností o singlu zde.
4 - In Bloom je další skladba, kterou napsal zpěvák a kytarista Kurt Cobain, a druhý track z alba . Verze z Nevermind byla nahrána v květnu 1991 ve studiu Sound City a produkovala ji sestava společně s Butchem Vigem. Jde o druhou verzi písně vydanou v roce 1991 — ta první vznikla již v roce 1990, kdy byla skupina stále pod původním labelem Sub Pop. Tato raná verze vyšla zpočátku pouze jako videoklip na kompilaci Sub Pop Video Network Volume 1 (VHS).
"In Bloom" byl vydán jako čtvrtý a závěrečný singl z této studiovky v listopadu 1992. Dočkal se masivního amerického rádiového prostoru a dosáhl 5. místa v žebříčku US Mainstream Rock, přestože ve Spojených státech nikdy nevyšel jako fyzický singl. Jeho mezinárodní vydání se umístilo v Top 10 v Irsku a Portugalsku, v Top 20 ve Finsku a na Novém Zélandu a v Top 30 ve Švédsku a Spojeném království. Verzi z Nevermind doprovodil nový videoklip režírovaný Kevinem Kerslakem, který v roce 1993 získal ocenění Best Alternative Video na MTV Video Music Awards.
Více podrobností o singlu zde.
Nirvana vydala Nevermind jako svůj druhý studiový počin a zároveň velkolabelový debut 24. září 1991 u DGC Records. Šlo o první nahrávku souboru, na níž se objevil bubeník Dave Grohl. Pod produkčním vedením Butche Viga získala deska uhlazenější a rádiově přístupnější zvuk než předchozí práce kapely. Nahrávání proběhlo v květnu a červnu 1991 ve studiích Sound City v kalifornském Van Nuys a Smart Studios ve Wisconsinu, přičemž master bylo dokončeno v srpnu téhož roku v Mastering Lab v Hollywoodu.
Autorem většiny skladeb byl frontman Kurt Cobain a Nevermind je známé schopností zachytit široké spektrum emocí — bývá označováno za temné, ironické i znepokojivé. Tematicky se věnuje odcizení, frustraci, anti-establishmentovým a anti-sexistickým postojům a také komplikované lásce inspirované Cobainovým rozpadem vztahu s Tobi Vail z Bikini Kill. Na rozdíl od tehdy převládajících hedonistických motivů v rocku kritici podotýkají, že deska do mainstreamu přinesla obraz citlivého umělce. Podle Cobaina ovlivnily zvuk nahrávky kapely jako Pixies, R.E.M., The Smithereens a Melvins. Ačkoli je Nevermind považováno za základní kámen grunge, je ceněno i pro stylistickou různorodost — obsahuje akustické balady ("Polly", "Something in the Way") i punkem ovlivněný hard rock ("Territorial Pissings" či "Stay Away").
Nevermind se stalo nečekaným komerčním triumfem a proniklo do Top 10 žebříčků po celém světě. Dne 11. ledna 1992 vystřídalo album na první příčce amerického Billboardu 200 Jacksonovo Dangerous a prodávalo se tempem zhruba 300 000 kusů týdně. Pilotní singl "Smells Like Teen Spirit" dosáhl Top 10 v US Billboard Hot 100 a později byl uveden do Síně slávy Grammy. Jeho videoklip rotoval na MTV mimořádně často. Dalšími úspěšnými singly se staly "Come as You Are", "Lithium" a "In Bloom". Deska byla zvolena albem roku v anketě kritiků Pazz & Jop, zatímco "Smells Like Teen Spirit" ovládlo žebříčky singlů i videoklipů roku. Soubor získal tři nominace na Grammy napříč 34. a 35. ročníkem, včetně kategorie Best Alternative Music Album.
Nevermind katapultovalo Nirvanu do celosvětové pozice superstar a Cobain získal označení 'hlas své generace'. Nahrávka přinesla grunge a alternativní rock do mainstreamu a zároveň urychlila ústup hair metalu, což kritici přirovnávají k britské invazi 60. let. Je také často uváděno, že povzbudila obnovený zájem o punkovou kulturu mezi teenagery a mladými dospělými Generace X. Deska překročila hranici 30 milionů prodaných kopií, čímž se zařadila mezi nejprodávanější alba všech dob; v roce 2024 obdržela certifikaci 13× platinum od RIAA. Nevermind patří mezi nejvlivnější a nejuznávanější nahrávky hudební historie — v roce 2004 jej americká Kongresová knihovna zařadila do National Recording Registry jako dílo „kulturně, historicky či esteticky významné“ a časopis Rolling Stone jej v roce 2020 i 2023 umístil na šesté místo žebříčku 500 nejlepších alb všech dob. Album bylo následně znovu vydáno s alternativními verzemi skladeb a živými záznamy.
