| Původ: | Los Angeles, Kalifornie, USA |
| Aktivní roky: | 1973–1980, 1982–1989, 1993–2003, 2004–2007, 2010–současnost |
| Styl: | Heavy metal, glam metal, hard rock |
| Vydavatelé: | Pasha, CBS Sony, Atlantic, Chavis, Frontiers |
| Web: | www.quietriot.band |
| Podrobnosti: | Quiet Riot - Metal Atchivess |
QUIET RIOT je americká heavymetalová kapela, kterou v roce 1973 v Los Angeles založili kytarista Randy Rhoads a baskytarista Kelly Garni. Umístila se na 100. místě v žebříčku 100 Greatest Artists of Hard Rock, který sestavuje VH1.
Původní sestavu tvořili Randy Rhoads a Kelly Garni se zpěvákem Kevinem DuBrowem a bubeníkem Drewem Forsythem, ačkoli tato verze kapely byla zmítána nepokoji, které nakonec vedly k propuštění Garniho za vyhrožování smrtí DuBrowovi. Jejich komerčně nejúspěšnější sestavu tvořil DuBrow spolu s kytaristou Carlosem Cavazem, baskytaristou Rudym Sarzem a bubeníkem Frankiem Banalim, která v roce 1983 vydala průlomové album Metal Health, známé tím, že se jako první heavy metalová deska dostala na vrchol albového žebříčku Billboard. Kapela měla několik hitů, které se umístily v žebříčku Billboard Hot 100, včetně písní "Cum On Feel the Noize", "Mama Weer All Crazee Now" (obě coververze britské glam rockové skupiny Slade) a "Metal Health (Bang Your Head)".
Navzdory několika změnám v sestavě a krátkým rozpadům pokračovali QUIET RIOT v nahrávání a koncertování až do DuBrowovy smrti na předávkování kokainem v roce 2007. Ačkoli v kapele nezůstal žádný původní člen, Frank Banali (který byl jejím členem s přestávkami od roku 1982) v roce 2010 skupinu reformoval a v roce 2020 ji tvořili on sám na bicí, zpěvák Jizzy Pearl, baskytarista Chuck Wright a kytarista Alex Grossi. Po DuBrowově smrti kapela pokračovala v nahrávání a koncertování. V roce 2014 vydala své první album po osmi letech s názvem Quiet Riot 10, po němž následovalo v roce 2017 LP Road Rage a v roce 2019 album Hollywood Cowboys.
Banali zemřel 20. srpna 2020 po šestnáctiměsíčním boji s rakovinou slinivky. Asi tři týdny po jeho smrti přeživší členové oznámili, že budou pokračovat bez Banaliho, který si přál, aby pokračovali s tím, že zachovají jméno QUIET RIOT; nahradil ho Johnny Kelly. Dne 2. srpna 2021 vydali prohlášení, že se k nim vrací baskytarista Rudy Sarzo, a zároveň oznámili odchod Wrighta.
Quiet Riot, které založili v roce 1973 kytarista Randy Rhoads a baskytarista Kelly Garni, patří mezi nejúspěšnější hardrocková uskupení v Los Angeles z poloviny a konce 70. let. Původně se formace jmenovala Mach 1, poté se přejmenovala na Little Women a v květnu 1975 definitivně zůstala u názvu Quiet Riot. Název sestavy byl inspirován výrokem Ricka Parfitta z britského bandu Status Quo. Parfitt uvedl, že by se mu líbil název 'Quite Right' pro partu, ovšem tento výraz byl nesprávně vysloven jako 'Quiet Riot'. To hudební uskupení zaujalo natolik, že si zvolilo právě tento název.
Jako bubeník nové formace byl angažován Drew Forsyth, jenž předtím hrál s Rhoadsem a Garnim ve souboru Mildred Pierce, a za mikrofonem stanul losangeleský fotograf Kevin DuBrow. DuBrow však neodpovídal představám Rhoadse o frontmanovi ve stylu Alice Coopera nebo Davida Bowieho, a tak si spoluhráči příliš nepadli do noty, což v sestavě vyvolalo značné napětí. Nakonec ale Rhoads s Garnim uznali, že DuBrow sdílí jejich nadšení, a tak ho přijali.
Rhoads se stal středobodem formace, a to jak hudebně, tak vizuálně. Jeho "puntíkatý motiv" na pódiu se stal vizuálním podpisem Quiet Riot v době, kdy působili v losangeleských klubech. Mnozí fanoušci se na koncertech oblékali do puntíkovaných motýlků a vest, aby napodobili vzhled kytaristy. Co se týče hudebního projevu, zprávy o Randyho talentu jako hlavního kytaristy se rychle šířily ústně, a tak příznivci hard rocku z celého Los Angeles začali navštěvovat koncerty sestavy, aby zjistili, co vlastně ten povyk znamená.
V sedmdesátých letech vznikla mezi Quiet Riot a Van Halen přátelská, avšak intenzivní rivalita. Obě party často vystupovaly v losangeleských klubech, jako byly Starwood nebo noční klub KROQ's Cabaret, ještě před podepsáním smluv s nahrávacími společnostmi. Zatímco Van Halen podepsali v roce 1977 kontrakt s Warner Bros. a vydali debutovou desku, která získala zlatou platinu, Quiet Riot díky smlouvě se Sony vydali svá první dvě studiová alba pouze v Japonsku, přičemž tato vydání dosud nebyla dostupná ve Spojených státech.
Quiet Riot nahráli svou debutovou desku Quiet Riot, známou také jako QR I, už v roce 1977. Vydána byla exkluzivně v Japonsku 2. března 1978. Hudební publicista Martin Popoff ji po letech označil spíše za 'glam pop' než hard rock nebo glam rock. Píseň "Back to the Coast" napsali Randy Rhoads a jeho bratr Kelle ještě jako teenageři – původně pod názvem "West Coast Tryouts". Tuto skladbu Kelle Rhoads později znovu nahrál pro své EP Cheap Talkin' Romance z roku 1985, kde na baskytaru hraje Kelly Garni a na kytaru Steve Sunnarborg – student Randyho Rhoadse a vítěz Randy Rhoads Memorial Scholarship na CSUN.
Vedle neúspěšného hledání amerického vydavatelství začalo mezi členy narůstat napětí – především mezi zpěvákem DuBrowem a basákem Garnim. Garni k tomu později pronesl: „Neustále jsem se snažil dostat ho z kapely a najít nového zpěváka. Nenáviděl jsem ho, on nenáviděl mě a nedokázali jsme najít způsob, jak spolu fungovat. To vytvářelo v kapele dusno a Randy se ocitl v těžké pozici, protože se snažil zůstat nestranný.“
Druhý studiový počin Quiet Riot II, případně QR II, byl nahrán ve studiu The Record Plant a vydán opět pouze v Japonsku – konkrétně 2. prosince 1978. Stejně jako předchozí nahrávka se ani tahle nedostala mimo japonský trh.
Během natáčení této desky napětí mezi Garnim a DuBrowem vyvrcholilo. Po divoké noci, během níž Garni vykradl bar a opil se, se pokusil přesvědčit Rhoadse, aby DuBrowa nahradili. V opilosti pak vystřelil ze zbraně do stropu, a následovala rvačka mezi ním a Rhoadsem. Garni dokonce zosnoval plán, jak dojet do studia Record Plant a zpěváka zastřelit. Naštěstí ho policie zatkla za řízení pod vlivem dřív, než dorazil na místo. Celá situace vyšuměla, ale jeho působení v uskupení tím skončilo. Ačkoliv byl na QR II vyobrazen a oficiálně nahrazen Rudym Sarzem, ve skutečnosti na nahrávce ještě hraje právě Garni. DuBrow sice v médiích konflikt bagatelizoval, ale později přiznal, že šlo o extrémně frustrující období: "Měli jsme v partě jednoho z nejlepších kytaristů vůbec – a nemohli jsme si dovolit být zatčeni!"
V roce 1979 už byl Rhoads znechucený chaosem uvnitř sestavy a tím, že se jim nedařilo získat kontrakt v USA. Koncem roku na popud budoucího basáka Slaughter, Dana Struma, absolvoval konkurz do formace Ozzyho Osbourna. Osbourne později řekl, že ho Randy svým talentem naprosto uchvátil a okamžitě ho přijal. Krátce poté do Osbournova projektu zamířil i Rudy Sarzo a další existence Quiet Riot visela na vlásku. Jelikož rozpad visel ve vzduchu, Randy začal do Osbourneovy tvorby začleňovat riffy a nápady z dřívější tvorby Quiet Riot. Podle Sarza se mnoho původních skladeb této formace objevilo na Osbourneových deskách s novými názvy. Rhoads měl za to, že tyto písně už Quiet Riot nikdy nepoužijí, a tak je nabídnul Ozzymu. Například ústřední riff písně "Suicide Solution" vznikl jako vedlejší motiv ve sloce demonahrávky Quiet Riot s názvem "Force of Habit".
DuBrow později komentoval Rhoadsův odchod slovy, že tahle ztráta jejich sestavu nejen neoslabila, ale rovnou ukončila: „Nebylo to vykolejení – to byl konec.“ Společně s Forsythem ještě zkusili krátce pokračovat pod hlavičkou Quiet Riot s kytaristou Gregem Leonem, ale v roce 1980 se parta oficiálně rozpadla. Po Rhoadsově odchodu ztratil projekt podporu fanoušků. Po jeho rozpadu Dubrow angažoval bývalého bubeníka souboru Gamma, Skipa Gillettea, a zhruba dva roky vystupoval v losangeleských klubech pod názvem DuBrow.
Na začátku roku 1982, kdy DuBrow přizval bubeníka Frankieho Banaliho, baskytaristu Chucka Wrighta a kytaristu Carlose Cavaza, kontaktoval Rhoadse s dotazem, zda by mu nevadilo, kdyby pro své nové uskupení obnovil název Quiet Riot. Rhoads souhlasil, ale chtěl se nejprve poradit s Rudym Sarzem. Ten neměl námitek – a Quiet Riot se tak po dvouleté odmlce znovu vrátili na scénu. V březnu Rhoads tragicky zahynul při leteckém neštěstí během turné s Osbournem a Sarzo krátce poté odešel z jeho formace, protože se jen těžko vyrovnával se smutkem ze ztráty blízkého přítele a spoluhráče.
Když nově složená parta nahrávala skladbu "Thunderbird" jako poctu Rhoadsovi, DuBrow zavolal Sarzovi, zda by se k nahrávání nepřipojil. Sestava DuBrow, Sarzo, Cavazo a Banali si ve studiu sedla natolik, že spolu nakonec natočili víc než polovinu nového studiového počinu. Wrighta, který hrál na basu, už předtím na krátko nahradil Gary Van Dyke (Hollywood Stars, Virgin), ale spolupráce nefungovala a Sarzo byl přijat zpět jako stálý člen. Přestože se po Rhoadsově smrti objevily pochyby, zda je vhodné dál používat jméno Quiet Riot, Rhoadsova matka Delores kapelu podpořila a, jak později uvedl Sarzo, rozhodnutí bylo jasné – i bez Randyho je duch původního Quiet Riot zpět.
V září 1982 díky producentovi Spenceru Profferovi konečně získali americkou nahrávací smlouvu s CBS Records a 11. března 1983 vyšla jejich deska Metal Health. Přelomový singl "Cum On Feel the Noize" spatřil světlo světa 27. srpna 1983. Tato předělávka hitu od Slade z roku 1973 se v listopadu vyšplhala na páté místo v žebříčku Billboard Hot 100 a zapsala se do historie jako první heavymetalová píseň, která kdy pronikla do této hitparády.
Úspěch singlu spustil novou éru popularity heavymetalu v osmdesátkách a pomohl Metal Health dosáhnout na první příčku albového žebříčku Billboardu – čímž se tento debut stal vůbec prvním americkým heavymetalovým LP, které kdy obsadilo vrchol hitparády. Dne 26. listopadu 1983 se Quiet Riot zapsali do dějin jako první heavymetalová formace, která měla ve stejném týdnu singl v Top 5 a album na 1. místě. Metal Health přitom sesadila z trůnu desku Synchronicity od The Police a na vrcholu se udržela týden, než ji vystřídalo Can't Slow Down od Lionela Richieho.
Titulní píseň Metal Health se do hitparád dostala počátkem roku 1984 a nejvýše dosáhla na 31. příčku. Ve výběru VH1 Top 100 Greatest Hard Rock Songs se skladba umístila na 41. místě. Studiovky Metal Health se nakonec v USA prodalo přes šest milionů kopií.
Na podporu nahrávky absolvovala sestava během června, července a září 1983 severoamerické turné jako předkapela ZZ Top během jejich Eliminator Tour. Od října 1983 až do března 1984 pak jeli společné turné se Black Sabbath, kteří propagovali své LP Born Again.
Následující deska, Condition Critical, vyšla 7. července 1984. Ačkoli šlo o poměrně úspěšný titul, ve srovnání s minulým počinem šlo o relativní kritické i komerční zklamání. Prodej dosáhl milionu kusů a v žebříčku Billboard se nahrávka umístila pouze na 15. místě. Deska nabídla další předělávku od Slade, singl "Mama Weer All Crazee Now".
Frustrován tím, že se studiovce nepodařilo zopakovat úspěch předchozího díla, začal DuBrow v metalovém tisku prohlašovat, že mnoho uskupení z losangeleské scény vděčí za svou kariéru Quiet Riot, kteří jim prý 'otevřeli dveře'. V jednu chvíli dokonce přirovnal svou partu k Beatles.
DuBrowovy tirády vyvolaly odpor fanoušků a mediální potyčky s dalšími metalovými formacemi z LA, což vyústilo v březnu 1985 v odchod Rudyho Sarza. Po konkurzu byl v dubnu přijat Kjel Benner, který měl pomoci dokončit již nasmlouvané termíny jihoamerického turné. Navzdory napjatým vztahům se Sarzo v květnu 1985 krátce přidal ke svým bývalým spoluhráčům při Hear 'n Aid sessions – charitativním projektu pod vedením Ronnieho Jamese Dia, jehož cílem bylo získat prostředky na pomoc Africe sužované hladomorem.
O dva roky později se Sarzo znovu objevil po boku Tommyho Aldridge (dalšího ex-člena Osbournovy party) v Whitesnake, se kterou absolvoval turné na podporu jejich velmi úspěšné eponymní studiovky z roku 1987. V Quiet Riot byl Sarzo trvale nahrazen Chuckem Wrightem, který se po pěti letech vrátil. Sestavu na turné v roce 1986 dočasně doplnil také klávesista John Purdell. Téhož roku vyšla formaci nová deska QR III, která se ale stala dalším komerčním propadákem.
Zbytek Quiet Riot, unavený DuBrowovými výstřelky a tlakem od vedení i labelu, ho v únoru 1987 vyhodil a nahradil bývalým frontmanem Rough Cutt, Paulem Shortinem – čímž v kapele nezůstal žádný původní člen. Krátce nato odešel i Chuck Wright a Sarzo byl přizván zpět. I když se skutečně na krátko vrátil (a objevil se i na některých promo fotkách), byl v té době vázán ke Whitesnake a nemohl se tedy Quiet Riot aktivně účastnit. Basovou sekci tak nakonec převzal Sean McNabb.
Obnovené uskupení vydalo v říjnu 1988 další nahrávku Quiet Riot (označovanou i jako QR IV), ta však nedokázala obnovit ztracenou komerční slávu. V dubnu 1989 se cesty členů rozešly. Koncert z jejich posledního turné byl později zveřejněn na DVD pod názvem '89 Live in Japan.
Frankie Banali se mezitím objevil na albu W.A.S.P. The Headless Children a odehrál několik koncertů se skupinou Faster Pussycat. Sean McNabb se v roce 1991 připojil k House of Lords, kde nahradil Chucka Wrighta – tedy basistu, kterého předtím sám vystřídal i v Quiet Riot. Kevin DuBrow následně bojoval u soudu o zachování kontroly nad názvem kapely.
Poté, co DuBrow získal práva na název formace, spojil se s 21 letým bluesovým kytaristou Seanem Manningem, baskytaristou Kennym Hillerym a bubeníkem Patem Ashbym, aby Quiet Riot reformovali. Na počátku však na turné používali přezdívku Little Women (název, který Rhoads a DuBrow krátce užívali v 70. letech), aby se vyhnuli nežádoucí publicitě. DuBrow a Manning také složili několik skladeb pro novou nahrávku, které se nakonec objevily na desce Terrified až v červenci 1993. V této sestavě hrálo hudební uskupení po celých Spojených státech až do roku 1990, kdy Manning odešel ke kapele Hurricane.
Počátkem devadesátých let mezi bývalými spoluhráči Carlosem Cavazem a Kevinem DuBrowem ochladla válečná nálada a začali spolu opět komunikovat. Nakonec v roce 1991 založili spolu s baskytaristou Kennym Hillerym a bubeníkem Bobbym Rondinellim band Heat. V následujícím roce se tato čtveřice vrátila k názvu Quiet Riot a v roce 1993 vydala již zmíněnou studiovku Terrified, přičemž se po odchodu Bobbyho Rondinelliho k Black Sabbath opět připojil na bicí Frankie Banali. O rok později vystřídal Hilleryho u baskytary další návratový hráč Chuck Wright.
Téhož roku vydal DuBrow kompilaci The Randy Rhoads Years, která obsahovala remixované skladby ze dvou prvních desek Quiet Riot, jež vyšly pouze v Japonsku, spolu s dříve nevydaným materiálem, z nichž mnohé měly nově nahrané vokály.
V březnu 1995 uskupení vydalo studiovku Down to the Bone a v únoru 1996 desku Greatest Hits. Ta zahrnovala pouze materiál z let CBS, včetně tří skladeb z alba s Paulem Shortinem z roku 1988 a dvou dříve dostupných jen jako promo živých písní. Bývalý baskytarista Kenny Hillery, který kapelu opustil v roce 1994, spáchal 5. června 1996 sebevraždu.
V lednu 1997 se ke kapele znovu připojil Rudy Sarzo, čímž se obnovila sestava z období úspěšné studiovky Metal Health. Během turné toho roku zažalovala DuBrowa jedna rozzlobená fanynka za zranění, která podle ní utrpěla během koncertu. V březnu 1999 vydalo uskupení desku Alive and Well, která obsahovala nové písně i několik znovu nahraných hitů. Ve stejné sestavě vyšla v květnu 2001 studiovka Guilty Pleasures. V srpnu 2002 bývalý frontman Shortino zaskočil za DuBrowa na třech koncertech, když onemocněl chřipkou.
V září 2002 se formace spojila s režisérem Jackem Edwardem Sawyersem a natočila koncertní videoklip v Key Clubu v Los Angeles. Koncertní DVD Live in the 21st Century bylo vydáno 11. listopadu 2003. O dva měsíce dříve, v září 2003, se Quiet Riot opět oficiálně rozpadli.
Kevin DuBrow vydal v květnu 2004 své první sólové album In for the Kill, po kterém v říjnu 2004 oznámil reunion Quiet Riot, který se uskutečnil v sestavě Kevin DuBrow, Frankie Banali, Chuck Wright a nový kytarista Alex Grossi. Formace se v roce 2005 představila na turné Rock Never Stops Tour společně s partami Cinderella, Ratt a FireHouse. V prosinci 2005 se k uskupení nakrátko připojil kytarista Tracii Guns ze sestavy L.A. Guns, který však po necelém měsíci, po jedné zkoušce, odešel kvůli hudebním neshodám.
Wright a Grossi opustili band na začátku roku 2006. V tomto období byli členy Quiet Riot také kytaristé Billy Morris a Neil Citron a baskytaristé Sean McNabb a Wayne Carver. Během roku 2006 kapela pracovala na novém studiovém počinu, který měl vyjít buď v roce 2006, nebo 2007. Uskupení uvedlo, že si pro vydání desky nestanovilo žádný časový plán, že si projekt financuje samo a že album vyjde, až to uzná za vhodné a podle svých podmínek.
Ve studiu s kapelou spolupracoval bývalý baskytarista The Firm a Blue Murder Tony Franklin. Deska Rehab, na které se formace podílela v sestavě DuBrow, Banali, Franklin a Neil Citron, vyšla 3. října 2006. Na albu hostoval také bývalý baskytarista a zpěvák Deep Purple Glenn Hughes. Koncem roku 2006 se Wright a Grossi vrátili do party a absolvovali turné na podporu nahrávky. V roce 2007 se Quiet Riot objevili v rozhlasových upoutávkách pro rádio ESPN, které parodovaly jejich status zastaralých rock n' rollových ikon, s komentářem DuBrowa a Banaliho.
Dne 25. listopadu 2007 byl Kevin DuBrow nalezen mrtvý ve svém bytě v Las Vegas. Frankie Banali potvrdil jeho smrt v e-mailu pro španělský The Metal Circus, kde napsal: „Prosím, respektujte mé soukromí, protože truchlím nad odchodem a uctívám památku mého nejdražšího přítele Kevina DuBrowa.“
Původní baskytarista Quiet Riot Kelly Garni, který byl z kapely vyhozen poté, co v roce 1978 zosnoval plán na vraždu zpěváka, vyzval fanoušky, aby byli trpěliví a neposkytovali žádné spekulace, dokud úřady nerozhodnou o příčině smrti. Garni si uvědomoval negativitu, kterou DuBrowovo chování v průběhu let mezi fanoušky vyvolalo, a požádal je, aby v zájmu rodiny a přátel odolali jakémukoli nutkání být kritičtí: „Prosím vás o to všechny nejen za sebe, ale i za ostatní přátele a rodinu. Prosím, aby zde nikdo právě v této bezprostřední době nepředkládal žádné spekulace ani názory, teorie ani jiné věci, které by mohly být chápány jako negativní nebo, a za to se omlouvám, dokonce jako soucitné. Už teď, během několika hodin od této události, se musím potýkat s nepravdivými fámami a spekulacemi, a to jen přilévá olej do ohně. Téma Kevin má tendenci podněcovat plameny na každém fóru a na to teď není vhodná doba. Všem zde vysvětlím fakta a pravdu v následujících 24 až 48 hodinách, protože si uvědomuji, že se to dotkne nás všech. Do té doby mějte prosím trpělivost. Všechny podrobnosti a další relevantní informace vám zde předám, jakmile je budu mít k dispozici.“
Dne 10. prosince 2007 média potvrdila, že DuBrow byl prohlášen za mrtvého 25. listopadu 2007 a později bylo zjištěno, že zemřel na předávkování kokainem přibližně o šest dní dříve. Dne 14. ledna 2008 vydal Banali prostřednictvím svých internetových stránek následující prohlášení týkající se budoucnosti Quiet Riot: „Byl jsem osloven, zda bych neměl zájem kontaktovat Rudyho Sarza a Carlose Cavaza a provést konkurz na zpěváky pro Quiet Riot. Byl jsem také osloven, zda bych měl zájem kontaktovat a reformovat verzi Quiet Riot, ve které působili Paul Shortino, Carlos Cavazo a Sean McNabb. Dovolte mi, abych to řekl velmi jednoduše a naprosto jasně. I když se stále aktivně podílím na obchodních zájmech Quiet Riot a budu v této funkci pokračovat, odmítám veškeré návrhy, aby Quiet Riot pokračovali jako živě vystupující subjekt. Mé přátelství, láska a úcta ke Kevinu DuBrowovi, stejně jako má osobní láska a náklonnost ke Kevinově matce a jeho rodině způsobují, že je pro mě nepředstavitelné, abych se kdy zabýval jakýmikoliv ovacemi na reformu nebo pokračování Quiet Riot. Kevin byl příliš důležitý na to, abychom pokračovali bez něj. Byla by to také neúcta k fanouškům, kteří Quiet Riot podporovali téměř 25 let. Děkuji všem za úžasné a někdy nepředvídatelné dobrodružství, které jsem mohl prožít jako člen Quiet Riot. Jediné, čeho lituji, je ztráta Kevina. Ať odpočívá v pokoji. Nyní začínám život po Quiet Riot.“
Navzdory svému předchozímu naléhání, že se Quiet Riot nikdy nemohou vrátit jako živě vystupující uskupení, Banali v září 2010 ohlásil novou verzi sestavy se sebou samým na bicí, Chuckem Wrightem na baskytaru, Alexem Grossi na kytaru a nově příchozím zpěvákem Markem Huffem (dříve z Van Halen tribute bandu 5150). Tato parta si vyžádala požehnání rodiny DuBrowových a DuBrowova matka povzbuzovala Banaliho k obnovení uskupení. V červenci 2011 tato formace absolvovala turné po Německu jako support souborů Slayer a Accept.
Dne 12. ledna 2012, zatímco Huff čekal na operaci mozku, Quiet Riot vydali prohlášení, ve kterém oznámili, že se s Huffem rozloučili a na nadcházející koncerty ho nahradí Keith St. John (dříve Montrose). Huff se o svém vyhazovu dozvěděl na internetu. V březnu 2012 Banali najal neznámého zpěváka Scotta Vokouna, aby Huffa plně nahradil.
Původní baskytarista a zakládající člen Kelly Garni vydal v říjnu 2012 svou dlouho očekávanou autobiografii. Kniha se zabývá začátky a prvními roky existence Quiet Riot a také podrobnostmi o Garniho přátelství se zakladatelem uskupení Randym Rhoadsem.
V listopadu 2013 bylo oznámeno, že Scott Vokoun se s Quiet Riot přátelsky rozešel a že jeho náhradou se stal zpěvák Love/Hate Jizzy Pearl, který odehrál svůj první koncert s partou 31. prosince ve Flagstaffu v Arizoně. Formace poté údajně pracovala v nahrávacím studiu na novém studiovém albu, které mělo vyjít někdy v roce 2014.
V prosinci 2013 poskytl Frankie Banali rozhovor časopisu Loudwire, během kterého hovořil o budoucnosti Quiet Riot i o jejich připravovaném albu. Prozradil, že album bude obsahovat šest nových písní nahraných ve studiu, přičemž bývalý baskytarista Rudy Sarzo a baskytarista ze session Rehab Tony Franklin budou hrát každý na dvou písních, a také čtyři živé písně pořízené z posledních profesionálně nahraných koncertů Kevina DuBrowa s kapelou v roce 2007. Banali o výběru písní řekl: „Vědomě jsem se rozhodl nepoužít obvyklé písně, které by lidé očekávali. Vybral jsem skladby, které byly výjimečné a aktuální. Řekněme, že tam bude jedna známá skladba, dvě nečekané volby a jedna, která skutečně ukazuje kořeny Quiet Riot a to, jak kapela působila v živé aréně. Myslím, že fanoušci můj výběr opravdu ocení.“
V té době byl dokončen dokumentární film o Quiet Riot s názvem Well Now You're Here, There's No Way Back (pojmenovaný podle textu hitu uskupení "Bang Your Head" (Metal Health)), který režírovala a produkovala Banaliho snoubenka Regina Russellová. 29. dubna 2014 měl premiéru na filmovém festivalu v Newport Beach.
V červnu 2014 kapela vydala nové album s názvem 10, první studiovou desku po osmi letech a první od poslední reformy.
Koncem roku 2016 ze skupiny odešel zpěvák Jizzy Pearl, aby se soustředil na svou sólovou kariéru, a nahradil ho bývalý zpěvák uskupení Adler's Appetite a Icon Seann Nicols, dříve známý jako Sheldon Tarsha. 13. února 2017 formace oznámila, že 21. dubna vydá nové album Road Rage, nicméně v březnu bylo oznámeno, že Nicols skupinu opustil a novým zpěvákem se stal James Durbin. Kapela následně oznámila, že Road Rage bude odloženo na léto 2017, aby mohly být všechny Nicolsovy vokály nahrazeny Durbinovými s novými texty a melodiemi. 4. srpna pak bylo oznámeno, že nová verze alba vyjde u Frontiers Music Srl.
V průběhu roku 2019 byl Banali nucen vynechat několik koncertů, protože se léčil s rakovinou slinivky břišní ve čtvrtém stadiu, ačkoli svou diagnózu zveřejnil až v říjnu téhož roku. Nahradil ho buď bývalý bubeník Type O Negative Johnny Kelly, nebo bývalý bubeník W.A.S.P. Mike Dupke, v závislosti na dostupnosti jednotlivých bubeníků. V září 2019 Durbin podle Banaliho opustil kapelu, aby "šel vlastní cestou", a Pearl byl znovu najat jako hlavní zpěvák. O dva měsíce později vyšlo čtrnácté studiové album a druhé a poslední, na kterém se podílel Durbin, Hollywood Cowboys.
