Grindcore

Charakteristika grindcore

Grindcore se vyvinul jako směs thrash metalu, thrashcore a hardcore punku. Název pochází z britského výrazu „grind“ označujícího thrash; k němu byl připojen přívlastek -core od hardcore. Tento styl spoléhá na klasickou hardcore punkovou instrumentaci: elektrickou kytaru, basu a bicí. Přesto však mění běžné postupy metalové či rockové hudby, pokud jde o strukturu a zvukové vyznění skladeb. Vokální techniky sahají od vysokých poloh 'screamingu' až po hluboký 'growling'. V některých případech texty nejsou jasně rozpoznatelné a vokály slouží spíše jako zvukový efekt, což je běžné u experimentálních formací, jako je Naked City.

Pro některé grindcoreové skladby je typický tzv. 'mikrozpěv', trvající jen několik sekund. V roce 2001 Guinnessova kniha světových rekordů ocenila Brutal Truth rekordem 'Nejkratší hudební video' za píseň "Collateral Damage" z roku 1994 (trvání čtyři sekundy). V roce 2007 vytvořil videoklip k písni Napalm Death "You Suffer" nový rekord s délkou 1,3 sekundy. Kromě mikrosongů jsou grindcoreové skladby obecně krátké – například debutová deska Carcass Reek of Putrefaction (1988) obsahuje 22 skladeb s průměrnou délkou 1 minuta a 48 sekund. Grindcoreové počiny jsou často mnohem kratší než u jiných žánrů, mají vysoký počet skladeb, ale celkovou stopáž kolem 15 až 20 minut.

Mnoho grindcoreových uskupení experimentuje s laděním kytar a často používá podladěné nástroje, power akordy a silné zkreslení. Například vinylová A strana debutu Napalm Death Scum (1987) je laděná v Eb, zatímco B strana kytary ladí v C. Jejich druhý studiový počin From Enslavement to Obliteration a EP Mentally Murdered jsou naladěny v C#. Třetí plnohodnotná nahrávka Harmony Corruption byla laděna v D. Bolt Thrower ještě více podladil kytary o 3 a půl kroku (A). Basa bývá často zkreslená.

Blast beat je rytmus charakteristický pro grindcore ve všech jeho podobách, ačkoli jeho použití předchází samotný vznik žánru, protože pochází z jazzu. Adam MacGregor popisuje blast beat jako opakující se figuru v šestnáctinách hranou ve velmi rychlém tempu, rovnoměrně rozloženou mezi šlapák, virbl a činel (crash, ride nebo hi-hat). Termín blast beat zavedla formace Napalm Death, přestože podobný styl bubnování existoval již dříve. Daniel Ekeroth uvádí, že blast beat byl poprvé zaznamenán u švédské sestavy Asocial na demu z roku 1982. Podobnou techniku používali i Dirty Rotten Imbeciles ("No Sense"), Stormtroopers of Death ("Milk"), Sarcófago ("Satanas"), Sepultura ("Antikrist") a Repulsion ještě před Napalm Death.

Texty grindcoreových skladeb jsou zpravidla provokativní a často odrážejí punkové kořeny žánru. Grindcoreová formace Napalm Death se zaměřuje na anarchistické témata, zahrnující antirasismus, feminismus, antimilitarismus a antikapitalismus. Textová témata týkající se práv zvířat patří k hlavním motivům kapel jako Napalm Death, Agathocles či Carcass. Některé z těchto uskupení, například Cattle Decapitation a Carcass, vyjadřují kritiku lidského týrání zvířat a někteří členové jsou vegetariáni či vegani. Carcass je považován za průkopníka goregrindu, zaměřeného na 'tělesná' témata. Skupiny orientující se na sexuální záležitosti, jako Gut and the Meat Shits, se někdy řadí k pornogrindu. Texty Setha Putnama z Anal Cunt jsou známé černým humorem, zatímco The Locust vytváří satirické koláže inspirované cut-up metodou Williama S. Burroughse.




Historie grindcore

Předchůdci

Na vznik grindcore měl zásadní dopad crust punk. První grindcore, praktikované britskými uskupeními jako Napalm Death a Extreme Noise Terror, se vynořilo z crust punkové scény. Tento raný styl se někdy nazývá 'crustgrind'.