Na začátku roku 1990 začala Nirvana plánovat svou druhou desku pro label Sub Pop, s pracovním názvem Sheep. Na doporučení šéfa Sub Pop Bruce Pavitta si vybrali Butche Viga jako producenta. Kapela si zejména oblíbila Vigovu práci s Killdozer. Vydali se do jeho Smart Studios v Madisonu ve Wisconsinu a nahrávali od 2. do 6. dubna 1990. Většina základních aranžmá byla hotová, ale autor textů Kurt Cobain stále pracoval na textech a kapela si nebyla jistá, které skladby vlastně nahrát. Nakonec vzniklo osm písní, z nichž některé byly později přehrány pro Nevermind: "Imodium" (později přejmenováno na "Breed"), "Dive" (později vydáno jako B-strana singlu "Sliver"), "In Bloom", "Pay to Play" (později přejmenováno na "Stay Away"), "Sappy", "Lithium", "Here She Comes Now" (vydáno na kompilaci Heaven & Hell: A Tribute to the Velvet Underground) a "Polly".
6. dubna Nirvana odehrála lokální koncert v Madison s kapelou Tad ze Seattlu. Vig mezitím začal mixovat nahrávky, zatímco formace poskytla rozhovor komunitní radiostanici WORT 7. dubna. Cobain si koncertem přetížil hlasivky, což přinutilo Nirvanu ukončit nahrávání. 8. dubna se vydali do Milwaukee, aby zahájili rozsáhlé turné po Středozápadě a východním pobřeží USA – 24 koncertů za 39 dní.
Po turné je opustil bubeník Chad Channing, což odložilo další nahrávání... Během koncertu hardcore punkového souboru Scream byli Cobain a baskytarista Krist Novoselic ohromeni jejich bubeníkem Davem Grohlem. Když Scream nečekaně ukončil činnost, Grohl kontaktoval Novoselica, přijel do Seattlu a byl pozván, aby se připojil k partě. Novoselic později uvedl, že s Grohlem „konečně vše zapadlo na své místo“.
Na počátku 90. let měl Sub Pop finanční problémy. Pod vlivem pověstí, že se stane dceřinou společností velkého labelu, se Nirvana rozhodla odstranit prostředníka a sama hledat velký label. Kapela využila nahrávky jako demo pro hledání nové smlouvy a během několika měsíců se páska dostala k velkým nahrávacím společnostem. Několik labelů je oslovilo; Nirvana nakonec podepsala smlouvu s imprintem DGC Records (Geffen Records) na doporučení Kima Gordona ze Sonic Youth a jejich managementu.
Po podpisu smlouvy s DGC bylo navrženo několik producentů, včetně Scotta Litta, Davida Briggse, Dona Dixona a Boba Moulda. Novoselic uvedl, že kapela byla nervózní z nahrávání pod velkým labelem, a navíc producenti navrhovaní DGC chtěli procentuální podíl z výdělku. Formace se nakonec rozhodla pro Viga, s nímž cítila pohodlí při spolupráci.
Mix - Vig a kapela nebyli spokojeni s prvními mixy a rozhodli se přizvat někoho dalšího, kdo by dohlédl na finální mix. Cobain měl obavy z přizvání známých producentů a nakonec zvolil Andyho Wallace, který spoluprodukoval album Slayer Seasons in the Abyss z roku 1990. Novoselic vzpomíná: „Řekli jsme si: 'Skvěle,' protože ty Slayer desky byly tak těžké.“
Wallaceovy mixy nejvíce změnily zvuk bicích a kytar. Podle Wallace a Viga kapela výsledky milovala. Nicméně po vydání Nevermind některé aspekty kritizovala. Steve Albini, který inženýrsky pracoval na další desce Nirvany In Utero (1993), uvedl, že Vigův původní mix „zní možná 200 krát víc drsně“ než konečná verze Nevermind a že se na něj odkazovali při práci na In Utero. Albini dodal, že Vig byl výborný inženýr, který „měl dobrý, soucitný vztah se všemi hlučnými kapelami, které nahrával v 80. letech“, což bylo důvodem, proč si jej Nirvana najala.
