|
| Vydáno | 17. května 1976 |
|---|---|---|
| Natočeno | Únor 1976 | |
| Studio | Musicland, Mnichov, SRN | |
| Žánr | Heavy metal / hard rock | |
| Délka | 33:28 | |
| Label | Oyster/Polydor | |
| Producent | Martin Birch |
 |
| "Starstruck" / "Run With The Wolf" (3. srpna 1976) |
Singl "Starstruck" / "Run With The Wolf" pochází z druhé studiové desky Rising, kterou britsko-americká formace Rainbow nahrála na začátku roku 1976 v mnichovských Musicland Studios. Skladba "Starstruck" patří k energičtějším momentům celé studiovky a vyznačuje se přímočarým riffem, chytlavým refrénem a typicky expresivním Diovým vokálním projevem. Textově se zaměřuje na posedlost slávou a lidskou fascinaci celebritami. Naopak "Run With The Wolf" nabízí temnější atmosféru, pomalejší tempo a výraznou práci s dynamikou, přičemž stojí na silné rytmice a dramatickém napětí. Obě písně dobře ilustrují kontrastní polohy, které uskupení na této desce rozvíjelo – od úderného hard rocku po epičtější, téměř mystické pasáže.
Singl byl vydán 3. srpna 1976, především pro evropský trh, nicméně výraznější umístění v oficiálních hitparádách nezaznamenal. Přesto si obě skladby získaly popularitu mezi fanoušky a postupně se objevovaly i na koncertních setlistech. Zajímavostí je, že "Starstruck" byla inspirována tehdejší Blackmoreovou partnerkou, modelkou Babs Roth, což skladbě dodává osobnější rozměr. V kontextu diskografie Rainbow jde o ukázku období, kdy tato formace definovala svůj charakteristický zvuk kombinující tvrdost, melodiku a fantaskní lyriku.
Rising (často uváděná také jako Rainbow Rising) je druhá studiová deska Rainbow, vydaná 17. května 1976 u vydavatelství Oyster Records. Nahrávka obsahuje pouhých šest skladeb, přičemž druhou stranu LP tvoří dvě rozsáhlé kompozice, každá přesahující délku osmi minut. Přestože skladby z této studiovky nebyly na koncertech příliš často hrány, píseň "Stargazer" je všeobecně považována za klasiku repertoáru formace a zároveň za jeden z pilířů a milníků vývoje heavy metalu.
Po vydání debutu se kytarista Ritchie Blackmore rozhodl zásadně obměnit sestavu a ponechal si pouze zpěváka Ronnieho Jamese Dia. Nově přizval zkušeného bubeníka Cozyho Powella, zatímco baskytary se ujal Jimmy Bain a kláves Tony Carey. Toto nové hudební uskupení začalo na konci roku 1975 intenzivně zkoušet a koncertovat, přičemž materiál vznikal často z dlouhých jamů. Následné nahrávání proběhlo v únoru 1976 v mnichovských Musicland Studios pod dohledem producenta Martina Birche a vyznačovalo se rychlým, energickým průběhem, který zachytil spontánnost a energii celé formace.
V červnu 1976 vyrazila skupina na půlroční světové turné na podporu této desky. Během něj se však začaly projevovat vnitřní neshody, které nakonec vedly po jeho skončení k odchodu Jimmyho Baina a Tonyho Careyho. Samotná studiovka byla kritikou přijata velmi pozitivně – recenzenti vyzdvihovali zejména Blackmoreovu kytarovou práci, Diův výrazný vokál i celkovou sehranost bandu. Zároveň upozorňovali na tvrdší a komplexnější zvuk, díky němuž byli Rainbow často označováni za možné nástupce Blackmoreovy předchozí skupiny.
Komerčně sice Rising zaznamenala slušný úspěch, avšak nesplnila očekávání na americkém trhu, což vedlo Blackmorea k pozdější snaze o 'přístupnější' hudební směřování. S odstupem času je však tato deska považována za klasiku žánru a zásadní moment ve vývoji heavy metalu, který ovlivnil celou řadu jeho budoucích subžánrů.
Debutová deska Ritchie Blackmore's Rainbow, vydaná 4. srpna 1975, zaznamenala spíše mírný komerční úspěch, když se umístila na 30. příčce americké hitparády a na 11. místě ve Velké Británii. Kritici sice ocenili některé prvky této nahrávky, často však poukazovali na nedostatek energie a srovnávali ji s tehdejší tvorbou Deep Purple, konkrétně s deskou Stormbringer, kterou sám Ritchie Blackmore neměl příliš v oblibě kvůli jejím funkovým a soulovým vlivům.
