Charakteristika latin metalu
Latin metal je dynamickým subžánrem heavy metalu, který spojuje tvrdý zvuk metalové hudby s rytmickými a melodickými prvky latinskoamerické hudby. Tento hudební směr vznikl v 90. letech 20. století a od svého vzniku se etabloval jako výrazná alternativa k tradičním metalovým stylům. Spojuje agresivní kytarové riffy, rychlé bicí a vokální techniky charakteristické pro metal s latinskoamerickými rytmy, jako jsou salsa, cumbia, merengue a další, čímž vytváří jedinečný zvukový projev.
Typickými rysy latin metalu jsou:
- Rytmická složka: Použití latinskoamerických perkusí, jako jsou conga, timbales nebo bongos, které jsou integrovány do tradiční metalové rytmiky, často ve formě rychlých a komplexních rytmických vzorců.
- Vokální styl: Kombinace zpěvu a growlingu v jazyce španělském nebo portugalském, někdy s prvky spanglish, což odráží kulturní kořeny a jazykovou rozmanitost regionu.
- Textová témata: Lyrika často reflektuje sociální, politické a kulturní otázky, včetně témat jako je identita, boj proti útlaku, sociální nespravedlnost a osobní zápasy.
- Instrumentální prvky: Kromě tradičních metalových nástrojů, jako jsou elektrická kytara, basa a bicí, se objevují i netradiční nástroje jako charango, trumpety, saxofon nebo dokonce flamenco kytara, což přispívá k bohaté zvukové paletě žánru.
Mezi průkopníky latin metalu patří například brazilská kapela Sepultura, která na albu Roots (1996) začlenila prvky brazilské hudby do svého thrash metalového základu. Dalšími významnými zástupci jsou Ill Nino z USA, kteří kombinují nu-metalové prvky s latinskoamerickými rytmy, a Puya z Portorika, kteří míchají metal s tradičními karibskými žánry jako salsa a bomba.
Latin metal se postupně vyvinul v globálně uznávaný žánr, který nejenže přináší nový zvuk do metalové hudby, ale také slouží jako platforma pro vyjádření kulturní identity a sociálních komentářů. Jeho schopnost spojit tvrdost metalu s bohatou rytmickou strukturou latinskoamerické hudby přitahuje posluchače hledající inovativní a autentický hudební zážitek.
Historie
Historie latin metalu je fascinujícím příběhem kulturní transformace, která začala v 70. letech v Latinské Americe a postupně se rozšířila do celého světa. Tento subžánr tvrdého metalu se zrodil z potřeby místních hudebníků vyjádřit svou identitu, frustrace a touhy prostřednictvím hudby, která kombinovala tradiční latinskoamerické rytmy a melodie s tvrdými metalovými zvuky.
V 70. letech, kdy se heavy metal stal populárním v Evropě a Severní Americe, začaly v Latinské Americe vznikat první metalové kapely, které se rozhodly zpívat ve španělštině a začlenit do své hudby prvky místní kultury. Mezi prvními kapelami, které se odvážily experimentovat s tímto spojením, byli například V8 z Argentiny, kteří se inspirovali britskými metalovými legendami, ale přidali do své hudby místní texty a témata. Dalšími významnými kapelami té doby byly Vulcano a Sarcófago z Brazílie, které se zaměřily na extrémnější formy metalu a staly se průkopníky black a death metalu v regionu.
V 80. letech se latin metal začal formovat jako rozpoznatelný subžánr. Kapely jako Barón Rojo a Obús ze Španělska dosáhly mezinárodního úspěchu a pomohly definovat zvuk a estetiku latin metalu. V Latinské Americe se objevily nové kapely jako Rata Blanca z Argentiny, která kombinovala klasický heavy metal s latinskoamerickými prvky, a Transmetal z Mexika, kteří přinesli do metalu prvky latinskoamerického folklóru a tradičních rytmů.
V 90. letech, s nástupem globalizace a rozvojem internetu, se latin metal dostal na mezinárodní scénu. Kapely jako Ill Nino z USA a Puya z Portorika začaly kombinovat prvky metalu s latinskoamerickými rytmy a zpívat ve španělštině, což přitahovalo pozornost širšího publika. Tento trend pokračoval i v novém tisíciletí, kdy kapely jako Brujeria a Acrania z Mexika začaly experimentovat s různými metalovými subžánry a přidávaly do své hudby prvky latinskoamerické kultury a politiky.
