|
| Vydáno | 1. prosince 1985 |
|---|---|---|
| Natočeno | Srpen 1985 | |
| Studio | J. G. Estudio (Belo Horizonte, Brazílie) | |
| Žánr | Thrash metal, death metal, black metal | |
| Délka | 15:37 | |
| Label | Cogumelo Records / Roadrunner Records | |
| Producent | Sepultura |
Toto EP neprovázel žádný singl.
Bestial Devastation je debutové EP brazilské metalové kapely Sepultura, vydané 1. prosince 1985 u vydavatelství Cogumelo Records. Šlo o vůbec první oficiální nahrávku formace a na trh přišla jako split album společně s EP Século XX brazilské skupiny Overdose.
Strana patřící Sepultuře obsahuje pět skladeb - "The Curse", "Bestial Devastation", "Antichrist", "Necromancer" a "Warriors Of Death" - které se vyznačují agresivními riffy, rychlým tempem a growlovaným zpěvem, jenž spojuje thrash s prvky raného death metalu. Nahrávka vznikla během dvou dní ve studiu J.G. Studios v brazilském Belo Horizonte (stát Minas Gerais) a na osmistopém zařízení byla zaznamenána syrová, nevybroušená energie mladé party i teprve se rodící brazilská undergroundová scéna.
EP vyšlo v limitovaném nákladu 1 000 kusů a sehrálo klíčovou roli při rozjezdu kariéry Sepultury, zároveň pomohlo etablovat Cogumelo Records jako centrum extrémního metalu v Brazílii poloviny 80. let. Nahrávka se později dočkala několika reedic, včetně samostatného vinylového vydání z roku 1990 a spojených verzí s následujícím albem Morbid Visions (1986), často doplněných o bonusové skladby z raných dem; skladby z Bestial Devastation se rovněž objevily jako bonusy na CD verzi Morbid Visions.
V červenci 2023 zakládající členové Max a Igor Cavalerovi obě nahrávky - Bestial Devastation i Morbid Visions - přehráli pod hlavičkou svého projektu Cavalera, vydavatelem se stalo Nuclear Blast Records. Nové verze přinesly vylepšenou produkci při zachování syrové zuřivosti originálu a potvrdily trvalý vliv Bestial Devastation na světovou extrémně metalovou scénu.
Polovina 80. let znamenala pro brazilskou metalovou scénu zásadní zlom. V lednu 1985 se v Rio de Janeiru konal první ročník festivalu Rock in Rio, kterého se během deseti dní zúčastnilo přes 1,5 milionu lidí a na jehož pódiích se objevily kapely jako Iron Maiden, AC/DC, Queen či Ozzy Osbourne po boku domácích interpretů. Akce přišla krátce po pádu vojenské diktatury a pro brazilskou mládež se stala symbolem kulturního probuzení - heavy metal se najednou stal legitimním výrazem vzdoru a svobody v době přechodu k demokracii. Zážitek z globálního metalového zvuku inspiroval vlnu domácích formací, které žánr přizpůsobovaly vlastním poměrům a mísily mezinárodní agresivitu s domácí sociální a politickou frustrací.
Epicentrem tohoto podzemního hnutí bylo Belo Horizonte, kde klíčovou roli sehrálo nezávislé vydavatelství Cogumelo Records - navzdory tíživé ekonomické situaci a dozvukům vojenské diktatury z let 1964 - 1986, která přinesla cenzuru, policejní brutalitu a rozšířenou chudobu. Cogumelo vzniklo v roce 1980 jako obchod s deskami, který založili Joao Eduardo de Faria a jeho žena Patty, a do roku 1985 se proměnilo ve vydavatelství podporující kapely bojující s nedostatkem prostředků - běžné bylo sdílené nebo improvizované vybavení, pramenící z úpadku průmyslu a nízkých mezd v továrnách. Význam vydavatelství dokládá i kompilace Warfare Noise z roku 1986 s příspěvky formací Holocausto a Sarcófago, vzniklá v klimatu represe, kdy koncerty metalu často čelily policejním razziím a kapely čerpaly inspiraci z Venom nebo Discharge, aby jimi vyjádřily téma odporu.