Raná scéna grindcore se spoléhala na mezinárodní síť obchodníků s páskami a vlastní výrobu. Nejuznávanějšími předchůdci grindcore jsou Siege, hardcore punková formace, a Repulsion, kteří hráli ranný death metal. Siege z Weymouth v Massachusetts byli ovlivněni klasickým americkým hardcore (Minor Threat, Black Flag, Void) a britskými uskupeními jako Discharge, Venom a Motörhead. Jejich cílem byla maximální rychlost: „Poslouchali jsme nejrychlejší punkové a hardcore kapely, které jsme našli, a řekli si Dobře, záměrně napíšeme něco, co je rychlejší než oni,“ vzpomínal bubeník Robert Williams. Repulsion se často připisuje vynález klasického grindového blast rytmu (190 úderů za minutu), stejně jako jeho výrazného basového zvuku. Zejména Shane Embury obhajuje sestavu jako původce pozdějších inovací Napalm Death. Kevin Sharp z Brutal Truth prohlašuje, že Horrified (jediné album Repulsion) bylo a stále je určujícím jádrem toho, čím se stal grind, je to dokonalá kombinace hardcore punku s metalickým gore, rychlostí a zkreslením.

Další formace na britské grindcoreové scéně, například Heresy a Unseen Terror, zdůraznily vliv amerického hardcore punku, včetně Septic Death, a švédského D-beatu na vznik grindcore. Sore Throat zmiňují Discharge, Disorder a řadu evropských D-beatových a thrash metalových uskupení, včetně Hellhammer a amerických hardcore part Poison Idea a D.R.I.. Japonský hardcore, zejména GISM, je také často zmiňován jako původce tohoto stylu. Mezi další klíčové kapely zmiňované současnými a bývalými členy Napalm Death jako formativní vlivy patří Discharge, Amebix, Throbbing Gristle a výše zmínění Dirty Rotten Imbeciles. Post-punk, jako Killing Joke a Joy Division, měl na ranné uskupení Napalm Death také vliv.


Britský grindcore

Grindcore jako takový byl definován v polovině 80. let ve Velké Británii formací Napalm Death, která vzešla z anarcho-punkové scény v Birminghamu. Zatímco jejich první nahrávky připomínaly tvorbu uskupení Crass, později byli spojováni s crust punkem. Parta pak postupně začala přibírat prvky thrashcore, post-punku a power electronics a prošla mnoha personálními změnami. K zásadnímu posunu ve stylu došlo poté, co se bubeníkem stal Mick Harris. Výzkum Alberta Mudriana naznačuje, že název 'grindcore' vytvořil právě Harris. Když byl dotázán, zda s tímto termínem přišel on, odpověděl: „Grindcore pochází z 'grind', což bylo jediné slovo, které jsem mohl použít k popisu kapely Swans po zakoupení jejich první desky v roce 84. Poté, co se tento nový hardcore dal v polovině osmdesátek do pohybu, jsem si pomyslel, že výraz 'grind' se k němu díky jeho rychlosti opravdu hodí, tak jsem tomu začal říkat grindcore.“

Slovo grind pochází z angličtiny a má více významů podle kontextu. V souvislosti s hudebním žánrem grindcore se používá především ve významu:

V hudebním kontextu 'grind' tedy vyjadřuje extrémní, syrovou, rychlou a drásavou kvalitu – hlavně co se týče zvuku bicích, kytar a celkové energie. V grindcore odkazuje jak na rychlost, tak i na zvukový charakter: 'drtivý hardcore' nebo 'drsný core'.