Latin metal se stal nejen hudebním žánrem, ale i formou kulturního a politického vyjádření. Mnoho kapel se ve svých textech zabývá tématy jako sociální spravedlnost, identita, kolonialismus a odpor vůči útlaku. Tento aspekt latin metalu byl zdůrazněn ve studiích, které ukazují, jak metalová hudba v Latinské Americe slouží jako nástroj pro dekolonizaci a aktivismus. Například v dokumentu Acts of Resistance: Heavy Metal Music in Latin America se zkoumá, jak metalové kapely v Guatemale, Kolumbii a Ekvádoru používají hudbu jako formu odporu proti sociálním a politickým problémům ve svých zemích.
V současnosti je latin metal rozmanitým a dynamickým žánrem, který pokračuje v evoluci a adaptaci na měnící se kulturní a politické podmínky. Kapely jako Angra z Brazílie, Angels Apatrida ze Španělska a Crisix z Katalánska ukazují, jak lze kombinovat tradiční metalové prvky s latinskoamerickými vlivy a vytvářet tak unikátní hudební projev, který rezonuje s posluchači po celém světě.
Počátky heavy metalu ve španělštině (1970 - 1979)
Na konci šedesátých let se ve Velké Británii začaly objevovat první hardrockové formace jako Led Zeppelin nebo Deep Purple. Přesná hranice mezi hard rockem a nově se formujícím heavy metalem byla a stále je předmětem odborných debat. Přesto jsou nejčastěji za první úspěšné průkopníky heavy metalu označováni Black Sabbath, kteří do svých skladeb vnesli charakteristické temné, těžké a doomové prvky, jež definovaly žánr. Mezi průkopníky tvrdé hudby v hispánském světě patří i Pappo's Blues, první hardrockové uskupení zpívající ve španělštině, které významně ovlivnilo tamní scénu a jejichž tvorba byla pevně zakořeněna v blues i hard rocku. Následně se objevila peruánská formace Tarkus, považovaná za první španělsky zpívající heavy metalové uskupení, které přineslo agresivnější metalový zvuk s výraznými riffy a energickou rytmikou.
V 70. letech se některé kapely původně hrající v angličtině, například hardrockoví Storm inspirovaní Deep Purple, postupně přeorientovaly na španělštinu, což přispělo k rozvoji metalové scény v Latinské Americe. Další významnou skupinou byl Ñu, jejichž styl kombinoval prvky progresivního folku s rockem a metalem, čímž se stali jednou z prvních kapel, které přispěly k rozvoji folk metalu v regionu. Španělský městský rock, vycházející z progresivního a blues rocku, se přetavil v dravější hard rockový zvuk, který pak ovlivnil vznik prvních metalových uskupení. Mezi vlivné kapely této scény patřily Coz, Union Pacific a Leño – poslední z nich vznikla po odchodu Rosenda ze Nu. Tyto bandy položily základy pro vznik a rozvoj raně heavy metalové scény ve Španělsku a okolních zemích.
Tsunami španělského heavy metalu (1980 – 1989)
Heavy metal silně ovlivněný hard rockem a zejména britskou Novou vlnou britského heavy metalu (NWOBHM) zažil v 80. letech obrovský rozmach v mnoha španělsky mluvících zemích. V Argentině například Pappo opustil svou původní kapelu a založil Riff, která se rychle stala kultovní formací ovlivněnou novými metalovými směry. V této době vznikly také legendární kapely jako Barón Rojo, Obús a Arkangel. V oblasti extrémnějšího metalu a speed metalu prorazily soubory jako V8 a Muro. Zejména Barón Rojo dosáhli mezinárodního úspěchu, díky čemuž mohli koncertovat nejen v Latinské Americe, ale i v Evropě. Jejich album Volúmen Brutal (1982) se dočkalo anglické verze, na jejíž překladu spolupracoval sám Bruce Dickinson z Iron Maiden.
Vedle Barón Rojo a Obús se na španělské scéně prosadily další významné kapely jako Angeles del Infierno, Panzer, Sobredosis, Tritón, EVO, Santa, Goliath, Banzai, Rosa Negra, Krull, Sheilan, Tigers, Jupiter, Beauty Beast nebo Blue Blood. Mnohé z těchto kapel vydávaly své desky pod legendární značkou Chapa Discos, která u příležitosti výročí vydala kompilaci Etiketa Historia De Una 1975-1985, dokumentující vývoj metalové scény v regionu. Ve druhé polovině 80. let se výrazně prosadily také kapely jako Kraken, 6 Cristal y Acero či Hell's Angels. Jeden z vrcholů desetiletí představoval festival Monsters of Rock '88, na kterém vedle mezinárodních hvězd jako Iron Maiden, Metallica, Helloween a Anthrax vystoupil i španělský zpěvák Manzano jako host. Mnoho detailů o nejdůležitějších španělských kapelách zachycuje dokumentární DVD El rock de Nuestro transition (2003) od Alfonsa Arteserose.
