Události
Na trh je uveden Gibson Les Paul
Gibson Les Paul je ikonická elektrická kytara s pevným tělem, kterou začala vyrábět společnost Gibson Guitar Corporation v roce 1952. Jejím tvůrcem byl tým vedený ředitelem továrny Johnem Huisem, který spolupracoval s legendárním kytaristou Lesem Paulem, jenž byl klíčovou inspirací a konzultantem při návrhu nástroje. Les Paul sám byl zkušeným hudebníkem a vynálezcem, který se zasloužil o řadu inovací v oblasti elektrických kytar, včetně prvních prototypů s pevným tělem, které měly zlepšit sustain a eliminovat zpětnou vazbu typickou pro hollow body kytary.
Gibson Les Paul se rychle stal jedním z nejoblíbenějších nástrojů v rockové, bluesové i jazzové hudbě. Mezi slavné hráče, kteří jej využívali, patří například Billy Gibbons (ZZ Top), Slash (Guns N' Roses), Eric Clapton, Jimmy Page (Led Zeppelin) či Duane Allman (The Allman Brothers Band). Jeho charakteristický zvuk a design inspiroval mnoho dalších výrobců a zůstává symbolem kvality a elegance v oblasti elektrických kytar.
Nové skupiny
Bill Haley & His Comets
(USA - Rock and roll, country, rockabilly)
Inspirativní skladby
Bill Haley & His Comet - "Rock the Joint"
Události podrobněji
Gibson Les Paul
Na trh byla uvedena kytara Gibson Les Paul, nejznámější model vyráběný společností Gibson. Její návrh pochází již ze 40. let 20. století a autorem je legendární kytarista Les Paul. Původně však jeho návrh společnost Gibson odmítla a na jeho inovativní koncept bylo vzpomenuto až poté, co se na trhu objevila silná konkurence v podobě elektrických kytar s pevným tělem od Fender, konkrétně modelů Esquire a později slavnějšího Telecasteru. První prototyp Les Paulovy kytary nesl název 'The Log' a kvůli své jednoduché konstrukci a vzhledu byl mezi hudebníky přezdíván 'to koště se snímačema' – což odráželo jeho jedinečný, ale neobyčejně funkční design.
Kytary Les Paul nebyly zprvu příliš populární a jejich výroba byla v roce 1960 dokonce přerušena. Jejich renesance přišla přibližně v polovině 60. let, kdy se staly ikonickým nástrojem pro mnoho významných kytaristů, zejména z britské bluesové vlny. Mezi nejvýznamnější hráče té doby patřili například Peter Green, Eric Clapton či Jimmy Page. V následujících dekádách se Les Paul stal preferovaným nástrojem mnoha dalších legend, jako jsou Slash, Ace Frehley či Zakk Wylde, kteří jej využívali nejen pro rock a blues, ale i pro tvrdší žánry.
Nejtypičtější a nejrozšířenější konfigurací snímačů na modelech Les Paul je tzv. HH, tedy dva humbuckery – dvoucívkové elektromagnetické snímače, které jsou známé svým silným, teplým zvukem a potlačením rušení. Původní modely však používaly snímače typu P-90, což je varianta jednocívkového snímače typická spíše pro kytary Fender. Snímače P-90 jsou dodnes součástí některých reissue modelů, které přesně kopírují původní produkci z 50. let.
Kytara má charakteristickou konstrukci: masivní mahagonové tělo s vyřezávanou vrchní deskou z javoru, která nejen zvyšuje estetickou hodnotu nástroje díky přirozenému kresbě dřeva, ale zároveň ovlivňuje jeho akustické vlastnosti a jasnost zvuku. Krk je rovněž vyroben z mahagonu a je pevně zasazen do těla (set-neck konstrukce), což výrazně zlepšuje přenos vibrací a sustain. Palisandrový hmatník dodává nástroji typický teplý tón a komfort při hře. Les Paul je standardně vybaven dvěma humbuckerovými snímači, které minimalizují nežádoucí brumy a šumy a nabízejí široké spektrum tónů od teplých, krémových zvuků až po agresivní, ostré rockové a metalové barvy. Každý snímač má vlastní ovladač hlasitosti a tónové clony, což umožňuje hráčům velkou flexibilitu v nastavení zvuku.
Standardní konfiguraci doplňuje stoptailový můstek, který poskytuje stabilní intonaci a přesné ladění. Existuje však mnoho variant modelu Les Paul, které zahrnují různé druhy kobylkových systémů, další snímače, různé povrchové úpravy a další designové změny, aby vyhověly širokému spektru hudebních stylů a hráčských preferencí.
Gibson Les Paul je považován za jednu z nejuniverzálnějších elektrických kytar vůbec. Jeho hráče najdeme napříč hudebními žánry od blues a rocku až po heavy metal, death metal nebo black metal. Mezi charakteristické vizuální prvky patří tzv. „burst“ povrchová úprava, tedy lak s přechodem dvou barev, kde střední část často vytváří typický tvar kapky, což přispívá k legendárnímu vzhledu tohoto nástroje.
Bill Haley & His Comets
Bill Haley & His Comets byla americká rokenrolová formace, která vznikla v roce 1952 a působila až do Haleyho smrti v roce 1981. Byli známí také pod názvy Bill Haley and the Comets nebo Bill Haley's Comets. Od konce roku 1954 do konce roku 1956 se kapela umístila s devíti singly v Top 20, z toho s jedním na prvním místě a s dalšími třemi v Top Ten. Singl "Rock Around the Clock" z roku 1955 se stal nejprodávanějším rokenrolovým singlem v historii tohoto žánru a tuto pozici si udržel několik let.
Zhruba v polovině 40. let vystupoval Bill Haley s uskupeními Down Homers a Four Aces of Western Swing. Kapela, z níž později vznikli Comets, se původně jmenovala Bill Haley and the Saddlemen a v letech 1949 – 1952 hrála převážně country a westernové písně, i když občas s bluesovým nádechem. V těchto letech byl Haley považován za jednoho z nejlepších kovbojských jódlerů v Americe.
Haley zahájil svou rokenrolovou kariéru tím, co dnes považujeme za styl rockabilly, coververzí skladby "Rocket 88", kterou nahrál pro filadelfskou značku Holiday Records v roce 1951. Tato skladba se dobře prodávala a v roce 1952 následovala coververze rhythm and bluesové písně ze 40. let s názvem "Rock the Joint". Tyto skladby vyšly pod stále se méně hodícím názvem 'Saddlemen'. Brzy bylo zřejmé, že je třeba nový název, který by odpovídal novému hudebnímu stylu.
Haleyho přítel, který si všiml běžné alternativní výslovnosti jména Halley's Comet (Halleyho kometa), jež se rýmuje s Bailey, navrhl, aby Haley svou kapelu pojmenoval Comets. Tento moment je zmiňován v několika životopisech. Nový název byl přijat na podzim 1952. Členy kapely v té době byli Haley, Johnny Grande, Billy Williamson a Marshall Lytle. Grande na nahrávkách obvykle hrál na klavír, ale pro živá vystoupení přešel na akordeon, protože byl přenosnější a snazší pro tanec během show. Brzy po přejmenování kapely Haley najal také prvního bubeníka Earla Famuse.
Ten však s kapelou dlouho nevydržel, a tak Haley oslovil bubeníka Dicka Boccelliho (známého také jako ´Dick Richards´), který práci zpočátku odmítl, ale doporučil mladého Harlieho Higlera. Ani ten však nebyl vhodný a nakonec Haley znovu oslovil Richardse, který tentokrát přijal. Během této doby (a ještě na podzim 1955) neměl Haley stálého sólového kytaristu, proto na nahrávkách využíval studiové muzikanty a sám hrál sólovou kytaru, nebo sóla nechával na steel guitar Billyho Williamsona.