Jiné zdroje jsou s Harrisovým tvrzením v rozporu. V článku časopisu Spin věnovaném tomuto žánru Steven Blush prohlašuje, že mužem, jemuž se často připisuje zásluha za vznik grindcoru, byl Shane Embury – od roku 1987 baskytarista Napalm Death. Embury nabízí vlastní popis toho, jak grindcore vznikl: „Pokud jde o to, jak celý tento zvuk začal, byli u toho opravdu Celtic Frost, Siege – což je hardcore kapela z Bostonu – spousta hardcore a death-metalových formací a některé industriální partičky jako raní Swans. Prostě jsme vytvořili mix všech těchto věcí. A všechno zásadně rychlostí sto mil za hodinu.“

Zakladatel Earache Records Digby Pearson s Emburym souhlasí a říká, že Napalm Death dali hardcore a metal do akcelerátoru. Pearson však dodává, že grindcore nebyl jen o rychlosti bubnů, blast beatech atd. Tvrdil, že šlo hlavně o kytary – těžké, podladěné, bezútěšné, drsné 'grind' riffové stěny. Tak žánr popsali hudebníci, kteří ho tvořili i definovali.

Když se grindcore začal objevovat na okraji hlavního proudu, New Musical Express uvedl Napalm Death v roce 1988 na obálce a označil je za nejrychlejší sestavu na světě. Seismický dopad Napalm Death inspiroval v 80. letech další britské grindcore party jako Extreme Noise Terror, Carcass a Sore Throat.

Extreme Noise Terror z Ipswiche vznikli v roce 1984 s cílem stát se nejextrémnější hardcore punkovou skupinou všech dob. V roce 1987 u nich na čas působil i bubeník Mick Harris z Napalm Death. Ian Glasper popisuje Extreme Noise Terror jako naštvaný nenávistný hluk, vycházející z ranných Discharge a Disorder, kde Dean Jones a Phil (zpěváci) tlačili svůj vokální projev až na absolutní hranici. V roce 1991 spolupracovali s acid houseovým duem KLF, s nimiž vystoupili i na předávání Brit Awards v roce 1992.

Carcass vydali v roce 1988 debutovou desku Reek of Putrefaction, kterou John Peel prohlásil za své nejoblíbenější LP – navzdory mizerné produkci. Zaměření uskupení na gore a anatomický rozklad, a to jak v textech, tak v grafice, inspirovalo vznik subžánru goregrind. Sore Throat zaujali zřejmě nejextrémnější anti-hudební postoj, ovlivněný crust punkem a industrialem. Někteří posluchači je brali spíš jako vtip či parodii grindcoru.

V následujícím desetiletí byli dva zakladatelé stylu komerčně životaschopní. Podle Nielsen Soundscan prodali Napalm Death v období od května 1991 do listopadu 2003 celkem 367 654 kopií, zatímco Carcass jich ve stejném období prodali 220 374. Mnohem větší zviditelnění přineslo Napalm Death zařazení skladby "Twist the Knife (Slowly)" na soundtrack ke hře Mortal Kombat, neboť tato kompilace se vyšplhala do první desítky žebříčku Billboard 200 a během roku získala platinové ocenění. Samotní průkopníci grindcoru ovšem vyjadřovali určité rozpaky nad jeho pozdější popularitou. Pete Hurley, kytarista Extreme Noise Terror, například prohlásil, že nemá zájem být pamatován jako jeden z pionýrů tohoto stylu.


Severoamerický grindcore

Novinář Kevin Stewart-Panko tvrdí, že americký grindcore 90. let vycházel ze tří zdrojů: britského grindcore, amerických předchůdců a death metalu. Vzhledem k tomu, že raná alba Napalm Death nebyla ve Spojených státech široce distribuována, měly americké formace tendenci brát inspiraci z jejich pozdějších děl, jako je Harmony Corruption (1990). Mnohá z těchto uskupení navíc často využívala riffy převzaté z crossoveru nebo thrash metalu. K raným americkým průkopníkům grindu patřili Terrorizer a Assück. Výrazný vliv sehráli také Anal Cunt, mimořádně disonanční parta, která neměla baskytaristu. Jejich styl bývá označován jako 'noisecore' nebo 'noisegrind' – Giulio z Cripple Bastards jej popsal jako nejvíce antihudební a nihilistickou tvář extrémní hudby své doby. Průkopnickou roli na počátku 90. let sehráli rovněž Brutal Truth. Jejich zpěvák Kevin Sharp však přiznává, že byli více ovlivněni thrashem Dark Angel než britskými předobrazy. Discordance Axis razili techničtější pojetí a esteticky vycizelovanější vizuální i produkční přístup. Scott Hull se stal jedním z klíčových tvůrců na současné grindcoreové scéně díky svému působení ve formacích Pig Destroyer a Agoraphobic Nosebleed. Pig Destroyer čerpali inspiraci z thrash metalu (Dark Angel, Slayer), sludge metalu (Melvins) a grindu v duchu Brutal Truth, zatímco Agoraphobic Nosebleed navazovali na thrashcore a powerviolence (D.R.I., Crossed Out). Styl Pig Destroyer bývá někdy označován jako 'deathgrind', vzhledem k výraznému vlivu death metalu – podobně jako v případě Cattle Decapitation.