Na této studiovce se objevily i doprovodné vokály Blackmoreovy tehdejší partnerky Shoshany Feinsteinové, jejichž bouřlivý vztah však skončil už v květnu 1975. Kytarista se následně stáhl do svého nového domu v Hollywoodu, kde propadl divokému životnímu stylu, plnému večírků a alkoholu. V této době se přirozeně přesunulo i zázemí kapely z New Yorku do Los Angeles, kde začaly přípravy na nadcházející turné. Zkoušky probíhaly ve studiích Pirate Sound, nicméně Blackmore brzy začal být nespokojený se svými spoluhráči z bývalé doprovodné skupiny Ronnieho Jamese Dia, především kvůli jejich stylu a pódiovému projevu. Jediným, kdo si u něj udržel respekt, byl právě Dio díky svému hlasovému rozsahu, kreativitě a sdíleným zájmům o klasickou hudbu či mystiku.
Postupná obměna sestavy začala odchodem baskytaristy Craiga Grubera, kterého nahradil Jimmy Bain. Krátce nato byl propuštěn bubeník Gary Driscoll a klávesista Mickey Lee Soule poté odešel dobrovolně. Následné konkurzy v Los Angeles měly podobu dlouhých improvizačních jamů, které měly prověřit chemii uchazečů s Blackmorem. Klíčovým přírůstkem se tedy stal bubeník Cozy Powell, jenž okamžitě zaujal svou energií a zkušenostmi, a brzy poté byl přijat i klávesista Tony Carey, který při konkurzu obstál díky své schopnosti držet krok s Blackmoreovou hrou.
S touto novou sestavou se Rainbow vrátili do Pirate Sound Studios, kde začali pracovat na novém materiálu. Shodou okolností zde ve stejnou dobu zkoušeli i Deep Purple se svým novým kytaristou Tommym Bolinem, což vedlo k pečlivému plánování, aby se Blackmore se svými bývalými spoluhráči nepotkal. Studio navštěvovali i další významní hudebníci, například členové Bad Company nebo dvojice z Led Zeppelin, Robert Plant a John Bonham, kteří se občas zapojili do improvizací. Rainbow debutovali naživo 10. listopadu 1975 v Montrealu a následně absolvovali americké turné, kde kromě starších skladeb představili i nové kompozice jako "Stargazer" či "A Light in the Black". Dominantou koncertů byla obří, přes dvanáct metrů dlouhá světelná duha, složená ze tří tisíc žárovek, která však kromě kýženého vizuálního efektu rovněž způsobovala i technické problémy s aparaturou.
Kytarista Ritchie Blackmore měl o vizuální podobě druhé desky Rainbow velmi jasnou představu. Podle jeho slov měl obal odrážet publikum, před kterým kapela vystupovala – fanoušky, kteří při koncertech zvedali pěsti do vzduchu. Realizací byl pověřen americký výtvarník Ken Kelly, pro něhož šlo o teprve druhou zakázku v hudebním průmyslu. Kelly však už měl zkušenosti s fantasy a hororovými ilustracemi a krátce předtím prorazil obalem pro album Destroyer kapely KISS, který mu zajistil výraznou popularitu a otevřel dveře k dalším projektům.
Kelly se s Blackmorem setkal v Los Angeles, kde společně probírali detaily výsledného návrhu. Jak sám malíř později vzpomínal, kytarista přesně věděl, co chce – a to až do drobných detailů, jako byly například oči sovy v kompozici. Na základě těchto instrukcí vytvořil několik skic, z nichž si hudební uskupení vybralo finální variantu s drobnými úpravami. Samotná malba pak vznikla poměrně rychle a celý proces Kelly popsal jako hladký a přímočarý.
Původní vinylové vydání Rising vyšlo v rozkládacím obalu (gatefoldu), jehož součástí byla velká černobílá fotografie členů skupiny fotografa Fina Costella, který se zároveň podílel na celkovém vizuálním zpracování. Costello s Blackmorem spolupracoval už dříve, například na projektu Made in Japan z roku 1972. Zadní stranu obalu zdobily snímky hudebníků při živém vystoupení, zatímco uvnitř byl otištěn pouze text skladby "Stargazer", čímž deska navázala na koncept debutu, kde byl zveřejněn také jen jediný text jedné písně.
Spolupráce mezi Ritchiem Blackmorem a Ronniem Jamesem Diem začala už v době, kdy Diovi Elf předskakovali Deep Purple během turné k albu Stormbringer. Blackmore označil toto spojení za přirozené a osvěžující, mimo jiné díky společnému zájmu o klasickou a lidovou hudbu. Dio dokázal plynule zapracovat své vokální linky i texty do kytarových riffů, z nichž některé vznikly ještě během Blackmoreových improvizací na pódiu. Společně pak napsali veškerý materiál pro debut Rainbow, přičemž ostatním členům byl představen až při samotném nahrávání. Kytaristovou vizí bylo navázat na agresivitu své předchozí skupiny a zároveň ji obohatit o středověkou, až mystickou atmosféru.
Při tvorbě Rising se do výsledného zvuku výrazně promítla Blackmoreova nálada i hudební inspirace. Během svého pobytu v Kalifornii se ponořil do klasické a středověké hudby a dokonce se učil hrát na violoncello, které pro něj symbolizovalo určitou melancholii. Zároveň ho motivovala kritika debutu, jenž byl označován za málo energický, což ho vedlo k odhodlání vytvořit tvrdší a výraznější materiál. Když na podzim 1975 začaly zkoušky s novou sestavou, měli Blackmore s Diem už základní nápady, tentokrát však dali větší prostor improvizaci, z níž vzešla i klíčová kompozice "Stargazer". Ta vznikla z violoncellového motivu, postupně se rozrostla o orientální prvky a vyústila v rozsáhlou epickou skladbu. Přestože na výsledné podobě pracovala celá formace, autorské kredity zůstaly výhradně dvojici Blackmore – Dio.
Na konci roku 1975 se kapela přesunula na venkov poblíž Mnichova, kde během intenzivních dvoutýdenních zkoušek vznikl další materiál, včetně skladeb "Kill the King" a "Long Live Rock ’n’ Roll", které se objevily až na následující desce.
Rising neobsahuje žádné balady a staví na rychlých, tvrdých písních, které táhne kupředu razantní hra Cozyho Powella, výrazné klávesy Tonyho Careyho a energický čistý Diův vokál. Kritici vyzdvihovali především Blackmoreovu kytarovou práci, často označovanou za jednu z nejlepších v jeho kariéře, a schopnost propojit klasické vlivy s hard rockem. Výsledný styl i zvuk byl popisován jako kombinace hard rocku a raného heavy metalu, přičemž někteří autoři řadí Rainbow mezi průkopníky ´proto-metalu´. S odstupem času je Rising vnímáno také jako jeden z klíčových předobrazů power metalu díky své rychlosti, melodice a epickým tématům.
Textovou stránku Rising měl plně na starosti Ronnie James Dio, který zde naplno rozvinul svou typickou poetiku, založenou na fantasy, mytologii a historických motivech. Jeho texty nejsou pouhou ilustrací hudby, ale vytvářejí vlastní svět plný symboliky, příběhů a alegorií. Nejvýrazněji se to projevuje ve dvojici skladeb "Stargazer" a "A Light In The Black", které tvoří propojený epický příběh o čaroději, jeho touze po moci a následném pádu, stejně jako o vzpouře zotročených lidí. Dio zde pracuje s obrazy starověkého Egypta, mystiky a osudu, čímž dodává celé desce monumentální a až nadčasový charakter.
Vedle těchto rozsáhlých kompozic však studiovka nabízí i přímočařejší témata. "Tarot Woman" se zaměřuje na motiv věštby a osudovosti, zatímco "Run With The Wolf" čerpá z legend o vlkodlacích a lidské dualitě. Naopak skladby "Starstruck" a "Do You Close Your Eyes" představují civilnější rovinu – první jmenovaná reflektuje zkušenost s posedlou fanynkou, druhá pak pracuje s motivem vztahů a emocí. Právě tato kombinace epických příběhů a osobnějších témat dává textům Rainbow na Rising vyváženost a zároveň ukazuje Diovu schopnost pohybovat se mezi fantazií a realitou, a to s naprostou samozřejmostí.
Dobové recenze na Rising byly převážně pozitivní. Bob Edmands z magazínu New Musical Express dokonce uvedl, že Ritchie Blackmore touto deskou překonal vše, co kdy vytvořil s Deep Purple, a vyzdvihl zejména spolupráci s bubeníkem Cozym Powellem, která podle něj přinesla jeden z nejtvrdších a nejenergičtějších zvuků své doby. Geoff Barton ze Sounds ocenil sehranost nové sestavy i samotný materiál, který popsal jako „tvrdý, vzrušující rock s výrazným středověkým nádechem“. Podobně se vyjádřil i David Brown z Record Mirror, jenž v nahrávce viděl důkaz, že Rainbow jsou připraveni převzít místo slábnoucích Deep Purple. Kritičtější pohled naopak nabídl Robert Duncan z Rolling Stone, který označil hudbu za nesourodou a přehnaně pompézní, přičemž texty Ronnieho Jamese Dia mu připadaly příliš temné a patetické.
Moderní kritika však hodnotí tuto studiovku výrazně jednotněji a staví ji mezi klasická díla hard rocku a heavy metalu. Recenzenti často zdůrazňují, že Blackmore i Dio zde dosáhli vrcholu své tvůrčí spolupráce, a oceňují výrazný posun oproti debutu. Kanadský publicista Martin Popoff označil Rising za téměř dokonalé dílo s výrazným 'středověkým' charakterem, zatímco další recenze poukazují na zásadní vliv této desky na evropskou power metalovou scénu 90. let. Právě kombinace technické vyspělosti, emocí a osobitého přístupu jednotlivých členů činí z této nahrávky podle mnohých kritiků jeden z klíčových milníků ve vývoji žánru, který inspiroval celou generaci dalších hudebníků.
Na československém rockovém serveru Rockboard.cz recenzent popisuje Rising jako silnou desku s energickou, tvrdou muzikou, kde první dvě skladby ("Tarot Woman" a "Run With The Wolf") dobře fungují, ale opravdový vrchol nastává až s epickými "Stargazer" a "A Light In The Black". Zvuk alba podle něj nabízí dobrou dynamiku a právě tyto dvě závěrečné písně jsou důvodem, proč desku mít ve své sbírce – i když zvuk mohl být „o něco šťavnatější“.
Další recenze z Rockboard.cz chválí Rising za jeho kompaktnost a energii. Autor vyzdvihuje hit "Stargazer" jako jednu z nejlepších hardrockových skladeb vůbec, oceňuje syrový zvuk i nasazení formace a konstatuje, že šest skladeb na albu tvoří dohromady „úžasnou energii, neopakovatelnou atmosféru a špičkovou hru všech muzikantů“. LP podle něj „nemá chybu“ a jeho působení na posluchače je silné již od prvního poslechu.
Deska byla natočena během rekordně krátké doby – samotné nahrávání proběhlo během několika týdnů v únoru 1976 v Musicland Studios v Mnichově, a podle dobových zdrojů některé skladby vznikly ve dvou až třech přehrávkách díky výborné sehranosti kapely.
Deska Rising je často považována za jeden z nejvlivnějších počinů raného heavy metalu – v anketě časopisu Kerrang! byla v roce 1981 zvolena nejlepším metalovým albem všech dob, a později se v roce 2017 umístila na 48. místě v seznamu '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)'. Tyto ocenění ukazují, jak významný vliv měla nahrávka na následnou metalovou scénu.
"Stargazer", nejepičtější song z tohoto LP, obsahuje orchestrální aranžmá s účastí Mnichovské filharmonie, což bylo pro rockovou desku té doby netypické a přispělo k monumentalitě skladby i celého alba. Původní nahrávky této písně v 'rough mix' verzi dokládají, že počáteční klávesové intro mělo podobu odlišnou od konečné studiové verze.
Z tracklistu LP se v živých setlistech během krátkého (1975 – 1976) turné nejčastěji objevovaly "Stargazer" a "Do You Close Your Eyes", zatímco další skladby byly hrány jen zřídka nebo vůbec...
Baskytarista Jimmy Bain, klávesista Tony Carey a bubeník Cozy Powell považovali Rising za velký úspěch a jedno ze svých nejlepších děl. Naproti tomu zpěvák Ronnie James Dio nebyl s deskou tak úplně spokojený a označil ji za „amatérskou a sebestřednou“, s lítostí zmiňující dominantní roli kytar a bicích v celkovém zvuku. Ritchie Blackmore uvedl Rising jako své oblíbené album Rainbow a skladbu "Stargazer" za jeden ze svých největších hudebních úspěchů, i když nebyl úplně spokojen s příliš 'vysokým' finálním mixem. Rozčarován byl také z komerčních výsledků a omezeného vysílání v amerických rádiích, což přičítal příliš těžkému zvuku desky, a proto usiloval, aby následující vydání Rainbow obsahovala skladby více komerčněji přijatelné.