Ještě před vydáním úspěšnějších nahrávek dosáhla kapela v některých ohledech slávy. Byli první, kdo na singlu "Rock the Joint" z roku 1952 spojil country a rhythm and blues, a před jejich singlem "Crazy Man Crazy" v roce 1953 nikdo nezaznamenal americký hit v Top 20 s něčím, co by bylo skutečně označitelné za rock'n'roll.
V roce 1953 Haley zaznamenal první celonárodní úspěch s písní "Crazy Man, Crazy". Později uváděl, že se této nahrávky prodalo milion kopií, což je však považováno za přehnané tvrzení. Některé zdroje uvádějí, že nahrávka, směs R&B, country a popu, uchází o titul 'první rock'n'rollová deska', zatímco jiné uvádějí, že šlo pouze o první rock'n'rollovou píseň, která se stala hitem v hitparádách. Údajně jde také o první rock'n'rollovou nahrávku, která byla vysílána v celostátní televizi v USA (v pořadu Omnibus, 1953).
Na jaře 1954 odešli Haley and His Comets z labelu Essex k newyorské značce Decca Records, kde je převzal producent Milt Gabler, známý z produkce mnoha proto-rock and rollových hitů, například u Andrews Sisters nebo Louise Jordana ze 40. let. Jedna z Jordanových nahrávek, "Saturday Night Fish Fry" (1949), je také považována za uchazeče o titul 'první rock'n'rollová nahrávka'. Gabler později řekl, že všechny triky, které použil s Louisem Jordanem, aplikoval i s Billem Haleym.
Na první nahrávací session pro Deccu, 12. dubna 1954, vznikla skladba "Rock Around the Clock", která se stala Haleyho největším hitem a jednou z nejzásadnějších nahrávek v historii rokenrolu. Prodej "Rock Around the Clock" začal pomalu, protože byla B stranou singlu, ale nakonec se prodával natolik dobře, že Decca objednala další session. Následovala skladba "Shake, Rattle and Roll", upravená coververze písně Big Joe Turnera z roku 1954. Tento singl se stal jedním z nejprodávanějších Decca singlů v roce 1954. Přestože "Shake, Rattle and Roll" nezískala takový historický význam jako "Rock Around the Clock", stala se Haleyho první zlatou deskou.
Opožděný úspěch "Rock Around the Clock" je přičítán jejímu zařazení do soundtracku filmu Blackboard Jungle, uvedeného 19. března 1955. Píseň byla znovu vydána jako A strana singlu a stala se hymnou rebelující mládeže 50. let, která se udržela osm týdnů na prvním místě popové hitparády. Podle deníku The Guardian byla skupina "první rock'n'rollovou kapelou" a tato píseň byla obzvláště důležitá, protože byla první rock'n'rollovou nahrávkou slyšenou miliony lidí po celém světě.
Akrobatická hra Rudyho Pompilliho na saxofon a exhibice Marshalla Lytleho na kontrabas (kde na něm jezdil jako na poníkovi a držel ho nad hlavou) byly v té době vrcholem živých vystoupení kapely. Jejich hudba a show vycházely z tradice jazzu a rhythm and blues, ale pro většinu posluchačů to byl nový, elektrizující zážitek. Na konci roku 1954 se Haley and His Comets objevili v krátkém filmu Round Up of Rhythm, kde zahráli tři skladby – první známé filmové uvedení rokenrolu v kinech.
V roce 1955 opustili kapelu Lytle, Richards a Pompilli kvůli sporům o plat a založili vlastní skupinu Jodimars. Haley na jejich místa přijal Rudyho Pompilliho (saxofon), Ala Rexe (kontrabas) a Ralpha Jonese (bicí). Kytarista Franny Beecher, který byl od smrti Dannyho Cedroneho v roce 1954 studiovým hráčem, se stal plnohodnotným členem kapely. Tato sestava se stala nejpopulárnější a objevila se v několika filmech.