Internacionalizace scény (1990 – současnost)
I přes předchozí přeshraniční kontakty nastal výraznější mezinárodní průlom španělsky zpívajících heavy metalových kapel až v 90. letech. Kapely jako Ángeles del Infierno, Hermética nebo Rata Blanca dosáhly významného úspěchu nejen v Latinské Americe, ale i v dalších částech světa. Vznikly i nové soubory s modernějším zvukem, které využívaly populárnost power metalu, například Azrael nebo Easy Rider. Metal se v tomto období začal výrazněji dělit do různých podžánrů, což umožnilo vzestup kapel jako Brujeria nebo Puya, které se odklonily od tradičního heavy metalu směrem k extrémnějšímu a alternativnímu zvuku.
Nové tisíciletí přineslo díky globalizaci a digitalizaci ještě širší možnosti propojení s fanoušky napříč španělsky mluvícími zeměmi. To vedlo k dalšímu rozmachu a diverzifikaci stylů. Mezi úspěšná uskupení po roce 2000 patří Mägo de Oz, stejně jako nová alternativní jména jako Hamlet, Sôber, Skunk DF, Carajo, Angelus Apatrida, Vita Mezi, Imana, Somas Cure, Coilbox, Sheilan, Crisix či EON. Tyto bandy představují různorodost a vitalitu současné španělské metalové scény.
Československá scéna
Na československé metalové scéně není latin metal jako samostatný žánr zatím příliš rozšířený, avšak lze zaznamenat několik uskupení, která do svého zvuku začleňují prvky latinskoamerických rytmů či textů ve španělštině, a tím naznačují zájem o tento hudební směr. Mezi pozoruhodné patří Alia Tempora, brněnská formace založená v roce 2012, která kombinuje moderní metal s elektronickými styly včetně dubstepu a popu. S příchodem mexického kytaristy Maria del Ria do jejich řad se do jejich hudby začaly promítat i latinskoamerické vlivy, které rozšiřují jejich zvukový rejstřík i dramaturgii koncertů. Přestože zpívají převážně v angličtině, jejich styl může fanouškům latin metalu nabídnout zajímavou inspiraci.
Další kapelou, která do své tvorby zapracovává latinskoamerické prvky, je Rattle Bucket, jejichž hudba spojuje rockové a metalové základy s rytmy a melodiemi inspirovanými latinskou hudbou. I když texty zpívají anglicky, jejich tvorba otevírá prostor pro překračování žánrových hranic a přibližuje posluchačům spojení tvrdších kytar s energickými latinskými rytmy.
Zatímco se v České republice a na Slovensku latin metal nevytvořil jako samostatná scéna, existuje zde jistá tendence prolínání žánrů, která naznačuje potenciál pro další rozvoj. Zájem o tyto fúze může v budoucnu vést k výraznějšímu formování tohoto stylu i na domácí scéně.
Pro fanoušky je zároveň inspirující sledovat zahraniční příklady, jako jsou španělská WarCry, argentinská Rata Blanca či chilská The Power of the Pudú, které úspěšně spojují power metal či heavy metal s latinskoamerickými hudebními tradicemi a ukazují tak cestu, kterou by mohly jít i československé kapely.
Seznam skupin spjatých s latin metalem (podle roku založení)
1972
Tarkus (PER)
1974
José Carlos Molina-Ñu (ESP)
1978
Angeles del Infierno (ESP), Arkangel (VEN), Leño (ESP)
1979
V8 (ARG)
1980
Barón Rojo (ESP), Riff (ARG)
1981
Obús (ESP)
1982
Krull (ESP)
1983
Santa (ESP)
1984
Kraken (COL), Muro (VEN), Sepultura (BRA)
1986
Rata Blanca (ARG)
1987
Hamlet (ESP), Hermética (ARG), Panzer (CHL), Sheilan (ESP)
1988
Mägo de Oz (ESP)
1989
Brujeria (USA/MEX)
1991
Puya (USA/PRT)
1994
Sôber (ESP)
2000
Angelus Apatrida (ESP), Carajo (ARG)
2003
Ill Nino (USA)
2008
División Minúscula (MEX)
2010
Once Human (USA)
2017
Angelus Apatrida (ESP) – rozšířený line-up