Formace The Locust čerpala z powerviolence (Crossed Out, Dropdead), první vlny screamo (Angel Hair), temného experimentálního rocku (Art Bears, Renaldo and the Loaf) a death metalu. Někdy byli popisováni jako 'hipster grind' – kvůli fanouškovské základně a módnímu stylu. I Hole čerpali ve svých raných nahrávkách z grindcoru – konkrétně ve skladbách "Dicknail", "Teenage Whore" i na debutové desce Pretty on the Inside (1991). Ta obsahovala sexuálně provokativní a násilné texty, silné zkreslení a kolísavé tempo – čímž se částečně vymykala žánrovým standardům. Frontmanka Courtney Love uvedla, že se snažila vystihnout klíčové rysy grindcoru a spojit je s melodičtější popovou strukturou. Později se ale skupina od tohoto směru odklonila.

Mezi další zásadní grindcoreové formace ze Severní Ameriky patří Brujeria, Soilent Green, Cephalic Carnage, Impetigo a Circle of Dead Children. Kanadskou scénu reprezentují Fuck the Facts.


Evropský kontinentální grindcore

Evropská uskupení, jako Agathocles, Patareni a Fear of God, patří k významným prvním praktikům tohoto stylu. Filthy Christian, kteří podepsali smlouvu s Earache Records v roce 1989, představili tento směr ve Švédsku, D.D.T. & Fear of Dog byli průkopníky grindu a noise v Srbsku od poloviny 80. let, Extreme Smoke 57 působili ve Slovinsku na počátku 90. let, zatímco Cripple Bastards položili základy italskému grindcore. Giulio z Cripple Bastards tvrdí, že trvalo nějaký čas, než se začalo používat britské označení stylu; předtím se v Evropě označoval jako death-thrashcore. Nasum, vycházející ze švédské death metalové scény, se proslavili politickými tématy z osobního pohledu.

Anders Jakobson, jejich bubeník, uvedl: „Byly to všechny ty různé typy lidí, které bavilo to, co děláme. [...] Udělali jsme grindcore o něco poslouchatelnější na úkor skalních fanoušků grindcore, kteří si mysleli, že jsme sice nebyli zaprodanci, ale nebyli jsme věrni původní podstatě grindcore.“ Další švédská uskupení, jako General Surgery a Regurgitate, praktikovala goregrind. Inhume z Nizozemska, Rotten Sound z Finska a Leng Tch'e z Belgie byli dalšími evropskými formacemi, které hrály grindcore spojený s death metalem. V roce 2000 se belgická sestava Aborted stala klíčovým přispěvatelem do žánrů death-grind.


Grindcore v asijských zemích

V roce 2010 podepsala singapurská formace Wormrot smlouvu s Earache Records. V Japonsku působí soubory Nuda a Gore Beyond Necropsy.




Podžánry grindcore

Vliv grindcore na další styly – Japonská noise rocková formace Nuda si vypůjčila prvky grindu a koncertovala s Brutal Truth v roce 1993. Další japonský grindcore soubor Gore Beyond Necropsy vznikl v roce 1989 a později spolupracoval s noise music umělcem Merzbowem. Naked City, vedené avantgardním jazzovým saxofonistou Johnem Zornem, hrálo avantgardní formu polystylistického, grindcore ovlivněného punkového jazzu. Zorn později vytvořil projekt Painkiller s producentem ambientního dubu Billem Laswellem na basovou kytaru a Mickem Harrisem na bicí, který na některých skladbách také spolupracoval s Justinem Broadrickem. Kromě toho mělo grindcore vliv na hnutí powerviolence v americkém hardcore punku a ovlivnilo některé formy metalcore. Někteří hudebníci také produkovali hybridy mezi grindem a elektronickou hudbou.