Rozpočtová omezení dělala ze split alb praktickou strategii pro začínající formace - umožňovala sdílet náklady na nahrávání i distribuci a zároveň maximalizovat dosah v rámci omezených nákladů Cogumela. Typickým příkladem je právě split LP Século XX / Bestial Devastation, na němž se v roce 1985 potkaly Overdose a Sepultura; celkový náklad činil 1 000 kusů, z toho první tisk zhruba 500 kusů vyšel na vinylu s červeným štítkem. Tento formát dovoloval finančně vyčerpaným partám spolupracovat a oslovit širší publikum ve scéně poznamenané ekonomickou nestabilitou...
Globální thrash metal Sepulturu silně ovlivnil - inspirace skupinami jako Motörhead, Black Sabbath, Iron Maiden a později i Metallica vedla k rychlým, agresivním riffům a tématům války a společenské kritiky. Domácí smečky přitom postupně opouštěly portugalštinu, běžnou v raných, punkem ovlivněných počinech, a přecházely k angličtině, aby si otevřely cestu na mezinárodní trh. Tento jazykový posun potvrzuje i Max Cavalera, který se anglicky učil překládáním textů zahraničních metalových kapel se slovníkem v ruce - odrazem touhy po uznání přesahujícím hranice Brazílie. Několik měsíců před nahráváním Bestial Devastation tak formace přešla z portugalštiny na angličtinu, jenže žádný z členů jazyk neovládal, a proto texty překládal jejich přítel Lino - a ne vždy se mu to povedlo na jedničku s hvězdičkou...
Samotné nahrávání tedy proběhlo v srpnu 1985 na osmistopém zařízení a zabralo pouhé dva dny. Kapela si sezení produkovala sama a svou stranu split EP nahrála ve spěchu, aby se vešla do formátu sdíleného s deskou Overdose Século XX. Celková stopáž příspěvku Sepultury činí 15:37 minuty, což jen podtrhuje stručnost a intenzitu materiálu. Kvůli chronickému nedostatku peněz si formace musela vypůjčit většinu nástrojů a zesilovačů od přátel a známých, včetně bicí soupravy pro mladého bubeníka Igora Cavaleru, jehož vlastní vybavení bylo pro studiové nahrávání zcela nedostačující. Právě tato omezení výrazně formovala syrovou, lo-fi estetiku desky s neučesaným kytarovým tónem a nekompromisní agresivitou, odpovídající vzorům jako Venom či Hellhammer.
Během mixáže rostlo napětí mezi členy kapely a studiovým zvukařem, který s extrémním metalem neměl zkušenosti a byl zvyklý na 'čistší' žánry jako country - prosazoval proto uhlazenější zvuk. Kapela se ale postavila na odpor. Jak později vzpomínal Igor Cavalera: „Chtěl [zvukař] v mixu všechno vyčistit, a tak jsme mu nakonec museli pustit pár desek od Venom, abychom mu ukázali, že takhle prostě kapely znějí.“ Nahrávka si tak zachovala nekompromisní drsnost, o kterou formaci šlo od začátku. Zajímavým doplňkem se stal také strašidelný mluvený úvod skladby "The Curse" - jeho autorem byl neznámý kamarád, přítomný ve studiu, který dokázal zlověstným tónem odrecitovat intro, aniž by se přitom smál. Podle Igora Cavalery: „Přišel za námi jeden náš kamarád a namluvil ten hlas pro úvod, protože to uměl bez jakýchkoli efektů - tak trochu jako by říhal. Bylo to vtipné, tak jsme ho vzali do studia, aby to tam nahrál. Ani si už nepamatuju, jak se jmenoval!“
Propagace Bestial Devastation stála především na skromných, komunitních aktivitách brazilské undergroundové scény, zejména v Belo Horizonte. Hlavním kanálem byly místní koncerty v lokálních klubech, které formaci pomohly vybudovat věrnou fanouškovskou základnu mezi regionálními nadšenci. Důležitou roli sehrály i undergroundové fanziny, například United Forces Marcela R. Batisty, jenž dokumentoval a šířil informace o desce i celém katalogu Cogumelo Records v době, kdy digitální média ještě neexistovala. Vydání těžilo také ze zvýšeného zájmu o brazilský metal po festivalu Rock in Rio – Sepultura na něm sice nevystoupila, ale 'poakční atmosféra' elektrizovala celou domácí scénu a přiváděla posluchače k nezávislým vydavatelstvím a jejich počinům.