Nevermind bylo zmasterováno Howiem Weinbergem odpoledne 2. srpna ve studiu Mastering Lab v Hollywoodu, Kalifornie. Weinberg začal pracovat sám, protože členové kapely nepřišli v domluvenou dobu; když posléze dorazili, Andy Wallace a Gary Gersh měli téměř hotovo. Skrytá skladba "Endless, Nameless", určená na konec "Something in the Way", byla na prvních výliscích alba omylem vynechána. Weinberg vzpomínal: „Na začátku to bylo spíš ústní rozhodnutí, dát tu skladbu na konec [...] Možná jsem si to nenapsal, když to kapela nebo vydavatel řekli. Takže při výrobě prvních dvaceti tisíc CD, alb a kazet tam nebyla.“ Cobain Weinberga kontaktoval a požadoval, aby chybu napravil, a tak se i stalo.
Hudba - V době psaní Nevermind Cobain poslouchal kapely jako Melvins, R.E.M., The Smithereens a Pixies a psal skladby, které byly melodicky bohatší. Klíčovým momentem byl singl "Sliver", vydaný u Sub Pop v roce 1990 ještě před příchodem Grohla, který Cobain popsal slovy: „Bylo to tak trochu jako prohlášení. Musel jsem napsat popovou píseň a vydat ji jako singl, abych připravil lidi na další desku. Chtěl jsem psát víc takových skladeb.“ Grohl uvedl, že kapela tehdy přirovnávala svou hudbu k dětské, protože se snažila, aby jejich písně byly co nejjednodušší.
Cobain vytvářel základní sekvence převážně pomocí power akordů a skládal písně kombinující popové 'háčky' s disonantními kytarovými riffy. Jeho cílem u materiálu pro Nevermind bylo znít jako „The Knack a Bay City Rollers, kterým se věnuje Black Flag a Black Sabbath...“. Mnoho skladeb obsahuje změny dynamiky, kdy kapela přechází z tichých slok do hlasitých refrénů. Grohl uvedl, že tento přístup vznikl během čtyřměsíčního období před nahráváním alba, kdy skupina experimentovala s extrémními dynamikami při běžných jam sessions.
Guitar World napsal: „Kytarový zvuk Kurta Cobaina na »Nevermind« nastavil tón pro rockovou hudbu 90. let.“ Cobain hrál na Fender Mustang z 60. let, Fender Jaguar s DiMarzio snímači a několik Fender Stratocasterů s humbucker snímači u kobylky. Jako hlavní efekty používal distortion a chorus pedály, přičemž chorus vytvářel 'vodnatý' zvuk na "Come as You Are" a v předrefrénech "Smells Like Teen Spirit".
Po vydání Nevermind členové Nirvany vyjádřili nespokojenost s produkcí kvůli jejímu komerčnímu zvuku. Cobain řekl: „Teď se za to stydím. Zní to blíže nahrávce Mötley Crüe než punk rocku.“ V roce 2011 Vig uvedl, že Nirvana Nevermind milovala, když jej dokončili. Dodal, že Cobain jej kritizoval v tisku, „protože se prostě nemůžete vyjádřit: 'Hej, miluji naši nahrávku a jsem rád, že se prodalo 10 milionů kopií.' To prostě není cool. A myslím, že cítil, že chce udělat něco víc primitivního.“
Obal Nevermind zobrazuje nahého chlapečka, plavajícího pod vodou s americkým dolarem na rybářském háčku jen těsně mimo jeho dosah. Podle Cobaina právě on přišel s nápadem při sledování televizního programu o porodech ve vodě. Cobain se o tom zmínil Geffenovu uměleckému řediteli Robertu Fisherovi, který našel archivní záběry porodů pod vodou, ale byly pro vydavatelství příliš naturalistické. Oslovená agentura, vlastnící rozsáhlé fotografické archívy, která vlastnila fotografii plavajícího dítěte, chtěla 7 500 dolarů ročně za její použití. Fisher proto poslal fotografa Kirka Weddla do dětského bazénu, aby pořídil snímky.
Vzniklo pět záběrů a kapela se rozhodla pro fotografii čtyřměsíčního Spencera Eldena, syna Weddlova přítele. Geffen se obával, že penis dítěte, viditelný na fotografii, způsobí pobouření, a připravil alternativní obal bez něj; ustoupil, když Cobain popuzeně prohlásil: „Jediným kompromisem, který bych přijal, je nálepka zakrývající penis s nápisem: 'Pokud vás to uráží, musíte být skrytý pedofil'“. Obal je od té doby považován za jeden z nejslavnějších v populární hudbě. 28. října Weddle také fotografoval celou kapelu pod vodou pro propagační plakát.