Powerviolence – Powerviolence je surový a disonantní subžánr hardcore punku. Styl úzce souvisí s thrashcore, podobně jako grindcore. Zatímco powerviolence čerpala inspiraci od Napalm Death a dalších raných grindových formací, kapely powerviolence se vyhýbaly prvkům heavy metalu. Jeho rodící se forma byla propagována koncem 80. let v hudbě hardcore punkové party Infest, která míchala prvky youth crew s hlučnějšími a hutnějšími projevy Lärm a Siege. Na počátku 90. let se mikrožánr upevnil do své nejčastěji uznávané podoby s uskupeními jako Man Is the Bastard, Crossed Out, No Comment, Capitalist Casualties a Manpig. Powerviolenční bandy se zaměřují na rychlost, stručnost, bizarní přechody a neustálé změny tempa. Písně jsou často velmi krátké, není neobvyklé, že některé trvají méně než 30 sekund. Některé party, zejména Man Is the Bastard, převzaly vlivy od sludge metalu a noise. Lyricky a koncepčně byly skupiny hrající powerviolence velmi syrové a nedostatečně produkované, a to jak zvukově, tak i graficky na obalech svých desek. Některé bandy (Man Is the Bastard, Azucares a Dropdead) přejaly vliv anarcho-punku a crust punku s důrazem na práva zvířat a anti-militarismus. The Locust a Agoraphobic Nosebleed později znovu začlenili prvky powerviolence do grindcore.

Průmyslové a elektronické vlivy – Kromě jiných si Napalm Death vzali impuls i z industriální hudební scény. Jejich bývalý kytarista Justin Broadrick pokračoval v kariéře v industriálním metalu s bandou Godflesh. Mick Harris ve svém projektu Scorn, vzniklém po rozpadu Napalm Death, krátce experimentoval s tímto stylem. Scorn také tvořil v industriálním hip hopu a izolacionistických stylech. Inspiraci v tomto žánru zmínil i Fear Factory. Digitální hardcore je původně německý hybrid hardcore punku a hardcore techna. Agoraphobic Nosebleed a Locust si vyžádali remixy od digitálních hardcore producentů a hudebníků noise scény. James Plotkin, Dave Witte a Speedranch se účastnili projektu Phantomsmasher, který spojuje grindcore a digitální hardcore. Alec Empire spolupracoval s Justinem Broadrickem na prvotině Curse of the Golden Vampire a s Gabe Serbianem ze sestavy Locust, kteří žijí v Japonsku. Japonská ikona Merzbow se také zúčastnila Empire/Serbian show.

Electrogrind – V 21. století došlo také k rozvoji 'elektrogrindu' (nebo 'cybergrindu'), který praktikují The Berzerker, Body Hammer, Gigantic Brain a Genghis Tron. Tyto uskupení stavěly na díle Agoraphobic Nosebleed, Enemy Soil a The Locust a také na industriálním metalu. Berzerker si také od gabberů přivlastnil zkreslené bubny Roland TR-909. Mnoho pozdějších elektrogrindových formací bylo karikováno kvůli jejich spojení s hipstery.

Mathcore – V polovině 90. let se začaly mathcoreové kapely, jako jsou The Dillinger Escape Plan, Some Girls a Daughters, inspirovat vývojem grindcore. Tyto party také zahrnují prvky post-hardcore. Kromě mathcore byly podle některých komentátorů s grindcore spojeny i některé rané screamo bandy jako Circle Takes the Square nebo Orchid.

Blackened grindcore – Blackened grindcore je fúzní žánr, který kombinuje prvky black metalu a grindcore. Představiteli jsou formace Vomit Fist, Dendritic Arbor, Sunlight's Bane, Scumpulse, Malevich, Absvrdist a ranní Rotting Christ.

Noisegrind – Noisegrind je mikrožánr, který kombinuje prvky grindcore a harsh noise. Patří sem bandy Holy Grinder, Sete Star Sept, Full of Hell, švýcarští Fear of God, Insufferable a ranní Knelt Rote.




