TUBLATANKA je slovenská hard rocková kapela, kterou v roce 1982 založili Martin Ďurinda (kytara) a Juraj Černý (bicí). Po festivalu amatérských skupin v PKO v Bratislavě, který pod názvem 'Mladá vlna ´82' organizoval Richard Müller dostala TUBLATANKA nabídku od jediného tehdejšího slovenského hudebního vydavatelství Opus k nahrávce LP desky. Prvního alba, které vyšlo pod názvem Tublatanka (1985), bylo prodáno okolo 100 tisíc nosičů a tak skupina dostala nabídku na vydání další desky, která vyšlo o rok a půl později pod názvem Skúsime to cez vesmír (1986). Toto LP pak překonala svojí prodejností první album. Jedna z nejstarších slovenských harrockových skupin hraje dodnes a má na svém kontě 9 řadových studiových desek.

První deska s názvem Tublatanka pak vyšla v poměrně krátké době v roce 1985. I když bylo album nahrané ve skromných podmínkách ve studiu, které se jmenovalo Divadlo Hudby, kde byl jenom osmistopý magnefofon a Dolby systém, který se každou chvíli kazil, mělo raketový start. Desky se prodalo asi 100.000 kusů a Opus hned nabídl nahrávání dalšího alba.

Zhruba o rok a půl později vyšlo další album Skúsime to cez vesmír. Jeho nahrávání bylo přerušeno nečekaným Maťovým povolávacím rozkazem a odchodem do základní vojenské služby s umístěnkou do Klatov. Maťo ale nemohl vydržet rok na vojně a netrpělivě čekal, kdy se bude moci vrátit do studia a dokončit desku. Podařilo se mu to po třech měsících a 24 dnech, kdy se vrátil domů i s modrou knížkou na ekzém.

Skúsime to cez vesmír překonalo v prodejnosti jedničku a skupina se vydala na 30 denní turné, které zařídil Jožo Šebo (dnes manažer J. Kirschner). Na vyprodaných koncertech v amfiteátrech a sportovních halách skupina získala široké zázemí fanoušků. První televizní vystoupení v relaci Triangl chlapci vyhráli 3× po sobě s písničkou "O nás", ale videoklip museli natočit bez slovenských krojů, které se nelíbily cenzuře v televizi ve spojení s rockovou muzikou.

Až třetí album Žeravé znamenie osudu (1988) mohla skupina nahrávat v novém digitálním studiu Opusu a prodej tohoto titulu se vyšplhal na 250.000 kusů a skupina za něj dostala Zlatý erb OPUSu. V té době už Tublatanka úspěšně koncertovala po celém Československu a skladba "Láska drž ma nad hladinou" se držela několik měsíců na prvním místě československé hitparády Formule Pop. V listopadu 1988 skupina dostala pozvání vystoupit ve velkém programu v Moskvě, který se konal na stadiónu v Lužnikách, kde proběhlo 10 představení a na každém byla návštěvnost 14–15 tisíc lidí.

V lednu 1989 si skupina zahrála ve Vídni ve známém klubu Metropol, což byl tenkrát docela problém, protože z asocialismu bylo potřeba vyřídit devizový příslib a doložku k vycestování. Po vystoupení v černu 1989 na stadiónu Evžena Rošického v Praze, kde se konal festival metalových uskupení, německý časopis Heavy Metal napsal na vystoupení, kterému přihlíželo více než 20 000 lidí, velmi kladnou kritiku.

16. září 1989 skupina vystupovala na velkém koncertě v bratislavském amfiteátru, který se natáčel na kamery. V listopadu 1989, po vypuknutí 'sametové revoluce' v Československu a s ní spojenou první demonstrací proti KSČ a za demokracii, Maťo poskytl svou kytarovou aparaturu Marshall a se svými čtyřmi reprobednami a dvěma zesilovači ozvučil první tři dny revoluce na náměstí SNP v Bratislavě. Skladba "Pravda víťazí" se stala nepsanou hymnou revoluce. Opakovaně vyhrávala televizní písničkovou soutěž Triangl a na vánočním trhu se objevila videokazeta Pravda víťazí, zachycující vydařený koncert na bratislavském amfiteátru, která byla brzy vyprodaná.