Zadní strana obalu obsahuje fotografii gumové opice před koláží vytvořenou Cobainem. Koláž zahrnuje fotografie syrového hovězího masa z reklamního letáku, obrazy z Danteho Pekla a snímky nemocných vagin z Cobainovy sbírky lékařských fotografií. Kurt poznamenal: „Pokud se podíváte opravdu zblízka, je tam fotografie KISS, stojících na kusu hovězího masa“. V liner notes alba nejsou uvedeny kompletní texty; místo toho obsahují náhodné texty písní a nepoužité lyrické fragmenty, které Cobain složil jako básně.
O rok později parodoval 'Weird Al' Yankovic tento obal na svém albu Off the Deep End, kde dítě nahradil sám sebou ve skrytých plavkách a dolar koblihou. Později žertem uvedl: „Nikdy jsem opravdu neočekával, že budu úplně nahý na některém z mých obalů“.
Soudní spory:
Spencer Elden, chlapec z fotografie obalu, po letech podal žalobu proti Nirvaně s tím, že snímek je dětskou pornografií a že on sám utrpěl emoční újmu. Některé soudy jeho nároky zamítly.
Existují i obranná stanoviska – například někteří právní experti a komentátoři tvrdí, že snímek spíše připomíná nevinnou rodinnou fotku než materiál se „sexuálně podnětným kontextem“. (Deutsche Welle)
Finanční odměna rodičům:
Rodiče Spencera Eldena údajně dostali od fotografa malou finanční částku (prý okolo 200 USD) za synovo 'pózování'. Elden však později uváděl, že podle něj kapela a vydavatelství mohli z jeho obrazu profitovat mnohem více, než mu bylo zaplaceno. (iROZHLAS)
Rekonstrukce obalu:
Spencer Elden si v průběhu let několikrát nechal zachytit stejnou pózu pod vodou, tentokráte už oblečený, při výročních připomínkách alba. Tím vlastně obraz zůstává relevantní i dlouho po vydání a symbolicky žije dál. (The Guardian)
Kulturní význam:
Obal je vnímán nejen jako provokativní vizuál, ale také jako komentář ke kapitalismu — nahé dítě plavající za penězi mohlo být interpretováno jako kritika konzumní společnosti. (iROZHLAS)
Nevermind je temné, zároveň však svojsky humorné a místy až znepokojivé dílo. Obsahuje prvky odporu k establishmentu a dotýká se témat jako frustrace, osamělost, nemoci a komplikovaná láska. Kurt Cobain uvedl, že „texty vznikly z dvouletého období, během něhož si zapisoval poezii, kterou následně rozstříhal a vybíral z ní pasáže, které se mu nejvíce hodily. Většinou vůbec nejsou tematicky spojené“. Grohl naopak zdůraznil Cobainův názor: „Hudba je první a texty až druhé“ a věřil, že Cobain kladl důraz především na melodie.
Frontman Nirvany pracoval na textech ještě během samotného nahrávání Nevermind. Jeho frázování je navíc často obtížně srozumitelné. Vig uvedl: „I když jste přesně nevěděli, o čem zpívá, bylo jasné, že je to sakra intenzivní“. Cobain se později rozčiloval nad tím, když se novináři pokoušeli analyzovat jeho verše, přičemž podle něj často vycházeli z nesprávně přepsaných textů: „Proč sakra novináři trvají na tom, že musí přicházet s podřadnými freudovskými rozbory mých textů, když je v 90 procentech případů přepíšou špatně?“
Podle Charlese R. Crosse, autora Cobainovy biografie Heavier Than Heaven, se mnoho skladeb napsaných pro Nevermind točilo kolem jeho problematického vztahu s Tobi Vail. Po rozchodu Cobain maloval i psal násilné scény plné sebepoškozování i vzteku vůči ostatním. Nové skladby byly sice méně brutální, ale stále v sobě nesly hněv, který dříve v jeho tvorbě chyběl. Cross uvedl, „Ve čtyřech měsících po jejich rozchodu napsal Kurt půl tuctu svých nejlepších skladeb, a všechny o Tobi Vail“.
"Drain You" začíná větou „Jedno miminko řeklo druhému: Mám štěstí, že jsem tě potkalo.“, což byla replika, kterou Vail jednou Cobainovi řekla. Verš „Teď je mojí povinností tě úplně vysát.“ odkazuje na její citový vliv na něj. Podle Novoselice je "Lounge Act" o Tobi a obsahuje větu "Zatknu sám sebe, vezmu si štít.", narážející na Cobainovo tetování loga K Records, kterým na ni chtěl zapůsobit. Ačkoliv "Lithium" vzniklo ještě před tím, než Cobain Vail poznal, později změnil text, aby na ni odkazoval. V rozhovoru pro Musician Cobain uvedl: „Některé písně reflektují mé osobní zkušenosti s rozpady vztahů, špatnými obdobími a intenzivními pocity osamělosti či nemoci“.