Dne 20. srpna 2020 Banali zemřel na rakovinu slinivky břišní, která mu byla diagnostikována o šestnáct měsíců dříve, čímž se stal po DuBrowovi v roce 2007 druhým členem sestavy z éry Metal Health, který zemřel.
Dne 9. září 2020 Quiet Riot na své facebookové stránce oznámili, že budou pokračovat bez Banaliho, který si přál, aby hudba a odkaz kapely zůstaly zachovány. Nahradil ho Johnny Kelly, který za Banaliho zaskočil na turné kapely v letech 2019 a 2020. V létě roku 2021 parta vyrazila na své první turné od Banaliho odchodu a v květnu téhož roku oznámila, že v roce 2022 vydá nové studiové dílo. V roce 2022 se formace vydala na své první turné po Banaliho smrti.
Dne 2. srpna 2021 Quiet Riot oznámili, že bývalý baskytarista Rudy Sarzo se ke kapele vrátí na začátku roku 2022 a opět nahradí Chucka Wrighta. 6. listopadu 2021 Sarzo odehrál svůj první koncert s kapelou po téměř dvaceti letech v The Groove Music Hall ve Woodfordu ve Virginii.
V prosinci 2021 Sarzo potvrdil, že nová hudba Quiet Riot bude vydána u příležitosti jejich nadcházejícího turné v roce 2022: „Chystáme několik překvapení, která jsou již nahraná. Takže na vydání teprve čekají. Vydáme je v souvislosti s tím, až začneme v únoru 2022 koncertovat.“ Tentýž měsíc prozradil, že se připravují plány na oslavu 40. výročí desky Metal Health v roce 2023.
V polovině roku 2025 nejsou o nové nahrávce zatím žádné informace.
Píseň "Metal Health" je použita jako znělka videohry Showdown: Legends of Wrestling. Stejná skladba se objevuje také na soundtracku ke hře Grand Theft Auto: Vice City Stories a je hratelnou písní ve hrách Guitar Hero Encore: Rocks the 80's a Rock Band Blitz. Píseň "Cum on Feel the Noize" se objevuje ve hře Grand Theft Auto: Vice City. Skladba "The Wild and the Young" je obsažena v soundtracku ke hře Brütal Legend.
Quiet Riot jsou zmíněni v písni Bena Foldse z roku 2001 "Rockin' the Suburbs" ve verších „I'm rockin' the suburbs, just like Quiet Riot did. I'm rockin' the suburbs, except that they were talented.“ Na albu Punk Goes 80's z roku 2005 Relient K přebrali píseň "Manic Monday" od The Bangles a změnili dva původní verše tak, aby zněly: „Říká mi svým hlasem Quiet Riot: 'C'mon feel the noise.'“ Ve skladbě "Heart Songs" od uskupení Weezer z jejich stejnojmenné desky Red zní jeden verš takto: „Quiet Riot mě začali mlátit do hlavy.“
V epizodě seriálu Simpsonovi z roku 2005 s názvem "The Father, the Son, and the Holy Guest Star" je parta vtipně zobrazena jako konvertovaná náboženská formace s názvem Pious Riot a hraje parodii na píseň "Cum on Feel the Noize" jako "Come on Feel the Lord".
Píseň "Metal Health" byla použita i v soundtracku k filmu Crank, neboť zazněla během úvodní sekvence. Byla také použita ve scénách k filmům Footloose a The Wrestler. Skladba "Cum on Feel the Noize" zazněla v muzikálu Rock of Ages. Profesionální wrestler Necro Butcher používá "Metal Health" jako své vstupní téma ve filmu Wrecking Ball Wrestling.
V roce 2025 vyšla kniha Bang Your Head, Feel The Noize – The Quiet Riot Story od autora Grega Prata. Publikace podrobně mapuje historii kapely od jejího vzniku až po současnost, včetně rozhovorů s bývalými i současnými členy a osobnostmi, které ovlivnily její kariéru.