V roce 1990 odchází skupina do studia Ladislava Štaidla v Jevanech, aby nahrála svoje čtvrté album Nebo-peklo-raj. V Bratislavě na pompézním křtu za účasti několikatisícového davu křtil album herec Andy Hryc, který namluvil intro k písni "Démon pomsty". V roce 1991 odehrála Tublatanka koncert v bulharské Sofii na festivalu rockových uskupení.

V roce 1992 vychází další album Volanie divočiny, kde se poprvé kromě Sarvašových textů objevily i texty od Whiskyho (později hrál ve skupině Slobodná Európa), tehdejšího Maťova kytarového technika a kamaráda. V roce 1993 skupina odjela na koncert do německého Karlsruhe společně s dalšími slovenskými rockovými uskupeními.

V Tublatance panuje napětí ve vztahu Maťa, Pala a zbytku sestavy. Brzy po návratu z Německa Palo odchází z uskupení. Maťo dlouho nemůže najít rovnocennou náhradu, a tak na desce šestnácti vánočních koled v rockovém podání Tublatanky s názvem Poďme bratia do Betlehema hraje i na basovou kytaru. Studiová nahrávka vychází na vánočním trhu a dobře se prodává. Desku pokřtila poslední česká miss Československa Silvia Lakatošová.

V té době už bubeník Ďuro Černý úplně propadl drogám, které vyzkoušel, když mu je nabídli kamarádi z formace Slobodná Európa, s níž v té době kromě Tublatanky také hrál. Ďuro už nezvládá další koncertování a nahrávání s bandem a odchází, aby se podrobil intenzivní protidrogové léčbě. Maťo zůstal sám a musel hledat nové muzikanty.

Dvakrát se konal konkurz vyhlášený v novinách Nový čas, ale z více než šedesáti zájemců nikoho nevybral, a tak sáhl po kytaristovi a zpěvákovi Dodovi Dubánovi, absolventovi práva, který právě opustil svoji sestavu Money Factor a byl volný, a po baskytaristovi Juraji Toporovi (návrháři módní obuvi), který tehdy už rok působil na koncertech Tublatanky jako Maťův kytarový technik a předtím hrál se souborem If.

V srpnu se band zúčastnil soutěže v polském městě Sopoty s písní "Ja sa vrátim". Za bicími se jednorázově objevil tehdejší manažer uskupení Dušan Giertl, který vedl band od konce roku 1993 až do roku 1997. Tak se zformovala tzv. nová sestava Tublatanky, která se ihned pustila do přípravy nového studiového počinu a nazkoušení koncertního repertoáru. V této sestavě, ke které se částečně přidal vyléčený Ďuro Černý, nahrává formace nové CD Znovuzrodenie. Studiovka však nevyšla, jak bylo plánováno před Vánocemi 1995, ale o téměř čtyři měsíce později – v únoru.

Začátkem roku 1994 vyhrává uskupení konkurz v STV a v březnu odchází reprezentovat Slovensko na velkolepý festival Velká Cena Eurovíze do Dublinu v Irsku se skladbou "Nekonečná pieseň". Přímý televizní přenos sledovalo více než 300 milionů diváků a formace obsadila 17. místo z 25. Po návratu na Slovensko se setkává s negativní kritikou domácího tisku, který není spokojený s umístěním. Maťo se v médiích obhajuje tím, že je nemožné prosadit se poprvé na tomto festivalu (v té době 39. ročník) bez kvalitního lobby v prospěch slovenské reprezentace, protože vzájemné bodování mezi zeměmi velmi ovlivňuje lobbování.

O měsíc později v dubnu 1994 koncertuje formace v USA na festivalu v hlavním městě Texasu, Austinu. Juraj Černý má během pobytu v USA vážné zdravotní problémy spojené s předchozím braním drog a několik týdnů po návratu na Slovensko opět odchází ze sestavy. Za bicí ho nahrazuje Martin Uherčík, který předtím hrál ve formacích Dereš, Ex Tip a Isabelle.