Propagace labelu Geffen pro Nevermind byla nižší než je obvyklé u velkých vydavatelství. PR pracovník společnosti se primárně zaměřoval na hudební publikace s dlouhou lhůtou pro vydání a na časopisy v oblasti Seattlu. Neočekávaně pozitivní reakce kritiků, kteří desku obdrželi, přesvědčila vydavatelství, aby zvážilo navýšení původního nákladu alba.
Ale zpět: zpočátku Nevermind nezískalo mnoho recenzí a mnohé publikace album ignorovaly.Až celé měsíce po vydání a poté, co "Smells Like Teen Spirit" začalo být vysíláno v rádiích, se tisková média snažila pokrýt fenomén, kterým se deska stala. V té době však většina pozornosti padla spíše na Cobaina než na samotnou desku. První recenze byly většinou pozitivní. Karen Schoemer z The New York Times napsala: "S »Nevermind« se to Nirvaně rozhodně podařilo. Je zde dostatek zajímavých textur, změn nálad, instrumentálních fragmentů a vynalézavých slovních hříček, aby poskytly hodiny zábavy ... »Nevermind« je sofistikovanější a pečlivěji produkované než cokoli, co doposud nabídly sourozenecké kapely jako Dinosaur Jr. a Mudhoney."
Entertainment Weekly udělilo desce známku A-. Recenzent David Browne napsal, že Nirvana "nikdy nezvažuje, že by chtěla znít 'normálně'", na rozdíl od ostatních současných alternativních kapel."" Everett True v britském Melody Makeru uzavřel svou nadšenou recenzi slovy: "Když Nirvana vydala »Bleach« před tolika lety, ti bystřejší z nás odhadli, že mají potenciál vytvořit desku, která všechny ostatní převálcuje. Bože, měli jsme pravdu." Spin publikoval příznivou recenzi s poznámkou, že „budete si pobrukovat všechny písně po zbytek života – nebo alespoň dokud se vaše CD, kazeta či LP neopotřebuje.“ Select porovnával Nirvana s Jane's Addiction, Sonic Youth a Pixies a uvedl, že deska „dokazuje, že Nirvana skutečně do takové společnosti patří.“
Některé recenze však nebyly zcela pozitivní. Rolling Stone udělil desce tři z pěti hvězd. Recenzent Ira Robbins napsal: „Přestože Nirvana nepřichází s něčím úplně novým, »Nevermind« přesto disponuje písněmi, charakterem a sebevědomým duchem, aby bylo mnohem více než jen přepracování vysokoenergetických hitů college rádia.“ Boston Globe byl méně nadšený; recenzent Steve Morse uvedl: „Většina »Nevermind« je plná generického punk-popu, který už provedly desítky interpretů od Iggyho Popa po Red Hot Chili Peppers,“ a dodal, „kapela nemá co říct, spokojí se s bláznivými výlevy zpěváka a textaře Cobaina.“
Nevermind bylo zvoleno nejlepším albem roku v anketě kritiků The Village Voice Pazz & Jop; "Smells Like Teen Spirit" se také umístilo na prvním místě v anketách singl roku a videoklip roku. Deska zvítězila s výraznou převahou a kritik Robert Christgau k tomu napsal: „jako nenápadné popové překvapení mohli získat skromné vítězství, jako De La Soul v roce 1990. Místo toho jejich multi-platinové převzetí znamenalo první plnohodnotné veřejné potvrzení hodnot Amerindie — hluk, melodie, 'attituda' — radikálnější polovina voličů [Pazz & Jop] se toho dočkala.“ Ve Spojeném království byla deska hodnocena jako číslo jedna v NME Best Fifty LPs of 1991. Album získalo celkem tři nominace na Grammy na 34. a 35. ročníku, včetně nominace na nejlepší alternativní album.
České recenze Nevermind také hodnotí desku velmi pozitivně:
Prozatímní název Sheep byl něco, co Cobain vymyslel jako interní vtip namířený proti lidem, o kterých předpokládal, že si album koupí. Do svého deníku napsal falešnou reklamu na Sheep, která zněla: „Protože nechceš mít; všichni ostatní ji mají.“ Novoselic uvedl, že inspirací pro tento název byl cynismus skupiny vůči reakci veřejnosti na operaci Desert Storm.