Bill Haley and the Comets vystoupili s "Rock Around the Clock" 31. května 1955 v televizním pořadu NBC Texaco Star Theater, který uváděl Milton Berle. Ten předpověděl, že skladba dojde na první místo, a označil kapelu za "skupinu bavičů, která jde přímo na vrchol". Celý večer píseň zpívalo a tančilo publikum i Berle sám, což bylo jedno z prvních celonárodně vysílaných rokenrolových vystoupení, které významně rozšířilo dosah nového hudebního stylu.
V letech 1956 – 1957 začala popularita skupiny ve Spojených státech pomalu upadat, protože v hitparádách začala dominovat sexy a divočejší jména jako Elvis Presley, Jerry Lee Lewis a Little Richard. Nicméně v zámoří Haley a jeho sestava zůstávali i nadále velmi populární a v únoru 1957 absolvovali turné po Spojeném království. Při příjezdu na londýnské nádraží Waterloo byli Haley a jeho parta obklíčeni tisíci fanoušky v incidentu, který média později pojmenovala jako „druhá bitva u Waterloo“. V roce 1957 pak skupina zavítala na turné do Austrálie a v roce 1958 s určitými výtržnostmi také navštívila evropskou pevninu. Bill Haley & His Comets se tak stali první významnou americkou rokenrolovou formací, která absolvovala světové turné. Elvis Presley, tehdy ve vojenské službě v Německu, je dokonce na některých koncertech navštívil v zákulisí.
Po návratu do USA se Haley pokusil založit vlastní nahrávací společnost Clymax a vybudovat i vlastní stáj interpretů. Členové kapely Comets se podíleli na mnoha těchto nahrávkách, často je i sami psali či spoluvytvářeli. Tento experiment však vydržel pouze asi rok. V roce 1959 se Haleyho vztahy s vydavatelstvím Decca rozpadly. Po poslední sérii pouze instrumentálních nahrávek na podzim oznámil odchod od Deccy k nové značce Warner Bros. Records, u které v roce 1960 vydal dvě další alba, jež zaznamenala mírný úspěch.
V roce 1960 opustili Comets Franny Beecher a Rudy Pompilli, aby založili vlastní nahrávací společnost. Beecherova pozici převzal mladý kytarista John Kay z Chesteru v Pensylvánii. Beecher se později ke skupině na čas vrátil, když se jeho podnikání neprosadilo, a své kytarové povinnosti sdílel s Kayem. Kay kapelu opustil v roce 1966, ale počátkem 70. let se vrátil na přerušené světové turné.
V letech 1961 – 1962 podepsali Bill Haley y sus Cometas (jak byla formace známá v hispánské Americe) smlouvu s mexickým vydavatelstvím Orfeón a dosáhli nečekaného úspěchu s hitem „Twist Espanol“ — písní zpívanou ve španělštině a založenou na módním tanci twist, který právě dobýval Ameriku. Díky úspěchu „Twist Espanol“ a „Florida Twist“ si kapela v Mexiku a Latinské Americe v následujících letech zajistila stabilní prodej a popularitu s písněmi ve španělském a latinskoamerickém duchu.
V roce 1966 natočili Comets (bez Billa Haleyho) album pro Orfeón jako studioví hudebníci pro Big Joe Turnera, Haleyho idola. V roce 1974 Haley v rozhovoru pro BBC uvedl, že Turnerova kariéra byla v útlumu, a tak využil svého vlivu u Orfeónu k zajištění jeho nahrávání. Spolupráce Comets s Orfeón/Dimsa skončila ještě v témže roce. V roce 1967 byla kapela bez smluv, ale nadále pravidelně vystupovala v Severní Americe a Evropě. Haley se snažil oživit svou nahrávací kariéru zejména v Evropě.
Koncem 60. let byla kapela Haley and the Comets označována za „oldies“, nicméně její popularita v Evropě neklesala. V roce 1968 podepsala skupina smlouvu s švédským vydavatelstvím Sonet Records a nahrála novou verzi „Rock Around the Clock“, která se dostala do evropských hitparád. V následujícím desetiletí vydávala směs studiových a živých alb pro tento label.
Ve Spojených státech zahájil v roce 1969 promotér Richard Nader sérii koncertů revivalu rock and rollu, na kterých vystupovali umělci 50. a 60. let. Na jednom z prvních koncertů ve Felt Forum v Madison Square Garden v New Yorku sklidil Haley po svém vystoupení osmiapůlminutový standing ovation. Kapela se v 70. letech objevila i v několika koncertních filmech. Po roce 1974 však Haley kvůli daňovým a manažerským problémům nemohl koncertovat v USA, a tak se soustředil na Evropu, i když v roce 1975 absolvoval i turné po Jižní Americe.
Kapela pokračovala i ve studiové práci, kde v 70. letech natočila řadu alb pro Sonet a další vydavatelství. V roce 1974 se původní Haleyho nahrávka „Rock Around the Clock“ od Deccy znovu dostala do amerických hitparád díky použití ve filmu American Graffiti a televizním pořadu Happy Days.
V únoru 1976 zemřel na rakovinu saxofonista a Haleyho nejlepší přítel Rudy Pompilli, který s kapelou působil téměř 20 let. O rok později Haley pokračoval v turné s novými saxofonisty, ale jeho popularita opět klesala a vystoupení v Londýně v roce 1976 bylo kritizováno hudebními médii. Na začátku roku 1977 Haley oznámil konec koncertování a usadil se v Mexiku. Podle Haleyho životopisu Johna Swensona si Haley s Pompillim dohodli, že pokud jeden zemře, druhý odejde do důchodu.
Comets v tomto období pokračovali v samostatném vystupování. V roce 1979 se Haley nechal přesvědčit k návratu ke koncertování díky lukrativní smlouvě na evropské turné. Pod názvem Comets byla sestavena téměř zcela nová sestava muzikantů, převážně Britů, včetně saxofonisty Peta Thomase. Haley se objevil v řadě televizních pořadů a ve filmu Blue Suede Shoes, který vznikl během jednoho z jeho londýnských koncertů v březnu 1979. O několik dní později bylo natáčení z koncertu v Birminghamu odvysíláno britskou televizí (v roce 2005 vydáno na DVD). Během březnového turné Haley nahrál v Londýně několik skladeb na nové album pro společnost Sonet, dokončené pak v létě téhož roku v Muscle Shoals. Deska Everyone Can Rock & Roll, vydaná později v roce 1979, byla posledním Haleyho studiovým počinem před jeho smrtí.
V listopadu 1979 vystoupil Haley and the Comets před královnou Alžbětou II., což Haley označoval za nejpyšnější moment své kariéry. Šlo také o jeho poslední evropské vystoupení a většina fanoušků si ho tehdy naposledy mohla poslechnout při skladbě „Rock Around the Clock“. V roce 1980 absolvoval turné po Jižní Africe, přestože jeho zdravotní stav se zhoršoval a objevily se informace o nádorovém onemocnění mozku. Turné bylo kritikou negativně hodnoceno, avšak dochované záznamy z koncertů v Johannesburgu ukazují Haleyho v dobré náladě a s kvalitním hlasem. Po návratu do domova v Harlingenu v Texasu 9. února 1981 ve věku 55 let zemřel ve spánku na infarkt.
V roce 1987 byl Bill Haley uveden do Rokenrolové síně slávy. V té době však nebyly uváděny doprovodné formace. Tato praxe se později změnila a v roce 2012 speciální výbor do síně slávy uvedl i Comets. Kromě toho byli Bill Haley and His Comets uvedeni do Rockabilly Hall of Fame a v červnu 2005 i do Michiganské síně slávy rock and rollových legend.