Prodeje byly na poměry stísněného brazilského trhu a debutového split EP pozoruhodné: po první emisi nosiče s červeným štítkem, omezené na 1 000 kusů z prosince 1985, následoval v březnu 1986 náklad 8 000 kusů s černým štítkem, takže se během několika měsíců prodalo dohromady zhruba 8 000 kopií. Tento úspěch podtrhuje rychlé přijetí desky domácími fanoušky, k němuž přispěl i cenově výhodný split formát umožňující Cogumelu spárovat Sepulturu s Overdose bez nákladů na samostatné vydání. Mimo Brazílii se povědomí o desce šířilo především ústním podáním prostřednictvím globálních sítí pro výměnu kazet mezi fanoušky thrashe a extrémního metalu - kopírované nahrávky kolující v podzemních kruzích tak položily raný základ pro pozdější mezinárodní uznání Sepultury, i když formální distribuce zůstávala jen omezená.
Obal tvoří olejomalba o rozměrech 60 × 60 cm, kterou vytvořil bývalý baskytarista brazilské kapely Chakal Sérgio Oliveira, známý pod přezdívkou 'Destroyer' i 'AlJarrinha'. Malba pracuje pouze s červenou a černou barvou na bílém plátně a zobrazuje mohutnou démonickou postavu tyčící se nad gotickou, katedrálám podobnou stavbou, čímž evokuje témata zkázy a nadpřirozena. Vznikla tradiční technikou olej na plátně a odráží Oliveirův svérázný, syrový styl s propracovanými tahy štětce, do nichž autor ukryl i drobné skryté detaily.
Návrh se výrazně inspiroval fantasy ilustrátory, zejména Borisem Vallejem a jeho sérií maleb ke Conanu Barbarovi - odtud pramení důraz na svalnaté, barbarské tvary a apokalyptickou atmosféru, které korespondují s agresivními, válečnými texty desky. Samotný démon je pak přímo inspirován jednou z Vallejových maleb Conana. Oliveira, blízký přítel členů Sepultury z podzemní metalové scény v Belo Horizonte, získal zakázku navzdory konkurenci dalších výtvarníků - obal se stal jeho nejznámější prací a pomohl definovat jeho rukopis v oblasti metalového vizuálu.
Malba vznikla exkluzivně pro toto split EP a sdílely si ji obě strany desky - Bestial Devastation od Sepultury i Século X.X. od Overdose – čímž vydání pod hlavičkou Cogumelo Records opticky sjednotila v jeho typicky syrové estetice. Vnitřní obal pak nabízel jen prosté černobílé reprodukce kapelních fotek spolu se základními tiráží, což jen podtrhovalo skromný, DIY přístup typický pro rané brazilské metalové počiny. Fotografie jsou připsány Borgesovi (zadní strana obalu) a dvojici Pat & Borges (vnitřní obal).
Motiv obalu se později dočkal i pocty mimo brazilskou scénu - v přepracované podobě jej použil na obalu alba Prequelle švédský 'band' Ghost, kde autor Zbigniew M. Bielak zachoval většinu původních prvků výtvarného řešení.
Bestial Devastation představuje raný příklad fúze thrash metalu s teprve se rodícím death metalem. Charakteristické jsou pro ni nekompromisně rychlá tempa, primitivní blast beaty na bicích a drsný growlový zpěv, který vyjadřuje čirou, primární agresivitu. Tyto prvky čerpají výrazně z formací jako Slayer (thrashová zuřivost), Bathory (syrová intenzita black metalu) či Hellhammer (proto-extrémní disonance) - výsledný zvuk tak upřednostňuje viscerální dopad před technickou dokonalostí.
Textová stránka desky se nese v temných, okultních motivech, přičemž se opakovaně vrací k satanismu, válce a nekromancii jako tématům evokujícím apokalyptickou hrůzu a protináboženský postoj. Skladba "Antichrist" například zobrazuje pekelnou vzpouru proti křesťanské doktríně skrze obrazy pekelného původu a démonického vzdoru, zatímco "Warriors Of Death" vyvolává brutální řež na bitevním poli a legie nemrtvých v rituálním volání do zbraně. Taková témata plně odpovídají dobové posedlosti extrémního metalu rouháním a destrukcí a jen umocňují konfrontační ráz hudby.
Syrová, lo-fi produkce - vzniklá během pouhých dvou dní ve skromném studiu - tuto agresivní, primitivní estetiku ještě zesiluje: bahnité kytarové tóny a nevybroušený mix ostře kontrastují s čistším zvukem mainstreamových thrashových současníků, jako byli Metallica nebo Megadeth. Právě tento neučesaný přístup dodává desce autentickou undergroundovou dravost a EP tak spíše než jako propracovaná kompozice působí jako zvukový útok.
Příspěvek Sepultury na split vydání je stopáží i časově stručný a přináší bezprostřednější, intenzivnější nálož ve srovnání se stranou Século XX od Overdose, jenž se drží delší, progresivnější thrashové struktury s propracovanějšími power prvky. Tento rozdíl dobře ilustruje, jak si formace už ve svých začátcích budovala identitu založenou na stručnosti a brutalitě, čímž se v rámci rodící se brazilské extrémně metalové scény vymezovala vůči ostatním.
Po svém vydání vyvolala Bestial Devastation výrazný pozitivní ohlas v rámci rodící se brazilské podzemní scény, kde byla syrová, agresivní thrash-death fúze Sepultury oceňována právě pro svou neučesanou energii a rychlost. Brutální skladby jako "Antichrist" a "Necromancer" rezonovaly s headbangery v Belo Horizonte i Sao Paulu a formaci v prostředí místních punkových a metalových vlivů vynesly pozici „nového, svěžího hlasu“. Tento entuziasmus pomohl upevnit pozici Cogumelo Records jako klíčového centra brazilského thrashového a death metalového hnutí; podpora domácích kapel, jako byla Sepultura, přispěla ke vzniku živého ekosystému formací a fanoušků v Minas Gerais.
Popularitu skupiny dále umocnily koncerty na podporu desky, přitahující davy dychtící po jejích energických vystoupeních, na nichž kromě dravosti z EP zaznívaly i covery kapel jako Black Sabbath nebo Motörhead. Společné turné s Overdose v roce 1985 vyvrcholilo vyprodaným koncertem v Sao Paulu v klubu Heavy Metal Club, kde intenzita Sepultury zcela strhla publikum a zastínila výkon partnerů ze split desky - to přineslo nárůst místních fanoušků a chválu šířenou ústně po podzemní scéně. Tato vlna vyvrcholila velkou vydavatelskou akcí v březnu 1986 v klubu Ginástico v Belo Horizonte, kam dorazilo téměř 2 000 fanoušků a kde Sepultura vystoupila po boku dalších formací Cogumela, jako byly Mutilator a Dorsal Atlantica - akce jen podtrhla roli desky při formování regionální scény. Počáteční prodeje kolem 8 000 kusů v následujících měsících odrážely tento úspěch zdola v podmínkách omezené brazilské distribuce.
Díky sítím pro výměnu kazet (tape trading), běžným v podzemní metalové scéně poloviny 80. let, se Bestial Devastation šířila i mezinárodně mezi oddanými fanoušky - kopie kolovaly společně s demy evropských a amerických kapel a přispívaly k ranému vlivu Sepultury v teprve se rodících death metalových kruzích. Kontakty kapely přes dopisy a vyměňované kazety s formacemi jako Kreator a Death pomohly šířit syrovou extremitu desky, inspirovat nadšence po celém světě a položit základ pro mezikontinentální uznání Sepultura už v roce 1986. (Naproti tomu strana Século XX od Overdose sklidila ve scéně smíšenější ohlas - její delší skladby, často přesahující pět minut, byly vnímány jako experimentálnější a technicky náročnější ve srovnání s přímočarým útokem Sepultury, což na společných vystoupeních vedlo i k jisté nespokojenosti publika. Glam poloha Overdose se navíc na koncertech, jako byl zmíněný večer v Heavy Metal Clubu v roce 1985, setkávala s posměchem a zastínila jinak kladné přijetí - což jen dokládá stylové rozpory v recepci celého split vydání).
Zpětné hodnocení Bestial Devastation pak často vyzdvihuje právě její syrovou, neučesanou energii jako základní kámen extrémního metalu, byť produkční limity odrážejí tehdejší nezkušenost formace. Server AllMusic ohodnotil spojené vydání Morbid Visions/Bestial Devastation třemi hvězdičkami z pěti - ocenil primitivní thrashové kouzlo desky, zároveň ale upozornil na nedostatky základní nahrávací kvality. Podrobná analýza serveru Metal Injection z roku 2023 popsala EP jako blackened death metal prostoupený thrashovými prvky, s inovativními ranými blast beaty ve skladbách jako "Antichrist" a propracovanými riffy v titulní písni, které evokují vlivy formace Possessed a předjímají zvuk Morbid Angel; produkce je sice hrubá, kytary si ale drží šťavnatou, 'necro' intenzitu, kterou navíc posílil pozdější remaster.
Kritici rovněž oceňují vliv desky na brazilskou extrémně metalovou scénu a vnímají ji jako 'embryonální' debut, zachycující neomezené nadšení teenagerské formace, experimentující v UG 80. let. Stejná retrospektiva serveru Metal Injection připisuje Bestial Devastation zásluhu na položení základů brazilského extrémního metalu a inspiraci pro další generace formací díky kombinaci satanistických témat, nekompromisní agresivity a strukturální ambice, jež ostře kontrastuje s pozdější, vyzrálejší thrashovou polohou Sepultury na albech jako Beneath the Remains. Tato nespoutaná tvořivost, byť postrádající sofistikovanost, podtrhuje roli desky coby milníku ve vývoji globálního thrash a death metalu. Novější recenze znovuvydaných verzí, například hodnocení serveru Sea of Tranquility z roku 2023, potvrzují syrové kouzlo originálu tím, že jeho levný, 'pilový' kytarový tón a reverbem prosycený zpěv - typické znaky intenzivní, ale jednotvárné brutality - staví do kontrastu s uhlazenějšími moderními verzemi, které sice zvyšují přístupnost, ale zcela nedokážou zachytit syrového ducha debutu. Tyto analýzy zdůrazňují, jak zůstává základní intenzita desky i její tematické zaměření na zkázu a zlo trvale platné, i když produkční omezení limitují její přitažlivost pro nové posluchače.
Vzhledem k tomu, že si formace nemohla dovolit vlastní vybavení, nahrávalo se Bestial Devastation téměř výhradně na vypůjčené nástroje a zesilovače - včetně bicí soupravy pro mladého Igora Cavaleru, jehož vlastní kit byl pro studio zcela nevyhovující.
Strašidelný mluvený úvod skladby "The Curse" nenahrál nikdo z kapely, ale náhodný kamarád přítomný ve studiu, který dokázal vydávat zlověstný zvuk připomínající říhání bez jakýchkoli efektů - jeho jméno si podle Igora Cavalery nikdo z formace nikdy nezapamatoval.
Během mixáže došlo ke sporu se zvukařem, který chtěl zvuk kapely 'vyčistit' - Sepultura mu proto na demonstraci pustila desky od Venom, aby pochopil, jak má syrový metal znít.
Několik měsíců před nahráváním EP formace přešla z portugalštiny na angličtinu, ačkoliv jazyk neovládal nikdo z členů - texty za ně překládal kamarád Lino, jehož kostrbatý styl je dodnes patrný například ve verších skladby "Antichrist".
Songy na desce napsali především Max Cavalera a Jairo Guedz, u "Antichrist" je jako spoluautor uveden i Wagner Lamounier (zpěvák brazilské black metalové kapely Sarcófago).
Obal namaloval Sérgio 'Destroyer' Oliveira, baskytarista formace Chakal a blízký přítel členů Sepultury - šlo o exkluzivní zakázku pro toto split vydání a stala se jeho nejznámější prací. O více než tři dekády později se motiv obalu, byť v přepracované podobě, objevil na desce Prequelle švédské formace Ghost, kterou navrhl Zbigniew M. Bielak.
Skladba "Antichrist" se dočkala i vlastního pokračování: v roce 1994 ji Sepultura přehrála pod novým názvem "Anticop", tentokrát s odlišným, politickým textem.
V roce 1991 vydalo Cogumelo Records Bestial Devastation poprvé samostatně na vinylu, a to včetně nové verze skladby "Troops Of Doom". O šest let později, v roce 1997, se EP dočkalo reedice od Roadrunner Records jako bonus k albu Morbid Visions - tentokrát doplněné demoverzí skladby "Necromancer".
Přestože Sepultura na prvním ročníku Rock in Rio v lednu 1985 nevystoupila, právě masivní zájem, který festival vzbudil o brazilský hard rock a heavy metal, je podle některých zdrojů jedním z důvodů nečekaného komerčního úspěchu Bestial Devastation v následujících měsících.
Členové kapely v této době vystupovali pod dobovými přezdívkami: Max 'Possessed' Cavalera, Jairo 'Tormentor' Guedz, Paulo 'Destructor' Jr. a Igor 'Skullcrusher' Cavalera. Zajímavostí tak je, že baskytarovouu stopu ve skutečnosti nahrál Jairo Guedz, přestože v titulcích je jako baskytarista uveden Paulo Jr.
Autor textu ke skladbě "Antichrist", Wagner Lamounier, si podle vlastních slov vysloužil přezdívku 'Antichrist' přímo díky této písni - pod jménem Wagner 'Antichrist' Lamounier pak působil i jako zpěvák a kytarista formace Sarcófago.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "The Curse" | Max 'Possessed', Jairo 'Tormentor', Paulo 'Destructor' | 0:39 |
| 2 | "Bestial Devastation" | Max 'Possessed', Jairo 'Tormentor', Paulo 'Destructor' | 3:08 |
| 3 | "Antichrist" | text: Wagner 'Antichrist'; hudba: Max 'Possessed' | 3:47 |
| 4 | "Necromancer" | Max 'Possessed', Jairo 'Tormentor', Paulo 'Destructor' | 3:53 |
| 5 | "Warriors Of Death" | Max 'Possessed', Jairo 'Tormentor', Paulo 'Destructor' | 4:10 |
| Celkový čas: | 15:37 | ||
Přestože se Sepultura později dočkala zlatých certifikací v USA za alba Chaos A.D. a Roots (přes 500 000 prodaných kusů), Bestial Devastation žádné podobné ocenění ani umístění v oficiálních hitparádách nezískala. Zůstala ryze undergroundovou záležitostí a jejím tehdejším 'úspěchem' byl především prodej zhruba 8 000 kusů v Brazílii během několika měsíců po vydání.