Když nahrávání pomalu končilo, Cobain začal být tímto názvem unavený a navrhl Novoselicovi, aby se deska jmenovala Nevermind. Cobain měl tento titul rád, protože byl metaforou jeho postoje k životu a také proto, že je gramaticky nesprávný.
Byl také krátce zvažovánI název Sacagawea, podle jména domorodé Američanky, aby odkazoval na záměr bandu mít širší dopad než u předchozí studiové nahrávky Bleach.
'Nevermind' se objevuje v bookletu alba jako poslední slovo v odstavci útržků textů, který končí veršem „I found it hard, it was hard to find, oh well, whatever, nevermind“ (Přišlo mi to složité, bylo těžké to najít. No jo, co už, kašlu na to...) ze skladby "Smells Like Teen Spirit". Slovo 'nevermind' také odkazuje na Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols britských kultovních punkerů Sex Pistols, jedno z Cobainových nejoblíbenějších alb.
Nevermind zpopularizovalo seattleskou grunge scénu a přineslo alternativní rock jako celek do mainstreamu, čímž prokázalo jeho komerční a kulturní životaschopnost a vedlo k jeho explozi v hudebním průmyslu. I přes krátké období od vydání desky do Cobainovy smrti, úspěch Nevermind a jejích singlů posunul Nirvanu do role největší kapely světa, zejména během roku 1992. Jako grunge uskupení, úspěch formace nad populárními hair metalovými formacemi té doby připomínal britskou invazi v 60. letech v Americe. Deska rovněž iniciovala obnovený zájem o punkovou kulturu mezi teenagery a mladými 'dospělými' generace X. Novinář Chuck Eddy uvedl, že vydání Nevermind lze považovat za přibližný konec éry 'velkých alb'.
William Goodman z Billboardu vyzdvihuje desku, zejména v porovnání s hudbou a image hair metalových kapel: „Místo hrdé, kokainem posedlé, ženy objektivizující macho rockové star z 80. let, Cobain popularizoval (nebo znovuoživil) obraz citlivého umělce, pro-feministického, anti-autoritářského punkera s jemným úsměvem a něžnou duší.“ Rolling Stone při zařazení desky na 17. místo svého seznamu 500 nejlepších alb všech dob poznamenal: „Žádná deska v nedávné historii neměla tak ohromující dopad na generaci – národ teenegerů náhle obrácených k punku – a tak katastrofální efekt na jejího hlavního tvůrce.“ Gary Gersh, který upsal Nirvanu k Geffen Records, dodal: „Existuje pre-Nirvana a post-Nirvana hudební průmysl... »Nevermind« ukázalo, že to není jen nějaká alternativní věc v koutě, a pak zpět do reality. Toto je realita.“
Deska měla obrovský vliv na mládežnickou kulturu. Goodman říká, že Nevermind „zabila hair metal a spustila kulturní revoluci po celém světě“. Brazilský akademik Moyses Pinto pro BBC uvedl, že ho Nevermind ohromilo: „Myslel jsem si: 'to je dokonalé'; znělo to jako jasná syntéza noise a popu.“
Kgomotso Neto doplňuje, že dopad Nirvany a MTV během doby Nevermind vytvořil novou mládež, která poslouchala stejnou hudbu a oblékala se podobně (grunge móda). Neto dále poznamenává, že „vznikla kulturní homogenita, jaká pravděpodobně nikdy předtím nebyla“ a že „grunge kultura se rychle stala dominantní; všechno, co bylo 'cool', se náhle stalo ošklivé a přehnané, a Kurt [Cobain] byl symbolem přestupku.“
Michael Azerrad ve své biografii Come as You Are: The Story of Nirvana (1993) tvrdí, že Nevermind znamenalo epochální generační posun v hudbě, podobný rock-and-rollovému boomu v 50. letech a konci dominance Baby Boomerů v populární hudbě: „»Nevermind« přišlo přesně ve správný čas. Byla to hudba od, pro a o celé nové skupině mladých lidí, kteří byli přehlíženi, ignorováni nebo podceňováni.“
Jessica Letkemann z Pitchfork dodává: „Nazvěte to generačním předáváním žezla, pokud chcete, ale těchto 12 písní spojilo mladé posluchače po celém světě – někteří si prostě mysleli, že to je rock, a mnohem více jich rozpoznalo Cobainův ostražitý pohled jako pravdu.“
Úspěch Nevermind překvapil hudební souputníky Nirvany, kteří se cítili zastíněni jeho vlivem. Frontman Fugazi Guy Picciotto později řekl: „Bylo to, jako by naše deska mohla být bezdomovec čůrající v lese, vzhledem k dopadu, který měli ... Náhle jsme hráli 'na ukulele' kvůli nesrovnatelnosti dopadu toho, co udělali.“
Karen Schoemer z The New York Times napsala: „Co je neobvyklé na »Nevermind«, je to, že nevyhovuje ani mainstreamovému publiku, ani indie rockovým fanouškům, kteří podporovali jejich debut.“
V roce 1992 Jon Pareles z The New York Times popsal následky průlomu desky: „Náhle jsou všechny sázky zrušeny. Nikdo nemá přednostní postavení, která z desítek, možná stovek vzdorných, hlučných, neupravených kapel by mohla příště přitáhnout miliony, chodící do obchodních center.“ Vydavatelé nabízeli velké zálohy a smlouvy kapelám a nahrazovali své předchozí strategie budování publika pro alternativní kapely snahou rychle dosáhnout mainstreamové popularity.
Pro 20. výročí v roce 2011 vyšlo speciální Super Deluxe vydání, které kromě remasterované původní desky obsahovalo i demo nahrávky ze Smart Studios a původní, dříve odložené mixy Butche Viga (tzv. Devonshire/Butch Vig mixy).
Pro 30. výročí vycházely v roce 2021/2022 další reedice (včetně boxů s více LP/CD formáty), jež přidaly remastery z původních pásů a několik kompletních koncertů z roku 1991 – 1992 (Amsterdam, Del Mar, Melbourne, Tokyo) jako bonusy.
Skladba "Polly" byla inspirována skutečným případem únosu a znásilnění mladé dívky v Tacomě (pachatel Gerald Friend) a Cobain píseň napsal z perspektivy pachatele jako konfrontaci s tímto zločinem — téma, které stojí za temnějšími momenty alba.
Skrytá skladba "Endless, Nameless" byla na albu umístěna 'jako žert' a měla se objevit až po delší pauze za "Something in the Way"; navíc byla omylem vynechána z prvního tiskového nákladu Nevermind, což vedlo k tomu, že někteří sběratelé více vyhledávali právě ty první verze.
Obsáhlejší reedice (20th/30th anniversary) poskytly fanouškům i historický kontext — boombox/rehearsal nahrávky, úplné koncerty a video materiály — takže těchto vydání často slouží jako hlavní zdroj pro studie o vzniku alba a jeho raných verzích.
V roce 1996 vydala Mobile Fidelity Sound Labs Nevermind na vinylu jako součást své série ANADISQ 200 a také jako 24 karátové zlaté CD. Tyto CD edice obsahovaly i skrytou skladbu "Endless, Nameless". Vinylová verze byla rychle vyprodána, ale zlaté CD zůstalo v tisku mnoho let.
V roce 2009 uvedla společnost Original Recordings Group na trh limitovanou edici Nevermind na 180g modrém vinylu a také běžnou 180g černou verzi. O mastering a řez se postaral Bernie Grundman, a to přímo z původních analogových pásů.
V září 2011, při 20. výročí vydání desky, společnost Universal Music Enterprises znovu vydala Nevermind ve dvoudiskové deluxe edici a čtyřdiskové/ jedno-DVD Super Deluxe Edition. První disk obou verzí obsahoval původní album spolu se studiovými a živými B-stranami. Druhé disky nabízely rané nahrávací session, včetně záznamů ze Smart Studios a několika kapelních zkoušek nahraných na boombox, plus dvě nahrávky z BBC. Super Deluxe Edition navíc obsahovala původní Vigův mix nahrávky a CD/DVD verze koncertu Live at the Paramount. Podle IFPI se do roku 2012 prodalo téměř 800 000 kopií vydání k 20. výročí.