Výročí osobností
leden 1952
10.1.1952 - narodil se anglický kytarista KENNY COX (10.1.1952 - 21.6.2022), člen skupiny More
20.1.1952 - narodil se anglický basový kytarista IAN HILL, člen skupiny Judas Priest
20.1.1952 - narodil se americký kytarista, zpěvák a skladatel PAUL STANLEY, člen skupiny Kiss
únor 1952
2.2.1952 - narodil se americký zpěvák a bubeník JOHN GARNER (2.2.1952 - 5.12.2015), člen skupiny Sir Lord Baltimore
21.2.1952 - narodil se anglický kytarista BIG JOHN THOMAS (21.2.1952 - 3.3.2016), člen skupiny Budgie
23.2.1952 - narodil se americký kytarista a skladatel BRAD WHITFORD, člen skupiny Aerosmith
24.2.1952 - narodil se STEVE DAWSON, anglický basový kytarista, člen britské heavy metalové kapely Saxon
březen 1952
16.3.1952 - narodil se JON ZAZULA (16.3.1952 - 1.2.2022), zakladatel vydavatelství Megaforce a věrozvěst metalové kultury
18.3.1952 - narodil se irský kytarista, zpěvák a skladatel BERNIE TORMÉ (18.3.1952 - 17.3.2019), člen skupiny Ozzy Osbourne
21.3.1952 - narodil se anglický bubeník a skladatel ANDY PARKER, člen skupiny UFO
duben 1952
4.4.1952 - narodil se severoirský kytarista, zpěvák a skladatel GARY MOORE (4.4.1952 - 6.2.2011), člen skupin Skid Row a Thin Lizzy
6.4.1952 - narodil se německý zpěvák UDO DIRKSCHNEIDER, člen skupin U.D.O. a Accept
7.4.1952 - narodil se český bubeník KAREL JENČÍK, člen skupin Arakain, Assesor a dalších
12.4.1952 - narodil se anglický klávesista JOHN SINCLAIR, člen skupin Heavy Metal Kids, Savoy Brown, Ozzy Osbourne a Uriah Heep
19.4.1952 - narodil se švýcarský kytarista TOMY KIEFER, (19.4.1952 - 24.12.1986), zakládající člen skupiny Krokus
květen 1952
11.5.1952 - narodil se kanadský klávesista GREGG DECHERT, člen skupiny Uriah Heep
červen 1952
5.6.1952 - narodil se anglický bubeník a skladatel NICKO MCBRAIN, člen skupin McKitty, Trust a Iron Maiden
červenec 1952
6.7.1952 - narodil se GRAHAM OLIVER, anglický kytarista, člen britské heavy metalové kapely Saxon
12.7.1952 - narodil se anglický zpěvák ERIC ADAMS (vlastním jménem LOUIS MARULLO), zakládající člen skupiny Manowar
12.7.1952 - narodil se americký baskytarista PHILIP TAYLOR KRAMER (12.7.1952 - 12.2.1995), člen skupiny Iron Butterfly
20.7.1952 - narodil se americký kytarista, manažér a producent JAY JAY FRENCH, člen skupiny Twisted Sister
23.7.1952 - narodil se kanadský bubeník JOHN RUTSEY (23.7.1952 - 11.5.2008), zakládající člen skupiny Rush
srpen 1952
6.8.1952 - narodil se americký kytarista VINNIE VINCENT, člen skupiny Kiss
15.8.1952 - narodil se americký bubeník CHUCK BURGI, člen skupin Rainbow, Blue Öyster Cult a dalších
25.8.1952 - narodil se anglický klávesista, skladatel a producent DOWNES GEOFF, člen skupin Asia a Yes
září 1952
12.9.1952 - narodil se kanadský bubeník a skladatel NEIL PEART (12.9.1952 - 7.1.2020), člen skupiny Rush
21.9.1952 - narodil se německý kytarista, zpěvák a skladatel HEINZ 'HEIMI' MIKUS, člen skupin Faithful Breath a Risk
23.9.1952 - narodil se americký bubeník ARMANDO ACOSTA (23.9.1952 - 25.11.2010), člen Saint Vitus
říjen 1952
4.10.1953 - narodil se kanadský bubeník a skladatel GIL MOORE, člen skupiny Triumph
5.10.1952 - narodil se srbský kytarista a zpěvák ZORAN BOŽINOVIĆ (5.10.1952 - 12.7.2004), člen skupiny Rok Mašina
29.10.1952 - narodil se americký baskytarista KELLY GARNI, člen skupiny Quiet Riot