Hudebníci a fanoušci Rising velmi oceňují. Bývalý baskytarista Deep Purple Roger Glover byl přesvědčen, aby se připojil k Rainbow, právě po poslechu "Stargazer", kterou vnímal jako něco nového v rockové hudbě. Na desku se odkazovali zpěváci a hudebníci, například Bruce Dickinson z Iron Maiden, Rob Halford z Judas Priest či Snowy Shaw, který album označil za „mistrovské dílo a milník“ a zdůraznil, že představilo široké veřejnosti fantasy heavy rock s vlivy Dungeons & Dragons. Holandský hudebník a producent Arjen Lucassen rovněž oceňoval epickou stránku alba, zejména skladbu "Stargazer".
Fanouškovské ankety rovněž potvrzují význam Rising. V britském magazínu Kerrang! z října 1981 bylo LP vyhlášeno nejlepším heavy metalovým albem všech dob. V roce 2021, 45 let po vydání, se v anketě Top 500 Heavy Metal Albums of All Time umístilo na 39. místě. V jiné anketě mezi metalovými fanoušky z roku 2018 byla skladba "Stargazer" hodnocena jako čtvrtá nejlepší heavy metalová píseň sedmdesátých let.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Tarot Woman" | Ritchie Blackmore, Ronnie James Dio | 5:58 |
| 2 | "Run with the Wolf" | Ritchie Blackmore, Ronnie James Dio | 3:48 |
| 3 | "Starstruck" | Ritchie Blackmore, Ronnie James Dio | 4:06 |
| 4 | "Do You Close Your Eyes" | Ritchie Blackmore, Ronnie James Dio | 2:58 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "Stargazer" | Ritchie Blackmore, Ronnie James Dio | 8:26 |
| 6 | "A Light in the Black" | Ritchie Blackmore, Ronnie James Dio | 8:12 |
| Celkový čas: | 33:28 | ||
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Tarot Woman" | 6:01 |
| 2 | "Run with the Wolf" | 3:41 |
| 3 | "Starstruck" | 4:06 |
| 4 | "Do You Close Your Eyes" | 3:00 |
| 5 | "Stargazer" | 8:26 |
| 6 | "A Light in the Black" | 8:12 |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 7 | "Tarot Woman" | 6:05 |
| 8 | "Run with the Wolf" | 3:45 |
| 9 | "Starstruck" | 4:05 |
| 10 | "Do You Close Your Eyes" | 2:58 |
| 11 | "Stargazer" | 8:22 |
| 12 | "A Light in the Black" | 8:11 |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Tarot Woman" | 6:06 |
| 2 | "Run with the Wolf" | 3:49 |
| 3 | "Starstruck" | 4:04 |
| 4 | "Do You Close Your Eyes" | 3:04 |
| 5 | "Stargazer" (s klávesovým intrem) | 9:08 |
| 6 | "A Light in the Black" | 8:12 |
| 7 | "Stargazer" (Pirate Sound tour rehearsal) | 8:34 |
| 8 | "A Light in the Black" (Pirate Sound tour rehearsal) | - |
| 9 | "Man on the Silver Mountain" (Pirate Sound tour rehearsal) | - |
| Hitparáda (1976) | Vrchol |
|---|---|
| Austrálie (Kent Music Report) | 33 |
| Kanada (RPM Top Albums/CDs) | 17 |
| Německo (Offizielle Top 100) | 38 |
| Japonsko (Oricon) | 12 |
| Nový Zéland (RMNZ) | 36 |
| Švédsko (Sverigetopplistan) | 23 |
| Velká Británie (OCC) | 11 |
| USA (Billboard 200) | 48 |
| Hitparáda (2011) | Vrchol |
|---|---|
| Japonsko (Oricon) | 67 |
| Velká Británie (UK Rock & Metal Albums, OCC) | 7 |
| Hitparáda (2025) | Vrchol |
|---|---|
| Řecko (IFPI) | 39 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Austrálie (ARIA) | Zlato | 20,000^ |
| Francie (SNEP) | Zlato | 100,000* |
| Japonsko (RIAJ) | Zlato | 100,000^ |
| Velká Británie (BPI) | Zlato | 100,000^ |
| Velká Británie (BPI) – Deluxe Edition 2011 | Stříbro | 60,000* |
* Prodejní údaje založeny pouze na certifikaci.
^ Počty expedic založeny pouze na certifikaci.