V roce 1996 Dodo Dubán nahrál a vydal své sólové CD Survive the night. Na vánočním trhu 1996 vychází první výběrové CD Najväčšie hity No. 1 - Pravda víťazí, které zaznamenává značný prodejní úspěch. Deska obsahuje nejznámější písně z prvních tří studiovek a jako bonus skladbu "Loď do neznáma". Původním interpretem této písně, kterou napsal kytarista Peci Uherčík a otextoval Martin Sarvaš, bylo uskupení „Uherčík, Ďurinda, Griglák, Horváth“ s účastí Dušana Hájeka (bicí) a prof. Antona Vranku (dudy). Její originální zvukový záznam vznikl ještě v roce 1988.

V knize Bratislavský Ná/Rez její autor a producent Peci Uherčík vzpomíná na okolnosti vzniku takto: „Šťastím pre mnohých autorov v 80. rokoch bolo, že sa v Divadle hudby na Nedbalovej ulici v Bratislave dali realizovať tzv. 'černoty', a tak sa vlastne stali vlastníkmi zvukových záznamov svojich skladieb. Nakoniec, na oficiálne zaradenie do dramaturgického plánu Opusu by asi čakali dodnes... Raz som Ferovi Griglákovi zahral u nás v byte, len tak na španielke svoj nápad, takú country pesničku. Fero hneď spozornel, chytil si ten svoj nos a hneď povedal: to musíme urobiť, bude sa to volať Cibuľové pole a musia tam byť škótske gajdy. Tým sa stal jej duchovným otcom. Ja som sa ho opýtal, kto to naspieva, a on že hneď ideme hľadať. Oslovili sme Pala Horvátha a Maťa Ďurindu, oni súhlasili. S ponukou otextovať pesničku súhlasil aj Martin Sarvaš a spravil podľa mňa jeden zo svojich vrcholných textov. Fero mal nejaké čierne termíny v Divadle hudby, prepustil mi ich a išli sme nahrávať. Ja som zo svojich posledných peňazí zaplatil štúdio a režisérov Fedora Freša a Ivana Jombíka. Oslovil som bubenícku legendu, Dušana Hájeka, s ktorým som sa poznal z koncertnej aj štúdiovej spolupráce, ten nahral bicie. Ja som nahral všetky gitarové party. Fero okrem toho, že nahral klávesové nástroje, priviedol do štúdia pána profesora Vranku so škótskymi gajdami a my sme priamo na mieste transponovali časť, kde boli gajdy, ladené v b-dure. Po nahratí gájd a spevov bola pesnička hotová. Zaujímavé je, že v nej nie je part pre basovú gitaru, aj keď sme špekulovali, či by Fedor dačo nezahral. Ale asi bolo málo času... Mám ju dodnes nahratú na štvrťpalcovom analógovom magnetofónovom páse. Len čo s tou pesničkou? Martin Sarvaš ju ponúkol do rozhlasu a pesnička sa napokon dostala i do relácie Triangel. Musím poďakovať bratom Valentovcom, bohémom od Veľkých Františkánov, že Janko ako kameraman a Martin ako režisér, natočili na 16 mm film videoklip ku tejto pesničke, ktorý bol použitý v relácii Triangel. Pieseň zarezonovala a dostala sa do povedomia. Výsledok je dobrý vďaka všetkým zúčastneným, čiže interpretačnému zoskupeniu Uherčík, Ďurinda, Griglák, Horváth, autorovi textu Martinovi Sarvašovi a samozrejme ostatným muzikantom - Dušan Hájek bicie, gajdy Anton Vranka. Profesionálnu prácu odviedli aj hudobný režisér Fedor Frešo a zvukový majster Ivan Jombík. Tak nejako sa to podarilo. Bola to dobrá zhoda okolností.“

Od roku 1997 začíná Tublatanka vystupovat převážně na festivalech a koncertních pódiích v České republice. Na Slovensku dominují v médiích dancefloorové party a všude převažují diskotéky nad živou muzikou, přičemž rockové desky se zde už dávno neprodávají ve stotisícových nákladech, dokonce ani v desetitisícových. V Čechách je situace v tomto ohledu přece jen o něco příznivější. V dubnu 1997 také vychází Maťovi Ďurindovi jeho první sólový počin Perfektný svet s dvanácti písněmi a titulním duetem s Ilonou Csákovou.