V červnu 2021 Novoselic uvedl, že společně s Grohlem připravují edici k 30. výročí alba. V září 2021 bylo oznámeno, že BBC Two ve Spojeném království výročí oslaví dokumentem When Nirvana Came to Britain, který obsahoval rozhovory s Novoselicem i Grohlem. Ve stejném měsíci byla představena i samotná výroční edice k třicátému výročí vydání, která vyšla v podobě osmidiskového LP boxu a pětidiskové CD edice obsahující 70 dosud nevydaných živých skladeb. CD verze navíc zahrnovala i Blu-ray s koncertem Live in Amsterdam.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Smells Like Teen Spirit" | Cobain, Novoselic, Grohl | 5:01 |
| 2 | "In Bloom" | Kurt Cobain | 4:14 |
| 3 | "Come as You Are" | Kurt Cobain | 3:38 |
| 4 | "Breed" | Kurt Cobain | 3:03 |
| 5 | "Lithium" | Kurt Cobain | 4:17 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Polly" | Kurt Cobain | 2:57 |
| 7 | "Territorial Pissings" | Cobain, Novoselic, Grohl | 2:23 |
| 8 | "Drain You" | Kurt Cobain | 3:43 |
| 9 | "Lounge Act" | Kurt Cobain | 2:36 |
| 10 | "Stay Away" | Kurt Cobain | 3:32 |
| 11 | "Something in the Way" | Kurt Cobain | 3:52 |
| 12 | "Endless, Nameless" (skrytá stopa) | Kurt Cobain, Krist Novoselic, Dave Grohl | 6:43 |
| Celkový čas: | 49:23 | ||
| Týdenní hitparáda | Vrchol |
|---|---|
| Austrálie (ARIA Albums) | 2 |
| Austrálie (ARIA Alternative Albums) | 1 |
| Rakousko (Ö3 Austria) | 2 |
| Belgie (IFPI Belgium) | 1 |
| Buenos Aires (UPI) | 1 |
| Kanada (RPM Top Albums/CDs) | 1 |
| Kanada (The Record Albums) | 1 |
| Dánsko (Hitlisten) | 3 |
| Nizozemsko (Album Top 100) | 3 |
| Evropa (European Top 100 Albums) | 2 |
| Finsko (The Official Finnish Charts) | 1 |
| Francie (SNEP) | 1 |
| Německo (Offizielle Top 100) | 3 |
| Řecko (IFPI Greece) | 1 |
| Maďarsko (MAHASZ) | 12 |
| Irsko (IFPI Ireland) | 1 |
| Izrael (IBA) | 1 |
| Itálie (Musica e dischi) | 10 |
| Japonsko (Oricon) | 24 |
| Nový Zéland (RMNZ) | 2 |
| Norsko (VG-lista) | 2 |
| Portugalsko (AFP) | 1 |
| Jižní Afrika (SABC) | 5 |
| Španělsko (PROMUSICAE) | 2 |
| Švédsko (Sverigetopplistan) | 1 |
| Švýcarsko (Schweizer Hitparade) | 2 |
| Velká Británie (MRIB) | 6 |
| Velká Británie (OCC) | 7 |
| USA (Billboard 200) | 1 |
| Zimbabwe | 4 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Argentina (CAPIF) | 3× Platinová deska | 180,000^ |
| Austrálie (ARIA) | 5× Platinová deska | 350,000^ |
| Rakousko (IFPI Austria) | Platinová deska | 50,000* |
| Belgie (BRMA) | 8× Platinová deska | 400,000‡ |
| Brazílie (Pro-Música Brasil) | Platinová deska | 250,000* |
| Kanada (Music Canada) | Diamantová deska | 1,000,000^ |
| Dánsko (IFPI Danmark) | 6× Platinová deska | 120,000‡ |
| Finsko (Musiikkituottajat) | Zlatá deska | 46,830 |
| Francie (SNEP) | Diamantová deska | 1,000,000* |
| Německo (BVMI) | 2× Platinová deska | 1,000,000^ |
| Island (FHF) | Platinová deska | 5,000 |
| Itálie (FIMI, od 2009) | 4× Platinová deska | 200,000‡ |
| Japonsko (RIAJ) | 3× Platinová deska | 600,000^ |
| Mexiko (AMPROFON) | 2× Zlatá deska | 200,000^ |
| Nizozemsko (NVPI) | Platinová deska | 100,000^ |
| Nový Zéland (RMNZ) | 7× Platinová deska | 105,000^ |
| Polsko (ZPAV, BMG vydání) | Platinová deska | 100,000* |
| Polsko (ZPAV, Geffen/Universal vydání) | 3× Platinová deska | 60,000‡ |
| Portugalsko (AFP) | Platinová deska | 40,000^ |
| Singapur | — | 35,000 |
| Španělsko (PROMUSICAE) | Platinová deska | 100,000^ |
| Švédsko (GLF) | 2× Platinová deska | 200,000^ |
| Švýcarsko (IFPI Switzerland) | Platinová deska | 50,000^ |
| Velká Británie (BPI) | 9× Platinová deska | 2,700,000‡ |
| USA (RIAA) | 13× Platinová deska | 13,000,000‡ |
| Celosvětově | 30,000,000 | |