Československá scéna

Na samém konci 80. let a počátkem 90. let můžeme zaznamenat vznik prvních českých grindcoreových kapel. V roce 1989 vznikla v Hulíně skupina Director. V letech 1994 byla založena kapela Isacaarum a v roce 1995 vznikla formace Ingrowing. Dále můžeme uvést kapely jako Pigsty, Poppy Seed Grinder, Gride, Twisted Truth, Needful Things, Hermaphrodit a Melancholy Pessimism. Grindcoru se nově věnuje kapela Spasm, která má na svém kontě celkem tři alba a koncertuje hojně i v zahraničí. Typický je pro tuto kapelu neotřelý a provokativní pódiový projev.

Na slovenské scéně se grindcore začal rozvíjet v 90. letech. Mezi významné slovenské grindcoreové kapely patří Enema Shower, Morbid Angel Dust, Sangre De Idiotas a Testimony. Tyto kapely kombinovaly prvky grindcore, death metalu a thrash metalu, čímž přispěly k rozvoji grindcoreové scény na Slovensku.

Seznam českých, slovenských a československých grindcoreových skupin




Seznam grindcore skupin (podle data vzniku)

1981

Napalm Death (GBR), Siege (USA)


1983

Patareni (YUG)


1984

Inhume (NLD), Repulsion (USA)


1985

Agathocles (BEL), Carcass (GBR), Extreme Noise Terror (GBR)


1986

Bolt Thrower (GBR), Fear of God (CHE), Terrorizer (USA), Unseen Terror (GBR)


1987

Assück (USA), Impetigo (USA), Sore Throat (GBR)


1988

Anal Cunt (USA), Cripple Bastards (ITA), Naked City (USA), Soilent Green (USA)


1989

Brujeria (MEX), Director (ČSSR), General Surgery (SWE), Gore Beyond Necropsy (JPN), Protest (ČSSR)


1990

Brutal Truth (USA), Dead Infection (POL), Extreme Smoke 57 (SVN), Regurgitate (SWE)


1991

Disfigured Corpse (ČSSR), Dobytčí Mor (ČSSR), Malignant Tumour (ČSSR), Painkiller (USA)


1992

Cephalic Carnage (USA), Discordance Axis (USA), Four Seats for Invalides (ČSSR), Melancholy Pessimism (SWE), Nasum (SWE)


1993

Fleshless (CZE), Rotten Sound (FIN), !T.O.O.H.! (CZE), Vomitorial Corpulence (CZE)


1994

Agoraphobic Nosebleed (USA), Inhume (NLD), Isacaarum (CZE), The Locust (USA), Untoten (GER)


1995

Aborted (BEL), The Berzerker (AUS), Ingrowing (CZE)


1996

Alienation Mental (CZE), Cattle Decapitation (USA), Gride (CZE)


1997

The Dillinger Escape Plan (USA), Fuck the Facts (CAN), Pig Destroyer (USA), Poppy Seed Grinder (CZE)


1998

Black Market Fetus (USA), Circle of Dead Children (USA), Pigsty (CZE)


2000

Gigantic Brain (USA), Spasm (CZE)


2001

Hemperor (SVK), Leng Tch'e (BEL), Misery Index (USA), Ytivarg (CZE)


2004

Genghis Tron (USA)


2003

Hatebeak (USA)


2005

Swashbuckle (USA)


2006

Rubufaso Mukufo (CZE)


2007

Wormrot (SGP)


2008

Belly Error (CZE)


2009

Lorna Shore (USA)


2011

Controlled Existence (CZE)


2013

Restos Humanos (ESP), Space Hamster (CZE)


2015

Kandar (CZE)


2016

Stochastic Reaper (CZE)


2017

Abhorrent Cabaret (CZE), Origin of Infinity (CZE)


2018

Brauncholda (CZE), Meinkraft (CZE), Murder Rape Amputate (CZE), Pure (CZE)


2020

Sick Sinus Syndrome (CZE)


2021

Meat Chopper in Action (CZE)


2022

Wormgod (CZE)