V roce 1998 vychází druhý výběr Najväčšie hity No. 2 - Ja sa vrátim, který má stejně jako předchozí kompilační deska booklet sestavený z článků publikovaných v československých novinách a časopisech. Studiovka obsahuje nejlepší skladby z období od čtvrté nahrávky až po rozpad staré sestavy, na CD se objevilo i několik vánočních písní a jako bonus "Flying to the Universe" a "Tonight", které původně plánovali na anglickou verzi desky.

V letech 1998 – 2000 soubor pokračuje v úspěšném koncertování na velkých rockových festivalech jako headliner. Vystupuje například v Třinci na festivalu Noc plná hvězd, na Rockovém Písku a na Teplom Vrchu u Rimavské Soboty, kde předvádí průřez celou dosavadní tvorbou.

V roce 2010 vyšlo bandu další studiové dílo Svet v ohrození.

Ke 30. výročí založení podnikla formace v roce 2013 velké česko-slovenské turné, na kterém bylo natočeno DVD Tublatanka 30 Rockov Vo veľkej škole dní. DVD nabízí kompletní koncert se 25 skladbami a dvě a půl hodiny vystoupení v HD kvalitě. Obal DVD je rozkládací digipack, který obsahuje mnoho fotografií z koncertu i ze zákulisí bandy.

V roce 2016 Tublatanka po třech letech opět vyrazila na rozsáhlou koncertní šňůru, během níž na podzim navštívila třináct velkých měst v České i Slovenské republice a zahrála repertoár svých největších hitů v délce 100 minut.

Na jaře roku 2018 vyrazila Tublatanka na společné turné s ostravskou formací Citron. Šňůra začala jedenácti vyprodanými koncerty v České republice a od 5. října pokračovala dalšími deseti vystoupeními na Slovensku od Prešova až po Bratislavu. Jedním z tvůrců myšlenky společné šňůry je bubeník a zároveň frontman Citronu Radim Pařízek. Projekt vznikl v rámci akce Souboj rebelů, která funguje již třetím rokem a na niž kapela zve další legendy československé hardrockové scény. Maťo si během koncertu zazpíval společně s lídrem Citronu Láďou Křížkem i se zpěvačkou Tanjou v písni "Silní a nezlomní".

Po odehrané české části turné byl Maťo evidentně spokojený: „V Českej republike malo turné veľmi dobrý ohlas fanúšikov oboch skupín. Ľudia sa tešili tomuto spojeniu legendárnych skupín, ktoré v 80. rokoch minulého storočia spolu začínali na mnohých koncertoch po Československu. Bolo cítiť, že sa ľudia úprimne tešia a turné iskrilo dobrou atmosférou. Dva mesiace dopredu bolo vypredaných osem z 11-tich koncertov turné Súboj rebelov.“

Zmínil se také o show, kterou připravují pro fanoušky: „Nad pódiom bude veľká led obrazovka. Celú šou odštartuje klip ‚Silní a nezlomní‘, ktorý vtiahne do nálady koncertu a je spoločným duetom Tublatanky a Citronu. Počas koncertu sa na obrazovke objavia viaceré videá a raritné fotografie z dlhoročnej existencie oboch skupín. A pri piesni ‚Spomienka na Ďura Černého‘ si pripomenieme nášho bývalého bubeníka špeciálnym videoklipom.“

O rok později si obě party pro velký úspěch společné šňůry zopakovaly turné.

28. února 2023 vychází u příležitosti čtyřicátého výročí existence uskupení nové album Uprostred chaosu, jehož součástí je také singl s názvem "Fénix bez krídel". Tato píseň vypráví příběh člověka, který se nevzdává ani po těžkých pádech a znovu vstává jako bájný Fénix z popela. Klip ke skladbě byl natočen v kamenolomu, kde došlo k nešťastnému úrazu lídra kapely Maťa Ďurindy – při pádu si zlomil zápěstí. Naštěstí se zranění ukázalo jako méně vážné, a koncertní sezóna tak mohla pokračovat bez větších komplikací.

Pro fanoušky, kteří se rádi vracejí k minulým vystoupením, je k dispozici záznam koncertu z 17. května 2025 v Dubňanech. Na YouTube kanálu Markéty Hlávkové najdete videa jako "Matka", "Ja sa vrátim" a "Dobrí priatelia", která zachycují atmosféru tohoto vystoupení.

použité zdroje: